Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.
Mezi Íránem a Izraelem platí od dnešních 7:30 teheránského času (6:00 středoevropského letního času) příměří. Podle agentury DPA o tom informují íránská média. Podle íránské televize byl klid zbraní nepříteli vnucen. O začátku příměří psal na své sociální síti Truth Social také americký prezident Donald Trump, který zároveň vyzval k jeho dodržování. S příměřím již souhlasil i Izrael.
Izrael a Írán, dva regionální soupeři, si dál vyměňují vzdušné údery v konfliktu, do kterého by se mohly v příštích dnech zapojit také Spojené státy. Jedna z posledních raket, které vypálil Írán na Izrael, zasáhla nemocnici na jihu země, což způsobilo zranění desítkám lidí, a také Izrael pokračoval už sedmým dnem v útocích na Írán.
Spojenci Kyjeva by kvůli současnému izraelsko-íránskému konfliktu mohli snížit podporu Ukrajině. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Konflikt mezi blízkovýchodními zeměmi vypukl v noci na pátek a pokračuje i dnes. Ukrajina se více než tři roky brání ruské vojenské invazi.
Nejméně 19 mrtvých včetně dítěte a 38 zraněných si vyžádaly indické údery v Pákistánu, mimo jiné v pákistánské části Kašmíru. Podle agentury AP to uvedly pákistánské úřady. Indie, podle které útoky mířily na teroristické tábory, hovořila o 12 zabitých teroristech a dalších 55 zraněných. Pákistánské ministerstvo obrany tvrzení o teroristech odmítlo a uvedlo, že terčem byli civilisté.
Druhý den příměří v Pásmu Gazy pokračuje prohledávání trosek budov, pod nimiž jsou podle tamních úřadů pohřbeny tisíce těl obětí izraelských úderů z předešlých týdnů a měsíců. Příměří, které vstoupilo v platnost v neděli ráno, zastavilo 15 měsíců trvající boje mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. V průběhu války v Pásmu Gazy bylo zabito více než 47 tisíc Palestinců, uvedly podle agentury Reuters úřady spravované Hamásem. Toto číslo ale podle nich není konečné, neboť nezahrnuje tisíce těl uvězněných v sutinách.
Severní Korea se zřejmě chystá vyslat do Ruska do bojů proti Ukrajině další vojáky a vojenskou techniku, informovala podle agentury Jonhap jihokorejská armáda. Kyjev odhaduje, že v západoruské Kurské oblasti je po boku ruských jednotek nasazených asi 11 tisíc vojáků z KLDR, kteří mají za úkol pomoci Rusům vytlačit z tohoto regionu ukrajinské síly.
K dohodě o příměří v Pásmu Gazy „je blíže než kdy jindy“. Ve společném prohlášení to v pátek podle agentury AFP oznámily palestinská uskupení Hamás, Islámský džihád a Lidová fronta pro osvobození Palestiny (PFLP). Předpokladem podle nich ovšem je, že si Izrael nebude klást nové podmínky.
Ukrajina v posledních měsících válečného konfliktu s Ruskem ztrácí podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany mnohem víc, než se čekalo. Celkově průběh konfliktu v roce 2024 poněkud otupil optimistický pohled Západu na možné převzetí iniciativy ukrajinskou stranou, řekl Petráš. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu předloni v únoru.
Izraelská vláda večer schválí dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Izraelská televize Channel 12 krátce před premiérovým vystoupením podle agentury Reuters informovala, že dohoda již schválil užší bezpečnostní kabinet.
Český letoun přepraví z Venezuely do Prahy vedle Čecha Jana Darmovzala i dalších šest propuštěných vězňů jiných národností. Radiožurnálu to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Jde o občany Německa, Albánie, Rumunska, Irska, Nizozemska a Ukrajiny. Návrat letadla do ČR je podle Macinky otázkou dvou nebo tří dnů.
Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou 🪖🪖🪖 armádu, řekl český prezident Petr Pavel v Kyjevě po dnešním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten ocenil, že iniciativa bude pokračovat i za nové české vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
V korupční kauze libereckého dopravního podniku podalo krajské státní zastupitelství v tomto týdnu k místnímu soudu obžalobu na devět lidí a 12 firem. Zároveň soudu v Liberci zaslalo návrh na schválení dohod o vině a trestu, které uzavřelo s dalšími třemi obviněnými - jedním člověkem a dvěma firmami.
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu 🔌🔌🔌. Dnes to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident
Logistická skupina Matteli Group podnikatele Romana Šmidberského kupuje rakovnickou logistickou společnost Anexia. Jejich spojení posuzuje úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval na svém webu. Výši transakce úřad neuvádí.
Policisté v loňském roce zadrželi 307 lidí, kteří se skrývali v Česku před vyšetřováním v dalších státech Evropské unie. Dalších 292 lidí stíhaných v ČR ze států EU na základě evropského zatýkacího rozkazu převzali. Informoval o tom mluvčí policejního prezidia David Schön. Počty podle něj každý rok rostou.
Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby místopředsedy Sněmovny. Jedna ze čtveřice místopředsednických pozic tak zůstala dál neobsazená. Bývalý ministr vnitra Rakušan je teď jediným kandidátem. Zúčastní se také druhého volebního kola, které by se mohlo uskutečnit podle předsedy sněmovní volební komise Martina Kolovratníka (ANO) ve středu 28. ledna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání v Kyjevě udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti Ukrajiny.
Kvůli výpadku proudu v Tokiu v noci na dnešek nejezdilo několik 🚆🚆🚆vlaků. Výpadek podle agentur Reuters a Kjódó ovlivnil přibližně 673 tisíc cestujících dojíždějících do práce. Kvůli incidentu nefungovaly dvě hlavní linky obsluhující některé ze stanic, které patří k nejrušnějším na světě a spojují metropoli s ostatními městy. Po devíti hodinách se provoz podařilo obnovit.
Výběrové řízení na provozovatele 🚅🚅🚅 vlaků na linkách z Brna do Bohumína, Jeseníku či Šumperku a Olomouce vyhrály České dráhy (ČD). V současné době dvě linky provozují ČD a jednu RegioJet. Společnosti RegioJet a Leo Express, které se o linky také ucházely, mají možnost se proti rozhodnutí ministerstva dopravy v 15denní lhůtě odvolat. Informoval o tom server Zdopravy.cz.
