Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý sankční balík proti Rusku. Prezident Donald Trump by podle něj mohl uvalit až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie. Zákon už prošel i Senátem a čeká na Trumpův podpis.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Donald Trump vstupoval do války s Íránem s tím, že půjde o krátký konflikt. Po půl roce ale Teherán stále odolává, Hormuzský průliv funguje jen omezeně a Washingtonu se tenčí zásoby munice. Americká administrativa proto stále více sází na sankce a ekonomický tlak, píše agentura AP.
Spojené státy chtějí novými sankcemi co nejvíce izolovat Írán od světové ekonomiky a hrozí odříznutím od dolarového systému každému, kdo Teheránu pomáhá s finančními transakcemi. Největší dopad může mít americký tlak na Čínu, která odebírá zhruba 90 procent íránského vývozu ropy, ale také na SAE, Turecko, Irák a Indii.
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem dál eskaluje. Donald Trump pohrozil tvrdými ekonomickými postihy každé zemi, která Teheránu pomůže obcházet sankce, zatímco Írán označil americký postup za ekonomický terorismus a zločin proti lidskosti. Spor přichází v době obnovených střetů a omezeného provozu v Hormuzském průlivu, který tlačí vzhůru ceny paliv.
Americký prezident vyhlásil Íránu „ekonomickou válku“ a pohrozil tvrdými hospodářskými důsledky zemím, jejichž banky, firmy, letiště nebo úřady by Íránu poskytly jakoukoli formu podpory.
Trumpova administrativa přitvrzuje vůči vlivnému floridskému ropnému byznysmenovi Harrymu Sargeantovi III. Podle agentury Bloomberg mu americké ministerstvo financí zmrazilo aktiva offshoreové firmy zapojené do venezuelských ropných projektů a zároveň mu otevřelo cestu, jak se z nich stáhnout. Muž, který roky fungoval jako zákulisní prostředník mezi Washingtonem a Caracasem, se tak dostal pod tlak Bílého domu.
Americký Senát v pátek jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku. Za podporu poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V zemích Evropské unie se od dnešního dne začínají uplatňovat některá zásadní ustanovení unijního Aktu o umělé inteligenci (AI), zejména pravidla transparentnosti pro vybrané systémy AI. Znamená to například povinnost informovat uživatele, že komunikuje s chatbotem či jiným systémem umělé inteligence. Také takzvané deepfakes (obrázky, zvukové nahrávky či videa vytvořené nebo upravené pomocí AI, které mohou působit jako autentické) budou muset být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě už musely zavřít kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi, s níž se tento desetimilionový karibský ostrov potýká už řadu let. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda.
Spojené státy letos získaly kontrolu nad více než 13 miliardami dolarů z prodeje venezuelské ropy. Ačkoli mají peníze formálně patřit Venezuele, veřejně dohledatelný je pouze zlomek částky, který dorazil do Caracasu. Kam zmizely ropné miliardy, zjišťoval deník Financial Times. Výsledkem pátrání je řada nejasností, chybějící vyúčtování a pár znepokojivých vyjádření Donalda Trumpa. To vše v době, kdy se Venezuela vzpamatovává z ničivých zemětřesení a peníze na obnovu zoufale potřebuje.
