Vláda neposílá Petra Pavla na červencový summit NATO. Delegaci povede premiér Andrej Babiš, který odmítá, že by šlo o truc vůči prezidentovi. Pavel přitom už dříve naznačil, že může podat kompetenční žalobu. Její podání podle premiéra nedává smysl.
Z veřejné debaty si na pár dní dalo volno téma Pavel a Ankara. Vláda se věnovala hlavně nové protidrogové politice a likvidaci koncesionářských poplatků, opozice probírala dotace pro Agrofert.
Prezident Petr Pavel se přišel letmo podívat na zasedání vlády. Chtěl sdělit, že by rád letěl na summit NATO v červenci v Ankaře. Vláda ho oslyšela, a on odešel. Co bude dál s touto českou misí, která skoro půl roku zaměstnává vrcholné české politiky i média? Nabízí se dva scénáře.
Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, dál pokračuje. Prezident Petr Pavel po dnešní návštěvě jednání vlády uvedl, že rozhodnutí o složení české delegace nepadlo. Na schůzi kabinetu strávil zhruba 20 minut.
Vypadá to jako jakási nikdy nekončící šachová partie mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem. Tah střídá tah, jednou to vypadá, že má navrch Pavel, třeba když zablokoval Turka. Teď zase vede Babiš, když si z Pavlovy snahy letět do Ankary dělá okatě legraci.
Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.
Spor mezi vládou a prezidentem o summit NATO dál nemá jasné řešení. Kabinet měl rozhodnout 8. června, premiér Andrej Babiš ale naznačil možný odklad a do hry se vrací kompromis, podle něhož by do Ankary jeli on i Petr Pavel. Právě tam se přitom bude řešit jedno z nejcitlivějších témat pro Česko: obranné výdaje a tlak spojenců na jejich navýšení.
Opozice už prakticky rezignovala na souboje s vládou. Po půl roce Babišova vládnutí jsou hranice nakresleny. V ODS nebo u Starostů zjistili, že sice mohou dlouze mluvit u sněmovního pultíku, ale kormidlo neposunou ani o milimetr. Pozornost obracejí ke komunálním volbám.
Český premiér poskytl rozhovor britskému deníku The Financial Times. V něm se přihlásil k podpoře amerického prezidenta Donalda Trumpa a Evropskou unii přirovnal k hroutící se Římské říši. Zároveň připustil, že závazek vůči NATO ve výši dvou procent na obranu ale Česko letos nesplní.
Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO, se dál vyostřuje. Prezident Petr Pavel dává najevo, že je připraven bránit své pravomoci i u Ústavního soudu, pokud ho vláda z delegace vynechá. Zároveň ale doufá, že k tak tvrdému střetu s kabinetem nakonec nedojde.
Evropě podle šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nehrozí v nejbližší době masivní ruský útok podobný tomu na Ukrajině. Za pravděpodobnější ale považuje scénář, v němž by Rusko napadlo jednu z členských zemí NATO, zřejmě v Pobaltí, aby otestovalo rychlost a tvrdost reakce aliance.
Ceny ropy 🛢 na světových trzích na začátku týdne klesají 📉. Reagují mimo jiné na zprávu, že rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem v jejich konfliktu přinesly pokrok a že Hormuzský průliv zůstává otevřený. Uvedl to americký viceprezident J. D. Vance. Cena severomořské ropy Brent se obchoduje za 77,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI za 73,50 dolaru za barel.
