Prezident Petr Pavel nehodlá stáhnout kompetenční žalobu na vládu kvůli sporu o účast na summitu NATO a chce počkat na verdikt Ústavního soudu. Zároveň ale říká, že vztahy s premiérem Andrejem Babišem se mohou zlepšit, a ostrá vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky bere spíš jako „folklor“.
Česko by podle prezidenta Petra Pavla mělo příští rok vydat na obranu více než dvě procenta HDP. Pokud zůstane jen na této hranici, hrozí podle něj vzhledem k závazkům přijatým v Haagu vznik deficitu v obranných výdajích pro další roky. Prezident se chce debaty o rozpočtu osobně účastnit.
České výdaje na obranu příští rok výrazně vzrostou. Ministerstvo obrany má podle ministra Jaromíra Zůny hospodařit se 191 miliardami korun, tedy zhruba o 36 miliardami více než letos. Česko tím má splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Peníze mají mířit hlavně do modernizace armády, náboru vojáků a splátek už rozběhnutých projektů.
Nová pražská nemocnice vyroste v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, oznámili premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Stát zvažuje, že zařízení bude vojenské, což by mohlo umožnit započítat náklady do obranných výdajů vůči NATO.
Donald Trump znovu staví osobní diplomacii se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem nad dosavadní bezpečnostní rutinu Washingtonu v regionu. Americký prezident nechal výrazně omezit společné vojenské cvičení s Jižní Koreou, chválí své vztahy s Kimem a zároveň kritizuje Soul za to, že se nepřipojil k válce USA a Izraele proti Íránu. Jihokorejská vláda nyní zdůrazňuje, že manévry nejsou přípravou na útok proti KLDR.
Rusko podle serveru The Telegraph buduje síť utajených dronových základen, z nichž by nejmodernější útočné stroje mohly zasáhnout hluboko do území NATO. Některá zařízení už Moskva využívá k útokům na Ukrajinu, část z nich má ale podle analytiků význam i pro případný budoucí konflikt s Evropou. Nejvýkonnější ruské drony by z vybraných základen mohly doletět až do Varšavy.
U hranic Ruska se znovu rozezněly výstrahy před drony. Lotyšsko v noci vyhlásilo vzdušný poplach a spojenecké stíhačky následně narušitelský bezpilotní letoun sestřelily. Incident přichází v době, kdy NATO posiluje protivzdušnou obranu celého východního křídla.
Donald Trump měl po summitu NATO v Ankaře kvůli hrozbě ze strany Íránu odletět z Turecka pod utajeným režimem. Podle deníků The Washington Post a The New York Times prezident před kamerami nastoupil do Air Force One, ve skutečnosti ale měl být z letadla nepozorovaně odvezen v letištním kontejneru na jídlo a poté pokračovat vojenským strojem do Británie.
Švédsko oznámilo, že zastavilo ruskou zpravodajskou operaci namířenou proti sobě, NATO i Evropské unii. Podle bezpečnostní služby Säpo měla Moskva sbírat informace o švédském rozhodování a využít je k ovlivňování citlivých témat. Do operace byl podle Švédů zapojen i agent působící na zahraniční diplomatické misi.
Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že aliance lpí na doktrínách z druhé světové války a není připravena na konflikty 21. století. Ukrajinská armáda je podle něj díky zkušenostem ze současné války modernější.
Irsko dlouhodobě ctí vojenskou neutralitu. Zbytek Evropy na něj proto často pohlíží jako na černého pasažéra evropské obrany. Ostatně Irové na obraně šetří nejvíc z EU. Nyní však nejde jen o peníze, ale také o to, zda svou nedůrazností nenechávají Rusku prostor ve velmi citlivém prostoru.
