Vize pro obranu: chytřejší nákupy, zúročené inovace, semknutější průmysl
Stovky miliard plánovaných investic do obrany přinesou maximální efekt jen když se zlepší řízení akvizic i celého bezpečnostního ekosystému, včetně zužitkování inovací. Vláda a průmysl si mají vyjít vstříc a firmám by prospělo spojování do klastrů a konsorcií. Zároveň je žádoucí modernizovat dopravní koridory, nemocnice a další infrastrukturu s dvojím využitím. Posílit musíme i celospolečenskou odolnost a personální základnu pro armádu, integrovaný záchranný systém a bezpečnostní průmysl. Tyto a další kroky doporučuje nová studie o obraně od poradců KPMG, píše její hlavní autor David Slánský.
Studie Připraveni: Vize obrany ČR 2030 nevznikla na objednávku žádného veřejného ani soukromého aktéra. Jde o nezávislou reflexi zhoršení bezpečnostního prostředí, v níž se opíráme o zkušenosti zemí, které dokázaly spojit modernizaci armády s rozvojem průmyslu, inovací a celospolečenské odolnosti.
Základním poselstvím studie je, že armáda může vyhrát bitvu, ale válku vyhrává ekonomika. Jejím dalším motorem může být silný domácí obranný průmysl s významným exportním potenciálem. Obrana tak dnes není pouze rozpočtovou položkou, ale strategickým rozhodnutím, které ovlivní bezpečnost, ekonomiku i mezinárodní postavení Česka na desítky let dopředu.
Možný prodej státní Explosie francouzskému strategickému partnerovi se na první pohled může jevit jako pragmatický obchod. Stát získá peníze, podnik investora a český obranný průmysl napojení na silnější evropské řetězce. Jenže u výroby výbušnin a prachových náplní nejde o běžné podnikání. Evropské zkušenosti ukazují, že privatizace kritických zbrojních kapacit často nevede k větší bezpečnosti, ale k dlouhodobé závislosti. Pardubický podnik tak může formálně přejít do soukromých rukou, fakticky však zůstane pod vlivem státu — jen už ne českého, nýbrž francouzského.
Lukáš Kovanda: Explosia na prodej? Česká sázka na francouzského vlastníka může skončit ztrátou kontroly
Názory
Vláda a průmysl na jedné lodi
Studie zdůrazňuje, že v současném bezpečnostním kontextu musí stát a obranný průmysl fungovat jako skuteční partneři. Nejde jen o objem zakázek, ale i o předvídatelnost, sdílení informací, společnou práci s kapacitami a pozitivní komunikaci tématu ve veřejném prostoru.
Resort obrany by měl definovat omezený počet technologických priorit, například v oblasti autonomních systémů, kybernetiky, pokročilých materiálů či oborů s průmyslovou tradicí, a transparentně komunikovat potřeby, které vzešly ze střednědobých a dlouhodobých akvizičních plánů. To firmám i výzkumným organizacím umožní lépe plánovat investice, rozvíjet kapacity a celkově rozhodovat, na co a kdy se zaměřit. Vláda a obranný průmysl si mají vycházet vstříc i systematickým využíváním předběžných tržních konzultací a sdílením údajů o kapacitách.
Na straně průmyslu je klíčová otevřenost a ochota ke spolupráci nejen se státem, ale i mezi firmami navzájem. Studie doporučuje, aby se podniky po vzoru Francie či Estonska spojovaly do konsorcií či klastrů. To umožní českým firmám lépe se prosazovat v unijních a aliančních programech a omezovat zbytečné právní spory, které dnes často paralyzují zakázky. Inspirací může být i Český národní polovodičový klastr, který potvrzuje, že koordinovaná spolupráce posiluje celé odvětví.
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze. 
Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Leaders
Za realistický považujeme cíl vybudovat do roku 2028 minimálně tři klastry v klíčových oblastech, jako jsou například munice, letectví či bezpilotní systémy nebo kybernetika. Do klastrů či konsorcií by bylo dobré začlenit alespoň 30 procent malých a středních obranných firem, aby se i jim usnadnila cesta k větším zakázkám a mezinárodním projektům.
Český obranný sektor totiž zatím nevyužívá plně zdroje EU ani NATO, čímž se připravuje o peníze, know-how, kontakty i prestiž. Ambicí by mělo být zapojit do roku 2028 minimálně 20 českých subjektů do projektů EDF a PESCO a získat tak přístup k nejméně 20 milionům eur ročně.
Prostor pro další růst vidíme i u českého vývozu obranného materiálu, kde by pomohla nová exportní strategie obranného průmyslu a zrychlení a plná digitalizace povolovacích procesů pro vývoz.
