Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o summit NATO míří do další ostré fáze. Kabinet Andreje Babiše chce, aby Ústavní soud prezidentovu kompetenční žalobu odmítl nebo zamítl, a zároveň žádá vyloučení soudce Pavla Šámala. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc tvrdí, že soud předběžným opatřením zasáhl do ústavního postavení vlády a že přijetí prezidentova výkladu by v Česku vytvořilo druhé mocenské centrum.
Válka na Ukrajině, americké údery proti Íránu a spor o Grónsko zkoušejí soudržnost NATO. Mark Rutte ale před setkáním aliančních lídrů s Donaldem Trumpem nasadil sebevědomý tón: aliance je podle něj silnější a Rusko proti ní nemůže zvítězit.
Česká republika patří spolu s Albánií a Slovinskem k zemím, které v NATO vydávají na obranu nejméně. Závazek dosáhnout dvou procent HDP letos podle premiéra Andreje Babiše nesplní. Nápravu slibuje až v rozpočtu na příští rok.
NATO musí být dostatečně silné, aby si na něj nikdo netroufl zaútočit, prohlásil Mark Rutte v Ankaře. Od spojenců očekává podporu Ukrajiny i rychlejší plnění obranných plánů, které přijali na loňském jednání v Haagu.
Premiér Andrej Babiš i prezident Petr Pavel dorazili do Ankary na summit Severoatlantické aliance. Z Prahy cestovali dvěma různými vládními speciály, večer se ale oba zúčastní recepce pořádané tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. O Pavlově účasti na summitu rozhodl až předběžným opatřením Ústavní soud.
Prezident Petr Pavel si na poslední chvíli zajistil místo i na neformální večeři lídrů NATO. Na osobní pozvání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se tak zúčastní akce, na kterou vláda vyslala premiéra Andreje Babiše s manželkou Monikou.
Prezident Pavel vytáhnul žolíka, když oznámil, že se zúčastní neformální večeře na setkání NATO v Ankaře. Macinka na něj několik minut před tímto oznámením dělal dlouhý nos. Babiš by si měl konečně uvědomit, že ne Macinku, ale Pavla by si měl hýčkat.
Vláda chce příští rok přidat ministerstvu obrany 36 miliard korun a poprvé dosáhnout aliančního závazku ve výši dvou procent HDP. Premiér Andrej Babiš zároveň před summitem NATO uvedl, že Česko nebude blokovat další pomoc Ukrajině, z vlastního rozpočtu na ni ale přispívat nechce.
V Ankaře začíná dvoudenní summit NATO, na kterém budou spojenci řešit vyšší výdaje na obranu, podporu Ukrajiny i napjaté vztahy s Washingtonem. Česko přiváží vlastní spor: delegaci povede premiér Andrej Babiš, zatímco prezident Petr Pavel si účast zajistil až předběžným opatřením Ústavního soudu.
Je důležité, aby spojenci na summitu NATO v Ankaře přijali silná rozhodnutí na podporu ukrajinské protivzdušné obrany, uvedl po dalším rozsáhlém ruském útoku na Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na ukrajinskou metropoli a její okolí si podle něj vyžádal 14 obětí a kolem 76 zraněných.
Spor vlády a prezidenta Petra Pavla dostává další kapitolu. Sněmovna schválila změnu, která má prezidentovi odebrat pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Opozice mluví o politickém pohlavku Hradu a Jiří Pospíšil z TOP 09 už avizuje cestu k Ústavnímu soudu.
Francouzsko-nizozemské aerolinky ✈ Air France-KLM i konkurenční německá firma Lufthansa předložily závazné nabídky na převzetí menšinového podílu v portugalské státní letecké společnosti TAP. Oznámila to portugalská státní holdingová společnost Parpública. Podle agentury Reuters tak začíná konečná bitva o jednu z posledních nezávislých leteckých společností v Evropě.
Číst více
Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot ⛽ v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
Číst více
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,41 procenta na 2683,62 bodu. K růstu burze pomohlo především zdražení akcií bankovní skupiny Erste a energetické firmy ČEZ.
Ředitel státní agentury CzechTourism František Reismüller rezignoval, ve funkci skončí ke konci srpna. Rozhodl se tak mimo jiné kvůli přesvědčení, že cestovní ruch je v České republice nedoceněný.
Číst více
Těžební společnost Anglo American jedná o prodeji svého většinového podílu v producentovi diamantů 💎 De Beers, a to zhruba za jednu miliardu dolarů (21,3 miliardy korun). To je jen zlomek hodnoty, kterou měl podnik v minulosti. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Číst více
Staronovým členem Rady České televize bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který v radě působil do letošního března. Senát ho dnes vybral už v prvním kole tajných voleb. Dal mu přednost před dalšími čtyřmi kandidáty, k nimž patřil například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou dnes schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské.
Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let. Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou dnes schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
