Ceny potravin ve světě rostly již v roce 2021 rekordním tempem, kvůli pandemii covidu a válce na Ukrajině stoupají dál do astronomických výšin. Proč zdražují základní komodity jako obilí? Kam se vyšplhají ceny základních potravin, jako jsou chleba, máslo, mouka, maso? Dá se nahradit pšenice z Ukrajiny a Ruska? Kde ve světě hrozí hlad? Kdo si na cenách potravin přidává největší marži – zemědělci, potravináři, obchodníci? Potraviny jako globální problém.
Květnová inflace výrazně převýšila odhady analytiků, když v meziročním vyjádření poskočila z dubnové úrovně 1,8 na 2,4 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů inflaci pouze ve výši rovných dvou procent.
Finanční trhy se propadají a zbytek světa tají dech, ale plošná cla, která vyhlásil prezident Spojených států Donald Trump, nejspíš pocítí i americké domácnosti, napsala agentura AFP.
Češi letos za Velikonoce, konkrétně za pohoštění a koledu, utratí v průměru zhruba 3200 korun, což je o přibližně 180 korun více než loni. Vyplývá to z aktualizovaných výsledků průzkumu online supermarketu Košík.cz.
Zdražování másla ve druhé polovině loňského roku bylo způsobené objektivními příčinami, především značným růstem nákladů na jeho výrobu, uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu. Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh tedy fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců.
Růst cen zemědělských výrobců dále nabírá na tempu. Letos v únoru tyto ceny meziročně přidaly hned 9,3 procenta. Naposledy rostly výrazněji v březnu 2023, tedy takřka před dvěma lety. Jde o neklamný znak, že do Česka se v určité míře vrací vlna zdražování potravin, neboť ceny zemědělců se s jistým časovým odstupem promítnou také do cen v maloobchodní síti. Rostou hlavně ceny olejnin, ovoce a obilovin.
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Lednová inflace v ČR byla vyšší, než drtivá většina analytiků očekávala. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta. Předpoklad byl v konsensu analytiků takový, že to budou jen 2,6 procenta.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o rovná tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta. Ceny pro spotřebitele se zvýšily nejvýrazněji od prosince 2023. Vliv na to měly ceny potravin a bydlení. Meziměsíčně ceny klesly o 0,3 procenta. Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ten také představil výsledky maloobchodních tržeb a zahraničního obchodu.
Češi si letos za štědrovečerní hostinu připlatí; zaplatí více než loni, a to zhruba šest procent. Jde tak o její citelně výraznější cenový nárůst, než jakému čelili loni, kdy se souhrnná cena meziročně zvýšila pouze o 0,4 procenta. Vyplývá to z analýzy dat ČSÚ a portálu Kupi.cz.
Polská vláda se chce pokusit zastavit prudký růst ceny másla. Uvolní na trh 1000 tun tohoto tuku ze státních strategických rezerv. Kilogram se bude prodávat za 28,38 zlotého (zhruba 167 korun). Informuje o tom polský vládní web. Na drahé máslo si stěžují i zákazníci v České republice.
Vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že zdražování potravin v příštích měsících zrychlí, shodli se oslovení analytici. S ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech ale neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let. Údaje o vývoji cen výrobců zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), předznamenávají budoucí vývoj spotřebitelských cen.
Česko uplatňuje nižší sazby daně z příjmu fyzických osob než Slovensko. V Polsku je proti Česku výraznější rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou daně, Rakousko a Německo mají širší a víc odstupňovanou daňovou progresi. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars.
