Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Ropa proudí přes Hormuz potají. Tankery vypínají identifikaci a mizí z radarů

Neznámé tankery potichu odvážejí část ropy uvázlé v Perském zálivu
ČTK
 ČTK

Hormuzský průliv se po týdnech ochromení znovu pomalu probouzí, tankery ale často plují potmě a vypínají sledovací systémy. Podle Reuters se z Perského zálivu dostává ven víc ropy než dřív, pořád jde ale jen o zlomek předválečného objemu. Trh se navíc ani po případném znovuotevření úžiny nemusí vrátit k normálu.

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, neboť záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle níž jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.

Téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu znamenalo, že v Perském zálivu uvázlo více než 13 milionů barelů ropy denně. Producenti tak v řadě případů museli uzavřít ropná pole a rafinerie, což se projevilo nedostatkem ropy na trhu a prudký růstem cen energií. V posledních týdnech se ale podle Reuters lodní doprava v oblasti nenápadně zintenzivnila.

Vypnutý systém identifikace

Sledovat vývoj tradičním způsobem ale nestačí, protože podle odhadu společnosti Vortexa 65 procent tankerů, které odsud v květnu vypluly, mělo vypnutý systém automatické identifikace (AIS). Klasické satelitní sledovací systémy je tak nezachytily. Podle monitorovacích společností pro lodní dopravu, včetně LSEG a Kpler, tak i nadále přes Hormuzský průliv proplují v průměru jen tři tankery denně, což představuje zhruba desetinu běžného objemu.

Alternativní měření ale ukazuje něco jiného – jde o sledování objemu ropy uskladněné na uvázlých tankerech v oblasti. Tento objem klesl z maxima 184 milionů barelů z 22. března přibližně na 148 milionů barelů tento týden, vyplývá z dat společnosti Kpler.

To naznačuje, že se z regionu dostane zhruba 500 tisíc barelů denně. Tempo za poslední měsíc zrychlilo, když se podle analýzy návratnosti investic zvýšilo přibližně na 710 tisíc barelů denně. To nabízí další důkazy o tom, že dodávky ropy z Perského zálivu se postupně zvyšují, i když zůstávají i nadále velmi omezené.

Které trasy tyto neidentifikované tankery využívají, nelze přesně určit. Část plavidel zřejmě využívá koridory schválené Íránem na základě dohod s asijskými odběrateli Čínou, Indií, Japonskem a Pákistánem. Část se zřejmě pohybuje blíže ománskému pobřeží za tiché podpory amerického námořnictva, píše Reuters.

Donald Trump

Českým exportérům hrozí nová rána z USA. Trump chce přitlačit na cla kvůli nucené práci

Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

„Trvalé oživení však bude vyžadovat mnohem větší jasnost a stabilitu v oblasti Hormuzského průlivu. Je nepravděpodobné, že by producenti obnovili ropná pole s objemem zhruba 11 milionů barelů denně uzavřená v době konfliktu bez důvěry, že vývoz může spolehlivě plynout. Jedno z klíčových omezení představuje logistika: návrat prázdných tankerů do Perského zálivu. Bez stálého přílivu plavidel pro nakládku zboží zůstanou pobřežní skladovací nádrže téměř naplněné, což zabrání obnově uzavřené produkce,“ píše Reuters.

Rejdaři se i nadále obávají posílat lodě do oblasti, kde hrozí, že uváznou. To se projevuje i vysokým pojistným, které ještě více posiluje opatrný přístup. Írán navíc usiluje o trvalou kontrolu nad oblastí a o zavedení mýtného. Trh se tak nakonec nemusí nikdy vrátit k normálu, i kdyby průlom v jednání vyústil v oficiální znovuotevření úžiny.

Konflikt, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, do značné míry ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím do té doby procházela asi pětina světových dodávek ropy.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Stovky milionů na nové byty. Natland se dohodl s PPF bankou

Tomáš Raška, podnikatel a majoritní vlastník investiční skupiny Natland
Natland
 nst
nst

Investiční skupina Natland získala od PPF banky financování v řádu stovek milionů korun. Peníze použije k rozvoji klíčových pražských pozemků, na nichž má vzniknout více než 500 bytů.

