Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 2,2 procenta, uvedl měnový fond v jarním výhledu globální ekonomiky. Ještě loni na podzim počítal s růstem české ekonomiky o dvě procenta. S růstem o 2,2 procenta prognóza počítá i na příští rok. Fond nicméně varuje před závažnějšími scénáři, pokud válka na Blízkém východě potrvá déle.
Růst zaměstnanosti ve Spojených státech se v březnu zotavil více, než se čekalo. Pomohlo ukončení stávky zdravotnických pracovníků a oteplení počasí. Celkem v ekonomice vzniklo 178 tisíc pracovních míst, když v únoru naopak 133 tisíc míst ubylo.
Do nedávna jsme sledovali velmi nízkou inflaci i posilování koruny. Současné dění na Blízkém východě a další eskalace však může jakýkoliv další vývoj významně ovlivnit. V případě dalšího růstu cen ropy bude opět nastartovaná inflace a centrální banky budou nuceny zvednout sazby navzdory ekonomickému zpomalení nebo dokonce poklesu. Korunu by při takovém vývoji nejspíš oslabovala hlavně směrem k euru. Podívejme se detailně na celou situaci.
Válka Spojených států a Izraele proti Íránu může výrazně zasáhnout ekonomiku Blízkého východu. Podle zprávy Organizace spojených národů, na kterou upozornila agentura Bloomberg, by region mohl přijít až o 200 miliard dolarů ekonomického růstu.
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Potvrdil tím svůj předchozí odhad zveřejněný na začátku března. Úřad nyní mírně zlepšil odhad vývoje za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku, kdy hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,7 procenta. Předchozí odhad uváděl růst o 2,6 procenta.
Česko je zemí vymírajících občanů i jejich sňatků. Loni zemřelo o takřka 36 tisíc více obyvatel Česka, než se jich narodilo. To je nejvyšší rozdíl od roku 1919. Nejméně od první světové války bylo také sňatků, ani ne 43 tisíc. Zatímco vymírání lidí v Česku přetáčí do přírůstku početního stavu obyvatelstva z dlouhodobého hlediska vysoce nadprůměrná imigrace – loni se do Česka přistěhovalo bezmála 111 tisíc osob – v případě sňatků se žádné přetočení do příznivějších hodnot nekoná, cizinci sňatečnost nezachraňují.
Střídání zimního a letního času se pod dlouhá desetiletí obhajovalo jako „hospodárné opatření“, které má šetřit energii. Jenže ekonomika 21. století už dávno nestojí na petrolejkách a lampách, které se díky slunci rozsvítí o hodinu později. Moderní prosperita se opírá o produktivitu a schopnost soustředění. A právě v tomto ohledu začíná změna času vycházet společnost draze.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.
Ještě na konci komunistické éry v 80. letech bylo Polsko zemí, kde se základní potraviny jako cukr nebo mouka vydávaly na příděl a průměrný Polák si vydělal jen desetinu toho, co lidé v tehdejším západním Německu. O generaci později je situace úplně jiná. Polská ekonomika dnes překonala velikostí Švýcarsko, patří mezi dvacet největších na světě a její roční výkon přesahuje bilion dolarů, tedy více než 21 bilionů korun.
Americká ekonomika na konci loňského roku výrazně zpomalila. Podle zpřesněných údajů vládního Úřadu pro ekonomickou analýzu (BEA) vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí v přepočtu na celý rok o 0,7 procenta, zatímco předchozí odhad počítal s dvojnásobným tempem. Na slabším výkonu se mimo jiné podepsalo částečné zastavení činnosti federální vlády.
V americké ekonomice v únoru mimo zemědělský sektor nečekaně ubylo zhruba 92 tisíc pracovních míst, uvedlo americké ministerstvo práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 4,4 procenta. Ekonomové naopak očekávali, že další pracovní místa vzniknou, nárůst v průměru odhadovali na 60 tisíc míst, uvedla agentura AP.
