Rusko podle evropských vlád a bezpečnostních expertů vede vedle války na Ukrajině také stínový konflikt proti zemím, které Kyjev podporují. Žhářské útoky, sabotáže, kybernetické operace, narušování vzdušného prostoru i vměšování do voleb mají Evropu oslabovat, rozdělovat její společnosti a zvyšovat cenu podpory Ukrajiny. Počet podezřelých incidentů přitom roste a evropské státy stále hledají způsob, jak na útoky pod hranicí otevřené války účinně reagovat.
Ukrajina získá novou cestu k nákupu zbraní, munice a vojenského vybavení. NATO jí umožní využívat svou centralizovanou agenturu NSPA, přes kterou by mohla pořizovat obranné prostředky rychleji a levněji. Krok přichází v době napjatějších vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem.
Německý kancléř Friedrich Merz varuje, že Rusko podle něj neusiluje jen o vítězství nad Ukrajinou, ale také o oslabení demokratického uspořádání v Evropě. Zároveň upozorňuje, že evropské země budou muset převzít větší díl odpovědnosti za vlastní obranu i podporu Kyjeva, pokud se Spojené státy budou od Ukrajiny dál vzdalovat.
Moskva znovu zaútočila na Česko kvůli odstranění sochy maršála Ivana Koněva. Ruská diplomacie označila postup českých úřadů za „naprosté barbarství“, zatímco Slovensko pochválila za nový pomník na Dukle. Současně varovala NATO před dalším posilováním sil v Pobaltí.
Evropská unie může kvůli sílícím obavám z ruských hybridních útoků přitvrdit vůči Moskvě. Ve hře jsou další sankce i změny vízové politiky pro ruské občany. Návrh závěrů říjnového summitu zároveň varuje, že ruské kroky „nezůstanou bez odezvy“.
Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
NATO připravuje plán pro případ ruského útoku na své východní křídlo. Podle agentury Bloomberg má nová strategie počítat s rychlým nasazením pozemních sil, dronů a umělé inteligence a následným úderem na nepřátelské velení.
Prezident Petr Pavel ocenil Andreje Babiše za jasné potvrzení, že Česko v případě napadení některého člena NATO splní své alianční závazky. Premiér už dříve uvedl, že při útoku na Pobaltí by země podle článku pět musela vyslat dvě mechanizované brigády.
Rusko znovu vytahuje jadernou kartu. Kreml tvrdí, že případná blokáda Kaliningradské oblasti by mohla vyvolat jadernou odpověď, a podle mluvčího Dmitrije Peskova na to ruští diplomaté upozorňují evropské země. Moskva tak reaguje na posilování NATO v Pobaltí a debaty o možném izolování ruské exklávy v případě konfliktu.
Rusko se podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho snaží hybridními útoky zastrašit evropské země, narušit jejich jednotu a oslabit podporu Ukrajině. Moskva ale podle něj neuspěla ani na bojišti, ani ve snaze rozdělit spojence. Rutte zároveň vyzval členské státy aliance, aby na rostoucí počet incidentů reagovaly s klidem a koordinovaně.
Český proudový letoun L-39NG Skyfox by mohl najít novou roli v alianční obraně proti dronům. Podle vojenského experta Zdeňka Petráše z Univerzity obrany dává jeho nasazení ekonomický i vojenský smysl, protože proti levným bezpilotním prostředkům není dlouhodobě udržitelné posílat drahé stíhačky s nákladnými raketami. Rozhodující ale bude, zda Česko dokáže tuto možnost prosadit mezi spojenci v NATO.
Hnutí STAN, které vyhrálo pražské komunální volby, chce sestavit koalici se Spolu (ODS, TOP 09) a s Prahou sobě. Dnes to na základě dosavadních koaličních jednání odhlasoval jeho zastupitelský klub.
Státní podnik Lesy České republiky vypsal soutěž na generálního dodavatele stavby nového sídla v Hradci Králové. Předpokládaná hodnota díla je 1️⃣,8️⃣ miliardy korun bez DPH. Lhůta pro podání nabídek je 15. ledna 2027. Stavbu by podnik chtěl zahájit v květnu. Lesy ČR to dnes uvedly na svém webu. Objekt by měl být největší administrativní dřevostavbou v Česku.
Zástupci Ukrajiny, Ruska a USA při dnešních třístranných jednáních v Abú Zabí diskutovali o výměnách zajatců a návratu ukrajinských dětí do vlasti, uvedl dnes ukrajinský prezident 👨Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Dánska. Podle agentury Reuters Zelenskyj oznámil, že kromě humanitárních problémů strany diskutovaly také o bezpečnostních zárukách. Trilaterální jednání o válce na Ukrajině začalo v Abú Zabí dnes a má pokračovat ve středu.
Lidskoprávní organizace Amnesty International dnes ☝️ varovala před ohrožením právního státu ve Francii a sílícími projevy autoritářských praktik v zemi. Prohlášení přichází v době celostátních protestů a pouhých šest měsíců před prezidentskými volbami, upozornila agentura AFP.
Společnost Veolia podepsala smlouvu o prodeji dceřiné firmy Recovera Využití zdrojů. Kupujícím je podnikatelská skupina CE Industries miliardáře 👨 Jaroslava Strnada. S odkazem na mediální zástupkyni skupiny Veolia Petru Losertovou to dnes uvedl Ekonomický deník. Na podnikání firmy Recovera, která působí v oboru nakládání s odpady, se podle deníku nic nemění.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za 👍 velmi produktivní dnešní rozhovory o ukončení války na Ukrajině. Ještě podle něj ale zbývá hodně práce. Cílem je prý rozhovory mezi USA, Ukrajinou a Ruskem nakonec rozšířit také o Evropu, řekl podle agentury Reuters.
Do vedení Správy Krkonošského národního parku se po nedávných personálních změnách dostali dosavadní vedoucí oddělení péče o lesní ekosystémy 👨 Dušan Havlík a tiskový mluvčí správy parku Radek Drahný. Oba se stali náměstky. První z nich povede po odvolaném ekonomickém náměstkovi Luďkovi Kholovi ekonomický odbor a druhý bude v čele odboru vnějších vztahů.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v říjnu 📈 zrychlil na 2,0 procenta z tempa 1,6 procenta v září. Míra inflace tak dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních šest měsíců. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil maďarský statistický úřad. Nárůst inflace překonal očekávání analytiků a podle odhadů trhu pravděpodobně už letos neumožní snížit základní úrokové sazby.
Stát by v případě vysokých cen energií mohl vybrat od producentů elektřiny až 9️⃣0️⃣ procent jejich nadměrných příjmů nad stanovený cenový strop. Ten by při aktivování odvodů předem nastavila vláda. Vyplývá to z vládou schváleného návrhu novely energetického zákona, který je nyní k dispozici v systému elektronické knihovny legislativního procesu.
Japonská automobilka Honda Motor v prvním finančním pololetí zvýšila čistý zisk téměř o dvě třetiny na 516,8 miliardy jenů (přes 7️⃣0️⃣ miliard korun), oznámila firma. Zároveň zvýšila odhad celoročního čistého zisku na 500 miliard jenů, dosud počítala se ziskem 400 miliard jenů. Za zlepšením odhadu podle firmy stojí zvyšování cen, slabší kurz domácí měny a snižování nákladů.
