Donald Trump znovu překvapil výrokem o válce na Ukrajině. Americký prezident prohlásil, že Rusko se vůči napadené zemi „chová v pořádku“ a „moc toho nedělá“, přestože ve stejný den ruský dronový útok zabil šest lidí včetně dvou dětí a předchozí noc Moskva útočila na Kyjev balistickými raketami. Trump zároveň připustil společný summit s Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem a hájil uvolňování amerických sankcí proti Rusku.
Ukrajina před posledním ruským útokem balistickými raketami na Kyjev nedostala od spojenců včasné varování. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského přitom právě tyto informace zachraňují životy. Výpadek přichází krátce poté, co Spojené státy podle médií pohrozily Kyjevu omezením zpravodajských informací kvůli útokům na ruské rafinerie.
Souboj Ukrajiny s Ruskem se přelévá daleko za evropské bojiště. Kyjev podle svědectví a zveřejněných informací podporuje tuarežské separatisty v Sahelu, kteří bojují proti malijské armádě a jejím ruským spojencům.
Vladimir Putin nabízí pomoc s ukončením konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Moskva je podle něj připravena udělat vše, co je v jejích silách, aby přispěla k urovnání situace. Nabídka přichází v době, kdy samotné Rusko dál vede válku proti Ukrajině a dosavadní pokusy o její ukončení selhaly.
Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
NATO připravuje plán pro případ ruského útoku na své východní křídlo. Podle agentury Bloomberg má nová strategie počítat s rychlým nasazením pozemních sil, dronů a umělé inteligence a následným úderem na nepřátelské velení.
Svět čekají další konflikty a cestou ke stabilitě má být podle Vladimira Putina ústup západní hegemonie. Ruský prezident na setkání Valdajského diskuzního klubu zároveň varoval před prudkým technologickým vývojem včetně umělé inteligence, který podle něj může mít katastrofální důsledky.
Rusko znovu vytahuje jadernou kartu. Kreml tvrdí, že případná blokáda Kaliningradské oblasti by mohla vyvolat jadernou odpověď, a podle mluvčího Dmitrije Peskova na to ruští diplomaté upozorňují evropské země. Moskva tak reaguje na posilování NATO v Pobaltí a debaty o možném izolování ruské exklávy v případě konfliktu.
Rusko se podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho snaží hybridními útoky zastrašit evropské země, narušit jejich jednotu a oslabit podporu Ukrajině. Moskva ale podle něj neuspěla ani na bojišti, ani ve snaze rozdělit spojence. Rutte zároveň vyzval členské státy aliance, aby na rostoucí počet incidentů reagovaly s klidem a koordinovaně.
Rusko chce v příštím roce vydat na armádu rekordních 17,1 bilionu rublů, zhruba o 27 procent více, než původně plánovalo. Rostoucí vojenské výdaje ale stále výrazněji zatěžují státní rozpočet: Moskva zvyšuje odhad deficitu, počítá s růstem dluhu a chystá další zvyšování daní.
NATO by podle experta britského Royal United Services Institute mohlo vytvořit speciální mnohonárodní letku určenou k lovu útočných dronů. Jednou z nejvhodnějších platforem by podle Justina Bronka mohl být český proudový letoun L-39NG Skyfox z Aera Vodochody, který by proti dronům nabídl levnější alternativu k nasazování moderních stíhaček a drahých raket.
Nedostatek 🚰🚰 vody nebo její zhoršenou kvalitu považují manažeři velkých průmyslových firem v Evropě za srovnatelnou hrozbu pro provoz jako kybernetické útoky či výpadky v dodavatelských řetězcích. Více než polovina očekává, že nedostatečná dostupnost nebo zhoršená kvalita vody budou do roku 2031 vážnou překážkou růstu jejich firmy. Vyplývá to z průzkumu o dopadech nedostatku vody na evropský průmysl, který zveřejnila společnost Schneider Electric.
Velkoobchodní a maloobchodní prodejce potravin JIP východočeská z Pardubic loni zvýšil 💰💰💰zisk po zdanění na 419 milionů korun. Výsledek byl meziročně o 65 milionů korun lepší. Tržby z prodeje zboží vzrostly o půl procenta na 21,156 miliardy korun, vyplývá z dokumentů zveřejněných ve Sbírce listin.
Za první tři čtvrtletí roku 2026 v Česku na trhu 🌟🌟🌟 přibylo 14 193 firem, což je meziroční růst o 18 procent a nejvyšší počet za prvních devět měsíců od roku 2017. Vzniklo 27 801 společností, o devět procent více než ve stejném období loni. Zaniklo 13 608 firem, meziročně o dvě procenta více. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny na stupni 🇨 🇨 🇨, tedy hluboko ve spekulativním pásmu. Předpověděla, že válka Ukrajiny s Ruskem bude pokračovat také v příštím roce. Ukrajina je nyní silně závislá na zahraniční finanční pomoci. Rating podle agentury Fitch odráží značná úvěrová rizika související s válkou a jejími makroekonomickými a rozpočtovými dopady.
Francouzská policie při rozsáhlé sobotní demonstraci v Paříži ⛓️⛓️⛓️ zadržela 142 lidí, z nichž 120 skončilo v policejní vazbě, uvedla pařížská prefektura. Informuje o tom dnes agentura AFP. Pařížského protestu se podle různých zdrojů zúčastnilo 110 tisíc až 250 tisíc lidí. Pařížská prefektura také sdělila, že na konci protestního průvodu bylo zhruba 500 výtržníků, a informovala o násilném vniknutí do jedné provozovny a krádežích v ní.
Společnosti NVB Line z Kvasic na Kroměřížsku, která dodává ⛔⛔⛔ dopravní značení a věnuje se i opravám a údržbě silnic, loni vzrostly tržby na 279,9 milionu korun. V meziročním srovnání to bylo o 61,8 milionu korun víc. Firmě stoupl také čistý zisk. Zatímco předloni byl přibližně 14,5 milionu korun, loni přesáhl 19,4 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku ve Sbírce listin.
Německý výrobce luxusních 🚗🚗🚗 automobilů Audi z koncernu Volkswagen postaví továrnu v americkém státě Georgia a investuje do ní 4,2 miliardy dolarů. Oznámil to podle agentury Bloomberg americký prezident Donald Trump. Zpráva přichází v době, kdy se Volkswagen potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Součástí koncernu je rovněž Škoda Auto.
Brazilci dnes 🙋🏻🙋🏻🙋🏻 zvolí svého prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají mezi současnou hlavou státu, levicovým politickým veteránem Luizem Ináciem Lulou da Silva, a pravicovým senátorem Fláviem Bolsonarem, synem exprezidenta Jaira Bolsonara. Průzkumy před tímto druhým, rozhodujícím kolem voleb dávaly téměř vyrovnané šance oběma kandidátům.