Ceny potravin ve světě rostly již v roce 2021 rekordním tempem, kvůli pandemii covidu a válce na Ukrajině stoupají dál do astronomických výšin. Proč zdražují základní komodity jako obilí? Kam se vyšplhají ceny základních potravin, jako jsou chleba, máslo, mouka, maso? Dá se nahradit pšenice z Ukrajiny a Ruska? Kde ve světě hrozí hlad? Kdo si na cenách potravin přidává největší marži – zemědělci, potravináři, obchodníci? Potraviny jako globální problém.
Litr mléka za 5,90 koruny potěší každého zákazníka. Jenže taková cena už podle Lukáše Kovandy není výsledkem levnější výroby, ale především marketingové strategie obchodníků. Pokud její náklady nakonec ponesou mlékárny a zemědělci, může se dnešní výhodný nákup Česku v budoucnu pořádně prodražit.
Víkendové grilování letos nemusí vyjít dráž než loni. Kuře, krkovice, ryby i olivový olej v akcích zlevnily, zato hovězí burger a zelenina zdražily citelně. Největší skok hlásí cuketa, která je dražší o 40 procent.
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
Německá skupina REWE podle italského tisku zvažuje prodej italské části diskontní sítě.
Světové ceny potravin dál rostou a konflikt na Blízkém východě začíná být stále citelnější i na globálních trzích s jídlem. Index FAO v dubnu stoupl už třetí měsíc za sebou, hlavně kvůli prudkému zdražení rostlinných olejů a rekordním cenám masa. Část potravin sice zlevnila, tlak drahých energií, narušených dodávek a obav o úrodu ale drží trhy v napětí.
Evropské nařízení o obalech, které má začít částečně platit už od poloviny srpna, podle odborníků není dostatečně připravené a může výrazně zasáhnout celý potravinářský i maloobchodní sektor. Ředitelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská varuje, že pokud se jeho účinnost neodloží, lidé si za potraviny připlatí.
Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně vzrostly o 1,4 procenta. Inflace tak zpomalila z lednových 1,6 procenta a dostala se na nejnižší úroveň od října 2016. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta.
Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán. Například dramatické zdražení pohonných hmot, které v jeho důsledku nastalo, zachytí až březnový údaj k inflaci.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 1,6 procenta, což je nejnižší růst od listopadu 2016. Inflace tak zpomalila z prosincových 2,1 procenta zejména vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Proti prosinci se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,9 procenta hlavně kvůli zdražení potravin, nápojů a tabáku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci vzrostly meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení. Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad.
Češi stále častěji přemýšlejí o tom, co jedí, a čím dál víc lidí při nákupu potravin sleduje jejich původ a kvalitu. Podle průzkumu agentury STEM/MARK patří mezi nejdůvěryhodnější orientační body značka Regionální potravina, kterou zná 64 procent respondentů. Osm z deseti lidí, kteří si během posledního roku koupili výrobek s tímto logem, se pro něj vrátilo znovu.
