Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ministerstvo obrany v přímém přenosu: chaos, výmluvy a nejasné řízení

Jaromír Zůna
ČTK
Michal Nosek

Stačilo pár dní ticha a jeden pozastavený obsah, a na povrch vyplaval zmatek, který sahá mnohem dál než k jednomu videu. Rozpory v komunikaci, nejasná odpovědnost a slabé krizové vedení ukazují, že v resortu obrany státu chybí jasná linie velení. A právě to vyvolává největší obavy.

Ministerstvo obrany tvrdí, že nic nezakázalo. Generální štáb naznačuje opak. Hrad mluví o cenzuře. A výsledek? Rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem nikde. V době, kdy by stačilo jedno kliknutí.

Působí to jako absurdní divadlo byrokracie. Armáda čeká na nový YouTube kanál, ministerstvo ho nemá schválený, a starý kanál zůstává nevyužitý. Tohle není technický problém. Tohle je selhání priorit.

Stejně absurdní je tvrzení, že ministerstvo video ani nemělo. Pokud je to pravda, selhalo. Pokud ne, je to výmluva. V obou případech špatně.

Do toho vstupuje politika. Opozice útočí na ministra a veřejnost sleduje další díl seriálu „Kdo za to může“. Podstata ale zůstává. Stát neumí komunikovat rychle a jednotně. A to nejhorší, nejde o nic složitého. Jen o rozhovor, který měl být dávno venku. Pokud se instituce nedokážou domluvit ani na tomhle, co to říká o jejich schopnosti řešit skutečně důležité věci?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Ropovod Družba má být do konce dubna opět v provozu, uvedl Zelenskyj po jednání v Berlíně

Ropovod Družba, klíčová tepna pro dodávky ruské ropy do střední Evropy, by měl být podle ukrajinského prezidenta opět plně funkční do konce dubna. Opravy zařízení poškozeného lednovým ruským útokem se blíží ke konci, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Přečíst článek

Protivzdušná obrana Patriot

Posílení ukrajinské obrany. Německo nakoupí stovky raket Patriot

Německo zaplatí za stovky raket do systémů protivzdušné obrany Patriot, které pro Ukrajinu vyrábí americká zbrojní firma Raytheon. U příležitosti německo-ukrajinských vládních konzultací to oznámilo německé ministerstvo obrany. S německou firmou Diehl Defence se dohodlo na financování dalších systémů protivzdušné obrany IRIS-T pro Ukrajinu. Podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova uzavřely Ukrajina a Německo obranné dohody za celkem čtyři miliardy eur (97,4 miliardy korun).

Přečíst článek

Související

Michal Nosek: Brno se hádá o minulost. Téma Sudet zůstává stále žhavé

Brněnské jednání provázely protesty
Profimedia.cz
Michal Nosek

Brněnští zastupitelé při jednání o akci, kterou ani nepořádají, ukázali, že když přijde řeč na historii, nejbezpečnější je nedohodnout se vůbec. Sjezd sudetských Němců tak nezískal ani podporu, ani odsouzení. Zato znovu připomněl, jak moc se v Česku bojíme vlastního příběhu.

Debata o plánovaném sjezdu sudetských Němců v Brně znovu ukázala jednu pozoruhodnou věc. Česká společnost se s vlastní minulostí stále baví asi tak ráda jako s finančním úřadem. Ví, že to jednou přijít musí, ale ideálně co nejpozději. Ideálně vůbec.

Demonstrant Okamura

Hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v tom však má jasno. Petice, protesty, pochod, osobní účast. Zkrátka program, který by obstál i na spartakiádě aktivistického nesouhlasu. Pro SPD je věc jednoduchá. Taková akce sem nepatří. Tečka, vykřičník, případně rovnou transparent. Předseda SPD a dolní parlamentní komory Okamura dokonce uvedl, že se protestního mítinku dne 28. dubna zúčastní osobně.

