Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Donald Trump znovu staví osobní diplomacii se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem nad dosavadní bezpečnostní rutinu Washingtonu v regionu. Americký prezident nechal výrazně omezit společné vojenské cvičení s Jižní Koreou, chválí své vztahy s Kimem a zároveň kritizuje Soul za to, že se nepřipojil k válce USA a Izraele proti Íránu. Jihokorejská vláda nyní zdůrazňuje, že manévry nejsou přípravou na útok proti KLDR.
Rusko podle serveru The Telegraph buduje síť utajených dronových základen, z nichž by nejmodernější útočné stroje mohly zasáhnout hluboko do území NATO. Některá zařízení už Moskva využívá k útokům na Ukrajinu, část z nich má ale podle analytiků význam i pro případný budoucí konflikt s Evropou. Nejvýkonnější ruské drony by z vybraných základen mohly doletět až do Varšavy.
U hranic Ruska se znovu rozezněly výstrahy před drony. Lotyšsko v noci vyhlásilo vzdušný poplach a spojenecké stíhačky následně narušitelský bezpilotní letoun sestřelily. Incident přichází v době, kdy NATO posiluje protivzdušnou obranu celého východního křídla.
Donald Trump měl po summitu NATO v Ankaře kvůli hrozbě ze strany Íránu odletět z Turecka pod utajeným režimem. Podle deníků The Washington Post a The New York Times prezident před kamerami nastoupil do Air Force One, ve skutečnosti ale měl být z letadla nepozorovaně odvezen v letištním kontejneru na jídlo a poté pokračovat vojenským strojem do Británie.
Švédsko oznámilo, že zastavilo ruskou zpravodajskou operaci namířenou proti sobě, NATO i Evropské unii. Podle bezpečnostní služby Säpo měla Moskva sbírat informace o švédském rozhodování a využít je k ovlivňování citlivých témat. Do operace byl podle Švédů zapojen i agent působící na zahraniční diplomatické misi.
Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že aliance lpí na doktrínách z druhé světové války a není připravena na konflikty 21. století. Ukrajinská armáda je podle něj díky zkušenostem ze současné války modernější.
Irsko dlouhodobě ctí vojenskou neutralitu. Zbytek Evropy na něj proto často pohlíží jako na černého pasažéra evropské obrany. Ostatně Irové na obraně šetří nejvíc z EU. Nyní však nejde jen o peníze, ale také o to, zda svou nedůrazností nenechávají Rusku prostor ve velmi citlivém prostoru.
Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o summit NATO míří do další ostré fáze. Kabinet Andreje Babiše chce, aby Ústavní soud prezidentovu kompetenční žalobu odmítl nebo zamítl, a zároveň žádá vyloučení soudce Pavla Šámala. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc tvrdí, že soud předběžným opatřením zasáhl do ústavního postavení vlády a že přijetí prezidentova výkladu by v Česku vytvořilo druhé mocenské centrum.
Stejně jako vláda překlopýtala summit NATO v Ankaře, celý její první půlrok bylo podobné klopýtání. I přes očekávané uklidnění vztahů s prezidentem po jeho účasti v Turecku ke katarzi nedošlo.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie ukazují, jak rychle se mění moderní válčení. Dle stanice CNBC už zkušenosti z bojiště ovlivňují také investiční priority NATO. Aliance chce během pěti let vložit více než 40 miliard dolarů do dronů a obrany proti nim. Nový trh může otevřít prostor i českým technologickým firmám.
