Ruský prezident Vladimir Putin přetavil těžkou ránu, kterou jeho zemi zasazují ukrajinské útoky na rafinerie, v diplomatický a ekonomický zisk. Americký prezident Donald Trump totiž uvolnil sankční omezení obchodu s ruskou naftou výměnou za příslib dodávek, k jejichž obnovení přitom Moskvu už stejně tlačily ekonomické zákonitosti. Trump tak může získat levnější naftu, kterou by ale světový trh mohl dostat i bez jeho zásahu. Putin naproti tomu získává něco, co si sám zajistit nemohl: americkou sankční výjimku.
Izrael na omezení dovozu zboží z židovských osad reaguje sérií odvetných kroků proti Británii. Uzavře její konzulát ve východním Jeruzalémě, omezí britskou účast na aktivitách spojených s Palestinci a do země nepustí 12 britských občanů. Mezi nimi je i bývalý předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie podpořili zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty a zákaz vstupu do EU pro bývalé ruské vojáky. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové chce Unie také důsledněji bránit obcházení sankcí. Některé státy navíc znovu otevírají debatu o využití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Donald Trump vstupoval do války s Íránem s tím, že půjde o krátký konflikt. Po půl roce ale Teherán stále odolává, Hormuzský průliv funguje jen omezeně a Washingtonu se tenčí zásoby munice. Americká administrativa proto stále více sází na sankce a ekonomický tlak, píše agentura AP.
Spojené státy chtějí novými sankcemi co nejvíce izolovat Írán od světové ekonomiky a hrozí odříznutím od dolarového systému každému, kdo Teheránu pomáhá s finančními transakcemi. Největší dopad může mít americký tlak na Čínu, která odebírá zhruba 90 procent íránského vývozu ropy, ale také na SAE, Turecko, Irák a Indii.
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem dál eskaluje. Donald Trump pohrozil tvrdými ekonomickými postihy každé zemi, která Teheránu pomůže obcházet sankce, zatímco Írán označil americký postup za ekonomický terorismus a zločin proti lidskosti. Spor přichází v době obnovených střetů a omezeného provozu v Hormuzském průlivu, který tlačí vzhůru ceny paliv.
Americký prezident vyhlásil Íránu „ekonomickou válku“ a pohrozil tvrdými hospodářskými důsledky zemím, jejichž banky, firmy, letiště nebo úřady by Íránu poskytly jakoukoli formu podpory.
Trumpova administrativa přitvrzuje vůči vlivnému floridskému ropnému byznysmenovi Harrymu Sargeantovi III. Podle agentury Bloomberg mu americké ministerstvo financí zmrazilo aktiva offshoreové firmy zapojené do venezuelských ropných projektů a zároveň mu otevřelo cestu, jak se z nich stáhnout. Muž, který roky fungoval jako zákulisní prostředník mezi Washingtonem a Caracasem, se tak dostal pod tlak Bílého domu.
Americký Senát v pátek jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku. Za podporu poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V zemích Evropské unie se od dnešního dne začínají uplatňovat některá zásadní ustanovení unijního Aktu o umělé inteligenci (AI), zejména pravidla transparentnosti pro vybrané systémy AI. Znamená to například povinnost informovat uživatele, že komunikuje s chatbotem či jiným systémem umělé inteligence. Také takzvané deepfakes (obrázky, zvukové nahrávky či videa vytvořené nebo upravené pomocí AI, které mohou působit jako autentické) budou muset být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my , řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku.
Protestující francouzští studenti i dnes blokovali některé střední školy a univerzity, což místy opět provázely incidenty. V jihozápadním Bordeaux hořela fasáda jednoho z lyceí, zatímco v Amiensu na severu země se desítky lidí zabarikádovaly v univerzitním areálu, napsala agentura AFP.
V budově albánského ministerstva školství dnes vypukl požár během druhého dne studentských protestů proti současné vládě a poměrům ve školství. Policisté opět použili vodní děla a slzný plyn ve snaze rozehnat demonstrující mladé lidi v hlavním městě Tiraně, napsala agentura Reuters, podle níž jde o dosud nejnásilnější střety od květnového vypuknutí protikorupčních protestů.
Francouzská letecká společnost Air France ✅ potvrdila, že bude dodržovat nová izraelská pravidla, která zakazují pilotům a členům posádek s občanstvím 31 převážně muslimských zemí létat do Izraele i přes jeho vzdušný prostor. Kontroverzní opatření by podle některých odborníků mohlo leteckou společnost vystavit žalobám za diskriminaci, napsala stanice Al-Džazíra.
Ukrajinské síly dokázaly díky operaci Vivaldi osvobodit od ruské okupace dalších 1️⃣0️⃣1️⃣ kilometrů čtverečních území, oznámil velitel 3. armádního sboru ukrajinské armády Andrij Bileckyj. Napsal to server Ukrainska pravda s odvoláním na příspěvek na telegramovém účtu armádního sboru. Armáda osvobodila obce Zelena Dolyna, Lypove a Koloďazi v Doněcké oblasti.
Poblíž Hormuzského průlivu se dnes po zásahu projektilem potopila kontejnerová 🚢 loď plující pod singapurskou vlajkou, další nákladní loď byla poškozena, informovala agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Na plavidla v úžině klíčové pro přepravu ropy útočí Írán od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael v únoru zahájily údery proti Teheránu.
Německá společnost Lufthansa zvítězila v souboji o koupi menšinového podílu v portugalské letecké firmě TAP. Portugalská vláda dnes oznámila, že dala německému podniku přednost před francouzsko-nizozemským konkurentem Air France-KLM. Dodala, že Lufthansa za podíl ve výši 44,9 procenta nabídla 1️⃣,2️⃣ miliardy eur (zhruba 29 miliard korun).
Sněmovna dnes opět ✅ schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jenž má podle tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a přiblížit pravidla jejich zaměstnávání zákoníku práce. Dolní komora přehlasovala koaliční většinou ANO, SPD a Motoristů veto prezidenta Petra Pavla, který se stejně jako opozice obává zejména politizace státní správy.
Mateřská společnost americké kryptoměnové burzy Kraken kupuje litevskou 🏦 banku, informuje web deníku Financial Times. Firma chce zákazníkům poskytovat více finančních služeb.
Investiční skupina RSJ ve spolupráci se společností Na Jelenách plánuje postavit na jihu Prahy novou čtvrť s přibližně 5500 byty pro až 1️⃣6️⃣ tisíc obyvatel. Celková investice je odhadována na zhruba 50 miliard korun, na financování by se do budoucna měly podílet i další fondy. Samotná RSJ do úvodní fáze výstavby vloží vyšší jednotky miliard korun. První a druhá fáze projektu nyní čekají na vyřízení povolení a první etapa by se mohla začít stavět v příštím roce.
