Americký prezident Donald Trump zvažuje výrazné omezení vojenské přítomnosti Spojených států v Evropě. Podle agentury Reuters by se krok mohl týkat nejen Německa, ale nově i Itálie a Španělska. Důvodem je nespokojenost Washingtonu s přístupem evropských spojenců k válce s Íránem i jejich dlouhodobě nízké obranné výdaje.
Česká vláda udělá vše pro to, aby splnila své závazky vůči Severoatlantické alianci, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze. Svou obranyschopnost a závazky považuje podle Babiše vláda za důležité a prioritní. Šéf aliance uvedl, že Česká republika je od vstupu do aliance spolehlivým spojencem a je odhodlána přispívat ke společné obraně. Připomněl, že se NATO kvůli bezpečnostní situaci ve světě loni rozhodlo zvyšovat obranné výdaje.
Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast na summitu NATO už dávno není jen technickou hádkou o kompetence. Je to příklad toho, jak se malost domácí politiky přelévá tam, kam by patřit neměla. Na mezinárodní scénu.
Premiér Andrej Babiš poletí na červencový summit NATO v Ankaře armádním letadlem spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou. Vyplývá to z usnesení vlády o letecké přepravě ústavních činitelů, které kabinet schválil v pondělí. V seznamu účastníků letu však chybí prezident Petr Pavel, který přitom usiluje o vedení české delegace.
Premiér Babiš bezelstně oznámil, že Pavel nebude součástí vládní delegace na summit NATO v Turecku. Neumím si představit, co by tam dělal, prohlásil. Obrazně řečeno, Pavel se tlačil do letadla směr Ankara, Babiš ho ze schůdků bez skrupulí srazil.
Na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře v červenci pojede určitě vládní delegace, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Neumí si představit, co by tam dělal současně i prezident Petr Pavel, který má v úmyslu delegací vést. Není to podle Babiše logické, ale ani možné z bezpečnostních důvodů. Nositelem zahraniční politiky je navíc vláda a názory prezidenta na některé zahraniční otázky se od kabinetu liší, dodal. Podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky je ve společném zájmu, aby se vláda s prezidentem domluvila, místo toho s ním ale vede žabomyší války.
Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.
Poslanec Filip Turek (Motoristé) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News připustil, že postoj ministra zahraničí Petra Macinky k účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO může souviset s tím, že Turek nebyl jmenován ministrem. Pomstu ale odmítl. Podle něj o složení delegace rozhoduje vláda a tu by měl podle současného nastavení vést premiér Andrej Babiš (ANO).
I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.
Americký prezident Donald Trump se zřejmě znovu zaměřil na Grónsko a současně zostřil kritiku NATO. Jak uvádí server CNBC, diplomatické důsledky války s Íránem odhalují rostoucí napětí mezi Washingtonem a jeho spojenci v alianci.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl, že většina evropských členů aliance Spojeným státům během války proti Íránu pomohla. Zároveň ale připustil, že některé země v této zkoušce neuspěly.