V Praze se nové byty nerodí na stavbě, ale dlouho před ní. Nejdřív přicházejí pozemky, plány, povolení, projektanti, právníci a banky. Právě na tuhle drahou a zdlouhavou část teď investiční skupina Natland podnikatele Tomáše Rašky získala nového finančního partnera. Dohodla se s PPF bankou na financování v řádu stovek milionů korun, uvedla společnost v tiskové zprávě. Peníze použije na přípravu několika pražských pozemků určených pro rezidenční výstavbu. Celkem jde o zhruba 40 tisíc metrů čtverečních, tedy plochu větší než pět fotbalových hřišť.

Pokud se projekty podaří dotáhnout, může na nich vzniknout více než 500 bytů. Natland přesné lokality ani konkrétní výši úvěru neuvádí. Říká ale, že při současných cenách jde o projekty s prodejní hodnotou přes pět miliard korun.

Natland kupuje projekt u metra. Na Zličíně plánuje stovky bytů

Investiční skupina Natland dál rozšiřuje své realitní portfolio. Nově koupila rezidenční projekt Zličín Gate v Praze, jehož hodnota se pohybuje ve vyšších stovkách milionů korun. V lokalitě u metra plánuje výstavbu několika stovek bytů a doprovodné infrastruktury. Jde už o třetí významnou realitní akvizici skupiny v posledních měsících.

Přečíst článek

Peníze zatím nejdou na cihly

Dohoda neznamená, že se na pozemcích začne okamžitě stavět. Financování má sloužit hlavně k tomu, aby Natland mohl projekty připravit do fáze, kdy budou připravené k výstavbě. To může v Praze trvat dlouhé roky. 

Nový úvěrový rámec má být nastavený flexibilně. Natland tak může peníze čerpat postupně podle toho, jak se budou jednotlivé projekty posouvat. Pro skupinu to znamená hlavně možnost rozložit náklady v čase a neblokovat si příliš kapitálu v jedné fázi přípravy.

„Tato transakce představuje další z důležitých kroků v naší růstové strategii v oblasti real estate. Díky nové spolupráci s PPF bankou získáváme nejen finanční flexibilitu, ale i silného partnera, který sdílí naši vizi udržitelného a moderního městského rozvoje,“ říká Tomáš Balvín, Investment Manager odpovědný za investice do nemovitostních projektů skupiny Natland.

Banka jako partner pro dlouhou hru

Podobné dohody jsou pro developery důležité hlavně proto, že příprava projektů je kapitálově náročná a výnosy přicházejí až mnohem později.

„Navázání spolupráce se skupinou Natland odráží naši expertizu v úvěrování developerských projektů, pro které umíme nabídnout flexibilní a dobře strukturovaná finanční řešení,“ uvedl Petr Adam, ředitel úseku komerčního bankovnictví PPF banky.

Jednoduše řečeno: banka poskytne financování, které se dá čerpat podle potřeb jednotlivých projektů. Developer díky tomu nemusí držet celou přípravu jen z vlastních peněz a může zároveň pracovat na více lokalitách.

Natland má v přípravě přes dva tisíce bytů

Nová dohoda s PPF bankou je jen část širších realitních plánů Natlandu. Skupina uvádí, že má aktuálně v přípravě osm nemovitostních projektů. Další čtyři jsou ve výstavbě nebo v prodeji. V projektech v přípravě má být dohromady více než dva tisíce bytů a investiční rámec Natlandu v developmentu přesahuje čtyři miliardy korun.

V oblasti nemovitostí byl Natland aktivní i v posledních měsících. Mezi jeho poslední realitní transakce patří akvizice projektu Zličín Gate, předtím skupina investovala také do projektu v pražské Hostivaři.

Realitní aktivity Natlandu se přitom neomezují jen na Česko. Skupina je aktivní také na Slovensku, kde investovala do koupě a konsolidace pozemků pro smíšené využití o rozloze více než 326 hektarů na západním Slovensku. Vedle toho se stala stoprocentním vlastníkem kancelářské budovy Bajkalská Office Centre v Bratislavě, která nabízí přibližně 11 tisíc metrů čtverečních užitných ploch včetně dalších ploch pro případné budoucí využití v lokalitě Mlynské nivy.

To ukazuje, že reality nejsou pro skupinu jen doplňkovou aktivitou. Vedle private equity a finančních služeb patří real estate mezi hlavní oblasti, kam Natland směřuje kapitál.

Natland působí hlavně v Česku a na Slovensku. Skupina investuje do středně velkých firem, realit a finančních služeb. Dlouhodobě je známá také tím, že se věnuje firmám ve složitých situacích, tedy restrukturalizacím a takzvanému turnaround managementu. Skupinu založil v roce 2002 Tomáš Raška. Majetek spravuje prostřednictvím investičních fondů.

