Počet ruských miliardářů během války proti Ukrajině dosáhl historického maxima. Politický vliv někdejších oligarchů je ale pryč. Západní sankce z nich neudělaly odpůrce Kremlu. Naopak je ještě více připoutaly k režimu prezidenta Vladimira Putina.
Sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil mohou mít katastrofální důsledky pro jejich podnikání v Evropě, zejména pak v případě Lukoilu, uvádí server Politico. Lukoil ovšem může být nucen prodat své podíly v zahraničních projektech i mimo Evropu, například v Egyptě či Iráku.
Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.
Ruský prezident Vladimir Putin nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou. Varoval také před zásadní reakcí, kterou by na ruské straně vyvolaly útoky zbraněmi dalekého doletu hluboko v ruském týlu.
Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
Evropská unie zahrnula do 19. balíku protiruských sankcí i dvě čínské rafinerie a jednu obchodní firmu z Hongkongu, která je do obchodu s ruskou ropou zapojena. Ačkoliv to není poprvé, co se protiruské sankce zaměřují na firmy z čínského ropného sektoru, nejnovější restrikce mají ze sankcí, které zatím EU v tomto ohledu zavedla, ekonomicky největší dopad. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.
Výrobce letadel Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku loni utržil z prodeje výrobků, služeb a zboží přibližně 2,154 miliardy korun. Meziročně to bylo asi o 420,3 milionu korun více.
Rakousko příští týden podpoří nejnovější balíček sankcí, které se chystá uvalit Evropská unie na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. S odvoláním na vyjádření rakouského ministerstva zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Podle ní jde ze strany Vídně o zásadní obrat, čímž odpadá další překážka před hlasováním o devatenáctém balíku opatření na zasedání ministrů zahraničí zemí EU začátkem příštího týdne v Lucemburku.
Vrcholní představitelé Německa, Francie a Británie kritizují ruské útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a ruskou zdržovací taktiku v přístupu k mírovým jednáním, rovněž pohrozili, že využijí zmrazené ruské fondy na podporu ukrajinských ozbrojených sil.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu řekl svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že Rusko přehodnotí svůj postoj v mírových jednáních poté, co Ukrajina podle Moskvy zaútočila na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti. Uvedl to Putinův poradce Jurij Ušakov, píše agentura Reuters. Trump byl podle něj šokován, když mu Putin sdělil, že Kyjev podnikl dronový útok na ruské prezidentské sídlo.
Ukrajina v noci na dnešek zaútočila 91 bezpilotními letouny na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina v Novgorodské oblasti, všechny drony byly zničeny, prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie dodal, že Moskva reviduje svou vyjednávací pozici, a že útok nenechá bez odpovědi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzápětí podle agentury Reuters označil tvrzení Moskvy o ukrajinském útoku na Putinovo sídlo za lež.
Cena mědi vystoupala na maximum 🔝, dostala se na téměř 13 tisíc dolarů (268 tisíc korun) za tunu. Růst ceny pohání globální nedostatek dodávek. Měď má za sebou velmi úspěšný rok, mohl by být její nejlepší od roku 2009, píše agentura Bloomberg.
Pražská burza oslabila 📉 z historických maxim. Index PX při nízké aktivitě klesl o 0,28 procenta na 2664,86 bodu. Nedařilo se pojišťovně VIG, ztrácely také akcie Erste Bank nebo plzeňských strojíren Doosan Škoda Power. Posílila naopak Moneta Money Bank.
Česká měna stagnovala k euru i dolaru. Zůstala oproti předchozímu závěru beze změny k euru na 24,29 Kč/EUR a k americkému dolaru na 20,63 Kč/USD.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s newyorským rádiem WABC prohlásil, že Spojené státy minulý týden podnikly úder na zařízení ve Venezuele. Podle amerických médií se jedná o zřejmou narážku na zařízení související s obchodem s drogami. Jde o první americký útok na pevninské Venezuele, ke kterému se USA přihlásily od chvíle, kdy v září v Karibském moři zahájily vzdušné údery na lodě, jejichž posádky viní z pašování drog do USA.
Digitální jüan začne v příštím roce generovat úrokové příjmy, Čína tak zintenzivňuje úsilí o podporu používání digitální měny své centrální banky. Od 1. ledna ponesou tzv. e-jüany uložené v elektronických peněženkách úrok na základě sazeb vkladů na spořicích účtech, a stanou se tak první úročenou digitální měnou centrální banky na světě. Znamená to, že e-jüan postupuje od digitální hotovosti do éry digitálních vkladů, uvedla čínská státní televize CCTV.
Ruský miliardář Vladimir Potanin získal prostřednictvím společného podniku Catalytic People čtvrtinový podíl ve společnosti Selectel, která je poskytovatelem infrastruktury pro technologický sektor včetně cloudových služeb. S odkazem na sdělení jednoho z partnerů podniku o tom informuje agentura Reuters. Hodnota podílu činí asi 16 miliard rublů (4,2 miliardy korun). Moskva se tak snaží podpořit vývoj domácích modelů umělé inteligence (AI).
Číst více
Čínský automobilový gigant BYD letos zřejmě předstihne Teslu a stane se největším prodejcem elektromobilů 🔋🚗 na světě. Obě firmy by už brzy měly zveřejnit své konečné údaje za letošek, na základě dosavadních dat o prodeji v tomto roce je ale téměř nemožné, aby si americká automobilka vedená Elonem Muskem udržela vedoucí pozici, napsala agentura AFP.
Číst více
Společnost FutureLife z holdingu Hartenberg, který spravuje zejména investice premiéra Andreje Babiše (ANO), koupila síť reprodukčních klinik Atentica Fertility Clinic se sídlem v rumunském městě Iasi. Součást akvizice jsou tři kliniky reprodukční medicíny a tři embryologické laboratoře. Napsal to dnes server e15.cz.
Číst více