Česká DARPA
Česko má kvalitní výzkum i rostoucí technologické firmy, ale chybí mu mechanismus, jak nové technologie rychle převádět do praxe. Studie proto navrhuje cíleně posílit obranné inovace, včetně podpory fondů rizikového kapitálu zaměřených na obranné a duální technologie a otevření armádních testovacích kapacit i pro firemní vývoj a testování v reálných podmínkách.
Cílem je převést od roku 2028 alespoň deset technologií z výzkumné fáze do podoby prototypů či komerčních produktů. Napomohlo by tomu i nové nastavení financování a pravidelná rotace odborníků mezi akademickou sférou, průmyslem a armádou.
Inspirací mohou být modely ze zahraničí, kde obranné inovace nevnímají jako izolovanou agendu armády, ale jako součást širšího inovačního a ekonomického ekosystému. Zvážit lze i vznik české obdoby agentury DARPA, která ve Spojených státech stála u zrodu průlomových technologií s dvojím využitím, včetně internetu. Byl by to další příspěvek k širší strategii pozvednout Česko na příslovečnou mozkovnu.
Skupina CSG získala dva nové kontrakty na dodávky zapalovačů pro velkorážovou munici. Zakázky mají celkovou hodnotu vyšších desítek milionů eur a míří ke dvěma evropským zákazníkům ze zemí NATO. Dodávky mají začít ještě letos.
CSG získala muniční zakázky za vyšší desítky milionů eur. Dodá zapalovače pro země NATO
Zprávy z firem
Infrastruktura využitelná i v krizích
Bezpečnost státu nestojí jen na zbraních a vojácích, ale také na infrastruktuře, která dokáže fungovat i v krizích. Studie proto zdůrazňuje potřebu systematického propojení civilního a vojenského plánování. Stát by měl mimo jiné disponovat digitálně řízenou evidencí vojenského majetku, která by zahrnovala informace o technickém stavu, nákladech i strategickém významu jednotlivých objektů. To by usnadnilo nastavování investičních priorit i optimalizaci kapacit, včetně možností jejich sdílení s civilním sektorem.
Přínos propojení civilního a vojenského plánování lze nejnázorněji ukázat na silnicích, mostech a železničních uzlech. Jejich zkvalitnění prospěje široké veřejnosti, a navíc usnadní případný přesun těžké techniky, čímž věrohodněji naplníme závazek všech členů NATO. Polsko už silnice a mosty rekonstruuje, čímž pomáhá i stavebnictví a regionální zaměstnanosti.
Propad akcií CSG a zpráva Hunterbrook Media dostaly Michala Strnada pod tlak. Český zbrojařský miliardář teď v rozhovoru pro Bloomberg vrací úder. Pochybnosti o kapacitách označil za nesmysl a vazby na Rusko odmítl s odkazem na dodávky Ukrajině i kontrakt americké armády. Největší příležitost vidí v USA.
Strnad pro Bloomberg: Trh se v CSG plete. Kritika je mimo a plány na expanzi platí
Leaders
Posílení soběstačnosti
Kvůli rizikům různých negativních – nejen vojenských – scénářů studie také apeluje, aby stát zajistil dostupnost kritických komponent a surovin pokrývajících minimálně šest měsíců krizové spotřeby, kombinací fyzických zásob a dlouhodobých rezervačních smluv.
Studie volá i po omezení rizikových závislostí na zahraničí posílením domácí soběstačnosti. České kapacity, případně kapacity spolehlivých partnerů, by do roku 2030 měly pokrývat minimálně 50 procent kritických potřeb v oblastech jako munice či náhradní díly.
V souladu s Evropskou strategií pro obranný průmysl EDIS také studie doporučuje, aby do roku 2030 pocházelo alespoň 50 procent hodnoty obranných akvizic od prověřených výrobců v EU. Dodavatelé by zároveň měli dokládat zajištění kapacit pro údržbu a opravy na území Česka prostřednictvím lokalizace, partnerské spolupráce nebo přenosu know-how.
Nezávislé posuzování akvizic
Studie odhaduje kumulovaný investiční deficit armády na přibližně 650 miliard korun. Zároveň však zdůrazňuje, že tento „vnitřní dluh“ nelze vyřešit pouze rozpočtovým růstem. Stejně důležité je, jak dobře budou akvizice řízené, aby se přínosy nerozmělnily v dílčích krocích, nekoordinovaných nákupech bez dlouhodobé logiky a jiných systémových neefektivitách.
V minulosti se například nakupovala klíčová technika i bez závazné kalkulace nákladů životního cyklu, přestože u vojenské techniky může až 70 procent celkových výdajů připadat na provozní fázi.
