Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky dokáže financovat válku ještě nejméně dva roky. Zároveň ale čelí rostoucímu rozpočtovému deficitu, problémům bank a nedostatku lidí. Kyjev proto chce spolu s partnery dál omezovat přísun technologií a dalších zdrojů, které Moskva využívá pro vedení války.
NATO je podle českého velvyslance při alianci Davida Koneckého připraveno okamžitě bránit své území i při případném ruském útoku. Velký konflikt s Moskvou v nejbližších letech neočekává, podmínkou ale podle něj zůstává další posilování odstrašení a schopnosti reagovat na nové hrozby včetně dronů a kyberútoků.
Kreml pohrozil Ukrajině „tvrdou“ odvetou za útoky na ruskou hospodářskou a obchodní infrastrukturu. Moskva zároveň tvrdí, že její armáda postupuje na Donbasu a nachází se jen čtyři kilometry od Slovjansku, zatímco podle Bloombergu zvažuje i zesílení raketových útoků na Kyjev.
Ukrajinské útoky na průmyslové podniky, sklady a infrastrukturu v hloubi Ruska způsobují zemi citelné škody, připustil Vladimir Putin. Zároveň ale tvrdí, že jejich dopad není kritický. Kreml nyní chystá státní program obnovy poškozených logistických center a skladů.
Rusko podle serveru The Telegraph buduje síť utajených dronových základen, z nichž by nejmodernější útočné stroje mohly zasáhnout hluboko do území NATO. Některá zařízení už Moskva využívá k útokům na Ukrajinu, část z nich má ale podle analytiků význam i pro případný budoucí konflikt s Evropou. Nejvýkonnější ruské drony by z vybraných základen mohly doletět až do Varšavy.
Ukrajinci útočili na přístav Novorossijsk. To se nelíbí Američanům, protože jim to narušuje byznys s ropou z Kazachstánu. V přístavu spoluvlastní terminál přepravující ropu.
Rusko může do války proti Ukrajině zapojit dalších až 50 tisíc severokorejských vojáků, varoval Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinského prezidenta už nejde jen o hrozbu pro Kyjev, ale i pro Asii: KLDR získává na ruské frontě zkušenosti s moderní válkou, ruské zbraně i know-how, které může později využít proti dalším zemím.
Česká podpora Izraele není podle vědce dána jen historií a diplomacií. Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR upozorňuje, že Češi často vnímají Izrael jako součást západního světa, zatímco Palestince jako vzdálený „orientální“ prostor. Vztah k válce v Gaze podle něj dál ovlivňují média, která složitý konflikt často redukují na jednoduché fandění jedné ze stran.
Ukrajina posouvá válku stále hlouběji na ruské území. Podle Bloombergu letos raketové poplachy zasáhly oblasti, kde žije přes 70 procent obyvatel Ruska, a útoky na rafinerie už se promítají i do výpadků v zásobování pohonnými hmotami.
Kreml obvinil Ukrajinu ze zásahu do běloruské suverenity poté, co Volodymyr Zelenskyj varoval Minsk před důsledky, pokud neodstraní zařízení využívaná Ruskem k útokům na Ukrajinu.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že memorandum o porozumění nepovažuje za definitivní mírovou dohodu. Pokud se Teherán podle něj nebude „chovat dobře“, Spojené státy obnoví útoky. Trump to řekl novinářům na summitu G7 ve Francii, kde se vyjádřil také k situaci v Libanonu, Hizballáhu a možné roli Sýrie.
Prezident Petr Pavel přijme v pondělí premiéra Andreje Babiše (ANO). Tématem jednání bude koordinace zahraniční politiky, zejména účast prezidenta na Valném shromáždění OSN, a další aktuální otázky. Na webu to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Schůzka se uskuteční po slavnostním vyzvednutí korunovačních klenotů z Korunní komory svatovítské katedrály, kterého by se oba politici měli jako klíčníci zúčastnit.
Jakýkoli útok na Saúdskou Arábii by mohl aktivovat obrannou dohodu uzavřenou nedávno mezi Islámábádem, Rijádem a Ankarou, varoval pákistánský ministr obrany Chavádža Ásíf. Podle něj by agrese vůči jednomu ze signatářů dohody z Mekky byla brána jako útok na ostatní členy aliance. Jeho slova přišla poté, co Saúdská Arábie pozastavila provoz několika energetických zařízení na jihu země kvůli útokům jemenských povstaleckých Húsíů podporovaných Íránem, informovala agentura Bloomberg.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes podepsal výnos, kterým rozpustil parlament a vypsal předčasné volby do zákonodárného sboru na 25. října. Informovala o tom stanice RTS. Vučičova Srbská pokroková strana (SNS) ho dříve nominovala na premiéra. Po předčasných volbách dlouhodobě volá opozice, žádá ale spravedlivé podmínky.
Ceny ropy🛢 dnes vzrostly 📈 nad 100 dolarů za barel, poprvé od července. Vyhrocení konfliktu na Blízkém východě vyvolalo obavy z ohrožení globálních dodávek. Více zde.
Bohatí Češi disponující majetkem alespoň deset milionů korun měli koncem loňského roku ve správě privátního bankovnictví uloženo 895 miliard korun, což bylo o 95 miliard víc než o rok dříve. Již 64 procent všech finančních aktiv fyzických osob v privátním bankovnictví tvoří investice, předloni to bylo 59 procent. Vyplývá to ze statistik, které poskytla Asociace pro kapitálový trh.
Jaderná elektrárna ☢ v Temelíně bude moci začít používat nové palivo od americké společnosti Westinghouse. Energetická firma ČEZ získala k tomu povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Energetici nyní plánují nové palivové soubory zavézt do reaktoru prvního bloku během plánované odstávky na konci letošního roku. Dosud elektrárna využívá palivo od ruského výrobce TVEL. Přechod na nové palivo plánují i Dukovany.
Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) je destruktivní síla 💣, která chce Německo destabilizovat. V parlamentní debatě k návrhu státního rozpočtu to dnes řekl kancléř Friedrich Merz. Slíbil, že jeho vláda bude pokračovat v započatých reformách, některé jejich detaily ale možná přehodnotí.
Kunovický výrobce letadel Aircraft Industries loni utržil z prodeje výrobků, služeb a zboží přibližně 2,488 miliardy korun. Meziročně to bylo asi o 333,6 milionu korun více. Za minulý rok vykázala čistý zisk 💰 1,3 milionu korun, o rok dříve byl téměř 14,8 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Google ve Finsku investuje 13 miliard eur (asi 315 miliard korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci. Jde o dosud největší jednotlivou investici firmy v Evropě, uvedla CNBC.
Číst více