Raškův Natland spojuje síly s advokátem Eisenreichem. Míří na byznys v problémech

Firmy v problémech, dluhy a insolvence. Právě na tyto situace míří nový projekt Natlandu a advokáta Jana Eisenreicha.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Evropská unie až se 40 státy? Finský prezident zmiňuje Británii, Turecko i Kanadu

Alexander Stubb
ČTK
 nst
nst

Finský prezident Alexander Stubb vyzval Evropskou unii, aby v době geopolitických otřesů začala uvažovat mnohem ambiciózněji o svém rozšíření. Podle serveru CNBC Stubb prohlásil, že sedmadvacetičlenný blok by měl „myslet ve velkém“ a využít současný okamžik k posílení svého vlivu ve světě.

Na energetické konferenci ve finské metropoli uvedl, že EU by měla usilovat o rozšíření až na 40 států. Mezi možnými kandidáty jmenoval nejen země, které se s Bruselem dlouhodobě spojují, jako jsou Turecko, Norsko nebo Island, ale také Británii a Kanadu.

„V tuto chvíli musíme myslet ve velkém a geograficky se musíme rozšiřovat, nebo alespoň vytvořit dostatečně flexibilní formy členství, abychom přivedli dohromady 40 evropských států – nebo dokonce i neevropských,“ řekl Stubb.

Časově omezený prostor

Jeho výrok přichází v době, kdy se Evropa snaží reagovat na ruskou válku proti Ukrajině i kroky administrativy Donalda Trumpa. Podle Stubba je prostor pro rozšíření EU časově omezený. Varoval, že až válka na Ukrajině skončí nebo se změní americká administrativa, může politická vůle rychle zeslábnout.

Finský prezident zdůraznil, že evropská strategická autonomie a geopolitická síla často stojí na velikosti. Rozšiřování EU označil za jednu z nejúspěšnějších evropských politik.

Unie už nyní připravuje největší rozšíření za poslední generaci. O vstup do bloku usiluje devět kandidátských zemí. Mezi státy západního Balkánu jsou podle CNBC za favority považovány Černá Hora a Albánie, zatímco Ukrajina a Moldavsko se přibližují k zahájení formálních přístupových rozhovorů.

Stubb ale chce, aby se EU dívala i dál. Británii, která blok opustila v roce 2020, by podle něj měla přivést zpět, nebo ji alespoň dostat „co nejblíže“. Ještě výrazněji vyzněl jeho komentář ke Kanadě. „Nebylo by krásné, kdyby Kanada byla 28. státem Evropské unie místo 51. státem Spojených států?“ řekl Stubb v narážce na výroky Donalda Trumpa o možném připojení Kanady k USA.

Finský prezident otevřel i otázku Turecka, o němž se podle něj v debatě o rozšiřování EU mluví příliš málo. Z bezpečnostního hlediska by podle Stubba mělo být Turecko Evropské unii co nejblíže.

Alexandr Vondra

Vondra má problém v Bruselu. Transparency řeší jeho vazby na think-tank se zbrojaři

Český europoslanec Alexandr Vondra čelí podezření z možného střetu zájmů kvůli svému spojení s think-tankem Centrum transatlantických vztahů. Nevládní organizace Transparency International plánuje podle serveru Politico podat v pátek stížnost příslušnému výboru Evropského parlamentu.

Přečíst článek

Balkán jako citlivé místo Evropy

Za mimořádně důležitý označil také západní Balkán, který popsal jako jedno z nejcitlivějších míst Evropy. Zmínil Srbsko, Kosovo, Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii i Bosnu a Hercegovinu.

Na severu pak podle něj stojí za pozornost Island a Norsko. Islandský parlament nedávno podpořil uspořádání referenda o tom, zda zahájit přístupové rozhovory s EU. Norsko podle médií znovu přehodnocuje vztah s Bruselem v době rostoucího mocenského soupeření mezi USA a Čínou.

„Musíme začít myslet ve velkém, pokud chceme ve světě prosazovat sílu. Ale kdo to udělá, kdy, kde a jak, to nevím,“ uzavřel Stubb.

Související

Donald Trump

Českým exportérům hrozí nová rána z USA. Trump chce přitlačit na cla kvůli nucené práci

Přečíst článek