Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym a čtyři regiony na východu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje, představují největší překážku pro ukončení války. Uvedl to zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff v interview poskytnutém kontroverznímu americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi, ze kterého citovala ruská, ukrajinská a další média.
Ukrajinská ofenzíva do ruské Kurské oblasti přiměla Moskvu přesunout do tohoto regionu kolem 40 tisíc vojáků, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. K situaci na východě Ukrajiny řekl, že se armádě povedlo snížit útočný potenciál ruských invazních jednotek v ukrajinské Doněcké oblasti, ale situace tam zůstává extrémně složitá.
Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.
Kyjev má plán na ukončení války s Ruskem, chce ho představit současnému americkému prezidentovi i jeho dvěma možným nástupcům po listopadových volbách, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hovořil i o současné ukrajinské operaci v Kurské oblasti. Podle agentury Reuters Zelenskyj rovněž potvrdil úspěšný test první balistické rakety ukrajinské výroby.
Po útoku na slovenského premiéra Roberta Fica musí Maďarsko bojovat za mír samo, prohlásil konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho vláda jako jedna z mála v Evropské unii udržuje dobré vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu, odmítá Ukrajinu vojensky podporovat a kritizuje protiruské sankce Evropské unie.
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků členských zemí EU jsou válečné kabinety, řekl slovenský premiér Robert Fico. Na konferenci k 20. výročí vstupu Slovenska do EU ministerský předseda Slovenska rovněž kritizoval zahraniční politiku unie a odmítl její nový migrační pakt.
Čínský mírový plán pro vyřešení situace na Ukrajině je rozumný a z podobných návrhů zatím nejpřesnější, prohlásil podle ruských tiskových agentur ministr zahraničí Sergej Lavrov. Plán, s nímž Peking přišel v loňském roce, vyzývá mimo jiné k respektování Charty OSN a integrity států, ale i ke zrušení protiruských sankcí včetně těch, které byly přijaty ještě před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022.
Moskva prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
Ruský prezident Vladimir Putin se v Kremlu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Neformální setkání obou vůdců trvalo čtyři a půl hodiny, informovaly ruské agentury. Dodaly, že čínský host v Putinově doprovodu opustil Kreml a oba prezidenti krátce pohovořili ještě u automobilu čínského prezidenta. Znovu se setkají v úterý.
