Rusko může do války proti Ukrajině zapojit dalších až 50 tisíc severokorejských vojáků, varoval Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinského prezidenta už nejde jen o hrozbu pro Kyjev, ale i pro Asii: KLDR získává na ruské frontě zkušenosti s moderní válkou, ruské zbraně i know-how, které může později využít proti dalším zemím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu dalšími tvrdými útoky, pokud Teherán nepodepíše mírovou dohodu se Spojenými státy. Washington už v noci na dnešek provedl údery v jižním Íránu jako odvetu za sestřelení amerického vrtulníku nad Hormuzským průlivem.
Trumpův slib rychle ukončit válku na Ukrajině naráží na realitu. Moskva tvrdí, že nová americká administrativa se chová stejně jako Bidenova vláda, protože dál podporuje Kyjev zbraněmi i sankcemi. Lavrov tak reaguje na slova ministra zahraničí Marka Rubia, podle něhož USA nejsou v konfliktu neutrální stranou.
Andrej Babiš chce, aby za Evropskou unii jednal o ukončení války na Ukrajině německý kancléř Friedrich Merz. Podle premiéra by měl dostat mandát Evropské rady a komise, protože konflikt nemůže pokračovat donekonečna a Donald Trump se nyní soustředí hlavně na Blízký východ.
Ukrajina v květnu znovu ubrala Rusku část okupovaného území. Podle analýzy agentury AFP, která vychází z údajů amerického Institutu pro studium války (ISW), získala zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních. Už druhý měsíc za sebou se tak plocha území ovládaného Moskvou zmenšila.
Evropě podle šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nehrozí v nejbližší době masivní ruský útok podobný tomu na Ukrajině. Za pravděpodobnější ale považuje scénář, v němž by Rusko napadlo jednu z členských zemí NATO, zřejmě v Pobaltí, aby otestovalo rychlost a tvrdost reakce aliance.
Írán varuje Spojené státy před obnovením války. Hlavní vyjednavač Muhammad Ghálíbáf tvrdí, že Teherán během příměří obnovil své ozbrojené síly a na případný další útok odpoví „drtivým způsobem“. Katar a Pákistán se mezitím snaží zabránit nové eskalaci napětí.
Ukrajinci se podle humanitární pracovnice Alyony Budagovské naučili žít uprostřed války, ale neznamená to, že bouře skončila. Po letech útoků, evakuací a nejistoty už nejde jen o prvotní šok, ale o hluboké vyčerpání, strach o blízké a obavu, že si svět na válku zvyká.
Kreml tvrdí, že konec války na Ukrajině se blíží. Podle Peskova ale zatím není na stole nic konkrétního.
Írán hájí svůj mírový návrh jako legitimní a velkorysý, Trump ho ale označil za zcela nepřijatelný. Spor se dál točí hlavně kolem íránského jaderného programu, sankcí, reparací a Hormuzského průlivu, který zůstává klíčovým bodem napětí i po dubnovém příměří.
Írán odmítá americký návrh mírové dohody a přichází s vlastními podmínkami: konec války na všech frontách, zrušení sankcí a náhradu válečných škod. Donald Trump označil reakci Teheránu za absolutně nepřijatelnou, zatímco Írán dává najevo, že dohody nepřipravuje podle představ Bílého domu. Příměří sice dál platí, spor se ale zostřuje kolem Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světovou přepravu ropy a plynu.
Index PX klesl 📉 o 0,48 procenta na 2762,57 bodu. Dolů burzu táhly hlavně akcie energetické firmy ČEZ, které oslabily po dnešním zveřejnění hospodářských výsledků společnosti. Akcie ČEZ odepsaly 0,65 procenta na 1376 korun. Firma dnes oznámila, že v první polovině roku zvýšila čistý zisk meziročně o deset procent na 18,1 miliardy korun. Podle analytiků však výsledky zaostaly za očekáváními.
