Prezident Petr Pavel kritizoval rozhodnutí, podle něhož se čeští vojáci nezúčastní cvičení Koalicja 26.2 v Polsku. To má prověřit, jak by evropské armády dokázaly po skončení války zajistit bezpečnost Ukrajiny i bez amerických jednotek. Zatímco Pavel tvrdí, že Česko by u podobných příprav nemělo chybět, šéf SPD Tomio Okamura říká, že vláda české vojáky do podobných aktivit posílat nechce.
Evropa podle prezidenta Petra Pavla ztrácí respekt Washingtonu i Moskvy a musí rychle změnit způsob, jakým rozhoduje a vystupuje navenek. Pokud zůstane rozdělená a pomalá, hrozí jí podle něj politická bezvýznamnost. V rozhovoru pro německý Bild zároveň varoval před ruskou hybridní válkou, další eskalací konfliktu i snahou Moskvy vyvolat novou uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
Ukrajina získá novou cestu k nákupu zbraní, munice a vojenského vybavení. NATO jí umožní využívat svou centralizovanou agenturu NSPA, přes kterou by mohla pořizovat obranné prostředky rychleji a levněji. Krok přichází v době napjatějších vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem.
Německý kancléř Friedrich Merz varuje, že Rusko podle něj neusiluje jen o vítězství nad Ukrajinou, ale také o oslabení demokratického uspořádání v Evropě. Zároveň upozorňuje, že evropské země budou muset převzít větší díl odpovědnosti za vlastní obranu i podporu Kyjeva, pokud se Spojené státy budou od Ukrajiny dál vzdalovat.
Moskva znovu zaútočila na Česko kvůli odstranění sochy maršála Ivana Koněva. Ruská diplomacie označila postup českých úřadů za „naprosté barbarství“, zatímco Slovensko pochválila za nový pomník na Dukle. Současně varovala NATO před dalším posilováním sil v Pobaltí.
Evropská unie může kvůli sílícím obavám z ruských hybridních útoků přitvrdit vůči Moskvě. Ve hře jsou další sankce i změny vízové politiky pro ruské občany. Návrh závěrů říjnového summitu zároveň varuje, že ruské kroky „nezůstanou bez odezvy“.
Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
NATO připravuje plán pro případ ruského útoku na své východní křídlo. Podle agentury Bloomberg má nová strategie počítat s rychlým nasazením pozemních sil, dronů a umělé inteligence a následným úderem na nepřátelské velení.
Prezident Petr Pavel ocenil Andreje Babiše za jasné potvrzení, že Česko v případě napadení některého člena NATO splní své alianční závazky. Premiér už dříve uvedl, že při útoku na Pobaltí by země podle článku pět musela vyslat dvě mechanizované brigády.
Rusko znovu vytahuje jadernou kartu. Kreml tvrdí, že případná blokáda Kaliningradské oblasti by mohla vyvolat jadernou odpověď, a podle mluvčího Dmitrije Peskova na to ruští diplomaté upozorňují evropské země. Moskva tak reaguje na posilování NATO v Pobaltí a debaty o možném izolování ruské exklávy v případě konfliktu.
Rusko se podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho snaží hybridními útoky zastrašit evropské země, narušit jejich jednotu a oslabit podporu Ukrajině. Moskva ale podle něj neuspěla ani na bojišti, ani ve snaze rozdělit spojence. Rutte zároveň vyzval členské státy aliance, aby na rostoucí počet incidentů reagovaly s klidem a koordinovaně.
