Celkový index důvěry v další ekonomický vývoj v Česku se v dubnu snížil. Dolů jej stáhla nálada spotřebitelů, a to kvůli Perskému zálivu. České firmy si zatím z většiny zachovávají optimismus. Německé firmy se ale cítí stejně špatně jako v covidovém roce 2020.
Ruský ocelářský průmysl se dál potýká s výrazným ochlazením. Spolu se zpomalováním ekonomiky klesá i poptávka po oceli, která se v prvním čtvrtletí meziročně propadla o 15 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Severstal, jednoho z největších producentů v zemi. Za celý loňský rok pokles činil 14 procent.
Německé firmy, které působí v Česku, vidí v naší zemi větší potenciál než v Německu, říká aktuální konjunkturální průzkum, který každoročně zpracovává Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK). Po osmi letech letos poprvé rostou investice do rozvoje podniků.
Německý průmysl bude v letošním roce v nejlepším případě stagnovat. Vyšší náklady na energie, rizika v dodavatelských řetězcích a domácí strukturální slabiny vyvíjejí na největší evropskou ekonomiku tlak. Uvedl to prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger.
Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.
Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 2,2 procenta, uvedl měnový fond v jarním výhledu globální ekonomiky. Ještě loni na podzim počítal s růstem české ekonomiky o dvě procenta. S růstem o 2,2 procenta prognóza počítá i na příští rok. Fond nicméně varuje před závažnějšími scénáři, pokud válka na Blízkém východě potrvá déle.
Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí výrazně zpomalila. Hrubý domácí produkt Spojených států vzrostl v celoročním přepočtu o 0,5 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí činil růst 4,4 procenta. Vyplývá to z konečné zprávy zveřejněné americkým ministerstvem práce.
S plíživou, ale nevyhnutelnou vlnou propouštění v celé ekonomice zejména v důsledku zavádění umělé inteligence se do veřejného prostoru opět vrací diskuse o nepodmíněném základním příjmu. Mají lidé dostávat peníze za nic? Jakým způsobem by to bylo? Kde na to vzít a k čemu by to vedlo? Jaké jsou výhody a rizika takového opatření?
Růst zaměstnanosti ve Spojených státech se v březnu zotavil více, než se čekalo. Pomohlo ukončení stávky zdravotnických pracovníků a oteplení počasí. Celkem v ekonomice vzniklo 178 tisíc pracovních míst, když v únoru naopak 133 tisíc míst ubylo.