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun. Upozornil přitom na nedostatečné financování obrany i rostoucí zadlužení země. Podle vlády jde naopak o realistický rozpočet s rekordními investicemi a nejvyššími výdaji na obranu v historii.
Prezident Pavel podepsal rozpočet na rok 2026. Varuje před škrty v obraně a vysokým schodkem
Politika
Jeden z návrhů počítá s přechodem na víceleté programové financování po vzoru Francie, se zavedením datového řízení a odstraněním procesních chyb a duplicit, na které opakovaně upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Studie také doporučuje, aby každá strategická zakázka nad jednu miliardu korun měla jasně definovaný podíl domácího průmyslu a transfer know-how. U zakázek nad pět miliard korun by pak mělo být standardem dvojí nezávislé posouzení – před samotným nákupem, tedy ověření reálnosti harmonogramu a rozpočtu, i po něm, tedy vyhodnocení dosažení cílů. Záměrem není proces brzdit, ale zpřehlednit a zprofesionalizovat tak, aby každá velká akvizice obstála v odborné i veřejné kontrole.
Výjimečná příležitost pro nábor
Armáda dlouhodobě patří k institucím s nejvyšší důvěrou veřejnosti, přesto se potýká s personálním podstavem. Studie se proto přimlouvá za zvýšení věkové hranice u některých pozic, větší využití automatizace, robotiky i umělé inteligence a zvýšení profesní prostupnosti mezi bezpečnostními sbory a soukromým sektorem.
Klíčové je i zintenzivnění náborových a retenčních opatření. Pomoci by mohl nový systém odměňování a benefitů, včetně dostupného služebního bydlení, podpory péče o děti či stipendijních programů. Stát má v příštích pěti až sedmi letech jedinečnou příležitost oslovit početně silnou generaci mladých lidí, která bude vstupovat na trh práce. Pokud bezpečnostní sbory a obranný průmysl nedokážou tuto skupinu přilákat nyní, později to bude výrazně obtížnější.
Odolná společnost pro obranu i ekonomickou stabilitu
Ani sebelepší armáda ale nezvládne vše sama. Studie proto čerpá inspiraci ve finském konceptu „sisu“ – vnitřně zakořeněné celospolečenské odolnosti a houževnatosti. Většina Finů zná základní krizové postupy a dokáže jednat racionálně i pod tlakem. To přispívá k psychologické odolnosti, sociální soudržnosti a důvěře v autority. Obdobně musíme posílit odolnost a zapojení české veřejnosti.
Dalším z doporučení je více podpořit aktivní zálohy, dobrovolné hasiče a organizace typu Červený kříž. Zájem o vstup do záloh v posledních letech roste, ale uchazeči běžně čekají na zpětnou vazbu a zařazení dlouhé měsíce – zrychlení procesu a atraktivnější podmínky jsou tedy klíčové.
Letiště Karlovy Vary by mělo přejít pod Armádu ČR do konce roku, řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Letiště v majetku Karlovarského kraje je v posledních letech ve ztrátě, pro zvýšení příjmů potřebuje zhruba miliardovou investici do prodloužení a rozšíření přistávací dráhy. Tu už by měl zajistit stát, dodal Zůna.
Armáda převezme karlovarské letiště, stát investuje miliardu do letové dráhy
Politika
Společenská připravenost přispívá i k ekonomické stabilitě – země, jejichž obyvatelstvo umí reagovat na krize a udržet v nich základní provoz, zvládají šoky rychleji a s nižšími náklady. Také proto studie kvituje začleňování témat krizové připravenosti do rámcových vzdělávacích programů všech škol a současně navrhuje procvičovat krizovou připravenost ve firmách i státních úřadech.
Zároveň je nutné zvrátit trend zhoršování fyzické zdatnosti české populace, která od 80. let setrvale klesá.
Nejde o militarizaci společnosti, ale její všestranné posílení a stmelení, abychom společně dokázali lépe čelit krizím jako pandemie, záplavy, výpadky energií, migrační vlny nebo různé formy útoků. Ať nás nejvíc děsí cokoliv, všichni musíme vzít odolnost a obranu s novou vážností – jako naši občanskou povinnost.
Autorem textu je David Slánský, partner KPMG zastřešující služby spojené s obranou a bezpečností
Stačilo pár dní ticha a jeden pozastavený obsah, a na povrch vyplaval zmatek, který sahá mnohem dál než k jednomu videu. Rozpory v komunikaci, nejasná odpovědnost a slabé krizové vedení ukazují, že v resortu obrany státu chybí jasná linie velení. A právě to vyvolává největší obavy.
Ministerstvo obrany v přímém přenosu: chaos, výmluvy a nejasné řízení
Názory
