Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Rusku se na Ukrajině nedaří, a tak obrací pozornost proti evropským zemím, které Kyjev podporují. Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro CNN uvedl, že Moskva sahá k sabotážím, dezinformacím a útokům na měkké cíle. Putin podle něj navíc válkou dosáhl přesně opačného výsledku, než zamýšlel: sjednotil NATO a EU.
Donald Trump nevyloučil, že Spojené státy přehodnotí svůj dosavadní neutrální postoj ke sporu o Falklandské ostrovy mezi Británií a Argentinou. Možný obrat by zároveň mohl posloužit jako další nástroj tlaku na Londýn, zatímco argentinský prezident Javier Milei, Trumpův blízký spojenec, na ostrovy dál uplatňuje nárok.
Prezident Petr Pavel nehodlá stáhnout kompetenční žalobu na vládu kvůli sporu o účast na summitu NATO a chce počkat na verdikt Ústavního soudu. Zároveň ale říká, že vztahy s premiérem Andrejem Babišem se mohou zlepšit, a ostrá vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky bere spíš jako „folklor“.
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo přímý útok na některou ze zemí NATO. Aliance má podle něj dostatečně silné konvenční, raketové i jaderné odstrašení, aby Moskvu od takového kroku odradila. Jeho slova přicházejí v době, kdy evropské země řeší několik bezpečnostních incidentů připisovaných či spojovaných s Ruskem.
Islanďané podle průběžných výsledků odmítli obnovit přístupová jednání s Evropskou unií. Proti je 52,5 procenta hlasujících a zbývající nespočítané hlasy už podle veřejnoprávního média RÚV výsledek nezvrátí.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
NATO je podle českého velvyslance při alianci Davida Koneckého připraveno okamžitě bránit své území i při případném ruském útoku. Velký konflikt s Moskvou v nejbližších letech neočekává, podmínkou ale podle něj zůstává další posilování odstrašení a schopnosti reagovat na nové hrozby včetně dronů a kyberútoků.
Česko by podle prezidenta Petra Pavla mělo příští rok vydat na obranu více než dvě procenta HDP. Pokud zůstane jen na této hranici, hrozí podle něj vzhledem k závazkům přijatým v Haagu vznik deficitu v obranných výdajích pro další roky. Prezident se chce debaty o rozpočtu osobně účastnit.
České výdaje na obranu příští rok výrazně vzrostou. Ministerstvo obrany má podle ministra Jaromíra Zůny hospodařit se 191 miliardami korun, tedy zhruba o 36 miliardami více než letos. Česko tím má splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Peníze mají mířit hlavně do modernizace armády, náboru vojáků a splátek už rozběhnutých projektů.
Nová pražská nemocnice vyroste v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, oznámili premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Stát zvažuje, že zařízení bude vojenské, což by mohlo umožnit započítat náklady do obranných výdajů vůči NATO.
Nedělní volby 🗳 v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko podle nového průzkumu vyhraje sociální demokracie (SPD), strana Alternativa pro Německo (AfD) skončí s rozdílem procentního bodu na druhém místě.
Dánská odpadová firma 🚮 Marius Pedersen oznámila, že do exkluzivních jednání o prodeji svých českých a slovenských aktivit vstupuje s francouzskou společností Paprec. Hodnota transakce se předpokládá zhruba 15 miliard korun. Napsal to server Hospodářské noviny (HN). Mezi sedmi zájemci, kteří podali závazné nabídky, byly také české investiční skupiny.
Japonská centrální banka (BoJ) dnes podle očekávání na závěr zasedání k měnové politice rozhodla o zvýšení 📈 základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v dnešním prohlášení.
Evropská unie v pátek uvolní pro Ukrajinu 3,3 miliardy eur 💶 (zhruba 80 miliard korun) na nákup raket a dronů. Oznámila to na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, žesouhlasí s prodejem 48 bojových letounů F-35 a dalšího souvisejícího vybavení Saúdské Arábii. Zakázka má odhadovanou hodnotu 24,3 miliardy dolarů 💲 (515 miliard korun). Podle ministerstva prodej letounů posílí schopnost Saúdské Arábie odstrašit současné i budoucí hrozby.
Lotyšsko si chce koupit houfnice Morana od české zbrojovky Excalibur Army, píše server Delfi. Původně se vláda této baltské země rozhodla pro model od švédské společnosti BAE Systems Bofors, od plánů ale upustila. Kolik systémů si Lotyšsko plánuje pořídit a za jakou částku, server nezmiňuje. Mluvčí CSG, pod který Excalibur Army spadá, Andrej Čírtek jednání s lotyšskou stranou potvrdil, detaily ale nekomentoval.