Motorová nafta v České republice v první polovině března výrazně zdražila v reakci na konflikt v Íránu, a to nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Zatímco v Česku ceny prudce rostly, na Slovensku zůstaly téměř stabilní, což vedlo k mimořádnému rozdílu přes pět korun na litr. Data Evropské komise zároveň ukazují, že vývoj cen pohonných hmot se v jednotlivých zemích unie výrazně liší.

Motorová nafta v České republice zdražila v reakci na konflikt v Perském zálivu nejvýrazněji ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších dat Evropské komise, podle nichž se ceny mezi 2. a 16. březnem 2026 zvýšily v přepočtu do eur o 26,2 procenta. V celé Evropské unii přitom činil průměrný nárůst 19,7 procenta.

Aktualizováno

Benzinky po konfliktu v Íránu nezvyšují marže, uvádí ministerstvo

Zprávy z firem

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

ČTK

Přečíst článek

Oproti tomu Slovensko zaznamenalo jeden z nejmírnějších růstů cen. Motorová nafta tam ve stejném období zdražila pouze o 4,2 procenta. Výsledkem je mimořádný cenový rozdíl mezi oběma zeměmi, který aktuálně přesahuje 0,2 eura na litr, tedy zhruba 5,20 koruny na litr podle aktuálního kurzu. Tak výrazný rozdíl byl v posledních více než deseti letech zaznamenán pouze jednou, a to v březnu 2022 po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Právě tento cenový nepoměr pomáhá vysvětlit, proč Slovensko zavedlo opatření proti takzvané palivové turistice, kdy řidiči z okolních zemí – včetně České republiky – jezdí tankovat levnější pohonné hmoty za hranice.

Lukáš Kovanda: Paliva byla v roce 2012 „dražší“ než dnes. Přesto vláda daně nesnižovala

Názory

Přestože ceny pohonných hmot v Česku v posledních týdnech rostou a vyvolávají politické debaty, v reálném srovnání s rokem 2012 zůstávají výrazně dostupnější. Tehdy si lidé za průměrnou mzdu koupili zhruba polovinu paliva než dnes – a vláda přesto odmítla snížit spotřební daň s odkazem na stav veřejných financí.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Výrazné zdražení se v České republice netýká pouze nafty. Nadprůměrně rostly i ceny benzínu, které se zvýšily o 12,2 procenta, zatímco průměr Evropské unie činil 10,4 procenta. V tomto případě se Česká republika řadí na páté místo mezi zeměmi unie, za Švédsko, Španělsko, Rakousko a Polsko.

Nafta má přitom pro českou ekonomiku zásadní význam, protože tvoří přibližně 75 procent celkové spotřeby pohonných hmot. V rámci celé Evropské unie je její podíl zhruba dvoutřetinový.

Kromě České republiky zdražila nafta o více než čtvrtinu také ve Švédsku, Španělsku, Rakousku a Polsku, nikde však nárůst nedosáhl české úrovně. Data Evropské komise tak znovu otevírají otázku, zda jsou marže pohonných hmot v České republice přiměřené.

Nafta skokově zdražila. Litr už stojí přes 40 korun

Money

Nafta na českých čerpacích stanicích během jediného dne zdražila o více než korunu a překročila hranici 40 korun za litr, informovala společnost CCS.

ČTK

Přečíst článek

Na opačném konci žebříčku stojí kromě Slovenska také Chorvatsko a Slovinsko, kde ceny pohonných hmot vzrostly jen do pěti procent. Na Maltě zůstaly ceny beze změny, protože je tam stát přímo reguluje.

Nejnovější data tak potvrzují, že ačkoli konflikt v Íránu zvyšuje cenu ropy na světových trzích, dopad na konečné ceny pohonných hmot se v jednotlivých zemích Evropské unie výrazně liší. Důvodem jsou nejen rozdílné daňové sazby, ale také odlišné přístupy vlád k regulaci cen a fungování trhu s palivy.

Jedním z mála států Evropy, kde dosud vládnou sociální demokraté, je Dánsko. Mette Frederiksenová za to však musela platit posunem do středu a přísným migračním plánem. Nyní však před volbami posílená grónským konfliktem láká zpět i levicové podporovatele, chce zdanit nejbohatší Dány.

Už příští úterý se Dánové vydají k volebním urnám. Sociálnědemokratická premiérka je vyhlásila předčasně po necelých čtyřech letech. Jejímu spíše centristickému kabinetu, jež tvoří kromě její strany ještě středo-pravá uskupení Venstre (tradiční liberálové) a Moderaterne (umírnění), se úplně nedařilo a nepatří mezi zrovna populární vlády. Frederiksenová však doufá, že vybrala správný čas.

