Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než se ještě na jaře čekalo. Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu HDP na 1,8 procenta a příští rok čeká jen mírné zrychlení na 1,9 procenta. Česko tak podle nové prognózy poroste pomaleji než Polsko i Maďarsko a v roce 2027 má navíc znovu zrychlit inflace.
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Kanadou má další kapitolu. Washington zakázal dovoz části kanadských mléčných výrobků, většiny alkoholu a motocyklů, zatímco prezident Donald Trump znovu tvrdí, že se Kanada k USA chová nespravedlivě a brzy přijde s nabídkou na zrušení cel.
Příznivější výhled od S&P sice přinesl vládě Andreje Babiše důvod k radosti, jiné ratingové agentury ale upozorňují na uvolňování fiskální politiky a rychlejší růst českého dluhu. Ani relativně dobrá výchozí pozice veřejných financí není důvodem k bezstarostnosti, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Zavřené velké obchody mohou během Dne české státnosti přijít v čistém vyjádření zhruba o 500 až 900 milionů korun tržeb, středový odhad činí asi 700 milionů. Nejde ale o ztrátu celé ekonomiky – část útrat se přesune na jiné dny, na internet, k menším prodejnám, restauracím nebo čerpacím stanicím.
Příznivější výhled ratingové agentury S&P Global Ratings není jen oceněním dlouhodobé kondice české ekonomiky, ale také důvěrou v současný kabinet, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj agentura počítá s pokračováním obezřetné hospodářské politiky Babišovy vlády, i když do svého scénáře zahrnuje vyšší výdaje, rozpočtové deficity i investiční projekty včetně Dukovan.
Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se v září oproti srpnu zvýšila, podnikatelská sféra naopak hodnotila svou situaci a budoucnost hůře. A německý index ifo pozitivně překvapil.
Dluhopisové trhy zažívají další prudký výprodej a investorům přestává stačit ani pětiprocentní výnos. Americké státní bondy se dostaly na nejvyšší úrovně za téměř dvě desetiletí, tlak se přelévá do Evropy, Japonska i Česka a trh stále více sází na další růst sazeb Fedu. Dražší ropa a rostoucí náklady na obsluhu amerického dluhu napětí ještě zvyšují.
V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Americký prezident Donald Trump na předvolebním srazu republikánů ohlásil takzvanou Trumpovu dividendu. Půjde o výplatu pro americké voliče ve výši 5000 dolarů. „Teď už musíme jenom vyhrát,“ prohlásil prezident bez dalších detailů. Reakce českých fanoušků Donalda Trumpa jsou zatím minimální, ale jistě brzy najdou způsob, jak to pochválit, protože zcela jistě nejde o uplácení voličů, ale o „dividendu“, tedy podíl na zisku.
Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta. Cenovou hladinu tlačí vzhůru zejména dražší pohonné hmoty, jejich dopad ale zatím tlumí zlevňování potravin. Podle ekonomů tento příznivý efekt postupně odezní a na začátku příštího roku se může inflace přiblížit třem procentům.
Češi bývají spojováni spíš se skepsí, tuzemské firmy ale tentokrát vyčnívají opačným směrem. Podle mezinárodního průzkumu Moore Thrive Index jsou nejoptimističtější ze všech sledovaných evropských ekonomik. Za světovým průměrem sice stále mírně zaostávají, Německo, Francii nebo Británii však nechávají výrazně za sebou.
