Ruský prezident Vladimir Putin je podle litevských zpravodajských služeb odhodlán pokračovat v posilování armády i navzdory slábnoucí ekonomice. Uvádí to litevská zpráva Národní hodnocení hrozeb, která analyzuje bezpečnostní situaci v regionu.
Ministr obrany Jaromír Zůna tvrdí, že bezpečnost země se neměří procenty HDP. Jenže právě ta procenta jsou měnou důvěry v NATO. V době, kdy si část střední Evropy plete diplomacii s rezignací, je hazard s obranou víc než účetní trik.
Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to řekl český prezident Petr Pavel. V současné době podle něj Moskva k jednání ale není mentálně připravena.
Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.
Populisté často změní řadu svých extrémních názorů, když se dostanou k moci a zjistí, jak komplexní situace ve skutečnosti je. V panelové diskusi na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se věnovala nárůstu populismu ve světě, to řekl český prezident Petr Pavel. Populismus sám o sobě podle něj nemusí být špatný, problémem je, když se obrátí proti institucím chránícím demokracii.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).
Rusko nemá v úmyslu zahájit vojenský útok na některou ze zemí NATO letos ani příští rok. Usilovně ale pracuje na obnovení svých sil v reakci na to, jak Evropa zintenzivňuje své přezbrojování. Ve své výroční zprávě to uvedla Estonská zahraniční zpravodajská služba.
Severoatlantická aliance vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti poté, co vypršela platnost poslední zbývající bilaterální smlouvy o částečném jaderném odzbrojení mezi Ruskem a Spojenými státy. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného představitele NATO. Mluvčí Kremlu zopakoval, že Rusko přistupovat ke strategické jaderné stabilitě zodpovědně, až vyprší platnost smlouvy, což podle něj nastane až dnes v noci.
Evropské vlády i firmy zrychlují kroky ke snížení své závislosti na Spojených státech v oblasti technologií, obrany, energetiky i financí. Důvodem je zhoršování transatlantických vztahů a nejistota ohledně dalšího vývoje spolupráce s Washingtonem.
Asi 10 tisíc lidí se zúčastnilo pochodu k velvyslanectví USA v Kodani, který uspořádalo sdružení dánských válečných veteránů, píše agentura AFP. Pochod byl tichým protestem proti nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zlehčoval roli vojáků ze spojeneckých zemí NATO v Afghánistánu. Trump tvrdil, že se drželi mimo frontu.
Pozvánka do nové Rady míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, zůstává otevřená. Prezident Petr Pavel i vláda upozorňují, že bez jasného mandátu, pravomocí a vztahu k OSN nelze o členství rozhodnout. Ministerstvo zahraničí chystá analýzu pro pondělní jednání koalice.
