Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.
Německo se připravuje na další ruské hybridní útoky. Po incidentu na letišti Lipsko/Halle chce zpřísnit ochranu proti špionáži, sabotážím i útokům na kritickou infrastrukturu. Moskva obvinění Berlína odmítá.
Vítězství bez velkého důvodu k oslavám. CDU kancléře Friedricha Merze skončila v komunálních volbách v Dolním Sasku první, oproti minulým volbám ale ztratila. AfD naopak svůj výsledek více než ztrojnásobila a získala 16,5 procenta hlasů.
Drtivé vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v Německu i Evropě ostré reakce. Kancléř Friedrich Merz přiznal hluboký šok a mluví o volbách, které změnily celou zemi. Andrej Babiš tvrdí, že výsledek pro Česko nic neznamená, zatímco Viktor Orbán triumf AfD otevřeně oslavil.
AfD už není jen protestní silou na okraji německé politiky. V Sasku-Anhaltsku míří k drtivému vítězství. Podle posledních průzkumů má podporu kolem 43 procent a za určitých okolností může získat i většinu mandátů. Její lídr Ulrich Siegmund už otevřeně mluví o deportacích, čistkách ve státní správě a zásadní změně školství, píše Bloomberg.
Alternativa pro Německo (AfD) míří v Sasku-Anhaltsku k přesvědčivému volebnímu vítězství. Podle průzkumů může získat přes 40 procent hlasů a výrazně porazit kancléřovu CDU. Friedrich Merz den před hlasováním připustil, že tradiční strany musejí politický boj s AfD vést lépe.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Německé vládní strany chtějí tvrdší evropskou ochranu před nekalou konkurencí a zároveň úlevy pro domácí automobilky. Tlačí na rychlejší antidumpingová opatření a žádají, aby po roce 2035 zůstaly vedle elektromobilů povolené i plug-in hybridy a vysoce účinné vozy se spalovacími motory.
Připravované reformy Merzova kabinetu narážejí na odpor veřejnosti, snižují oblibu vládní koalice a nechávají vyrůst AfD. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier je ale považuje za nutné.
Německo chce před summitem NATO v Ankaře vyslat Kyjevu jasný signál. Kancléř Friedrich Merz v telefonátu ujistil Volodymyra Zelenského, že Ukrajina se může dál spolehnout na německou podporu, zejména v obraně proti ruským vzdušným útokům.
Vládní strany se dohodly na posunu hranice odchodu do důchodu na 68 let, zvýšení paušální daně pro zaměstnance mimo pracovní poměr a zároveň na daňovém ulehčení nízko a středně příjmových domácností.
