Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Rusko přiznalo pokles těžby ropy. Rafinerie brzdí odstávky po ukrajinských útocích

Těžba ropy v Rusku se od začátku letošního roku snížila
ČTK
 nst
nst

Těžba ropy v Rusku se od začátku letošního roku snížila. Poprvé to veřejně připustil zástupce ruské vlády, vicepremiér Alexandr Novak, uvedla agentura Reuters. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě, údaje o těžbě ale přestalo zveřejňovat v dubnu 2023, více než rok po začátku invaze na Ukrajinu.

Novak pokles vysvětlil neplánovanými odstávkami rafinerií kvůli údržbě. Důvod, proč k nim ruské rafinerie musejí přistupovat, ale neuvedl. Ukrajina přitom v posledních měsících zesílila útoky na ruskou rafinační infrastrukturu.

„Současná produkce je skutečně o něco nižší než na začátku roku,“ řekl Novak novinářům na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. Podle něj za tím stojí několik rafinerií, které nyní procházejí neplánovanou údržbou.

„Přirozeně využíváme naši exportní infrastrukturu na maximum. Jakmile se rafinerie vrátí do plného provozu, produkce vzroste a vrátí se na předchozí úroveň,“ dodal vicepremiér.

Pokles o statisíce barelů denně

Podle Mezinárodní agentury pro energii klesla ruská těžba ropy v dubnu meziročně o 460 tisíc barelů denně a činila přibližně 8,8 milionu barelů denně.

Novak zároveň zdůraznil, že skupina OPEC+ podle něj dál hraje na světovém trhu s ropou důležitou roli, přestože ji opustily Spojené arabské emiráty. OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu a její spojence v čele s Ruskem.

„V každém případě OPEC a naše dohody, které prokázaly svou účinnost, pomáhají zmírňovat výkyvy a nestabilitu na globálních trzích,“ uvedl Novak.

Petrohradskému mezinárodnímu ekonomickému fóru se často přezdívá „ruský Davos“. Akce je považována za alternativu ke každoročnímu setkání politiků a podnikatelů ve švýcarském Davosu a patří k nejvýznamnějším mezinárodním akcím pořádaným Ruskem. Účastní se jí i prezident Vladimir Putin.

Letošní ročník se koná od 3. do 6. června. Podle organizátorů se ho má zúčastnit kolem 20 tisíc hostů z více než 130 zemí.

Neznámé tankery potichu odvážejí část ropy uvázlé v Perském zálivu

Ropa proudí přes Hormuz potají. Tankery vypínají identifikaci a mizí z radarů

Hormuzský průliv se po týdnech ochromení znovu pomalu probouzí, tankery ale často plují potmě a vypínají sledovací systémy. Podle Reuters se z Perského zálivu dostává ven víc ropy než dřív, pořád jde ale jen o zlomek předválečného objemu. Trh se navíc ani po případném znovuotevření úžiny nemusí vrátit k normálu.

Přečíst článek

Fórum slouží jako hlavní platforma pro setkávání ruských politiků, byznysmenů a zahraničních partnerů. Po odchodu většiny západních firem z ruského trhu po invazi na Ukrajinu se akce zaměřuje hlavně na země v Asii, Africe, na Blízkém východě a v Latinské Americe.

Spekulovalo se také o účasti bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera. Zatím se ale neobjevily zprávy, že by petrohradské fórum navštívil.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Češi berou málo. Hodinová mzda je sedmá nejnižší v EU

Bankovky
iStock
 nst
nst

České mzdy se evropskému průměru přibližují, jenže pomaleji než v některých okolních zemích. Loni dosahovala hodinová mzda v Česku 57 procent průměru Evropské unie. Mezi 27 členskými státy šlo o sedmou nejnižší úroveň, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.

Od roku 2008 se Česko posunulo výrazně nahoru. Tehdy byla tuzemská hodinová mzda na 42 procentech průměru EU, loni už na 57 procentech. Znamená to zlepšení o 15 procentních bodů.

„Za 17 let jsme se přiblížili evropskému průměru. Průměrná hodinová mzda se v přepočtu na eura u nás zvýšila o 122 procent, což je více než v Německu, kde se za stejné období zvýšila jenom o 58 procent,“ řekl Holý.

Český posun ale nevypadá tak dobře ve srovnání s některými zeměmi střední a východní Evropy. Rychleji než Česko rostly mzdy například v Litvě, Polsku nebo Estonsku. Litva se podle Holého dostala z 26 procent na 65 procent průměru EU, Estonsko a Polsko se vyhouply na 60 procent. Všechny tři země tak Česko v poměru k evropskému průměru předstihly.

Český pracovní trh se zároveň dál mění. Přibývá zaměstnanců ve službách, zdravotnictví a vzdělávání, zatímco v zemědělství a průmyslu jejich počet klesá.

Polepšily si uklízečky nebo údržbáři

Reálné mzdy v letošním prvním čtvrtletí rostly ve všech odvětvích, tempo se ale výrazně lišilo. Nejvíce, o 20 procent, vzrostly výdělky v činnostech v oblasti nemovitostí, kam patří například uklízečky nebo údržbáři. O 17 procent se zvýšily mzdy v administrativních a podpůrných činnostech.

Podle vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitky Erhartové za tím stojí mimo jiné růst minimální mzdy. Jde totiž často o nízkokvalifikované nebo méně odměňované práce. Naopak v energetice se mzdy prakticky nezvedly.

