Ceny potravin ve světě rostly již v roce 2021 rekordním tempem, kvůli pandemii covidu a válce na Ukrajině stoupají dál do astronomických výšin. Proč zdražují základní komodity jako obilí? Kam se vyšplhají ceny základních potravin, jako jsou chleba, máslo, mouka, maso? Dá se nahradit pšenice z Ukrajiny a Ruska? Kde ve světě hrozí hlad? Kdo si na cenách potravin přidává největší marži – zemědělci, potravináři, obchodníci? Potraviny jako globální problém.
Oběd v Česku už v průměru stojí přes 200 korun. V září za něj lidé zaplatili 202,90 koruny, meziročně o 5,60 koruny více a téměř o polovinu více než před šesti lety. Nejdražší zůstává Praha, kde průměrná cena oběda vystoupala na 229,70 koruny, hranici 200 korun už ale překročilo sedm ze třinácti sledovaných krajských měst.
Inflace v Evropské unii v červenci zrychlila na tři procenta a v eurozóně na 2,9 procenta. Česko se však podle harmonizovaných údajů Eurostatu drží výrazně níž: s inflací 1,3 procenta mělo druhé nejnižší tempo růstu cen v celé EU.
Nová evropská pravidla pro obaly začínají platit a potravináři varují před zdražováním. Podle Potravinářské komory ČR čekají výrobce vysoké náklady na nové materiály, technologie, testování i administrativu. Komora tvrdí, že část výdajů se nakonec promítne do cen potravin, nejvíce přitom mohou dopadnout na menší firmy.
Inflace v Česku v červenci zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,7 procenta, zatímco v červnu růst činil 1,5 procenta. Hlavním důvodem byly dražší pohonné hmoty, které meziročně zdražily téměř o 17 procent. Proti vyšší inflaci naopak působily levnější potraviny, výrazně zlevnilo například máslo, mléko nebo vepřové maso.
Litr mléka za 5,90 koruny potěší každého zákazníka. Jenže taková cena už podle Lukáše Kovandy není výsledkem levnější výroby, ale především marketingové strategie obchodníků. Pokud její náklady nakonec ponesou mlékárny a zemědělci, může se dnešní výhodný nákup Česku v budoucnu pořádně prodražit.
Inflace v Česku v červenci mírně zrychlila, dál ale zůstává pod dvouprocentním cílem České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 1,7 procenta. Nejvíce zdražovaly služby, naopak potraviny a energie oproti loňsku zlevnily.
Červnový propad inflace táhly hlavně levnější potraviny, úleva ale nemusí vydržet. Energie a služby mohou už na podzim znovu zatlačit ceny vzhůru, píše ve svém komentáři hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš.
„Pokud bude sucho pokračovat i přes léto, může zpomalit zlevňování potravin a přidat několik desetin procentního bodu do potravinové inflace, ale navíc to zatím nevypadá,“ říká v rozhovoru pro Newstream hlavní analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Podle údajů specializovaného webu Intersucho je v Česku zasažena suchem polovina území.
Vlna veder z konce června zasáhla kromě jiných oblastí i zemědělství. Což může mít výrazný dopad do cen potravin. Náklady na produkci základních zemědělských produktů rostou. Pšenice to možná přežije. Překvapivě, možná největší dopad to bude mít na ceny mléka a produktů z něj.
Víkendové grilování letos nemusí vyjít dráž než loni. Kuře, krkovice, ryby i olivový olej v akcích zlevnily, zato hovězí burger a zelenina zdražily citelně. Největší skok hlásí cuketa, která je dražší o 40 procent.
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
