Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že aliance lpí na doktrínách z druhé světové války a není připravena na konflikty 21. století. Ukrajinská armáda je podle něj díky zkušenostem ze současné války modernější.
Aliance znovu potvrdila závazek ke kolektivní obraně podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Členské země zároveň oznámily nové nákupy vojenského vybavení za 50 miliard dolarů a slíbily další posilování obranného průmyslu.
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Válka na Ukrajině, americké údery proti Íránu a spor o Grónsko zkoušejí soudržnost NATO. Mark Rutte ale před setkáním aliančních lídrů s Donaldem Trumpem nasadil sebevědomý tón: aliance je podle něj silnější a Rusko proti ní nemůže zvítězit.
Česká republika patří spolu s Albánií a Slovinskem k zemím, které v NATO vydávají na obranu nejméně. Závazek dosáhnout dvou procent HDP letos podle premiéra Andreje Babiše nesplní. Nápravu slibuje až v rozpočtu na příští rok.
NATO musí být dostatečně silné, aby si na něj nikdo netroufl zaútočit, prohlásil Mark Rutte v Ankaře. Od spojenců očekává podporu Ukrajiny i rychlejší plnění obranných plánů, které přijali na loňském jednání v Haagu.
Premiér Andrej Babiš i prezident Petr Pavel dorazili do Ankary na summit Severoatlantické aliance. Z Prahy cestovali dvěma různými vládními speciály, večer se ale oba zúčastní recepce pořádané tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. O Pavlově účasti na summitu rozhodl až předběžným opatřením Ústavní soud.
Prezident Petr Pavel si na poslední chvíli zajistil místo i na neformální večeři lídrů NATO. Na osobní pozvání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se tak zúčastní akce, na kterou vláda vyslala premiéra Andreje Babiše s manželkou Monikou.
Prezident Pavel vytáhnul žolíka, když oznámil, že se zúčastní neformální večeře na setkání NATO v Ankaře. Macinka na něj několik minut před tímto oznámením dělal dlouhý nos. Babiš by si měl konečně uvědomit, že ne Macinku, ale Pavla by si měl hýčkat.
Vláda chce příští rok přidat ministerstvu obrany 36 miliard korun a poprvé dosáhnout aliančního závazku ve výši dvou procent HDP. Premiér Andrej Babiš zároveň před summitem NATO uvedl, že Česko nebude blokovat další pomoc Ukrajině, z vlastního rozpočtu na ni ale přispívat nechce.
V Ankaře začíná dvoudenní summit NATO, na kterém budou spojenci řešit vyšší výdaje na obranu, podporu Ukrajiny i napjaté vztahy s Washingtonem. Česko přiváží vlastní spor: delegaci povede premiér Andrej Babiš, zatímco prezident Petr Pavel si účast zajistil až předběžným opatřením Ústavního soudu.
Demolici vyhořelé🔥 výškové budovy v někdejším továrním areálu ve Zlíně, která pokračovala druhým dnem, dnes urychlilo zřícení části budovy. Trosky spadly na zem ve chvíli, kdy demoliční bagr hydraulickými nůžkami svrchu odstříhával zničená patra domu. Trosky se zřítily dovnitř prostoru, nikomu se nic nestalo, řekl ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt.
Číst více
Prahou odpoledne prošly desítky tisíc lidí v barevném oblečení s duhovými doplňky, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje do večerních hodin program. I kvůli nedávném útoku na podobnou akci v Berlíně na pražský průvod dohlížely stovky policistů a antikonfliktní tým.
Číst více
Turecko omezuje plavbu lodí úžinou Dardanely vzhledem k rostoucím obavám turecké vlády po zvýšení počtu ruských a ukrajinských útoků na plavidla v Černém moři, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s celou záležitostí. Úřady tento krok nijak nevysvětlily, uvedly zdroje, podle kterých se omezení týká i lodí plujících do ruských i ukrajinských přístavů.
Maďarská vládní strana Tisza vybrala bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku za svého kandidáta na prezidenta. Očekává se, že András Baka bude v úterý zvolen novou hlavou státu, napsala agentura Reuters. Tisza má v parlamentu více než dvoutřetinovou většinu.
Pentagon zveřejnil novou, už pátou, várku dokumentů, videí a vizualizací souvisejících s pozorováním neidentifikovaných létajících objektů (UFO)🛸🛸 a dalších podobných jevů. Obsahují například vzpomínky vojenského pilota na obrovský, podivný trojúhelník, který v roce 2002 zakrýval hvězdy nad Afghánistánem, nebo videa ukazující například záhadnou kouli svištící nad obytnou oblastí na Blízkém východě, píšou agentury.
Číst více
Umělé inteligenci (AI) využívané v bankovnictví nevěří 3️⃣4️⃣ procent Čechů. Loni to bylo 36 procent. Naopak pocit bezpečí při využití AI meziročně vzrostl↗️ ze 17 procent na 24 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1000 respondenty.
Číst více
Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly.
Eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová vyzvala platformy Meta a TikTok, aby v krizových situacích důrazně postupovaly proti dezinformacím. V pátek o tom mluvila se zástupci těchto platforem v souvislosti s přílivem desítek tisíc migrantů do španělské Ceuty z minulého týdne.
Spojené státy provedou první testy vesmírného protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule) do konce letošního roku, zkušební lety jsou plánovány na rok příští. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Na vývoj prvních prototypů satelitní zbraňové technologie americké ministerstvo obrany vyčlenilo 3,2 miliardy dolarů (67,2 miliardy korun) z celkové plánované částky 185 miliard dolarů.
Americký Senát jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.
Číst více