O výši výdělku v Česku dál významně rozhoduje pohlaví. Muži loni vydělávali v průměru více než ženy ve všech sledovaných oblastech. Důležitou roli hraje také vzdělání. Podle Holého loni přibylo vysokoškoláků i lidí s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním.

Vyšší šanci na lepší plat mají také zaměstnanci, za které vyjednávají odbory. „Pokud je zaměstnanec pokrytý kolektivní smlouvou na podnikové úrovni, má o 10 tisíc korun více, než když vyjednává sám,“ uvedl Holý. Připomněl, že nadpoloviční většina zaměstnanců v Česku kolektivní smlouvou pokryta není, zatímco směrnice EU doporučuje, aby kolektivní vyjednávání zahrnovalo až 80 procent pracovníků.

Peněženka, ilustrační foto

Mzdy v Česku vystřelily nad 50 tisíc. ČNB z toho radost mít nebude

Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.

Přečíst článek

Podle údajů ze systému Informace a statistiky o průměrném výdělku ministerstva práce se hrubé mzdy v Česku loni nejčastěji pohybovaly mezi 38 a 42 tisíci korunami. Medián, tedy mzda prostředního zaměstnance, činil 44 337 korun.

Průměrnou mzdu 52 202 korun přitom nepobíraly zhruba dvě třetiny zaměstnanců. U mužů to bylo 59 procent, u žen o 14 procentních bodů více. Nad 200 tisíc korun hrubého měsíčně se dostalo pouze 0,8 procenta zaměstnanců. I v této skupině výrazně převažovali muži: tuto hranici překročilo 1,2 procenta mužů, ale jen 0,3 procenta žen.

Podle Holého si nejméně polepšila střední třída. Česká mzda se tak sice evropskému průměru přibližuje, zároveň ale platí, že část regionu Česku utíká a rozdíly uvnitř pracovního trhu zůstávají výrazné.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

EU

Evropu čeká dluhová zkouška. Bez reforem může zadlužení vystřelit na dvojnásobek

Přečíst článek

Česko se zapojí do boomu léků na obezitu. Novo Nordisk investoval u Prahy miliardy

Novo Nordisk
ČTK
 ČTK

Česko se zapojí do jednoho z nejvýnosnějších farmaceutických závodů současnosti. Novo Nordisk bude ve Středočeském kraji vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu, po nichž celosvětově prudce roste poptávka. Do závodu v Bohumili firma investovala několik miliard korun.

Dánská firma Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v obci Bohumil ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.

Firma továrnu v Jevanech koupila v roce 2024 od společnosti Novavax za 200 milionů dolarů (téměř pět miliard korun). Novavax v závodě vyráběl součásti své covidové vakcíny, v roce 2020 zaměstnával 450 lidí. Předtím tam firma Baxter produkovala vakcíny proti prasečí chřipce, léky a séra se v místě vyrábějí od 20. let 20. století. Státu areál patřil do roku 2001.

Dánská firma Novo Nordisk vznikla v roce 1923. Zaměřuje se na léčbu cukrovky a dalších závažných chronických onemocnění, jako jsou obezita nebo vzácná onemocnění krve a vzácná endokrinní onemocnění. V 80 zastoupeních po celém světě zaměstnává více než 69 tisíc lidí.

Léčba obezity patří v současné době podle odborníků mezi nejlukrativnější segmenty zdravotnictví, injekční přípravky firem Novo Nordisk a Eli Lilly užívají podle odhadů celosvětově desítky milionů lidí. V závodě v obci Bohumil nedaleko Jevan se dříve vyráběly například součásti covidové vakcíny firmy Novavax nebo vakcíny proti prasečí chřipce firmy Baxter.

Biohacking: Pijete málo? I mírná dehydratace může rozhodit mozek i energii

Voda je jednou z nejzákladnějších látek pro fungování lidského organismu. Často se mluví o tom, že bychom měli víc pít, případně že dehydratace způsobuje bolest hlavy nebo únavu. Voda ale zasahuje prakticky do všech procesů v těle, od regulace teploty přes fungování mozku až po transport živin, hormonální signalizaci nebo práci buněk.

Přečíst článek

nákup oblečení

Tlustí lidé neradi kupují oblečení. Ozempic a spol. to vyléčí

Co nás čeká za rok? Nikdo neví. Civilizace se láme, končí zavedené pořádky, AI číhá za rohem - a v našem počítači. Nastupuje nová éra a to, co přinese, je zatím ve hvězdách. Nový seriál Terezy Zavadilové  s názvem Civilizační deník chce být takovým průhledem do budoucnosti: trendy, vztahy, události, bity a byty, co formují svět, ve kterém budeme žít. 

Přečíst článek

Proteinové pudinky, proteinové bio chipsy, proteinové šunky a jogurty

Sacharidy jako nepřítel, high protein jako spasitel a nebezpečný meloun. Doktorka potravin boří mýty, kterým možná věříte i vy

Zdravé jídlo je dnes velký byznys. Regály plní proteinové výrobky, funkční nápoje a superpotraviny, sociální sítě zase rady o kortizolu, glukóze nebo sacharidech. Jenže kde končí skutečná výživa a začíná marketing? V rozhovoru s nutriční specialistkou Vendulou Popelkovou, známou na sítích jako @doktorkapotravin, boříme nejčastější mýty o jídle a vysvětlujeme, proč zdravá strava nemusí být drahá ani složitá.

Přečíst článek

Související