Ruský prezident Vladimir Putin přetavil těžkou ránu, kterou jeho zemi zasazují ukrajinské útoky na rafinerie, v diplomatický a ekonomický zisk. Americký prezident Donald Trump totiž uvolnil sankční omezení obchodu s ruskou naftou výměnou za příslib dodávek, k jejichž obnovení přitom Moskvu už stejně tlačily ekonomické zákonitosti. Trump tak může získat levnější naftu, kterou by ale světový trh mohl dostat i bez jeho zásahu. Putin naproti tomu získává něco, co si sám zajistit nemohl: americkou sankční výjimku.
Izrael na omezení dovozu zboží z židovských osad reaguje sérií odvetných kroků proti Británii. Uzavře její konzulát ve východním Jeruzalémě, omezí britskou účast na aktivitách spojených s Palestinci a do země nepustí 12 britských občanů. Mezi nimi je i bývalý předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie podpořili zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty a zákaz vstupu do EU pro bývalé ruské vojáky. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové chce Unie také důsledněji bránit obcházení sankcí. Některé státy navíc znovu otevírají debatu o využití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Donald Trump vstupoval do války s Íránem s tím, že půjde o krátký konflikt. Po půl roce ale Teherán stále odolává, Hormuzský průliv funguje jen omezeně a Washingtonu se tenčí zásoby munice. Americká administrativa proto stále více sází na sankce a ekonomický tlak, píše agentura AP.
Spojené státy chtějí novými sankcemi co nejvíce izolovat Írán od světové ekonomiky a hrozí odříznutím od dolarového systému každému, kdo Teheránu pomáhá s finančními transakcemi. Největší dopad může mít americký tlak na Čínu, která odebírá zhruba 90 procent íránského vývozu ropy, ale také na SAE, Turecko, Irák a Indii.
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem dál eskaluje. Donald Trump pohrozil tvrdými ekonomickými postihy každé zemi, která Teheránu pomůže obcházet sankce, zatímco Írán označil americký postup za ekonomický terorismus a zločin proti lidskosti. Spor přichází v době obnovených střetů a omezeného provozu v Hormuzském průlivu, který tlačí vzhůru ceny paliv.
Americký prezident vyhlásil Íránu „ekonomickou válku“ a pohrozil tvrdými hospodářskými důsledky zemím, jejichž banky, firmy, letiště nebo úřady by Íránu poskytly jakoukoli formu podpory.
Trumpova administrativa přitvrzuje vůči vlivnému floridskému ropnému byznysmenovi Harrymu Sargeantovi III. Podle agentury Bloomberg mu americké ministerstvo financí zmrazilo aktiva offshoreové firmy zapojené do venezuelských ropných projektů a zároveň mu otevřelo cestu, jak se z nich stáhnout. Muž, který roky fungoval jako zákulisní prostředník mezi Washingtonem a Caracasem, se tak dostal pod tlak Bílého domu.
Americký Senát v pátek jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku. Za podporu poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V zemích Evropské unie se od dnešního dne začínají uplatňovat některá zásadní ustanovení unijního Aktu o umělé inteligenci (AI), zejména pravidla transparentnosti pro vybrané systémy AI. Znamená to například povinnost informovat uživatele, že komunikuje s chatbotem či jiným systémem umělé inteligence. Také takzvané deepfakes (obrázky, zvukové nahrávky či videa vytvořené nebo upravené pomocí AI, které mohou působit jako autentické) budou muset být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Dlouholetý vsetínský starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL), který v nynějších komunálních volbách funkci neobhájil, se nebude ucházet o žádný post ve vedení města. Čunek to řekl ČTK. Vedl kandidátku Vsetín srdcem a rozumem, kterou sestavili lidovci s nezávislými. V komunálních volbách ale skončili druzí.
KSČM se podle očekávání ani po osmi letech do Senátu nevrátí❌. Podle propočtu ČTK na základě průběžných volebních výsledků se letos neprosadí žádný z jejích osmi adeptů a ani jeden ze tří kandidátů spřízněného hnutí Stačilo!
Vládní hnutí SPD ani v letošních volbách žádného senátora nezíská. Žádný z jejích 17 kandidátů se podle propočtu ČTK na základě dosavadních volebních výsledků do finále nedostane. V úvodním volebním kole nejlépe skončí tři z jejích kandidátů na třetím nepostupovém místě.
❗ Senátorem ve volebním obvodu Trutnov bude opět Jan Sobotka (STAN). Hned v prvním kole získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz.
Číst více
❗ Novým senátorem za Vyškovsko se podle propočtu ČTK stane už v prvním volebním kole jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich. Podle průběžných výsledků hlasování obdržel takřka 61 procent hlasů.
Číst více
❗ Senátorem ve volebním obvodu Rychnov nad Kněžnou bude opět Jan Grulich z TOP 09. V prvním kole, kterého se tentokrát účastnili pouze dva kandidáti, získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Poslanec Petr Sadovský z hnutí ANO získá 37,92 procenta hlasů.
Číst více
❗ Senátorem ve volebním obvodu Strakonice bude opět Tomáš Fiala (Naše Česko). Hned v prvním kole získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Druhý Miroslav Ušatý (Svobodní) získal 22,82 procenta hlasů
Číst více
Po sečtení poloviny okrsků🗳️ mělo ANO postupující kandidáty na senátory v 1️⃣5️⃣ senátních obvodech, STAN v deseti, ODS v osmi a KDU-ČSL ve třech obvodech. TOP 09 má šanci na dva senátory. Podle průběžných výsledků na volebním webu nebyly zatím k dispozici žádné informace o tom, jak dopadlo hlasování v Praze 1 a Praze 9.
Mezi hosty letošního třicátého ročníku mezinárodní konference Forum 2000 bude několik současných či bývalých prezidentů nebo dva nositelé Nobelovy ceny za mír🕊️. Pořadatelé akce, která začíná v neděli v Praze, očekávají 8️⃣0️⃣0️⃣ účastníků ze 100 zemí světa, například bývalého polského prezidenta Lecha Walesu, slovenskou expremiérku Ivetu Radičovou nebo představitelku běloruské demokratické opozice Svjatlanu Cichanouskou.
Obyvatelé Starých Heřminov na Bruntálsku nechtějí, aby obec podporovala přípravu a výstavbu větrných elektráren na svém území. Rozhodli o tom v místním referendu, které se konalo souběžně s komunálními volbami. Vyplývá to z výsledku hlasování zveřejněného na webových stránkách obce.
