Výrok Roberta Fica o tom, že nechce zatáhnout Slovensko do války „kvůli nějakému článku pět“, vyvolal ostré reakce. Slovenský tisk v něm vidí zpochybnění závazků vůči NATO a do sporu se zapojil i český prezident Petr Pavel. Fico mezitím tvrdí, že Západ hledá záminky ke konfliktu s Ruskem.
Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Rusko podle polských tajných služeb připravuje hybridní útoky na země podporující Ukrajinu, včetně Polska. Premiér Donald Tusk varuje před drony a raketami i před snahou Moskvy oslabit odhodlání NATO. Za nejkritičtější období války označil nadcházející podzim a zimu.
Český premiér Andrej Babiš využil návštěvu Bulharska k zásadnímu geopolitickému prohlášení. Evropa by se měla snažit ukončit válku na Ukrajině. Po více než čtyřech letech bojů, statisících mrtvých a miliardách eur vynaložených na obranu je to myšlenka téměř převratná. Zbývá už jen přesvědčit Rusko, aby přestalo válčit.
Německo se připravuje na další ruské hybridní útoky. Po incidentu na letišti Lipsko/Halle chce zpřísnit ochranu proti špionáži, sabotážím i útokům na kritickou infrastrukturu. Moskva obvinění Berlína odmítá.
Rusko letos na jaře podle západních představitelů nacvičovalo v Arktidě nasazení tajné technologie schopné vyřadit kritické podmořské kabely bez zanechání stop. Operaci u Špicberků sledovaly Británie, Norsko a Spojené státy a ruským plavidlům zabránily cvičení dokončit. Západní zpravodajci se mezitím stále více obávají, že Moskva může v Evropě stupňovat sabotáže a jednou otestovat i soudržnost NATO.
Rusku se na Ukrajině nedaří, a tak obrací pozornost proti evropským zemím, které Kyjev podporují. Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro CNN uvedl, že Moskva sahá k sabotážím, dezinformacím a útokům na měkké cíle. Putin podle něj navíc válkou dosáhl přesně opačného výsledku, než zamýšlel: sjednotil NATO a EU.
Donald Trump nevyloučil, že Spojené státy přehodnotí svůj dosavadní neutrální postoj ke sporu o Falklandské ostrovy mezi Británií a Argentinou. Možný obrat by zároveň mohl posloužit jako další nástroj tlaku na Londýn, zatímco argentinský prezident Javier Milei, Trumpův blízký spojenec, na ostrovy dál uplatňuje nárok.
Prezident Petr Pavel nehodlá stáhnout kompetenční žalobu na vládu kvůli sporu o účast na summitu NATO a chce počkat na verdikt Ústavního soudu. Zároveň ale říká, že vztahy s premiérem Andrejem Babišem se mohou zlepšit, a ostrá vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky bere spíš jako „folklor“.
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo přímý útok na některou ze zemí NATO. Aliance má podle něj dostatečně silné konvenční, raketové i jaderné odstrašení, aby Moskvu od takového kroku odradila. Jeho slova přicházejí v době, kdy evropské země řeší několik bezpečnostních incidentů připisovaných či spojovaných s Ruskem.
Islanďané podle průběžných výsledků odmítli obnovit přístupová jednání s Evropskou unií. Proti je 52,5 procenta hlasujících a zbývající nespočítané hlasy už podle veřejnoprávního média RÚV výsledek nezvrátí.
