Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trump po tlaku couvá s mírovým plánem pro Ukrajinu. Není to konečná verze, připustil

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

„Válka musí skončit tak či tak,“ řekl Trump. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.

Agentura DPA dříve dnes informovala, že lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě. Na návrhu je podle nich potřeba dále pracovat. Agentura Reuters píše o obavě evropských zemí, že kvůli navrhovanému početnímu omezení ukrajinských ozbrojených sil by Ukrajina byla zranitelná v případě útoku.

Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.

Plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, početně omezí svou armádu na maximálně 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.

J.D. Vance

J.D. Vance: Ukrajina by nezvítězila ani při větší podpoře

Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní, uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.

Přečíst článek

„Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.

Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.

Prohlášení přijali lídři Evropské unie, Evropské komise, Německa, Francie, Británie, Itálie, Španělska, Nizozemska, Norska, Finska, Irska, Kanady a Japonska.

Francouzští, britští a němečtí poradci pro národní bezpečnost se v neděli v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americký plán pro Ukrajinu, uvedli podle agentury Reuters nejmenovaní činitelé na okraj summitu G20 v Johannesburgu. Reuters rovněž cituje americký zdroj, podle něhož budou na jednání zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio. V Ženevě je již podle tohoto zdroje náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes oznámil, že v úterý odpoledne budou prostřednictvím videokonference jednat zástupci zemí podporujících Ukrajinu.

Související

Evropa odmítla Trumpův plán na ukončení války na Ukrajině

Evropa odmítla Trumpův plán na ukončení války na Ukrajině
profimedia.cz
 ČTK

Evropští lídři odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě, informuje dnes agentura DPA. Na návrhu je podle nich potřeba dále pracovat. Agentura Reuters píše o obavě evropských zemí, že kvůli navrhovanému početnímu omezení ukrajinských ozbrojených sil by Ukrajina byla zranitelná v případě útoku.

Plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, početně omezí svou armádu na maximálně 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.

„Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.

Hranice není možné měnit silou

Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.

Prohlášení přijali lídři Evropské unie, Evropské komise, Německa, Francie, Británie, Itálie, Španělska, Nizozemska, Norska, Finska, Irska, Kanady a Japonska.

Francouzští, britští a němečtí poradci pro národní bezpečnost se v neděli v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americký plán pro Ukrajinu, uvedli podle agentury Reuters nejmenovaní činitelé na okraj summitu G20 v Johannesburgu. Reuters rovněž cituje americký zdroj, podle něhož budou na jednání zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio. V Ženevě je již podle tohoto zdroje náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.

Americký prezident Donald Trump

Trump chce půlku zisku z ruských peněz. Evropa zuří

Plán amerického exprezidenta Donalda Trumpa využít zmrazená ruská aktiva pro americký zisk vyvolal v Evropě ostré reakce a obavy z narušení citlivých jednání o finanční pomoci Ukrajině. Podle serveru Politico, který získal detaily nového 28bodového amerického návrhu na příměří, počítá Washington s tím, že z investičních výnosů z těchto aktiv by Spojené státy inkasovaly až 50 procent.

Přečíst článek

Související

Fico přepisuje pravidla. Jeho vláda ruší úřad na ochranu whistleblowerů, opozice mluví o mstě

Robert Fico a Matúš Šutaj Eštok
ČTK
 ČTK

Slovenská vláda navrhla zrušit současný úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho novou institucí. Tu by mohla vládní koalice premiéra Roberta Fica personálně ovládnout. Vyplývá to z návrhu zákona, který kabinet schválil na své mimořádné schůzi. Opozice označila předlohu za skandální a za Ficovu mstu.

Nový zákon připravilo ministerstvo vnitra, které se v minulosti dostalo do sporu s uvedeným úřadem. Ten v minulosti přiznal postavení chráněného oznamovatele, takzvaného whistleblowera, elitním policistům, jež ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok bez předchozího souhlasu úřadu postavil mimo službu. Za to podle tisku ministerstvo dostalo pokuty, kvůli kterým se s úřadem soudí. Nynější Ficova vláda už v minulosti prosadila změny zákonů, které jí umožnily vyměnit vedení některých institucí, včetně veřejnoprávní televize a rozhlasu.

„Jsou zde komplikované procedury, které nám neuvěřitelně prodlužují různé postupy, které musíme realizovat,“ řekl novinářům Fico k návrhu nového zákona. Ministerstvo vnitra v materiálu kromě jiného napsalo, že práva zaměstnavatelů ve vztahu k whistleblowerům nejsou dostatečně chráněna.

Kabinet chce, aby se sněmovna zabývala předlohou zrychleně. To by znamenalo možnost jejího schválení už na nadcházející schůzi sněmovny, která začne v úterý. V parlamentu se vláda opírá o většinu několika hlasů. Nový zákon by měl začít platit hned po zveřejnění ve sbírce zákonů. Nová instituce s názvem Úřad na ochranu obětí trestných činů a oznamovatelů protispolečenské činnosti má také převzít od ministerstva spravedlnosti kompetence v oblasti ochrany obětí trestných činů.

Americký prezident Donald Trump

Trump chce půlku zisku z ruských peněz. Evropa zuří

Plán amerického exprezidenta Donalda Trumpa využít zmrazená ruská aktiva pro americký zisk vyvolal v Evropě ostré reakce a obavy z narušení citlivých jednání o finanční pomoci Ukrajině. Podle serveru Politico, který získal detaily nového 28bodového amerického návrhu na příměří, počítá Washington s tím, že z investičních výnosů z těchto aktiv by Spojené státy inkasovaly až 50 procent.

Přečíst článek

Je to osobní msta, tvrdí opozice

„Toto je osobní msta Roberta Fica za stíhání jeho lidí. Neumí řešit problémy lidí, jen šířit nenávist a mstít se,“ reagovalo na návrh nového zákona nejsilnější opoziční hnutí Progresívní Slovensko. Exministryně spravedlnosti za opoziční stranu Svoboda a Solidarita Mária Kolíková má za to, že vláda chce připravovanou instituci ovládnout.

Podle médií uvedená skupina policistů kolem Jána Čurilly, kterou ministr vnitra postavil mimo službu a která čelí obvinění v souvislosti s takzvanou válkou v bezpečnostních složkách země, v minulosti vyšetřovala i politicky citlivé kauzy spjaté například s představiteli Ficovy strany Směr-sociální demokracie.

Šest policistů včetně Čurilly nedávno zase vyhrálo spor se Šutajem Eštokem na ochranu osobnosti, podle rozhodnutí soudu jim má ministr vyplatit odškodné shodně po 15 tisíc eur (363 500 korun). Ministr vnitra prohrál spor na základě takzvaného kontumačního rozsudku, neboť nereagoval na výzvy vyjádřit se k žalobě, které mu soud posílal do jeho elektronické schránky. Ministr sice přiznal, že elektronickou schránku nesledoval, současně ale soud za verdikt kritizoval. Jeho strana Hlas-sociální demokracie pak ohlásila, že navrhne úpravu pravidel vydávání rozsudků pro zmeškání.

Související

Doporučujeme