V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh nall v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, uvedl s tím, že američtí a ukrajinští vyjednavači by se mohli k dalšímu jednání sejít o víkendu v USA. Informovala o tom agentura Reuters.
Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení rusko-ukrajinské války. Ve společném prohlášení k jednání v Ženevě to oznámil Bílý dům. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení bojů musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to řekl v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
Evropští lídři odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě, informuje dnes agentura DPA. Na návrhu je podle nich potřeba dále pracovat. Agentura Reuters píše o obavě evropských zemí, že kvůli navrhovanému početnímu omezení ukrajinských ozbrojených sil by Ukrajina byla zranitelná v případě útoku.
Plán amerického exprezidenta Donalda Trumpa využít zmrazená ruská aktiva pro americký zisk vyvolal v Evropě ostré reakce a obavy z narušení citlivých jednání o finanční pomoci Ukrajině. Podle serveru Politico, který získal detaily nového 28bodového amerického návrhu na příměří, počítá Washington s tím, že z investičních výnosů z těchto aktiv by Spojené státy inkasovaly až 50 procent.
Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie, uvedla agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský zkritizoval nový mírový plán pro Ukrajinu, který měl odsouhlasit americký prezident Donald Trump. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny, s čímž česká diplomacie nesouhlasí.
Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na dva o věci informované zdroje.
Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a lídři několika evropských zemí oznámili, že se zúčastní pondělního jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Kyjev naléhá na to, aby Evropa byla součástí možných budoucích mírových dohod s Ruskem, které Ukrajinu před více než třemi lety vojensky napadlo.
Ceny ropy 📈 rostou zhruba o dvě procenta kvůli možnému vyostření napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které by mohlo omezit dodávky. Pomáhají jim i známky vyšší poptávky. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst o 1,7 procenta a byla lehce pod 70 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate přidávala 1,8 procenta a vrátila se zpět nad 65 dolarů za barel.
