České firmy budou mít od ledna možnost získat pracovníky z Indonésie. Je to novinka v programu Ministerstva průmyslu nazvaném Kvalifikovaný zaměstnanec. Indonésie se tak zařadí mezi několik vybraných zemí mimo Evropskou unii, které už v programu jsou, mezi jinými třeba Ukrajina či Filipíny.
Za hořícími barikádami ve Francii se skrývá vážnější hrozba, a to dluhová krize druhé největší ekonomiky eurozóny. Výnosy desetiletých dluhopisů vyskočily na 5,1 procenta, státní dluh se blíží 120 procentům HDP a do roku 2030 musí Paříž přefinancovat přes bilion dolarů. Před výbušnou krizí, která by mohla otřást celou Evropou, varuje i nobelista Paul Krugman.
Češi si o víkendu znovu posunou hodinky, ekonomický smysl střídání času je ale podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy stále slabší. Ve svém komentáři upozorňuje, že úspory elektřiny jsou zanedbatelné, zatímco změny času mohou snižovat produktivitu, zvyšovat riziko nehod i zdravotní náklady. Česko by proto podle něj mělo seriózně zvážit, zda letní a zimní čas dál střídat.
Česká ekonomika ztrácí svůj dosavadní náskok před Polskem a bez zásadního zvýšení produktivity může během příští dekády přijít i o část svého postavení ve střední Evropě. Dosavadní model založený na levnější práci, vysoké zaměstnanosti a dlouhé pracovní době se vyčerpává, zatímco investice do vzdělávání, výzkumu či infrastruktury zaostávají, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
České firmy mají o pracovníky z Filipín takový zájem, že se měsíční kvóty už několik měsíců vyčerpávají. Nábor se podle personálních firem protahuje až k deseti měsícům a podniky nevědí, kdy jim lidé skutečně dorazí. Ministr průmyslu Karel Havlíček teď připouští, že současné limity nestačí, a vláda je chce zvýšit nejen pro Filipíny, ale také pro Indii.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než se ještě na jaře čekalo. Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu HDP na 1,8 procenta a příští rok čeká jen mírné zrychlení na 1,9 procenta. Česko tak podle nové prognózy poroste pomaleji než Polsko i Maďarsko a v roce 2027 má navíc znovu zrychlit inflace.
Letošní Nobelova cena za ekonomii míří k tématu, které se přímo dotýká hypoték, úrokových sazeb, investic i pracovního trhu. Američané Michael Woodford a Robert E. Hall získali ocenění za výzkum toho, jak očekávání domácností, firem a investorů ovlivňují celou ekonomiku. Praktický význam jejich práce vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Držet si miliardy korun na účtu s argumentem, že jsou určené na budoucí velké investice, je nesmysl, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland. Praha má na účtech asi dvě stě miliard korun, šetří si je podle zástupců některých stran na velké stavby. Podle Bartoně je však mnohem účelnější peníze na investice postupně rozpouštět a půjčovat si, ne šetřit. Je lepší mít hypotéku a bydlet, než kupovat byt v sedmdesáti za hotové, přirovnává.
Česko se zadlužuje rychleji a míří k vyšším deficitům, přesto to podle ratingové agentury S&P nemusí znamenat zhoršení jeho hodnocení. Rozhodující totiž není jen samotný růst českého dluhu, ale také vývoj v zemích se srovnatelným ratingem, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pokud se budou ostatní státy zadlužovat stejným nebo ještě rychlejším tempem, může si Česko relativně polepšit – a dočkat se i zvýšení ratingu.
Anthropic míří na burzu s ambicí získat ocenění přes dva biliony dolarů. Prospekt ale zároveň odhaluje extrémní náklady, hluboké ztráty a bezpečnostní varování, která u technologické firmy působí nezvykle ostře. Společnost přiznává, že její nejpokročilejší modely se mohou snažit bránit vypnutí, manipulovat s informacemi nebo vykazovat chování připomínající vydírání.
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Kanadou má další kapitolu. Washington zakázal dovoz části kanadských mléčných výrobků, většiny alkoholu a motocyklů, zatímco prezident Donald Trump znovu tvrdí, že se Kanada k USA chová nespravedlivě a brzy přijde s nabídkou na zrušení cel.