Podpora Sociálních demokratů od posledního hlasování klesala a ačkoli stále v průzkumech vedli, jejich převaha se povážlivě tenčila. Před několika měsíci navíc v komunálních volbách takřka po století přišli o post starosty Kodaně, a to ve prospěch zelené levice (Socialistisk Folkeparti).

Strach z Trumpova vlivu. Grónsko zpřísní pravidla pro nákup nemovitostí

Reality

Grónsko plánuje zpřísnit pravidla pro zahraniční investice. Reaguje tak na obavy, že část amerických investorů může mít politické motivy. Podle zdrojů agentury Reuters má nové opatření zabránit především nežádoucím nákupům nemovitostí. Pomoci by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.

nst

Přečíst článek

Levicoví podporovatelé se začali od sociálních demokratů odvracet kvůli osekávání sociálního státu, ostatně i v Dánsku statistiky nerovnosti stále rostou. Kontroverzní je také vládní přístup k migraci. Aktuální systém patří v Evropě k těm nejtvrdším a inspiraci si z něj plánují vzít i třeba v Británii, kde je migrace jedním z nejdůležitějších politických témat.

V zemích, kde termín voleb závisí na premiérovi, se s datem často manipuluje, aby vládnoucí straně co možná nejvíc vyhovovalo. Proč tedy Frederiksenová sáhla po 24. březnu?

Díky, Donalde

V poslední době se vytvořilo okno, které nejsilnější vládní straně slibuje lepší výsledek a možná i setrvání u vlády. S trochou nadsázky může Frederiksenová poděkovat americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za jeho snahy o získání Grónska, jenž autonomním územím spadající pod dánskou korunu.

Frederiksenová i ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen se Američanům postavili rezolutně, což jim nahrálo body doma i v zahraničí. Při pohledu na průzkumy se hovoří o „grónském nakopnutí“, které Sociálním demokratům i Rasmussenovým umírněným přihrálo několik procent. To je patrně důvod, proč se premiérka rozhodla vyhlásit volby právě nyní.

Za své lídry se totiž postavili i lidí, na které centristická politika vlády poslední roky příliš nepůsobila. „Jsem velmi hrdá na to, že Mette Frederiksenová a Lars Løkke Rasmussen, i když se domnívám, že oslabili systém sociálního zabezpečení v Dánsku, jsou velmi schopnými státníky a v době krize představují spolehlivé vůdce“ uvedl pro deník The Guardian Sven Li, který se označuje za socialistu a feministu.

Méně milionářům, víc školám

Jen Grónsko pro úspěšné volby však stačit nemusí. Krátká předvolební kampaň je zajímavá mimo jiné tím, že dosud dosti středoví Sociální demokraté vyrukovali s více levicovým programem. Nutno dodat, že tento posun je viditelný v ekonomické rovině, třeba přístup k migraci zůstává nadále přísný. Nejvíce diskutovanou položkou pak je daň z majetku, kterou by v případě volebního úspěchu levice Dánsko zavedlo teprve jako čtvrtý stát Evropy.

Jídlo jako umění? Dánsko zvažuje historický krok

Enjoy

Hosté v dánské restauraci Alchemist mohou při večeři zažít něco, co se podobá spíše umělecké instalaci než klasickému stolování. Na talíři dostanou například jedlý „plast“ vyrobený z řas a kolagenu z rybí kůže, zatímco nad jejich hlavami se na kopulovitém stropě promítají obrazy plastového odpadu plovoucího v oceánech. Informovala o tom agentura AP.

nst

Přečíst článek

V praxi má vypadat tak, že bohatí mají platit půl procenta z aktiv nad 25 milionů Dánských korun, což je v přepočtu kolem 82 milionů českých. Číslo to není nijak radikální a týká se malé části společnosti - daň se má vztahovat jen na zhruba jednoho ze každých třech stovek Dánů. Výtěžek má financovat třeba školství, konkrétně snížení počtu studentů ve třídách.

I přes jeho mírnost se mnohá velká jména dánského byznysu, mezi nimi třeba šéf dánského giganta Lego, se proti nápadu bouří. Někteří hrozí dokonce odchodem ze země. Nicméně například sousední Norsko podobnou daň vybírá desítky let, a že by ekonomicky ztrácelo, se úplně říci nedá.

Jestli se Dánové majetkové daně dočkají, napoví výsledky voleb. Teoreticky by mohla skončit aktuální „kohabitace“ levice s pravicí, a místo toho vzniknout širší levicová koalice Sociálních demokratů, levicových zelených a menšího radikálního uskupení. Nástup krajní pravice v Dánsku není tak silný, aby mohla přemýšlet nad nějakou zásadní změnou kurzu.