V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh nall v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, uvedl s tím, že američtí a ukrajinští vyjednavači by se mohli k dalšímu jednání sejít o víkendu v USA. Informovala o tom agentura Reuters.
Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení rusko-ukrajinské války. Ve společném prohlášení k jednání v Ženevě to oznámil Bílý dům. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení bojů musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to řekl v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
Evropští lídři odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě, informuje dnes agentura DPA. Na návrhu je podle nich potřeba dále pracovat. Agentura Reuters píše o obavě evropských zemí, že kvůli navrhovanému početnímu omezení ukrajinských ozbrojených sil by Ukrajina byla zranitelná v případě útoku.
Plán amerického exprezidenta Donalda Trumpa využít zmrazená ruská aktiva pro americký zisk vyvolal v Evropě ostré reakce a obavy z narušení citlivých jednání o finanční pomoci Ukrajině. Podle serveru Politico, který získal detaily nového 28bodového amerického návrhu na příměří, počítá Washington s tím, že z investičních výnosů z těchto aktiv by Spojené státy inkasovaly až 50 procent.
Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie, uvedla agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský zkritizoval nový mírový plán pro Ukrajinu, který měl odsouhlasit americký prezident Donald Trump. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny, s čímž česká diplomacie nesouhlasí.
Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na dva o věci informované zdroje.
Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a lídři několika evropských zemí oznámili, že se zúčastní pondělního jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Kyjev naléhá na to, aby Evropa byla součástí možných budoucích mírových dohod s Ruskem, které Ukrajinu před více než třemi lety vojensky napadlo.
V Česku bylo ke konci loňského roku v oběhu 3,03 miliardy kusů 🪙🪙🪙bankovek a mincí. Ve srovnání s rokem 2024 se jejich počet zvýšil o 2,5 procenta - přibylo jak používaných bankovek, tak mincí. Hodnota peněz v oběhu vzrostla zhruba o 13 miliard korun na 740,6 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky. Údaje nezahrnují hodnotu a počet pamětních mincí.
Zájem o kurzy smyku a bezpečné 🚗🚗🚗jízdy v Česku roste, v některých školách a kurzech až o desítky procent. Mezi zájemci jsou mladí lidé, firmy s větším počtem aut, ale i řidiči, kteří si díky kurzům mohou odečíst trestné body za dopravní přestupky. Významnou část klientely tvoří lidé, kteří dostali kurz jako dárek k Vánocům. Vyplývá to z ankety mezi provozovateli kurzů.
Syrská vláda a Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) se dohodly na okamžitém 🕊️🕊️🕊️příměří na všech frontách. Podle agentury Reuters to dnes odpoledne uvedla syrská státní média. Stalo se tak po několika dnech bojů, kdy syrská armáda postupovala na území ovládaná silami SDF na severovýchodě země a dařilo se jí dobývat další strategická místa.
Prezident Petr Pavel se podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) zachoval jako slon v porcelánu, když tento týden na návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi poskytnutí několika🛩️🛩️🛩️ menších letounů pro obranu proti dronům, prostředků včasného varování a generátorů pro případ výpadku dodávek elektřiny z běžné sítě. Prezident posléze kritiku odmítl, prezident Ukrajiny Zelenskyj prý sám projevil zájem o koupi.
Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Británie ve společném prohlášení‼️‼️‼️ varovaly, že hrozby zavádění cel ze strany Spojených států narušují transatlantické vztahy a mohou způsobit nebezpečnou spirálu eskalace, napsala agentura Reuters. Země tak reagují na sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že budou od února čelit vyšším clům do té doby, než bude uzavřena dohoda, na jejímž základě by Američané získali Grónsko.
Číst více
Řadovými místopředsedy ODS se na pražském kongresu ✅✅✅stali poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Ve vedení doplní v sobotu zvolené lídry Martina Kupku a Tomáše Portlíka. Nejúspěšnější byl u delegátů Haas, který získal 383 z 502 platných hlasů. Drobila podpořilo 311 delegátů, Červíčka 308 a Vondru 304. Neuspěli poslanci Petr Sokol s 218 a Štěpán Slovák se 197 hlasy.
Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o💥💥💥 aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
SPD a Motoristé nebudou ve Sněmovně hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) k ⛓️⛓️⛓️trestnímu stíhání. V diskusním pořadu televize Prima to řekli Okamura a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Babiš již dříve prohlásil, že se ke stíhání v kauze Čapí hnízdo vydat nenechá. Ministr průmysl Karel Havlíček (ANO) uvedl, že s tím souhlasí. Případ je podle něj zpolitizovaný a projednává se příliš dlouho.
Ve švýcarském Davosu v pondělí začíná každoroční setkání Světového ekonomického fóra (WEF). Očekává se, že na 56. výroční zasedání konané pod heslem A Spirit of Dialoge (Duch dialogu) přijede rekordních více než 3000 delegátů nejméně ze 130 zemí. Vedle obvyklých témat bude hlavní pozornost věnována dosud nevídané rychlosti inovací a technologického pokroku. Zasedání se zúčastní i český premiér Andrej Babiš.
Číst více
Při protivládních✊🏻✊🏻✊🏻 protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 5000 lidí včetně asi 500 členů bezpečnostních složek, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace zatím tento týden uváděly nejméně 3400 obětí.