Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu dalšími tvrdými útoky, pokud Teherán nepodepíše mírovou dohodu se Spojenými státy. Washington už v noci na dnešek provedl údery v jižním Íránu jako odvetu za sestřelení amerického vrtulníku nad Hormuzským průlivem.
Írán varuje Spojené státy před obnovením války. Hlavní vyjednavač Muhammad Ghálíbáf tvrdí, že Teherán během příměří obnovil své ozbrojené síly a na případný další útok odpoví „drtivým způsobem“. Katar a Pákistán se mezitím snaží zabránit nové eskalaci napětí.
Ukrajinci se podle humanitární pracovnice Alyony Budagovské naučili žít uprostřed války, ale neznamená to, že bouře skončila. Po letech útoků, evakuací a nejistoty už nejde jen o prvotní šok, ale o hluboké vyčerpání, strach o blízké a obavu, že si svět na válku zvyká.
Kreml tvrdí, že konec války na Ukrajině se blíží. Podle Peskova ale zatím není na stole nic konkrétního.
Írán hájí svůj mírový návrh jako legitimní a velkorysý, Trump ho ale označil za zcela nepřijatelný. Spor se dál točí hlavně kolem íránského jaderného programu, sankcí, reparací a Hormuzského průlivu, který zůstává klíčovým bodem napětí i po dubnovém příměří.
Írán odmítá americký návrh mírové dohody a přichází s vlastními podmínkami: konec války na všech frontách, zrušení sankcí a náhradu válečných škod. Donald Trump označil reakci Teheránu za absolutně nepřijatelnou, zatímco Írán dává najevo, že dohody nepřipravuje podle představ Bílého domu. Příměří sice dál platí, spor se ale zostřuje kolem Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světovou přepravu ropy a plynu.
Spojené státy dočasně pozastavují doprovod lodí v Hormuzském průlivu, aby daly prostor pokročilým jednáním s Íránem. Donald Trump tvrdí, že dohoda je blízko, americká blokáda íránských přístavů ale pokračuje. Teherán mezitím varuje, že konfrontace kolem klíčové ropné tepny zdaleka neskončila.
Teherán vyzval Spojené státy, aby upustily od přehnaných požadavků v mírových jednáních a zaujaly rozumný přístup. Podle agentury AFP to řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí. Írán už v neděli večer uvedl, že dostal americkou odpověď na svůj nejnovější návrh. Washington to ale zatím nepotvrdil.
Evropské vlády se obávají, že Vladimir Putin může v příštích dvou letech vycítit příležitost k otestování odhodlání Západu vůči NATO. Podle serveru Politico panují mezi obrannými představiteli a politiky obavy, že Kreml může využít období, kdy je Donald Trump stále v Bílém domě a Evropská unie ještě nedokončila posílení svých vojenských kapacit.
Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post a web ABC News.
Náklady na válku proti Íránu mohou být výrazně vyšší, než jaké oficiálně uvádí Pentagon. Zatímco zástupce ministerstva obrany Jules Hurst ve středu v Kongresu hovořil o částce 25 miliard dolarů (zhruba 521 miliard korun), podle informací stanice CNN mohou skutečné výdaje dosahovat až dvojnásobku.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
