Konflikt na Blízkém východě, který rozpoutal americký prezident Donald Trump, zřejmě hned tak neskončí a i v Bílém domě se začíná šuškat, že by mohl trvat déle než Trumpův současný mandát. Navzdory nemalým nákladům války, růstu cen ropy a zhoršujícím se vyhlídkám republikánů před volbami do Kongresu má Trump jasno: „Kdybych to měl udělat znovu, udělal bych přesně to samé,“ uvedl pro Fox News.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval aerolinky a pojišťovny, že „bezpečné dny na ruském nebi skončily“ a že se nad Ruskem budou objevovat drony ve velkém množství. Moskva jeho slova označila za státní terorismus a tvrdí, že civilní leteckou dopravu vážně narušit nedovolí. Ruská letiště přitom kvůli ukrajinským dronům omezují provoz prakticky denně.
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo přímý útok na některou ze zemí NATO. Aliance má podle něj dostatečně silné konvenční, raketové i jaderné odstrašení, aby Moskvu od takového kroku odradila. Jeho slova přicházejí v době, kdy evropské země řeší několik bezpečnostních incidentů připisovaných či spojovaných s Ruskem.
Slovenský premiér Robert Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie k válce na Ukrajině. Rusko podle něj nelze démonizovat ani vytlačovat z Evropy a míru lze dosáhnout jen s Moskvou. Na oslavách Slovenského národního povstání se zároveň pustil i do Ukrajiny a domácí opozice.
NATO je podle českého velvyslance při alianci Davida Koneckého připraveno okamžitě bránit své území i při případném ruském útoku. Velký konflikt s Moskvou v nejbližších letech neočekává, podmínkou ale podle něj zůstává další posilování odstrašení a schopnosti reagovat na nové hrozby včetně dronů a kyberútoků.
Kreml pohrozil Ukrajině „tvrdou“ odvetou za útoky na ruskou hospodářskou a obchodní infrastrukturu. Moskva zároveň tvrdí, že její armáda postupuje na Donbasu a nachází se jen čtyři kilometry od Slovjansku, zatímco podle Bloombergu zvažuje i zesílení raketových útoků na Kyjev.
Ukrajinské útoky na průmyslové podniky, sklady a infrastrukturu v hloubi Ruska způsobují zemi citelné škody, připustil Vladimir Putin. Zároveň ale tvrdí, že jejich dopad není kritický. Kreml nyní chystá státní program obnovy poškozených logistických center a skladů.
Rusko podle serveru The Telegraph buduje síť utajených dronových základen, z nichž by nejmodernější útočné stroje mohly zasáhnout hluboko do území NATO. Některá zařízení už Moskva využívá k útokům na Ukrajinu, část z nich má ale podle analytiků význam i pro případný budoucí konflikt s Evropou. Nejvýkonnější ruské drony by z vybraných základen mohly doletět až do Varšavy.
Ukrajinci útočili na přístav Novorossijsk. To se nelíbí Američanům, protože jim to narušuje byznys s ropou z Kazachstánu. V přístavu spoluvlastní terminál přepravující ropu.
Rusko může do války proti Ukrajině zapojit dalších až 50 tisíc severokorejských vojáků, varoval Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinského prezidenta už nejde jen o hrozbu pro Kyjev, ale i pro Asii: KLDR získává na ruské frontě zkušenosti s moderní válkou, ruské zbraně i know-how, které může později využít proti dalším zemím.
Česká podpora Izraele není podle vědce dána jen historií a diplomacií. Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR upozorňuje, že Češi často vnímají Izrael jako součást západního světa, zatímco Palestince jako vzdálený „orientální“ prostor. Vztah k válce v Gaze podle něj dál ovlivňují média, která složitý konflikt často redukují na jednoduché fandění jedné ze stran.
