Donald Trump znovu staví osobní diplomacii se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem nad dosavadní bezpečnostní rutinu Washingtonu v regionu. Americký prezident nechal výrazně omezit společné vojenské cvičení s Jižní Koreou, chválí své vztahy s Kimem a zároveň kritizuje Soul za to, že se nepřipojil k válce USA a Izraele proti Íránu. Jihokorejská vláda nyní zdůrazňuje, že manévry nejsou přípravou na útok proti KLDR.
Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že aliance lpí na doktrínách z druhé světové války a není připravena na konflikty 21. století. Ukrajinská armáda je podle něj díky zkušenostem ze současné války modernější.
Irsko dlouhodobě ctí vojenskou neutralitu. Zbytek Evropy na něj proto často pohlíží jako na černého pasažéra evropské obrany. Ostatně Irové na obraně šetří nejvíc z EU. Nyní však nejde jen o peníze, ale také o to, zda svou nedůrazností nenechávají Rusku prostor ve velmi citlivém prostoru.
Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o summit NATO míří do další ostré fáze. Kabinet Andreje Babiše chce, aby Ústavní soud prezidentovu kompetenční žalobu odmítl nebo zamítl, a zároveň žádá vyloučení soudce Pavla Šámala. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc tvrdí, že soud předběžným opatřením zasáhl do ústavního postavení vlády a že přijetí prezidentova výkladu by v Česku vytvořilo druhé mocenské centrum.
Stejně jako vláda překlopýtala summit NATO v Ankaře, celý její první půlrok bylo podobné klopýtání. I přes očekávané uklidnění vztahů s prezidentem po jeho účasti v Turecku ke katarzi nedošlo.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie ukazují, jak rychle se mění moderní válčení. Dle stanice CNBC už zkušenosti z bojiště ovlivňují také investiční priority NATO. Aliance chce během pěti let vložit více než 40 miliard dolarů do dronů a obrany proti nim. Nový trh může otevřít prostor i českým technologickým firmám.
Aliance znovu potvrdila závazek ke kolektivní obraně podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Členské země zároveň oznámily nové nákupy vojenského vybavení za 50 miliard dolarů a slíbily další posilování obranného průmyslu.
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Válka na Ukrajině, americké údery proti Íránu a spor o Grónsko zkoušejí soudržnost NATO. Mark Rutte ale před setkáním aliančních lídrů s Donaldem Trumpem nasadil sebevědomý tón: aliance je podle něj silnější a Rusko proti ní nemůže zvítězit.
Česká republika patří spolu s Albánií a Slovinskem k zemím, které v NATO vydávají na obranu nejméně. Závazek dosáhnout dvou procent HDP letos podle premiéra Andreje Babiše nesplní. Nápravu slibuje až v rozpočtu na příští rok.
NATO musí být dostatečně silné, aby si na něj nikdo netroufl zaútočit, prohlásil Mark Rutte v Ankaře. Od spojenců očekává podporu Ukrajiny i rychlejší plnění obranných plánů, které přijali na loňském jednání v Haagu.
Kurz koruny k oběma hlavním světovým měnám se dnes měnil jen minimálně. K dolaru uzavřela stejně jako v úterý na 20,88 Kč/USD, k euru česká měna o haléř posílila 💪 na 24,18 Kč/EUR.
Ceny ropy 🛢 dnes na světových trzích rostou a pohybují se poblíž nejvyšších hodnot od konce července. Děje se tak v návaznosti na to, jak se vzdaluje naděje na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, uvedla agentura Reuters. Barel severomořské ropy Brent stojí kolem 91 dolarů. Cena americké lehké ropy WTI se pohybuje nad těsně 85 dolary.
Stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE) ☀. Po dnešním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o rozpočtu to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Letos na nich stát zaplatí kolem 41 miliard korun.
Americká televizní síť ABC podala 📜 žalobu na Federální komisi pro spoje (FCC), informuje zpravodajský web CNBC. ABC podle něj regulátora viní z porušování prvního dodatku americké ústavy, který se mimo jiné týká svobody médií a tisku, a z odvetné kampaně kvůli tomu, že stanice vysílá pořady, které jsou kritické k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předložil parlamentu návrh jmenovat 👨 Jevhena Chmaru ministrem obrany. Hlasování se uskuteční již ve středu, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na poslance Jaroslava Železňaka. Hlasovat se podle něj má i o ministrovi zahraničí Andriji Sybihovi.
Energetická společnost ČEZ zváží právní kroky kvůli spekulacím ohledně svého podílu ve slovenské firmě Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), která v zemi připravuje výstavbu nové 🏭 jaderné elektrárny. Podle české firmy jsou spekulace médií, že hodnota podílu ČEZ v JESS nebyla stanovena transparentně, nesmyslné a firmu poškozují. ČEZ to uvedl v dnešním prohlášení.
Vrtulníky platformy H-1 Venom a Viper se postupně připraví k obnovení provozu, do vzduchu se vrátí po úspěšném dokončení mimořádných technických kontrol, organizačních opatřeních a proškolení posádek. Na síti X to dnes uvedla armáda. Vojáci po červencovém pádu armádního 🚁 vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pozastavili provoz všech svých vrtulníků Venom a Viper.
Čistý zisk čínské technologické společnosti Xiaomi se ve druhém čtvrtletí meziročně 📉 snížil o pětinu na 9,46 miliardy jüanů (zhruba 29 miliard korun). Na aktivity podniku v oblasti chytrých telefonů měly negativní dopad rostoucí náklady na paměťové čipy.
Kvůli růstu minimální mzdy v dalších dvou letech se příští týden mimořádně sejde tripartita. Projednat by měla koeficienty pro navýšení nejnižšího výdělku. Novinářům to dnes řekl ministr práce 👱♂️ Aleš Juchelka (ANO). Podle něj by přidání mohlo příští rok dosáhnout až 2500 korun. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů zasednou 24. srpna po skončení jednání vlády.
Pojišťovny v Česku v prvním pololetí letošního roku vyplatily škody za 58,4 miliardy korun, což je meziročně o 2,3 procenta 📈 více. Počet pojistných událostí vzrostl o 3,9 procenta na 1,726 milionu případů. Vyplývá to z aktuálních statistik, které poskytla Česká asociace pojišťoven.
