Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že aliance lpí na doktrínách z druhé světové války a není připravena na konflikty 21. století. Ukrajinská armáda je podle něj díky zkušenostem ze současné války modernější.
Aliance znovu potvrdila závazek ke kolektivní obraně podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Členské země zároveň oznámily nové nákupy vojenského vybavení za 50 miliard dolarů a slíbily další posilování obranného průmyslu.
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Válka na Ukrajině, americké údery proti Íránu a spor o Grónsko zkoušejí soudržnost NATO. Mark Rutte ale před setkáním aliančních lídrů s Donaldem Trumpem nasadil sebevědomý tón: aliance je podle něj silnější a Rusko proti ní nemůže zvítězit.
Česká republika patří spolu s Albánií a Slovinskem k zemím, které v NATO vydávají na obranu nejméně. Závazek dosáhnout dvou procent HDP letos podle premiéra Andreje Babiše nesplní. Nápravu slibuje až v rozpočtu na příští rok.
NATO musí být dostatečně silné, aby si na něj nikdo netroufl zaútočit, prohlásil Mark Rutte v Ankaře. Od spojenců očekává podporu Ukrajiny i rychlejší plnění obranných plánů, které přijali na loňském jednání v Haagu.
Premiér Andrej Babiš i prezident Petr Pavel dorazili do Ankary na summit Severoatlantické aliance. Z Prahy cestovali dvěma různými vládními speciály, večer se ale oba zúčastní recepce pořádané tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. O Pavlově účasti na summitu rozhodl až předběžným opatřením Ústavní soud.
Prezident Petr Pavel si na poslední chvíli zajistil místo i na neformální večeři lídrů NATO. Na osobní pozvání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se tak zúčastní akce, na kterou vláda vyslala premiéra Andreje Babiše s manželkou Monikou.
Prezident Pavel vytáhnul žolíka, když oznámil, že se zúčastní neformální večeře na setkání NATO v Ankaře. Macinka na něj několik minut před tímto oznámením dělal dlouhý nos. Babiš by si měl konečně uvědomit, že ne Macinku, ale Pavla by si měl hýčkat.
Vláda chce příští rok přidat ministerstvu obrany 36 miliard korun a poprvé dosáhnout aliančního závazku ve výši dvou procent HDP. Premiér Andrej Babiš zároveň před summitem NATO uvedl, že Česko nebude blokovat další pomoc Ukrajině, z vlastního rozpočtu na ni ale přispívat nechce.
V Ankaře začíná dvoudenní summit NATO, na kterém budou spojenci řešit vyšší výdaje na obranu, podporu Ukrajiny i napjaté vztahy s Washingtonem. Česko přiváží vlastní spor: delegaci povede premiér Andrej Babiš, zatímco prezident Petr Pavel si účast zajistil až předběžným opatřením Ústavního soudu.
Meziroční růst stavební výroby 🏗 v Česku letos v červnu zpomalil z květnových 4,4 procenta na rovná dvě procenta. Dále rostlo pozemní stavitelství, zatímco v inženýrském produkce klesla. Vyplývá to z čerstvých dat ČSÚ. Meziroční růst stavební výroby trvá od listopadu roku 2024. V červnu byl ale nejnižší od letošního ledna.
Zahraniční obchod ČR skončil v červnu přebytkem 15,5 miliardy korun, který byl meziročně o 11,5 miliardy nižší. Kladný vliv měl mimo jiné obchod s motorovými vozidly, příznivě se na bilanci podepsal také obchod se stroji a elektřinou. Naopak negativní dopad na celkové saldo měl obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji, stejně jako obchod s ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných údajů ČSÚ.
Průmyslová výroba v ČR v červnu meziročně stoupla 📈 o čtyři procenta, tedy nejvíce od loňského prosince. Dařilo se většině průmyslových odvětví, plyne z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se produkce v průmyslu zvýšila o 1,2 procenta.
Německý průmyslový koncern Siemens ve třetím čtvrtletí svého finančního roku vykázal dosud největší zisk z průmyslových aktivit v historii. V období tří měsíců do konce června se zisk meziročně zvýšil o 25 procent na 3,52 miliardy eur (85 miliard korun). Firma, která vyrábí například průmyslový software nebo vlaky, to uvedla ve své výsledkové zprávě. Zároveň zvedla celoroční výhled.
Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v korupční kauze kolem nákupu urychlovačů za 160 milionů korun ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze 🏥. Na svém webu to oznámilo Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze.
Číst více
Rozvíjející se klimatický jev El Niňo 🌊by do konce příštího roku mohl přivést zhruba 50 milionů lidí do stavu akutního hladu. Podle deníku The Guardian na to upozornil Světový potravinový program (WFP), podle něhož už nyní čelí vážné potravinové nejistotě 225 milionů lidí ve 45 zemích.
Číst více
Bankovní rada České národní banky 🏦 dnes rozhodne o dalším nastavení úrokových sazeb a zveřejní makroekonomickou prognózu. Podle analytiků centrální banka ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Naznačují to i výroky členů bankovní rady v médiích.
Číst více
Kontroverzní slovenský podnikatel Marian Kočner jevinným z daňových podvodů při prodeji hotelů v horském středisku Donovaly a z vytunelování golfového areálu v obci Báč na jižním Slovensku. Soudní senát však upustil od uložení souhrnného trestu, protože pokládá za dostatečný trest 19 let vězení, který Kočner dostal za kauzu falšování směnek televize Markíza.
