Pád britského premiéra Keira Starmera nebude pro Česko novým brexitem ani šokem ve stylu Liz Trussové. Přesto může český průmysl bolet. Rizikem je hlavně slabší libra, horší britská poptávka a nejistota, zda se Londýn znovu nezačne vzdalovat Evropské unii.
Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.
Spojené království se po letech nejistoty spojené s brexitem ocitá ve výhodné obchodní pozici. Podle stanice CNBC by mohlo těžit z aktuálního napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Prezident Donald Trump totiž hrozí zavedením 30procentních cel na evropské zboží, pokud nebude do 1. srpna dosaženo nové obchodní dohody. Pokud ke clům skutečně dojde, část evropských firem by mohla přesunout výrobu do Velké Británie, která má s USA příznivější celní podmínky.
Londýnský akciový trh, kdysi bašta globálních financí, je na ústupu. Potýká s problémy s likviditou, sníženou důvěrou investorů a konkurencí dynamičtějších finančních center. Zatímco světové trhy si nadále užívají nadprůměrného růstu, příběh na slavné Square Mile, jak se londýnské City přezdívá, nabízí smutnější příběh.
Lze očekávat, že vítězství Donalda Trumpa nalije novou krev do žil i evropským představitelům (populistické) pravice. Ve Velké Británii však Trumpův úspěch skrývá osten, jenž může ve výsledku změnit pohled na brexit a jeho výhody a úskalí. Americký protekcionismus by totiž na britskou ekonomiku dopadl tvrdě.
Není žádnou novinkou, že se ruští agenti snaží získávat do svých služeb lidi z veřejného života po celé Evropě a naleptávat důvěru v demokracii. Aktuální případ z Irska ukazuje, že je třeba tuto hrozbu brát vážně. Jak popsal The Sunday Times, Rusům se povedlo získat i člena tamějšího parlamentu.
Většina obyvatel Spojeného království není s pobrexitovým vývojem spokojená. Světoví ekonomové ve své předvolební intervenci zmiňují zlepšení vztahů s Evropskou unií jako klíčový bod na cestě k oživení stagnující ekonomiky. Tak proč se tématu takřka všichni politici před volbami vyhýbají jak čert kříži?
Macron hraje vabank. Odnesl to nejen burzovní parket v Paříži. Francouzská metropole už nemá největší evropskou burzu. Kvůli hrozbě dluhové krize i frexitu ji sesadil Londýn, jenž se sám „sbírá“ z brexitu, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Nigel Farage vyrazil na pivo, popřemýšlel, a následně spustil kandidaturu do britského parlamentu. Přidělal tím vrásky už tak ustaraným konzervativcům. Všichni ostatní zase můžou očekávat, že s jeho vstupem bude kampaň drsnější a ošklivější.
Theresa Mayová se stala britskou premiérkou hned po brexitovém referendu, aby uklidila nepořádek, který nezpůsobila. Ačkoli za to jako respektovaná a pracovitá politička úplně nemůže, započala tím útrpnou sérii konzervativních kabinetů, na které historie rozhodně nebude pohlížet s uznáním.
Britský experiment s životem mimo Evropskou unii (EU) se nevydařil. Z Velké Británie odešly firmy, pracovníci a zády se k ní obrátily i finanční trhy. Britové svého „ano“ pro brexit litují, ale návrat do EU je velmi nepravděpodobný.
