Vláda chce příští rok přidat ministerstvu obrany 36 miliard korun a poprvé dosáhnout aliančního závazku ve výši dvou procent HDP. Premiér Andrej Babiš zároveň před summitem NATO uvedl, že Česko nebude blokovat další pomoc Ukrajině, z vlastního rozpočtu na ni ale přispívat nechce.
Česko může získat přes 50 miliard korun z evropského fondu SAFE. Peníze mají posílit armádu, ale část zamíří i do infrastruktury. Schvalování se přitom zdrželo kvůli úpravám nové vlády.
Andrej Babiš sice protlačil Sněmovnou rozpočet na letošní rok s „nezákonně” vysokým schodkem 310 miliard korun, ale na zbrojení se mu peníze dávat nechtějí. Počítá se 155 miliardami korun, což je pod dvěma procenty HDP. Američané opakovaně vysílají signály, že se jim to nelíbí. Babiš kličkuje jako zajíc na poli.
Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na X ČR za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela také americká ambasáda v Praze v češtině. Whitaker sdílel článek, v němž se uvádí, že ČR schválila rozpočet na letošní rok, který nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. V této souvislosti velvyslanec uvedl, že všichni spojenci musí nést svůj díl odpovědnosti bez výmluv a výjimek.
Macinka si přinesl do Sněmovny Rudé Právo. Babiš s Okamurou si potvrdili nadřazenost nad českou justicí. Američané ale Babišovi to zbrojení neodpustí. Bude Vít Rakušan věčným čekatelem?
Andrej Babiš se při dotazech na Ukrajinu tváří, jako by polykal kopřivy. To není moje téma, to bylo téma Fialovy vlády, odpovídá pravidelně. Jeho téma prý je, aby se Čechům žilo dobře.
Amerického prezidenta Donalda Trumpa nepotěší, že Česká republika nehodlá plnit spojenecké závazky. Pro dlouhý život je třeba starat se o bezpečnost, uvedl expremiér Petr Fiala (ODS) k výrokům předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ohledně plánovaných výdajů na obranu. Babiš v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že Česko určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Prioritou je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ řekl. Podle Fialy jde o sobecký postoj.
Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru pro Deník.cz to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ukrajina podle něj v souladu s volebním programem vládních stran není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Rusko nemá v úmyslu zahájit vojenský útok na některou ze zemí NATO letos ani příští rok. Usilovně ale pracuje na obnovení svých sil v reakci na to, jak Evropa zintenzivňuje své přezbrojování. Ve své výroční zprávě to uvedla Estonská zahraniční zpravodajská služba.
O dodávkách letadel L-159 na Ukrajinu neměli rozhodovat politici, ale odborníci, říká Jiří Hynek, prezident asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Pokud by Ukrajinci chtěli nějaké letouny proti dronům, v Aeru se vyrábějí i jiné stroje, radí východním sousedům. Hynkovi nevadí, když Česko nebude zvyšovat vojenské výdaje nad dvě procenta HDP, jak slíbila předchozí vláda. „Podstatná je struktura nákupů, ne objem,“ říká expert na zbrojení. Nemá nic ani proti návratu povinné vojenské služby. Ne té, jako byla za socialismu. Je pro kvalitní motivaci, prestiž.
Národní rozpočtová rada, která má za úkol hlídat hospodaření státu, dala najevo znepokojení z toho, jak stát nakládá s výdaji na obranu. Česko si loni vymohlo spolu se čtrnácti evropskými státy výjimku, která umožňuje v rámci zbrojení porušovat rozpočtová pravidla. A Češi, jako správní Švejci, do zbrojení okamžitě zahrnuli třeba výstavbu dálnic.
