Trumpův plán nebo nejistá pomoc Evropy? Zelenskyj stojí před klíčovým rozhodnutím
Evropští lídři začali týden s opatrným optimismem poté, co víkendová jednání v Ženevě naznačila, že je americký prezident Donald Trump ochoten zvážit jejich výhrady k jeho návrhu na ukončení války na Ukrajině. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila rozhovory za „dobrý pokrok“ a uvedla, že silná evropská účast vytváří „solidní základ pro další vyjednávání“. Server Politico upozorňuje, že už samotné přizvání zástupců EU a Británie představovalo zásadní změnu – původní americký 28bodový plán je z jednání zcela vylučoval.
Nadšení ale dlouho nevydrželo. Kreml v pondělí kategoricky odmítl evropskou protiverzi amerického plánu. Podle poradce ruského prezidenta Vladimira Putina návrh „konstruktivně vůbec neodpovídá“ ruským představám. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později uvedl, že Washington a Kyjev se dohodly na zúžené verzi textu, která reflektuje část ukrajinských obav, ale řada „citlivých bodů“ bude muset být ještě prodiskutována přímo s Trumpem.
Jednání se z Ženevy přesunulo do Abú Zabí. V současné chvíli tam jedná náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací, napsal list Financial Times.
Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní, uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.
J.D. Vance: Ukrajina by nezvítězila ani při větší podpoře
Politika
Obavy z původního plánu
Klíčovým rizikem je možnost návratu k původnímu Trumpovu plánu, který vyvolal v Bruselu paniku. Dokument by podle evropských diplomatů nutil Ukrajinu vzdát se rozsáhlých území, zříci se snahy o vstup do NATO a snížit armádu z téměř milionu lidí na pouhých 600 tisíc. Obavy panují i z toho, že by takový návrh povzbudil Moskvu k dalším útokům v budoucnu.
Zelenskyj by se v takovém scénáři ocitl v neřešitelné situaci: přistoupit na podmínky vytvořené Trumpem a Putinem, nebo spoléhat na evropské sliby vojenské a finanční podpory – sliby, jejichž naplnění je nejisté, píše Politico. Evropané po téměř čtyřech letech války odmítají vyslat své vojáky na Ukrajinu. Vyhýbají se i posílení dodávek některých zbraní a nejsou schopni shodnout se na využití zmrazených ruských aktiv.
Plán EU použít 140 miliard eur zablokovaných v evropských finančních institucích jako „reparační půjčku“ pro Ukrajinu se zastavil kvůli překvapivým námitkám Belgie. Zvažují se kompromisy, jako využití části aktiv spolu s evropskými dluhopisy či přímými příspěvky vlád. Někteří diplomaté doufají, že tlak z Trumpovy strany donutí váhající státy ustoupit. Jiní se naopak obávají, že pokud se v mírové dohodě objeví sebemenší zmínka o použití aktiv, celý plán se zhroutí – zejména vzhledem k riziku, že po zrušení sankcí by Belgie mohla být povinna peníze vracet Moskvě.
Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané. 
Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI
Leaders
Evropa plná rozporů
Evropa navíc ustupuje i z rétoriky o možné vojenské účasti. Zatímco před rokem francouzský prezident Emmanuel Macron naznačoval možnost vyslání vojáků na Ukrajinu, dnes tento scénář prakticky nevyslovuje. Nedávná varování nového francouzského náčelníka generálního štábu Fabiena Mandona, aby se země připravila na možnost konfliktu s Ruskem, dokonce vyvolala politickou bouři. Podobně v Německu šéf diplomacie Johann Wadephul odmítl debaty o vyslání vojáků s odkazem na to, že Berlín už výrazně pomáhá posílením obrany Pobaltí.
Podle amerických republikánů je evropská pozice plná rozporů: kritizují Trumpův plán, ale nejsou ochotni podstoupit vojenské riziko. „Bez ochoty bojovat je to jen řeč,“ uvedl Greg Swenson z britské pobočky politické organizace Republicans Overseas.
Čím více se jednání vyostřují, tím větší tlak dopadá na Kyjev i na evropské vlády, které se musejí rozhodnout, zda jsou připraveny nést náklady skutečné podpory – nebo zda budou muset přijmout podmínky definované Washingtonem a Moskvou.
