Německý kancléř Friedrich Merz varuje, že Rusko podle něj neusiluje jen o vítězství nad Ukrajinou, ale také o oslabení demokratického uspořádání v Evropě. Zároveň upozorňuje, že evropské země budou muset převzít větší díl odpovědnosti za vlastní obranu i podporu Kyjeva, pokud se Spojené státy budou od Ukrajiny dál vzdalovat.
Prezident Petr Pavel ocenil Andreje Babiše za jasné potvrzení, že Česko v případě napadení některého člena NATO splní své alianční závazky. Premiér už dříve uvedl, že při útoku na Pobaltí by země podle článku pět musela vyslat dvě mechanizované brigády.
Rusko znovu vytahuje jadernou kartu. Kreml tvrdí, že případná blokáda Kaliningradské oblasti by mohla vyvolat jadernou odpověď, a podle mluvčího Dmitrije Peskova na to ruští diplomaté upozorňují evropské země. Moskva tak reaguje na posilování NATO v Pobaltí a debaty o možném izolování ruské exklávy v případě konfliktu.
Rusko se podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho snaží hybridními útoky zastrašit evropské země, narušit jejich jednotu a oslabit podporu Ukrajině. Moskva ale podle něj neuspěla ani na bojišti, ani ve snaze rozdělit spojence. Rutte zároveň vyzval členské státy aliance, aby na rostoucí počet incidentů reagovaly s klidem a koordinovaně.
Český proudový letoun L-39NG Skyfox by mohl najít novou roli v alianční obraně proti dronům. Podle vojenského experta Zdeňka Petráše z Univerzity obrany dává jeho nasazení ekonomický i vojenský smysl, protože proti levným bezpilotním prostředkům není dlouhodobě udržitelné posílat drahé stíhačky s nákladnými raketami. Rozhodující ale bude, zda Česko dokáže tuto možnost prosadit mezi spojenci v NATO.
Evropa podle zprávy Evropské obranné agentury nezbrojí dost rychle, aby do roku 2030 dosáhla potřebné připravenosti na obranu proti Rusku. Ministři obrany mají v pondělí v Bruselu řešit, jak skluz dohnat. Česko má zastupovat Jakub Landovský. Co má ministr obrany Jaromír Zůna v diáři důležitějšího?
Dánská vojenská rozvědka varuje před rostoucím rizikem, že Rusko v příštích měsících podnikne omezený vojenský útok proti některému členskému státu NATO. Za pravděpodobnější než otevřenou invazi považuje jednotlivé údery na infrastrukturu, nasazení menšího počtu vojáků nebo zesílení kybernetických a sabotážních akcí.
Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
NATO by podle experta britského Royal United Services Institute mohlo vytvořit speciální mnohonárodní letku určenou k lovu útočných dronů. Jednou z nejvhodnějších platforem by podle Justina Bronka mohl být český proudový letoun L-39NG Skyfox z Aera Vodochody, který by proti dronům nabídl levnější alternativu k nasazování moderních stíhaček a drahých raket.
Spojené státy si novou dohodou s Dánskem a Grónskem výrazně posilují bezpečnostní pozici v Arktidě. Ujednání umožní Američanům rozmístit na ostrově části systému protiraketové obrany Golden Dome a podle Donalda Trumpa jim dává trvalou kontrolu nad bezpečností Grónska. Současně počítá s tím, že pokud by se ostrov někdy osamostatnil od Dánska, zůstane součástí NATO.
Výrok Roberta Fica o tom, že nechce zatáhnout Slovensko do války „kvůli nějakému článku pět“, vyvolal ostré reakce. Slovenský tisk v něm vidí zpochybnění závazků vůči NATO a do sporu se zapojil i český prezident Petr Pavel. Fico mezitím tvrdí, že Západ hledá záminky ke konfliktu s Ruskem.
