Trumpův slib rychle ukončit válku na Ukrajině naráží na realitu. Moskva tvrdí, že nová americká administrativa se chová stejně jako Bidenova vláda, protože dál podporuje Kyjev zbraněmi i sankcemi. Lavrov tak reaguje na slova ministra zahraničí Marka Rubia, podle něhož USA nejsou v konfliktu neutrální stranou.
Ukrajinci se podle humanitární pracovnice Alyony Budagovské naučili žít uprostřed války, ale neznamená to, že bouře skončila. Po letech útoků, evakuací a nejistoty už nejde jen o prvotní šok, ale o hluboké vyčerpání, strach o blízké a obavu, že si svět na válku zvyká.
Kreml tvrdí, že konec války na Ukrajině se blíží. Podle Peskova ale zatím není na stole nic konkrétního.
Írán hájí svůj mírový návrh jako legitimní a velkorysý, Trump ho ale označil za zcela nepřijatelný. Spor se dál točí hlavně kolem íránského jaderného programu, sankcí, reparací a Hormuzského průlivu, který zůstává klíčovým bodem napětí i po dubnovém příměří.
Írán odmítá americký návrh mírové dohody a přichází s vlastními podmínkami: konec války na všech frontách, zrušení sankcí a náhradu válečných škod. Donald Trump označil reakci Teheránu za absolutně nepřijatelnou, zatímco Írán dává najevo, že dohody nepřipravuje podle představ Bílého domu. Příměří sice dál platí, spor se ale zostřuje kolem Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světovou přepravu ropy a plynu.
Spojené státy dočasně pozastavují doprovod lodí v Hormuzském průlivu, aby daly prostor pokročilým jednáním s Íránem. Donald Trump tvrdí, že dohoda je blízko, americká blokáda íránských přístavů ale pokračuje. Teherán mezitím varuje, že konfrontace kolem klíčové ropné tepny zdaleka neskončila.
Teherán vyzval Spojené státy, aby upustily od přehnaných požadavků v mírových jednáních a zaujaly rozumný přístup. Podle agentury AFP to řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí. Írán už v neděli večer uvedl, že dostal americkou odpověď na svůj nejnovější návrh. Washington to ale zatím nepotvrdil.
Evropské vlády se obávají, že Vladimir Putin může v příštích dvou letech vycítit příležitost k otestování odhodlání Západu vůči NATO. Podle serveru Politico panují mezi obrannými představiteli a politiky obavy, že Kreml může využít období, kdy je Donald Trump stále v Bílém domě a Evropská unie ještě nedokončila posílení svých vojenských kapacit.
Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post a web ABC News.
Náklady na válku proti Íránu mohou být výrazně vyšší, než jaké oficiálně uvádí Pentagon. Zatímco zástupce ministerstva obrany Jules Hurst ve středu v Kongresu hovořil o částce 25 miliard dolarů (zhruba 521 miliard korun), podle informací stanice CNN mohou skutečné výdaje dosahovat až dvojnásobku.
Írán předložil Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války s tím, že jaderné rozhovory by se odložily až na pozdější fázi vyjednávání. V noci na dnešek o tom informoval portál Axios s odvoláním na své zdroje. Spojené státy s Izraelem na konci února zaútočily na Írán, což vyvolalo regionální válku. Mezi Íránem a USA nyní platí příměří.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.
