Moskva odmítá, že by případná mírová jednání znamenala zastavení bojů na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zároveň usiluje o schůzku se svým americkým protějškem Markem Rubiem v New Yorku.
Rusko letos na jaře podle západních představitelů nacvičovalo v Arktidě nasazení tajné technologie schopné vyřadit kritické podmořské kabely bez zanechání stop. Operaci u Špicberků sledovaly Británie, Norsko a Spojené státy a ruským plavidlům zabránily cvičení dokončit. Západní zpravodajci se mezitím stále více obávají, že Moskva může v Evropě stupňovat sabotáže a jednou otestovat i soudržnost NATO.
Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky dokáže financovat válku ještě nejméně dva roky. Zároveň ale čelí rostoucímu rozpočtovému deficitu, problémům bank a nedostatku lidí. Kyjev proto chce spolu s partnery dál omezovat přísun technologií a dalších zdrojů, které Moskva využívá pro vedení války.
Americký prezident Donald Trump navrhl, aby se Hormuzský průliv přejmenoval na Trumpův průliv. Strategickou úžinu, kterou Írán během konfliktu prakticky zablokoval, zároveň opět označil za území kontrolované Spojenými státy. Nejde přitom o první zeměpisný název, který se šéf Bílého domu pokouší změnit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval aerolinky a pojišťovny, že „bezpečné dny na ruském nebi skončily“ a že se nad Ruskem budou objevovat drony ve velkém množství. Moskva jeho slova označila za státní terorismus a tvrdí, že civilní leteckou dopravu vážně narušit nedovolí. Ruská letiště přitom kvůli ukrajinským dronům omezují provoz prakticky denně.
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo přímý útok na některou ze zemí NATO. Aliance má podle něj dostatečně silné konvenční, raketové i jaderné odstrašení, aby Moskvu od takového kroku odradila. Jeho slova přicházejí v době, kdy evropské země řeší několik bezpečnostních incidentů připisovaných či spojovaných s Ruskem.
Slovenský premiér Robert Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie k válce na Ukrajině. Rusko podle něj nelze démonizovat ani vytlačovat z Evropy a míru lze dosáhnout jen s Moskvou. Na oslavách Slovenského národního povstání se zároveň pustil i do Ukrajiny a domácí opozice.
NATO je podle českého velvyslance při alianci Davida Koneckého připraveno okamžitě bránit své území i při případném ruském útoku. Velký konflikt s Moskvou v nejbližších letech neočekává, podmínkou ale podle něj zůstává další posilování odstrašení a schopnosti reagovat na nové hrozby včetně dronů a kyberútoků.
Kreml pohrozil Ukrajině „tvrdou“ odvetou za útoky na ruskou hospodářskou a obchodní infrastrukturu. Moskva zároveň tvrdí, že její armáda postupuje na Donbasu a nachází se jen čtyři kilometry od Slovjansku, zatímco podle Bloombergu zvažuje i zesílení raketových útoků na Kyjev.
Ukrajinské útoky na průmyslové podniky, sklady a infrastrukturu v hloubi Ruska způsobují zemi citelné škody, připustil Vladimir Putin. Zároveň ale tvrdí, že jejich dopad není kritický. Kreml nyní chystá státní program obnovy poškozených logistických center a skladů.
Rusko podle serveru The Telegraph buduje síť utajených dronových základen, z nichž by nejmodernější útočné stroje mohly zasáhnout hluboko do území NATO. Některá zařízení už Moskva využívá k útokům na Ukrajinu, část z nich má ale podle analytiků význam i pro případný budoucí konflikt s Evropou. Nejvýkonnější ruské drony by z vybraných základen mohly doletět až do Varšavy.
