Kreml obvinil Ukrajinu ze zásahu do běloruské suverenity poté, co Volodymyr Zelenskyj varoval Minsk před důsledky, pokud neodstraní zařízení využívaná Ruskem k útokům na Ukrajinu.
Ukrajina v květnu znovu ubrala Rusku část okupovaného území. Podle analýzy agentury AFP, která vychází z údajů amerického Institutu pro studium války (ISW), získala zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních. Už druhý měsíc za sebou se tak plocha území ovládaného Moskvou zmenšila.
Evropě podle šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nehrozí v nejbližší době masivní ruský útok podobný tomu na Ukrajině. Za pravděpodobnější ale považuje scénář, v němž by Rusko napadlo jednu z členských zemí NATO, zřejmě v Pobaltí, aby otestovalo rychlost a tvrdost reakce aliance.
Írán varuje Spojené státy před obnovením války. Hlavní vyjednavač Muhammad Ghálíbáf tvrdí, že Teherán během příměří obnovil své ozbrojené síly a na případný další útok odpoví „drtivým způsobem“. Katar a Pákistán se mezitím snaží zabránit nové eskalaci napětí.
Ukrajinci se podle humanitární pracovnice Alyony Budagovské naučili žít uprostřed války, ale neznamená to, že bouře skončila. Po letech útoků, evakuací a nejistoty už nejde jen o prvotní šok, ale o hluboké vyčerpání, strach o blízké a obavu, že si svět na válku zvyká.
Kreml tvrdí, že konec války na Ukrajině se blíží. Podle Peskova ale zatím není na stole nic konkrétního.
Írán hájí svůj mírový návrh jako legitimní a velkorysý, Trump ho ale označil za zcela nepřijatelný. Spor se dál točí hlavně kolem íránského jaderného programu, sankcí, reparací a Hormuzského průlivu, který zůstává klíčovým bodem napětí i po dubnovém příměří.
Írán odmítá americký návrh mírové dohody a přichází s vlastními podmínkami: konec války na všech frontách, zrušení sankcí a náhradu válečných škod. Donald Trump označil reakci Teheránu za absolutně nepřijatelnou, zatímco Írán dává najevo, že dohody nepřipravuje podle představ Bílého domu. Příměří sice dál platí, spor se ale zostřuje kolem Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světovou přepravu ropy a plynu.
Spojené státy dočasně pozastavují doprovod lodí v Hormuzském průlivu, aby daly prostor pokročilým jednáním s Íránem. Donald Trump tvrdí, že dohoda je blízko, americká blokáda íránských přístavů ale pokračuje. Teherán mezitím varuje, že konfrontace kolem klíčové ropné tepny zdaleka neskončila.
Teherán vyzval Spojené státy, aby upustily od přehnaných požadavků v mírových jednáních a zaujaly rozumný přístup. Podle agentury AFP to řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí. Írán už v neděli večer uvedl, že dostal americkou odpověď na svůj nejnovější návrh. Washington to ale zatím nepotvrdil.
Evropské vlády se obávají, že Vladimir Putin může v příštích dvou letech vycítit příležitost k otestování odhodlání Západu vůči NATO. Podle serveru Politico panují mezi obrannými představiteli a politiky obavy, že Kreml může využít období, kdy je Donald Trump stále v Bílém domě a Evropská unie ještě nedokončila posílení svých vojenských kapacit.
Česko odmítá zákaz spalovacích motorů po roce 2035, zopakoval na jednání v Lucemburku český vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). V tuto chvíli je podle něj nejdůležitější stanovit dobrý cíl pro rok 2030. Bez výrazných změn tohoto cíle, včetně větší flexibility, hrozí evropskému automobilovému průmyslu pokuty v řádu mnoha miliard eur, dodal.
