Lídři zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na dalším zpřísnění sankcí proti Rusku a navýšení vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady, které bylo zveřejněno v noci na dnešek.
Vztahy mezi Ruskem a Indií jsou strategickým partnerstvím. Ruský prezident Vladimir Putin to řekl indickému premiérovi Naréndrovi Módímu na okraj právě začínajícího třídenního summitu mezivládního uskupení BRICS v ruské Kazani. Módí podle agentury AFP vyzval k urychlenému návratu k míru na Ukrajině.
Silnou ekonomiku tvoří geograficky rovnoměrné rozvrstvení investic, nestačí ekonomickou aktivitu soustředit jen do největšího města. Příkladem je Velká Británie, která sice má velmi úspěšný Londýn, ale pokulhávající regionální metropole. Na statistikách je to znát, zaostává za USA i evropskými rivaly.
Lídři zemí skupiny G7 se na summitu v Itálii shodli na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), využijí k tomu výnosů ze zmrazeného ruského majetku.
Spojené státy jednají s blízkými partnery o poskytnutí pomoci Ukrajině až 50 miliard dolarů, tedy zhruba 1,2 bilionu korun.
Ministři energetiky skupiny sedmi předních ekonomik světa (G7) se dohodli na odstavení uhelných elektráren v první polovině roku 2035.
Spojené státy na půdě G7 navrhují zabavení až 300 miliard dolarů (asi 6,6 bilionu korun) zmražených ruských aktiv, píše list Financial Times. Ministři financí skupiny vyspělých zemí i jejich náměstci pracují na tom, aby byl návrh připravený k realizaci k druhému výročí ruské invaze na Ukrajinu 24. února příštího roku. USA mají podle listu podporu Japonska, Kanady a Británie, evropské země naopak mají pochybnosti.
Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 vyhlásila s platností od 1. ledna embargo na ruské diamanty. Zhruba od 1. března se přidají i další omezení a zákaz nepřímého dovozu ruských drahokamů, uvedla skupina podle agentury Reuters. Omezení se netýká diamantů pro průmyslové využití.
Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou dalších šest zemí, aby se staly novými členy bloku. Pozvánku pošlou Argentině, Egyptu, Íránu, Etiopii, Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům, oznámil prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž má tento krok posílit vliv bloku, který se zavázal, že bude hájit zájmy „globálního Jihu“.
Trh práce čekají kvůli stárnutí populace zejména v té bohatší části světa zásadní změny. Do roku 2031 by v ekonomicky vyspělých zemích G7 měli více než čtvrtinu všech zaměstnanců tvořit lidé nad 55 let. Ve studii, která zkoumala trendy po celém světě, to uvádí společnost Bain & Company.
Příjmy Ruska z vývozu ropy se v březnu a dubnu zotavily z úrovní z ledna a února a dosáhly nejvyšší úrovně od listopadu loňského roku. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Očekává se přitom, že Moskva bude schopna příjmy z prodeje ropy dál zvyšovat, uvedla CNBC.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