Na druhé straně stojí Brno, kde se má akce konat. Tedy přesněji řečeno nestojí. Spíš přešlapuje. Město nedokázalo říct ani jasné ano, ani ne. Body se totiž nedostaly na program hlasování. Výsledkem je cosi, co bychom mohli označit za typicky českou disciplínu. Rozhodné váhání. Hodně emocí kolem, ale samotné rozhodnutí nikde.

Ústí nad Labem

David Ondráčka: Make Sudety Great Again

Česko bylo dlouho specifické svou relativní sociální soudržností a poměrně malými rozdíly mezi regiony. To jsme ale za posledních 35 let bohužel nedokázali udržet a je to jedna z velkých chyb polistopadové transformace. Rozdíly dramaticky narostly a dále se prohlubují. Podle mě je zásadní politické, ekonomické a sociální téma, jak nakopnout zaostávající regiony, jak tam chytře investovat a strategicky rozdílné tempo vyrovnávat. Jak prostě udělat naše příhraniční regiony a Sudety Great Again.

Přečíst článek

Archivování nenávisti

Celou debatu na radnici navíc doprovodily výkřiky o fašismu, výzvy k defenestraci a další tradiční prvky domácí politické folklorní tvorby. Kdo by si myslel, že osmdesát let stačí k uklidnění vášní, zjevně podcenil českou schopnost archivovat nenávist v perfektním stavu. Jenže nejde jen o jeden sjezd. Jde o to, jak mluvíme o vlastní historii, nebo spíš jak se tomu elegantně vyhýbáme.

Do téhle debaty už delší dobu vstupuje třeba Milan Uhde, který si dovoluje téměř kacířskou myšlenku, že odsun Němců nebyl jen spravedlivou odplatou, ale také tragédií plnou násilí a morálních selhání. Výsledek? Jedna část společnosti ho podezírá z relativizace okupace, druhá z nedostatečné sebereflexe. Jinými slovy, trefil se přesně doprostřed, což je v českém prostředí tradičně ta nejnebezpečnější pozice.

Milan Uhde vystoupil na zasedání zastupitelstva města Brna ČTK

Problém totiž neleží v tom, že bychom o historii nevěděli. Leží v tom, že ji chceme mít jednoduchou. Ideálně černobílou, přehlednou a s jasně rozdělenými rolemi. My jako oběti, oni jako viníci. Bez zbytečných debat a poznámek pod čarou. Jenže dějiny, k naší smůle, poznámky pod čarou milují.

Přiznat si, že jsme byli oběťmi, a zároveň jsme v některých momentech selhali, je pořád nepohodlné. Vyžaduje to totiž něco, co se do politických sloganů nevejde. Schopnost vidět vlastní minulost bez patosu i bez alibi. Spor o sjezd sudetských Němců tak nakonec není ani tak sporem o Němce. Je to spíš lakmusový papírek toho, jak jsme na tom sami se sebou. A Brno? To nakonec neřeklo nic. Jenže právě v tom prázdnu zaznělo možná to nejhlasitější sdělení. že mluvit o minulosti umíme pořád lépe než jí skutečně porozumět.

Související

Maďarsko po politickém zemětřesení: Magyar tlačí na rezignaci prezidenta a slibuje obrat k Evropě

Lídr Tiszy Péter Magyar
ČTK
 nst
nst

Po drtivém volebním triumfu nové politické síly přichází první zásadní střet o podobu moci v zemi. Lídr Tiszy Péter Magyar vyzval prezidenta k odstoupení a naznačil rychlé změny ústavního i zahraničněpolitického směřování Maďarska.

Péter Magyar, jehož strana Tisza přesvědčivě vyhrála nedělní parlamentní volby v Maďarsko, dnes znovu vyzval prezidenta Tamáse Sulyoka, aby rezignoval. Podle něj totiž hlava státu ztratila legitimitu v důsledku výrazné změny politických poměrů v zemi. Sulyok je dlouhodobě považován za spojence dosud vládnoucí strany Fidesz premiéra Viktora Orbána.

