Posledním přeletem přes kbelské letiště skončil provoz posledního vrtulníku Mi-8. Tento typ vrtulníků různých verzí sloužil v československé i české armádě od roku 1967. Zajišťovaly nejen přepravní a výsadkové úkoly, ale i lety prezidentů a nejvyšších státních představitelů. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při příležitosti slavnostního ukončení provozu Mi-8 udělila 24. základně dopravního letectva záslužný kříž ministra obrany 1. stupně za vynikající plnění úkolů.
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze, řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody.
Česká republika má zájem o půjčku ve výši 52 miliard korun na německé tanky Leopard 2A8. Může ji získat zapojením do nového finančního nástroje Evropské unie SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliard korun odstoupit. Ministerstvo uzavřelo s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62 za 10,3 miliardy korun. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
Ministerstvo obrany podepsalo s firmou Eldis ze skupiny Czechoslovak Group smlouvu na pořízení 24 kolových obrněných vozidel Titus. Cena celé zakázky činí 4,068 miliardy korun bez DPH. Armáda získá 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi a další dvě vozidla v základní výbavě bez komunikačních systémů pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů.
První samohybné houfnice Caesar by měla česká armáda převzít v dubnu 2026, všech 62 děl by mělo být dodáno do srpna 2027, uvedl vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka.
Jak dostat více zájemců do armády nebo do řad aktivních záloh? To je úkol pro vedení Armády ČR i ministerstvo obrany. Jejich vedení letos zaznamenává zvýšený zájem o službu. Pomáhá i nové virtuální rekrutační středisko.
Všechny státní podniky ministerstva obrany loni vykázaly zisk. Vyplývá to z hospodářských výsledků podniků, které ještě musí projít auditem. Do kladných čísel se dostal i státní podnik VOP CZ, který se v posledních letech potýkal s často vysokými ztrátami. „Zdravé a fungující státní podniky jsou důležitou součástí obranyschopnosti státu. Jsem proto ráda, že se nám podařilo společným úsilím docílit toho, že všech pět je v zisku. Děkuji jejich pracovníkům i vedení,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.
Navýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Cílem navýšení je podle vlády podpořit doplnění stavů armády a udržení současného personálu.
Součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Řekl to ve zveřejněném rozhovoru pro web Jevropejska pravda.
Veřejnoprávní britská stanice BBC by mohla být dostupná na základě 💸 předplatného a začít vysílat reklamy. Zvažuje to britská vláda, která chce změnit současný model financování tradičního média. O plánech londýnského kabinetu informuje agentura Reuters.
Americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth odmítl zveřejnění plného a neupraveného videa ze zářijového úderu na venezuelskou loď v Karibiku, kdy Američané při následném druhém zásahu zabili přeživší. Informovala o tom agentura Reuters. Kongres na Hegsetha zvyšuje tlak, aby záznam zpřístupnil. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že utajování záběrů je nepřijatelné.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz přivítal dnešní oznámení Evropské komise, že zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 2️⃣3️⃣ hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Pražská burza dnes dál 📈 vylepšila své historické maximum, index PX stoupl o 0,44 procenta na 2594,49 bodu. Dařilo se finančním titulům v čele s Erste Bank, naopak energetický ČEZ mírně oslabil. Z menších emisí si dnes zisky připsaly tabáková společnost Philip Morris a zbrojařská firma Colt CZ, ostatní ztratily nebo stagnovaly. Vyplývá to z internetových stránek burzy.
Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela pětiletou 🤝 dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) od americké firmy Chevron. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodávky podle něj dosáhnou 400 milionů krychlových metrů ročně.
Evropská komise 📉 zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO) odvolal členy dozorčí rady České pošty. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě dnes upozornil server Odkryto.cz.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny na příští rok. Nově do nich započítá převedení veškerých poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát. Regulované ceny elektřiny pro domácnosti tak proti letošku klesnou o 15 procent, pro větší odběratele ještě výrazněji.
Ruské úřady zařadily německou rozhlasovou a televizní stanici Deutsche Welle na 📜 listinu „nežádoucích organizací“, informovalo tamní ministerstvo spravedlnosti. Vedení Deutsche Welle označilo rozhodnutí Moskvy za akt cenzury a slíbilo pokračovat ve vysílání v ruštině. Rozhodnutí ruských úřadů odsoudila také spolková vláda, napsal server BBC News s odkazem na mluvčího kabinetu.