Británie by se v případě návratu do Evropské unie nemusela automaticky vzdát výjimek, které měla před brexitem. Podle webu Politico by Brusel mohl být flexibilní a netrvat na vstupu Spojeného království do eurozóny ani schengenského prostoru. Téma návratu do EU přitom znovu otevírá britský premiér Andy Burnham, který tvrdí, že brexit nefunguje.
Diskuse o možné změně v Downing Street 10 vrátily do popředí otázku brexitu. Mezi politiky i voliči sílí poptávka po jeho revizi. Zatímco lídři hledají odvahu se k tématu postavit čelem, my se můžeme podívat, jaké možnosti mají.
Pod britským premiérem Keirem Starmerem se povážlivě houpe židle. Ve snaze zachránit svůj mandát se obrací k nepravděpodobnému spojenci. Podporu své strany i voličů si chce získat návratem do Evropy. Bude ale jeho opatrný přístup k uklidnění kritiků stačit?
Někdejší britská královna Alžběta II. byla zastánkyní setrvání Británie v Evropské unii, vyplývá z knihy Moc a Palác bývalého zpravodaje britského listu The Times pro záležitosti královské rodiny Valentina Lowa. Píše se v ní také, že panovnice se s lidmi ve svém okolí někdy podělila o své názory, ti, kdo je slyšeli, však byli obvykle natolik diskrétní, než aby je šířili dál.
Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.
Spojené království se po letech nejistoty spojené s brexitem ocitá ve výhodné obchodní pozici. Podle stanice CNBC by mohlo těžit z aktuálního napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Prezident Donald Trump totiž hrozí zavedením 30procentních cel na evropské zboží, pokud nebude do 1. srpna dosaženo nové obchodní dohody. Pokud ke clům skutečně dojde, část evropských firem by mohla přesunout výrobu do Velké Británie, která má s USA příznivější celní podmínky.
Londýnský akciový trh, kdysi bašta globálních financí, je na ústupu. Potýká s problémy s likviditou, sníženou důvěrou investorů a konkurencí dynamičtějších finančních center. Zatímco světové trhy si nadále užívají nadprůměrného růstu, příběh na slavné Square Mile, jak se londýnské City přezdívá, nabízí smutnější příběh.
Lze očekávat, že vítězství Donalda Trumpa nalije novou krev do žil i evropským představitelům (populistické) pravice. Ve Velké Británii však Trumpův úspěch skrývá osten, jenž může ve výsledku změnit pohled na brexit a jeho výhody a úskalí. Americký protekcionismus by totiž na britskou ekonomiku dopadl tvrdě.
Není žádnou novinkou, že se ruští agenti snaží získávat do svých služeb lidi z veřejného života po celé Evropě a naleptávat důvěru v demokracii. Aktuální případ z Irska ukazuje, že je třeba tuto hrozbu brát vážně. Jak popsal The Sunday Times, Rusům se povedlo získat i člena tamějšího parlamentu.
Většina obyvatel Spojeného království není s pobrexitovým vývojem spokojená. Světoví ekonomové ve své předvolební intervenci zmiňují zlepšení vztahů s Evropskou unií jako klíčový bod na cestě k oživení stagnující ekonomiky. Tak proč se tématu takřka všichni politici před volbami vyhýbají jak čert kříži?
Macron hraje vabank. Odnesl to nejen burzovní parket v Paříži. Francouzská metropole už nemá největší evropskou burzu. Kvůli hrozbě dluhové krize i frexitu ji sesadil Londýn, jenž se sám „sbírá“ z brexitu, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