Maďaři rozhodli jasně, chtějí změnu režimu,“ uvedl Magyar na tiskové konferenci. Zdůraznil, že výsledek voleb není pouze běžnou politickou rotací, ale hlubokým mandátem k přestavbě fungování státu. Výzvu k rezignaci prezidenta označil za „logický krok v procesu obnovy demokratických institucí“.

Lukáš Kovanda: Magyar vítězí, forint i maďarské akcie letí vzhůru

Politický zlom v Maďarsku rozhýbal trhy. Forint prudce posiluje, dluhopisy zlevňují a investoři sázejí na návrat miliard z Bruselu.

Přečíst článek

Tamás Sulyok byl do funkce prezidenta zvolen parlamentem v únoru 2024, poté co dlouhodobě působil jako předseda ústavního soudu. Jeho mandát je pětiletý a formálně není na výsledku parlamentních voleb závislý. Přesto Magyar tvrdí, že prezident, který je spojován s předchozí vládní garniturou, by měl z politických důvodů odstoupit.

Ústavní většina otevírá cestu k zásadním změnám

Strana Tisza podle téměř kompletních výsledků získala více než dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Taková převaha jí umožňuje nejen sestavit vládu bez koaličních partnerů, ale především měnit ústavu, což bylo dosud výsadou Fideszu během vlády Viktora Orbána.

Magyar již naznačil, že jeho kabinet plánuje revizi klíčových zákonů přijatých v posledních letech. Mezi prioritami zmínil posílení nezávislosti institucí, reformu justice a změny ve volebním systému. Očekává se také zásah do mediální legislativy a fungování veřejnoprávních institucí.

Obrat k Evropské unii a zmrazené miliardy

Jedním z hlavních témat nové vlády má být obnovení důvěry mezi Maďarskem a Evropskou unií. Magyar uvedl, že jeho cílem je „vrátit Maďarsko pevně do evropského prostoru“ a odstranit spory, které v posledních letech vedly k pozastavení části evropských fondů.

Konkrétně jde o zhruba 20 miliard eur (asi 487,7 miliardy korun), které Brusel zadržuje kvůli výhradám k právnímu státu a transparentnosti. „Rozmrazení těchto prostředků je klíčové pro ekonomiku i modernizaci země,“ zdůraznil Magyar.

Konec éry Viktora Orbána

Výsledek voleb znamená zásadní politický zlom. Po 16 letech končí dominance Fideszu a éra Viktora Orbána, který byl jednou z nejvýraznějších postav evropské politiky poslední dekády. Jeho vláda byla charakteristická důrazem na národní suverenitu, konzervativní politiku a časté spory s institucemi Evropské unie.

Porážka Fideszu podle analytiků odráží únavu části voličů z dlouhodobé koncentrace moci i ekonomické problémy posledních let, včetně inflace a stagnace reálných příjmů.

Napjaté týdny předávání moci

V následujících dnech se očekává intenzivní politické vyjednávání a možné napětí mezi novou parlamentní většinou a stávajícími institucemi. Otázkou zůstává, zda prezident Sulyok výzvě k rezignaci vyhoví, nebo zda dojde k institucionálnímu střetu.

Politologové upozorňují, že i přes silný mandát bude Magyar čelit složitému úkolu, tedy nutnosti rychle prosadit změny, aniž by došlo k destabilizaci systému. Klíčové budou první kroky nové vlády, které naznačí, zda se Maďarsko skutečně vydá na cestu hluboké transformace.

Volby v Maďarsku

Den D pro Orbána. Volby v Maďarsku odstartovaly, mohou změnit směr země

V Maďarsku se dnes v 6:00 středoevropského letního času otevřely volební místnosti a začaly parlamentní volby, které mohou zásadně změnit politickou budoucnost země. O hlasy může usilovat zhruba osm milionů voličů, hlasování potrvá do 19:00. První průběžné výsledky chce Národní volební úřad zveřejnit kolem 20:00.

Přečíst článek

Péter Magyar

Konec Orbána. Magyar hlásí vítězství a slibuje „osvobození Maďarska“

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by Tisza získala 138 z celkových 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme