Německé armádě se daří lákat nové rekruty a počet vojáků je nejvyšší za posledních 12 let. Vláda chce trend ještě urychlit – do roku 2035 plánuje téměř třetinové navýšení stavů a masivní investice do obrany.
Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma zakázku získala v mezinárodním tendru, uspěla před několika globálními konkurenty.
Německo v příštím roce zvýší prodej státních dluhopisů zhruba o pětinu na 512 miliard eur, tedy 12,5 bilionu korun, uvedla německá agentura pro správu dluhu (DFA). Podle agentury Bloomberg je to rekordní částka. Vláda kancléře Friedricha Merze požaduje více peněz na zlepšení infrastruktury, ale i na modernizaci ozbrojených sil.
Česká zbrojovka Czechoslovak Group Michala Strnada (na snímku) obsadila první místo na světě v nárůstu tržeb mezi všemi výrobci zbraní. Vyplývá to z žebříčku stockholmského institutu SIPRI. Tržby za zbraně jí loni vzrostly o takřka 200 procent, i díky muniční iniciativě české vlády.
Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Boeing si připisuje další vítězství na zbrojním trhu. Americká armáda firmě přiklepla zakázky v hodnotě 7,2 miliardy dolarů, které zahrnují nejnovější verze helikoptér Apache i tankovací letouny KC-46A.
Z Německa přichází nový impuls pro průmysl. Myšlenka dual use. Dvojí využití. Což znamená, že komerční a obranný sektor by měly víc sdílet své schopnosti. Firmy zaměřené na výrobu zbrojní techniky totiž nestíhají dobu.
Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády.
Chorvatští poslanci odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.
Posledním přeletem přes kbelské letiště skončil provoz posledního vrtulníku Mi-8. Tento typ vrtulníků různých verzí sloužil v československé i české armádě od roku 1967. Zajišťovaly nejen přepravní a výsadkové úkoly, ale i lety prezidentů a nejvyšších státních představitelů. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při příležitosti slavnostního ukončení provozu Mi-8 udělila 24. základně dopravního letectva záslužný kříž ministra obrany 1. stupně za vynikající plnění úkolů.
Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Oznámil to dnes švédský premiér Ulf Kristersson po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu, kde sídlí výrobce letounů Saab. Podle agentur Reuters a AFP jde zatím o předběžnou dohodu o dlouhodobé spolupráci v oblasti letecké obrany.
Americký prezident Donald Trump podal 📜 žalobu na banku JPMorgan Chase kvůli takzvanému „debankingu“, tedy, že mu údajně přestala poskytovat finanční služby z politických důvodů. Oznámila to podle agentury Reuters sama největší banka ve Spojených státech.
Situace kolem Grónska se uklidnila, Evropa ale musí zůstat ☝ ostražitá a připravena využít své nástroje. Při příchodu na večerní mimořádné jednání lídrů zemí Evropské unie to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie je podle něj připravena podílet se na cvičení Severoatlantické aliance u ostrova, který je autonomním územím Dánska.
Prodej čtyř letounů L-159 Ukrajině by českou obranyschopnost podle dřívějších vyjádření armády ❌ nenarušil. Vyplynulo to z vyjádření prezidenta Petra Pavla při návštěvě Olomouckého kraje. Prezident minulý týden na Ukrajině mluvil o možnosti poskytnout několik menších letounů pro obranu proti dronům, prostředky včasného varování a generátory pro případ výpadku dodávek elektřiny z běžné sítě.
Ke členství v Radě míru ustavené americkým prezidentem Donaldem Trumpem by se měla Česká republika vyjádřit až podle podmínek a jejích pravomocí, řekl dnes prezident 👨 Petr Pavel novinářům při návštěvě Olomouckého kraje. Nikdo dosud neviděl statut nebo mandát rady, neví se o ní skoro nic, dodal.
Nátlak není podle polského premiéra 👨 Donalda Tuska dobrá metoda, partnerství s USA je ale potřeba chránit a Evropa by v tom měla být jednotná. Tusk to řekl novinářům při příchodu na jednání prezidentů a premiérů zemí EU v Bruselu.
V Praze budou od srpna příštího roku moci jako taxi jezdit ☝ jen vozy splňující alespoň emisní normu Euro 6d. Příslušnou vyhlášku dnes schválili zastupitelé hlavního města. Odmítli však druhou část původního návrhu, podle které by od roku 2030 mohly taxislužby využívat jen elektromobily nebo vozy na vodíkový pohon.
Společnost Geosan Investiční, která vlastní stavební skupinu Geosan Group, kupuje 🏗️ stavební firmu Vistoria CZ. Tu vlastní Kupiano Investments podnikatelů Pavla Pražáka a Tomáše Hrdličky. Jejich spojení posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval na svém webu. Výši transakce úřad neuvádí.
Česká republika ✅ dostala pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, uvedla mluvčí vlády Karla Mráčková. Stanovisko pro vládu nyní podle ní připravuje ministerstvo zahraničí. Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil dnes na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu.
Francie zadržela ve Středozemním moři tanker pocházející z Ruska, který plul pod cizí vlajkou. Oznámil to dnes francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron, podle něhož loď podléhá mezinárodním sankcím zavedeným kvůli ruské agresi proti Ukrajině.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj dnes v projevu ve švýcarském Davosu na zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) kritizoval Evropu za to, že nedokáže jednat sama, ale vždy čeká na rozhodnutí Spojených států. Připomněl, že již loni v Davosu prohlásil, že Evropa musí vědět, jak se bránit. „Nic se ale nezměnilo,“ řekl na úvod svého vystoupení.