Evropské vlády i firmy zrychlují kroky ke snížení své závislosti na Spojených státech v oblasti technologií, obrany, energetiky i financí. Důvodem je zhoršování transatlantických vztahů a nejistota ohledně dalšího vývoje spolupráce s Washingtonem.
Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se republikánský prezident rozhodne podniknout invazi do Grónska.
Hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedením cel vůči evropským zemím, které odmítají prodej Grónska, znamenají zásadní zlom v transatlantických vztazích. Podle analýzy serveru Politico se pro řadu evropských vlád jedná o okamžik, kdy se dlouhodobé napětí se Spojenými státy proměnilo v otevřenou krizi důvěry.
Americký prezident Donald Trump znovu kritizoval Dánsko kvůli Grónsku. Kodaň nedokázala odstranit ruskou hrozbu u ostrova, ačkoliv ji k tomu vyzývala Severoatlantická aliance, napsal na síti Truth Social americký prezident. Podle něj nastal čas to napravit. Trump chce Grónsko od Dánska koupit.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.
Rusko dalo najevo „vážné znepokojení“ nad vysláním dodatečných jednotek několika zemí Severoatlantické aliance do Grónska. Moskva to podle agentury AFP označila za militarizaci arktického regionu.
Grónsko odmítá tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa. Obranu ostrova chce zajistit v rámci NATO.
Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech, které se týkají jejich vztahů, uvedli ve společném prohlášení lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Británie a Dánska. Bezpečnosti v Arktidě musí být podle nich dosaženo kolektivně, ve spolupráci se spojenci z NATO, včetně Spojených států. Evropští lídři tak reagovali na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko. Území je přitom autonomní částí Dánského království, které je členem Evropské unie.
Situace kolem budoucnosti Grónska se značně přiostřuje a Dánsko bude mít čím dál větší potíže udržet ostrov pod svými křídly. Zatímco Donald Trump o možnosti uchvátit obří ostrov mluví ještě relativně diplomaticky, jeho hlavní poradce Stephen Miller si již nebere servítky a otevřeně hovoří o tom, že si USA mohou Grónsko klidně zabrat.
Rusko je připraveno v právně závazném dokumentu potvrdit, že nemá v úmyslu zaútočit na žádnou členskou zemi Evropské unie ani Severoatlantické aliance. Podle ruské státní agentury RIA to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Mnozí západní představitelé, včetně řady evropských vlád i šéfa NATO, v poslední době upozorňují na rostoucí militarizaci Ruska a varují, že se Evropa musí připravit na možnost přímého střetu s Moskvou.
