Souboj Ukrajiny s Ruskem se přelévá daleko za evropské bojiště. Kyjev podle svědectví a zveřejněných informací podporuje tuarežské separatisty v Sahelu, kteří bojují proti malijské armádě a jejím ruským spojencům.
Rusko znovu vytahuje jadernou kartu. Kreml tvrdí, že případná blokáda Kaliningradské oblasti by mohla vyvolat jadernou odpověď, a podle mluvčího Dmitrije Peskova na to ruští diplomaté upozorňují evropské země. Moskva tak reaguje na posilování NATO v Pobaltí a debaty o možném izolování ruské exklávy v případě konfliktu.
Rusko se podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho snaží hybridními útoky zastrašit evropské země, narušit jejich jednotu a oslabit podporu Ukrajině. Moskva ale podle něj neuspěla ani na bojišti, ani ve snaze rozdělit spojence. Rutte zároveň vyzval členské státy aliance, aby na rostoucí počet incidentů reagovaly s klidem a koordinovaně.
Rusko chce v příštím roce vydat na armádu rekordních 17,1 bilionu rublů, zhruba o 27 procent více, než původně plánovalo. Rostoucí vojenské výdaje ale stále výrazněji zatěžují státní rozpočet: Moskva zvyšuje odhad deficitu, počítá s růstem dluhu a chystá další zvyšování daní.
NATO by podle experta britského Royal United Services Institute mohlo vytvořit speciální mnohonárodní letku určenou k lovu útočných dronů. Jednou z nejvhodnějších platforem by podle Justina Bronka mohl být český proudový letoun L-39NG Skyfox z Aera Vodochody, který by proti dronům nabídl levnější alternativu k nasazování moderních stíhaček a drahých raket.
Válka na Ukrajině stojí Rusko stále více peněz a vláda hledá další zdroje pro armádu. Ministerstvo financí počítá v příštích třech letech s rozpočtovým deficitem kolem dvou procent HDP a navrhuje zvýšit několik daní, včetně těch z investic, prodeje nemovitostí či úroků z bankovních vkladů. Jen změny u těchto příjmů by se podle ministerstva mohly dotknout zhruba čtyř milionů lidí.
Americká CIA podle deníku El Mundo varovala několik evropských vlád před možností nových ruských dronových útoků, tentokrát zaměřených na země ve Středomoří. Mezi potenciálně ohroženými státy mají být Francie, Španělsko a Itálie, přičemž útoky by podle informací listu mohly přijít z moře pomocí dronů ukrytých v lodních kontejnerech. Varování přichází v době, kdy evropské vlády stále hlasitěji upozorňují na hybridní hrozby a posilují ochranu kritické infrastruktury.
Rusko podle Donalda Trumpa útočí na spojence Ukrajiny už roky. Americký prezident tak reagoval na varování Polska před dalšími hybridními útoky, které mají podle tajných služeb zasáhnout i země NATO. Německo mezitím kvůli podezřelému incidentu v Lipsku přistoupilo k diplomatickým opatřením proti Moskvě.
Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Rusko podle polských tajných služeb připravuje hybridní útoky na země podporující Ukrajinu, včetně Polska. Premiér Donald Tusk varuje před drony a raketami i před snahou Moskvy oslabit odhodlání NATO. Za nejkritičtější období války označil nadcházející podzim a zimu.
Moskva odmítá, že by případná mírová jednání znamenala zastavení bojů na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zároveň usiluje o schůzku se svým americkým protějškem Markem Rubiem v New Yorku.
Vietjet ✈ zahajuje provoz na linkách Praha–Hanoj a Praha–Almaty. Lety jsou provozovány každé úterý a sobotu. „Očekáváme, že nové linky v prvním roce provozu přepraví v obou směrech více než 67 000 cestujících,“ uvedl Radomír Lašák, předseda představenstva Letiště Praha.
