Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
Český proudový letoun L-39NG Skyfox by mohl najít novou roli v alianční obraně proti dronům. Podle vojenského experta Zdeňka Petráše z Univerzity obrany dává jeho nasazení ekonomický i vojenský smysl, protože proti levným bezpilotním prostředkům není dlouhodobě udržitelné posílat drahé stíhačky s nákladnými raketami. Rozhodující ale bude, zda Česko dokáže tuto možnost prosadit mezi spojenci v NATO.
Evropa podle zprávy Evropské obranné agentury nezbrojí dost rychle, aby do roku 2030 dosáhla potřebné připravenosti na obranu proti Rusku. Ministři obrany mají v pondělí v Bruselu řešit, jak skluz dohnat. Česko má zastupovat Jakub Landovský. Co má ministr obrany Jaromír Zůna v diáři důležitějšího?
Dánská vojenská rozvědka varuje před rostoucím rizikem, že Rusko v příštích měsících podnikne omezený vojenský útok proti některému členskému státu NATO. Za pravděpodobnější než otevřenou invazi považuje jednotlivé údery na infrastrukturu, nasazení menšího počtu vojáků nebo zesílení kybernetických a sabotážních akcí.
Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
NATO by podle experta britského Royal United Services Institute mohlo vytvořit speciální mnohonárodní letku určenou k lovu útočných dronů. Jednou z nejvhodnějších platforem by podle Justina Bronka mohl být český proudový letoun L-39NG Skyfox z Aera Vodochody, který by proti dronům nabídl levnější alternativu k nasazování moderních stíhaček a drahých raket.
Spojené státy si novou dohodou s Dánskem a Grónskem výrazně posilují bezpečnostní pozici v Arktidě. Ujednání umožní Američanům rozmístit na ostrově části systému protiraketové obrany Golden Dome a podle Donalda Trumpa jim dává trvalou kontrolu nad bezpečností Grónska. Současně počítá s tím, že pokud by se ostrov někdy osamostatnil od Dánska, zůstane součástí NATO.
Výrok Roberta Fica o tom, že nechce zatáhnout Slovensko do války „kvůli nějakému článku pět“, vyvolal ostré reakce. Slovenský tisk v něm vidí zpochybnění závazků vůči NATO a do sporu se zapojil i český prezident Petr Pavel. Fico mezitím tvrdí, že Západ hledá záminky ke konfliktu s Ruskem.
Česká armáda poprvé ukázala veřejnosti svůj nový transportní letoun Embraer C-390 Millennium. Na Dnech NATO v Ostravě budí pozornost stroj, který přepraví až 80 lidí nebo 26 tun nákladu, dokáže doplňovat palivo za letu a s přídavným vybavením pomůže i při hašení požárů. První ze dvou objednaných letounů přiletěl do Česka v červenci.
Trump Grónsko nekoupil, nová dohoda mu ale může zajistit dlouhodobý vliv na bezpečnost ostrova a omezit prostor pro Čínu a Rusko. Zpráva okamžitě rozhýbala akcie těžařů a ukazuje, jak roste strategický význam Arktidy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rusko podle Donalda Trumpa útočí na spojence Ukrajiny už roky. Americký prezident tak reagoval na varování Polska před dalšími hybridními útoky, které mají podle tajných služeb zasáhnout i země NATO. Německo mezitím kvůli podezřelému incidentu v Lipsku přistoupilo k diplomatickým opatřením proti Moskvě.
Vesmírná společnost SpaceX 🚀 nejbohatšího člověka světa Elona Muska jedná s bankami a investory o půjčkách až 40 miliard dolarů (zhruba 872 miliard korun) na nákup čipů od americké společnosti Nvidia, píše Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Číst víceJaponský úřad provedl razie v japonských pivovarech 🍺, týká se to i Asahi, vlastníka Plzeňského Prazdroje. Firmy čelí podezření z tajné dohody při prodeji piva a dalších produktů velkoobchodníkům, informuje Reuters.
