Evropská unie odblokovala klíčovou pomoc Ukrajině i další sankce proti Rusku. Členské státy jednomyslně schválily bezúročnou půjčku pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) na roky 2026 a 2027 a zároveň přijaly už dvacátý balík sankcí vůči Moskvě. Rozhodnutí přišlo poté, co Maďarsko a Slovensko stáhly své výhrady – podmínkou bylo obnovení dodávek ruské ropy ropovodem Družba.
Dluhopisy provozovatele komunikační platformy Telegram v Rusku v hodnotě zhruba půl miliardy dolarů byly v důsledku západních sankcí zmrazeny. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník The Financial Times. Podle listu to ukazuje, že Telegram zůstává finančně vystaven Rusku, přestože se jeho spoluzakladatel Pavel Durov v posledních letech snažil vazby na svou rodnou zemi přerušit.
Počet ruských miliardářů během války proti Ukrajině dosáhl historického maxima. Politický vliv někdejších oligarchů je ale pryč. Západní sankce z nich neudělaly odpůrce Kremlu. Naopak je ještě více připoutaly k režimu prezidenta Vladimira Putina.
Ruská ekonomika se sice potýká s rostoucími problémy, pravděpodobně to ale v nejbližší době nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Kreml by mohl při současné intenzitě bojů a rozsahu západních sankcí situaci z ekonomického hlediska zvládat ještě řadu let, píše server CNN s odvoláním na analytiky.
Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.
Ruský prezident Vladimir Putin nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou. Varoval také před zásadní reakcí, kterou by na ruské straně vyvolaly útoky zbraněmi dalekého doletu hluboko v ruském týlu.
Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
Rakousko příští týden podpoří nejnovější balíček sankcí, které se chystá uvalit Evropská unie na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. S odvoláním na vyjádření rakouského ministerstva zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Podle ní jde ze strany Vídně o zásadní obrat, čímž odpadá další překážka před hlasováním o devatenáctém balíku opatření na zasedání ministrů zahraničí zemí EU začátkem příštího týdne v Lucemburku.
Nejefektivnějšími sankcemi proti Rusku jsou požáry v jeho rafinériích, ropných terminálech a skladištích ropy. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na sérii ukrajinských útoků proti ruským podnikům pro zpracování nebo přepravu suroviny, jejíž prodej Moskvě významnou měrou pomáhá financovat válku proti Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka pak skončí rychle, napsal na sociální síti Truth Social. Pokud NATO neučiní, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem. Je to válka bývalého prezidenta USA Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poznamenal také Trump, aniž by zmínil ruskou hlavu státu Vladimira Putina, který konflikt před více než třemi a půl roky rozpoutal.
Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu i s cenami elektřiny. Fico to uvedl po schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
