Ropa proudí přes Hormuz potají. Tankery vypínají identifikaci a mizí z radarů
Hormuzský průliv se po týdnech ochromení znovu pomalu probouzí, tankery ale často plují potmě a vypínají sledovací systémy. Podle Reuters se z Perského zálivu dostává ven víc ropy než dřív, pořád jde ale jen o zlomek předválečného objemu. Trh se navíc ani po případném znovuotevření úžiny nemusí vrátit k normálu.
Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, neboť záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle níž jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
Téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu znamenalo, že v Perském zálivu uvázlo více než 13 milionů barelů ropy denně. Producenti tak v řadě případů museli uzavřít ropná pole a rafinerie, což se projevilo nedostatkem ropy na trhu a prudký růstem cen energií. V posledních týdnech se ale podle Reuters lodní doprava v oblasti nenápadně zintenzivnila.
Vypnutý systém identifikace
Sledovat vývoj tradičním způsobem ale nestačí, protože podle odhadu společnosti Vortexa 65 procent tankerů, které odsud v květnu vypluly, mělo vypnutý systém automatické identifikace (AIS). Klasické satelitní sledovací systémy je tak nezachytily. Podle monitorovacích společností pro lodní dopravu, včetně LSEG a Kpler, tak i nadále přes Hormuzský průliv proplují v průměru jen tři tankery denně, což představuje zhruba desetinu běžného objemu.
Alternativní měření ale ukazuje něco jiného – jde o sledování objemu ropy uskladněné na uvázlých tankerech v oblasti. Tento objem klesl z maxima 184 milionů barelů z 22. března přibližně na 148 milionů barelů tento týden, vyplývá z dat společnosti Kpler.
To naznačuje, že se z regionu dostane zhruba 500 tisíc barelů denně. Tempo za poslední měsíc zrychlilo, když se podle analýzy návratnosti investic zvýšilo přibližně na 710 tisíc barelů denně. To nabízí další důkazy o tom, že dodávky ropy z Perského zálivu se postupně zvyšují, i když zůstávají i nadále velmi omezené.
Které trasy tyto neidentifikované tankery využívají, nelze přesně určit. Část plavidel zřejmě využívá koridory schválené Íránem na základě dohod s asijskými odběrateli Čínou, Indií, Japonskem a Pákistánem. Část se zřejmě pohybuje blíže ománskému pobřeží za tiché podpory amerického námořnictva, píše Reuters.
Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Českým exportérům hrozí nová rána z USA. Trump chce přitlačit na cla kvůli nucené práci
Názory
„Trvalé oživení však bude vyžadovat mnohem větší jasnost a stabilitu v oblasti Hormuzského průlivu. Je nepravděpodobné, že by producenti obnovili ropná pole s objemem zhruba 11 milionů barelů denně uzavřená v době konfliktu bez důvěry, že vývoz může spolehlivě plynout. Jedno z klíčových omezení představuje logistika: návrat prázdných tankerů do Perského zálivu. Bez stálého přílivu plavidel pro nakládku zboží zůstanou pobřežní skladovací nádrže téměř naplněné, což zabrání obnově uzavřené produkce,“ píše Reuters.
Rejdaři se i nadále obávají posílat lodě do oblasti, kde hrozí, že uváznou. To se projevuje i vysokým pojistným, které ještě více posiluje opatrný přístup. Írán navíc usiluje o trvalou kontrolu nad oblastí a o zavedení mýtného. Trh se tak nakonec nemusí nikdy vrátit k normálu, i kdyby průlom v jednání vyústil v oficiální znovuotevření úžiny.
Konflikt, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, do značné míry ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím do té doby procházela asi pětina světových dodávek ropy.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
