Ceny potravin ve světě rostly již v roce 2021 rekordním tempem, kvůli pandemii covidu a válce na Ukrajině stoupají dál do astronomických výšin. Proč zdražují základní komodity jako obilí? Kam se vyšplhají ceny základních potravin, jako jsou chleba, máslo, mouka, maso? Dá se nahradit pšenice z Ukrajiny a Ruska? Kde ve světě hrozí hlad? Kdo si na cenách potravin přidává největší marži – zemědělci, potravináři, obchodníci? Potraviny jako globální problém.
Nová evropská pravidla pro obaly začínají platit a potravináři varují před zdražováním. Podle Potravinářské komory ČR čekají výrobce vysoké náklady na nové materiály, technologie, testování i administrativu. Komora tvrdí, že část výdajů se nakonec promítne do cen potravin, nejvíce přitom mohou dopadnout na menší firmy.
„Pokud bude sucho pokračovat i přes léto, může zpomalit zlevňování potravin a přidat několik desetin procentního bodu do potravinové inflace, ale navíc to zatím nevypadá,“ říká v rozhovoru pro Newstream hlavní analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Podle údajů specializovaného webu Intersucho je v Česku zasažena suchem polovina území.
Vlna veder z konce června zasáhla kromě jiných oblastí i zemědělství. Což může mít výrazný dopad do cen potravin. Náklady na produkci základních zemědělských produktů rostou. Pšenice to možná přežije. Překvapivě, možná největší dopad to bude mít na ceny mléka a produktů z něj.
Víkendové grilování letos nemusí vyjít dráž než loni. Kuře, krkovice, ryby i olivový olej v akcích zlevnily, zato hovězí burger a zelenina zdražily citelně. Největší skok hlásí cuketa, která je dražší o 40 procent.
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
Německá skupina REWE podle italského tisku zvažuje prodej italské části diskontní sítě.
Světové ceny potravin dál rostou a konflikt na Blízkém východě začíná být stále citelnější i na globálních trzích s jídlem. Index FAO v dubnu stoupl už třetí měsíc za sebou, hlavně kvůli prudkému zdražení rostlinných olejů a rekordním cenám masa. Část potravin sice zlevnila, tlak drahých energií, narušených dodávek a obav o úrodu ale drží trhy v napětí.
Evropské nařízení o obalech, které má začít částečně platit už od poloviny srpna, podle odborníků není dostatečně připravené a může výrazně zasáhnout celý potravinářský i maloobchodní sektor. Ředitelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská varuje, že pokud se jeho účinnost neodloží, lidé si za potraviny připlatí.
Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně vzrostly o 1,4 procenta. Inflace tak zpomalila z lednových 1,6 procenta a dostala se na nejnižší úroveň od října 2016. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta.
Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán. Například dramatické zdražení pohonných hmot, které v jeho důsledku nastalo, zachytí až březnový údaj k inflaci.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 1,6 procenta, což je nejnižší růst od listopadu 2016. Inflace tak zpomalila z prosincových 2,1 procenta zejména vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Proti prosinci se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,9 procenta hlavně kvůli zdražení potravin, nápojů a tabáku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad.
