Německé malé a střední podniky se v důsledku amerických cel čím dál více zaměřují na domácí trh. Zároveň se kvůli obavám z nadměrné závislosti na Číně snaží diverzifikovat své dodavatelské řetězce. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila společnost DZ Bank.

Průzkum ukázal, že nová americká cla přímo zasáhla pouze 12 procent německých malých a středních podniků. Zhruba 44 procent respondentů však podle průzkumu pociťuje nepřímé dopady cel, například v podobě slabší poptávky zákazníků. Téměř čtvrtina respondentů si navíc stěžuje, že vrtkavost obchodní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa zvyšuje nejistotu při plánovaní.

Pozornost se obrací k domácímu trhu

„Obavy z nevyzpytatelnosti amerického prezidenta společně se snahou chránit se před závislostí, například na Číně, obracejí pozornost zpět k domácímu trhu,“ píše DZ Bank ve své zprávě. Zhruba 53 procent německých malých a středních podniků nyní podle průzkumu plánuje zvyšovat svůj odbyt na domácím trhu a zhruba 51 procent hodlá zvyšovat nákupy od domácích dodavatelů.

Německá ekonomika vloni poprvé za poslední tři roky vzrostla. Hrubý domácí produkt (HDP) se však zvýšil pouze o 0,2 procenta. V letošním roce počítá německá vláda se zrychlením růstu na jedno procento. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.

Transatlantické vztahy slábnou. EU snižuje závislost na USA a hledá vlastní cestu

Politika

Evropské vlády i firmy zrychlují kroky ke snížení své závislosti na Spojených státech v oblasti technologií, obrany, energetiky i financí. Důvodem je zhoršování transatlantických vztahů a nejistota ohledně dalšího vývoje spolupráce s Washingtonem.

nst

Přečíst článek

Miliardový byznys s konopím: Německo hledá brzdy pro boom online prodeje

Money

Online prodej léčebného konopí v Německu zažívá prudký růst a během necelých dvou let se proměnil v miliardové odvětví. Liberalizace konopných zákonů otevřela cestu digitálním telemedicínským platformám a online lékárnám, které dnes stojí v centru rychle se rozvíjejícího trhu. Zároveň však rostoucí dostupnost vyvolává obavy politiků a regulačních orgánů, které chtějí systém zpřísnit.

nst

Přečíst článek

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce, který každoročně sestavuje organizace Transparency International. V aktuálním hodnocení se umístilo na 39. místě, zatímco o rok dříve bylo 46.

Zlepšení zaznamenalo také bodové hodnocení. Česko získalo 59 bodů ze 100, tedy o 3 body více než v předchozím roce. Přesto zůstává pod průměrem Evropské unie, který činí 62 bodů.

Opačný vývoj zaznamenalo Slovensko. To se v roce 2024 umístilo na 59. místě, loni však kleslo až na 61. příčku. Se 48 body ze 100 si meziročně pohoršilo o 1 bod. Také zbývající státy visegrádské čtyřky jsou na tom hůře než Česko. Polsko obsadilo 52. místo s 53 body, Maďarsko skončilo až na 84. příčce se 40 body. Spolu s Bulharskem tak patří k nejhůře hodnoceným zemím Evropské unie, Slovensko je páté nejhorší.

Dalibor Martínek: Vláda nepotřebuje NERV. Má robota Karla

Názory

NERV končí, ale skutečná změna to není. Ekonomické rady vládám sloužily hlavně jako marketing. Nová strategie má nahradit staré poradce. Problém je, že slibuje hlavně směr, ne konkrétní kroky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Lépe než Česko dopadly například všechny tři pobaltské státy – Estonsko, Lotyšsko a Litva –, které stejně jako Česko vstoupily do Evropské unie v roce 2004.

Organizace TI hodnotila úroveň vnímané korupce ve veřejném sektoru ve 182 zemích a teritoriích, přičemž 100 bodů znamená, že je země „velmi čistá“, a nula bodů, že je vysoce zkorumpovaná. Celosvětově činil loni průměr 42 bodů, a poprvé za více než dekádu se tak meziročně propadl. Z celkového počtu 182 sledovaných zemí je jich 122 pod 50 body. Za poslední desetiletí klesl také počet těch zemí, které mají bodové hodnocení vyšší než 80. Loni jich bylo jen pět, před deseti lety ještě 12. „Obzvlášť znepokojivým trendem je zhoršení vnímané korupce v demokraciích - od Spojených států, Kanady a Nového Zélandu po různé země v Evropě, například Británii, Francii a Švédsko,“ uvádí TI ve zprávě.

Spojené státy se v žebříčku umístily na 29. místě, oproti předchozímu roku si ale o 1 bod pohoršily na 64 bodů. Čína skončila na 76. příčce se 43 body, Rusko až na 157. místě s pouhými 22 body. Ukrajina se umístila na 104. místě s 36 body. Navzdory válce, s níž se už téměř čtyři roky potýká, si meziročně o bod polepšila. Kyjev organizace Transparency International vyzvala, aby udělal další reformy, které by ochránily prostředky určené na obranu a obnovu země před zneužitím.

Podle TI sice data zatím plně nereflektují vývoj po nástupu prezidenta Donalda Trumpa k moci ve Spojených státech v loňském roce, některé kroky, které jeho administrativa udělala, ale „vysílají nebezpečný signál, že korupční praktiky jsou přijatelné“. Organizace ve zprávě kritizuje také rozhodnutí USA dočasně zmrazit a poté oslabit vymáhání svého zákona o zahraničních korupčních praktikách, které podle ní rovněž vysílá špatný signál do světa ohledně korupce. Také snížení americké finanční pomoci nevládním organizacím v zahraničí podkopává podle TI úsilí o boj s korupcí ve světě.

Hongkong trestá, svět se bouří. Exmagnát a kritik Pekingu dostal 20 let vězení

Leaders

Jimmy Lai, jeden z nejvýraznějších kritiků Pekingu v Hongkongu, byl odsouzen na 20 let vězení. Rozsudek vyvolal ostrou kritiku ze zahraničí i od lidskoprávních organizací. Ty varují před koncem svobody slova ve městě.

ČTK

Přečíst článek

Vedou Dánové

Na čele žebříčku se situace oproti minulé zprávě nezměnila. První je opět Dánsko s 89 body, následují Finsko s 88 body a Singapur s 84 body. Do první desítky se dále dostaly Nový Zéland, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Lucembursko, Nizozemsko a Německo, které si meziročně polepšilo o 2 body na 77.

Beze změn zůstává také spodní část žebříčku. Nejhůře je korupce dlouhodobě vnímána v Jižním Súdánu a Somálsku, které mají shodně 9 bodů ze 100. Venezuela získala 10 bodů.