Náklady na válku proti Íránu mohou být výrazně vyšší, než jaké oficiálně uvádí Pentagon. Zatímco zástupce ministerstva obrany Jules Hurst ve středu v Kongresu hovořil o částce 25 miliard dolarů (zhruba 521 miliard korun), podle informací stanice CNN mohou skutečné výdaje dosahovat až dvojnásobku.
Americký prezident Donald Trump ve svém prvním televizním projevu od začátku války s Íránem nepřinesl jasnou odpověď na to, kam konflikt směřuje ani jak by mohl skončit. Podle amerických médií se především snažil přesvědčit veřejnost o jeho smyslu, konkrétní strategii ale nenabídl. Vystoupení přichází v době, kdy podpora války mezi Američany slábne kvůli rostoucím cenám ropy i obavám z dopadů na ekonomiku.
Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa v příštích dvou až třech týdnech podniknou „extrémně tvrdé údery“ na Írán. V prvním televizním projevu k Američanům od začátku více než měsíc trvající války uvedl, že se USA blíží splnění svých strategických cílů a že Írán už nepředstavuje hrozbu.
Do nedávna jsme sledovali velmi nízkou inflaci i posilování koruny. Současné dění na Blízkém východě a další eskalace však může jakýkoliv další vývoj významně ovlivnit. V případě dalšího růstu cen ropy bude opět nastartovaná inflace a centrální banky budou nuceny zvednout sazby navzdory ekonomickému zpomalení nebo dokonce poklesu. Korunu by při takovém vývoji nejspíš oslabovala hlavně směrem k euru. Podívejme se detailně na celou situaci.
Cena zlata sice mírně roste, směřuje však k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu za téměř dvě desetiletí. Poptávku tlumí slábnoucí očekávání ohledně snižování úrokových sazeb, růst nákladů na energii a silnější dolar kvůli válce USA a Izraele s Íránem. Za celý měsíc se cena zlata zatím snížila o více než 13 procent, což je nejprudší propad od října 2008, kdy cena klesla o 16,8 procenta. Za celé čtvrtletí však cena vzrostla o pět procent, uvedla agentura Reuters. O zhruba 20 procent tento měsíc klesly i další drahé kovy - stříbro, palladium a platina.
Americký prezident Donald Trump vyzval země, které kvůli konfliktu na Blízkém východě přišly o přístup k leteckému palivu, aby si zajistily přepravu ropy přes Hormuzský průliv vlastními silami. Podle něj už Spojené státy nebudou pomáhat spojencům, kteří nepodpořili americké útoky na Írán. Jednou z takových zemí je podle Trumpa Británie, Francii pak vytkl nedostatečnou spolupráci.
Makléř amerického ministra obrany Peta Hegsetha se podle deníku Financial Times pokusil krátce před americko-izraelskými útoky na Írán zainvestovat miliony dolarů do zbrojařských firem. Pentagon tato tvrzení odmítá a žádá stažení zprávy.
Válka Spojených států a Izraele proti Íránu může výrazně zasáhnout ekonomiku Blízkého východu. Podle zprávy Organizace spojených národů, na kterou upozornila agentura Bloomberg, by region mohl přijít až o 200 miliard dolarů ekonomického růstu.
Na Ukrajině začala fungovat protivzdušná obrana, kterou provozují soukromé podniky. Uvedl to ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, podle nějž bylo tímto způsobem sestřeleno v Charkovské oblasti několik ruských dronů Šáhed a Zala.
Pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu, Spojené státy zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení, napsal dnes na sociální síti americký prezident Donald Trump. Washington podle šéfa Bílého domu vede jednání s "novým a rozumnějším režimem" v Teheránu, během nichž došlo k významnému pokroku.
Ceny ropy zahájily týden dalším růstem. Přispěla k tomu zpráva, že jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. Severomořská ropa Brent si kolem 08:15 středoevropského času připisovala přes dvě procenta a pohybovala se mírně nad 115 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o více než procento, dostala se tak nad 100 dolarů za barel.
