Střídání zimního a letního času se pod dlouhá desetiletí obhajovalo jako „hospodárné opatření“, které má šetřit energii. Jenže ekonomika 21. století už dávno nestojí na petrolejkách a lampách, které se díky slunci rozsvítí o hodinu později. Moderní prosperita se opírá o produktivitu a schopnost soustředění. A právě v tomto ohledu začíná změna času vycházet společnost draze.
Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.
Česká ekonomika loni rostla ještě výrazněji, než se dosud předpokládalo. Podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ přidala 2,6 procenta, což je ještě příznivější údaj než ten předběžný, čítající 2,5 procenta. Hlavním tahounem ekonomiky byla loni spotřeba domácností, která se na celkovém růstu podílela 1,1 procentního bodu. Výdaje vlády přispěly k růstu 0,4 procentního bodu. Investice pak rovným jedním procentním bodem. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím, nominálně druhý nejvyšší v historii, přispěl loni k celkovému výsledku zahraničního obchodu tak, že ten se na růstu ekonomiky podílel z 0,1 procentního bodu.
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad nyní ještě o desetinu procentního bodu vylepšil. Růst byl nejvyšší od roku 2022 a podpořila jej domácí i zahraniční poptávka.
Je dobře, že vláda přichází se svou hospodářskou strategií prakticky na začátku svého volebního období, takže je ještě čas něco prosadit, říká ekonom a vyučující na Metropolitní univerzitě Praha Dominik Stroukal. „Obecně platí, že daleko horší než vymyslet nějaká opatření, je zvládnutí politické stránky věci,“ bilancuje zkušenosti ze svého působení v nedávno rozpuštěné Národní ekonomické radě vlády (NERV).
Americký prezident Donald Trump před oběma komorami Kongresu přednese tradiční projev o stavu unie. Projev pro něj představuje největší příležitost přesvědčit skeptické Američany, že jeho politika funguje a že slibovaný ekonomický zlatý věk je hned za rohem, poznamenala k tomu zpravodajská televize CNN. Trump totiž každoroční řeč shrnující dosavadní úspěchy i nejbližší plány administrativy přednese v době, kdy klesá jeho popularita, rostou obavy z konfliktu s Íránem a Američané se potýkají s rostoucími životními náklady. Někteří opoziční demokraté předem ohlásili, že budou Trumpův projev bojkotovat.
Důvěra v českou ekonomiku v únoru mírně narostla, mezi spotřebiteli se však množí chmury a pochyby. Náladu tak zachraňují podnikatelé, zejména pak průmyslníci a stavebníci. Celkově totiž důvěra v ekonomiku v únoru narostla, když sedmý měsíc v řadě vykázala lepší stav, než odpovídá průměru let 2003 až 2025.
Ukrajinská ekonomika prochází nejtěžším obdobím od prvních měsíců ruské invaze. Intenzivní letecké údery vážně poškodily energetický systém země a firmy napříč odvětvími jsou nuceny omezovat výrobu. Dopady se přelévají i do státního rozpočtu, upozorňuje ve své analýze agentura Reuters.
Nová vládní ekonomická strategie, nazvaná Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou v pondělí schválila vláda, je velmi komplexní a v jednotlivých bodech také konkrétní. Jenže právě to má jeden pořádný háček: cílů je moc a tolik věcí se nedá za jedno volební období zvládnout. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek proto postrádá prioritizaci.
Babišova vláda představila svou hospodářskou strategii, kterou sepsal Karel Havlíček. Babiš bude zejména bojovat v Evropské unii za změny emisních povolenek. Vše ostatní zařídí Havlíček.
Největší světová ekonomika na konci roku citelně zpomalila. Hrubý domácí produkt Spojených států vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí v přepočtu na celý rok jen o 1,4 procenta, výrazně méně než ve třetím kvartálu i pod odhady analytiků. Za slabším výkonem stojí zejména rekordně dlouhé uzavření vládních úřadů a opatrnější spotřebitelé.
