Ceny potravin ve světě rostly již v roce 2021 rekordním tempem, kvůli pandemii covidu a válce na Ukrajině stoupají dál do astronomických výšin. Proč zdražují základní komodity jako obilí? Kam se vyšplhají ceny základních potravin, jako jsou chleba, máslo, mouka, maso? Dá se nahradit pšenice z Ukrajiny a Ruska? Kde ve světě hrozí hlad? Kdo si na cenách potravin přidává největší marži – zemědělci, potravináři, obchodníci? Potraviny jako globální problém.
Víkendové grilování letos nemusí vyjít dráž než loni. Kuře, krkovice, ryby i olivový olej v akcích zlevnily, zato hovězí burger a zelenina zdražily citelně. Největší skok hlásí cuketa, která je dražší o 40 procent.
Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně vzrostly o 1,4 procenta. Inflace tak zpomalila z lednových 1,6 procenta a dostala se na nejnižší úroveň od října 2016. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta.
Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán. Například dramatické zdražení pohonných hmot, které v jeho důsledku nastalo, zachytí až březnový údaj k inflaci.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 1,6 procenta, což je nejnižší růst od listopadu 2016. Inflace tak zpomalila z prosincových 2,1 procenta zejména vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Proti prosinci se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,9 procenta hlavně kvůli zdražení potravin, nápojů a tabáku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci vzrostly meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení. Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad.
Češi stále častěji přemýšlejí o tom, co jedí, a čím dál víc lidí při nákupu potravin sleduje jejich původ a kvalitu. Podle průzkumu agentury STEM/MARK patří mezi nejdůvěryhodnější orientační body značka Regionální potravina, kterou zná 64 procent respondentů. Osm z deseti lidí, kteří si během posledního roku koupili výrobek s tímto logem, se pro něj vrátilo znovu.
Suroviny na pečení jsou před letošními Vánoci téměř o desetinu dražší než loni. Z toho nejvíc stoupla cena ořechů, a to hlavně vlašských. Půlkilogramové balení teď v akcích stojí průměrně 141 korun, zatímco minulý rok 93 korun. Lidé si ale připlatí také za kakao nebo strouhaný kokos. Naopak máslo meziročně zlevnilo zhruba o 30 procent.
Cena vajec podle dat Českého statistického úřadu nadále roste. Balení deseti kusů tento měsíc vyjde na průměrně 73,43 koruny, což je o 6,24 koruny (tedy o 9,29 procenta) více než v říjnu. Proti loňskému listopadu cena stoupla o 8,62 koruny (o 13,3 procenta). S ohledem na blížící se Vánoce je možné, že zdražování vajec bude pokračovat, řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Cenu vajec ale podle ní v současné době ovlivňuje také šíření ptačí chřipky v Evropě a přestavba chovů, kdy ty klecové budou v Česku od roku 2027 zakázány.
Vývoj výrobních cen naznačuje, že by v příštích měsících mohlo zvolnit zdražování potravin. Průmyslové zboží důvod ke zdražování nemá, shodli se analytici při hodnocení říjnových cen průmyslových výrobců. Podle dat Českého statistického úřadu ceny zemědělských výrobců zmírnily meziroční růst na 3,2 procenta ze zářijových 7,1 procenta a ceny průmyslových výrobců prohloubily pokles na 0,7 procenta ze zářijových 0,1 procenta.
Po pěti letech zdražování se růst cen obědů v Česku téměř zastavil. Průměrná útrata se už několik měsíců drží kolem 197 korun a strávníci zjevně narazili na svůj cenový strop. Restaurace proto hledají rovnováhu mezi cenou a kvalitou, zatímco Češi zvažují, kde a za kolik se nají.
Strany kandidující do říjnových sněmovních voleb podle odborníků často slibují nereálné zlevnění potravin. Zavazují se také ke snížení byrokracie, což podle odborníků reálné je. Chybí jim ale plány k naplnění slibů, řekli agrární analytik Petr Havel a agrární ekonom z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. Podle Havla vychází řada názorů neparlamentních kandidujících stran z populistických a neověřených dat.
