Ukrajina získá další peníze na obranu proti ruské agresi. Spojenci slíbili přes miliardu dolarů na nákup amerických zbraní, více než půl miliardy na českou muniční iniciativu a další miliardu na drony a střely.
Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, dál pokračuje. Prezident Petr Pavel po dnešní návštěvě jednání vlády uvedl, že rozhodnutí o složení české delegace nepadlo. Na schůzi kabinetu strávil zhruba 20 minut.
Vypadá to jako jakási nikdy nekončící šachová partie mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem. Tah střídá tah, jednou to vypadá, že má navrch Pavel, třeba když zablokoval Turka. Teď zase vede Babiš, když si z Pavlovy snahy letět do Ankary dělá okatě legraci.
Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.
Spor mezi vládou a prezidentem o summit NATO dál nemá jasné řešení. Kabinet měl rozhodnout 8. června, premiér Andrej Babiš ale naznačil možný odklad a do hry se vrací kompromis, podle něhož by do Ankary jeli on i Petr Pavel. Právě tam se přitom bude řešit jedno z nejcitlivějších témat pro Česko: obranné výdaje a tlak spojenců na jejich navýšení.
Opozice už prakticky rezignovala na souboje s vládou. Po půl roce Babišova vládnutí jsou hranice nakresleny. V ODS nebo u Starostů zjistili, že sice mohou dlouze mluvit u sněmovního pultíku, ale kormidlo neposunou ani o milimetr. Pozornost obracejí ke komunálním volbám.
Český premiér poskytl rozhovor britskému deníku The Financial Times. V něm se přihlásil k podpoře amerického prezidenta Donalda Trumpa a Evropskou unii přirovnal k hroutící se Římské říši. Zároveň připustil, že závazek vůči NATO ve výši dvou procent na obranu ale Česko letos nesplní.
Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO, se dál vyostřuje. Prezident Petr Pavel dává najevo, že je připraven bránit své pravomoci i u Ústavního soudu, pokud ho vláda z delegace vynechá. Zároveň ale doufá, že k tak tvrdému střetu s kabinetem nakonec nedojde.
Evropě podle šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nehrozí v nejbližší době masivní ruský útok podobný tomu na Ukrajině. Za pravděpodobnější ale považuje scénář, v němž by Rusko napadlo jednu z členských zemí NATO, zřejmě v Pobaltí, aby otestovalo rychlost a tvrdost reakce aliance.
Rutteho plán na pevnou vojenskou pomoc Ukrajině narazil u velkých spojenců. Francie, Británie i další země podle The Daily Telegraph odmítají návrh, aby každý člen NATO posílal Kyjevu 0,25 procenta HDP. Šéf aliance už připustil, že plán kvůli odporu nejspíš neprojde.
Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, se dál vyostřuje. Ministr zahraničí Petr Macinka chce odložit rozhodnutí vlády o složení delegace až na druhou polovinu června. Prezident Petr Pavel přitom trvá na tom, že by se měl zúčastnit klíčové části jednání lídrů.
