Nezaměstnanost v Česku je na devítiletém maximu. Letos se poprvé od začátku roku 2017 přehoupla přes pětiprocentní hranici. A plíživě poroste i nadále. Nezaměstnanost tak postupně střídá inflaci v roli největšího tuzemského makroekonomického strašáka. Kdo pozorně sledoval letošní ekonomické fórum v Davosu, ví, že nejde jen o strašáka Česka, nýbrž mezinárodní scény.
Česká národní banka považuje navýšení letošního plánovaného schodku státního rozpočtu za spíše kosmetické. Nebude tedy kvůli němu měnit závěry své nové prognózy, kterou její představitelé blíže představili na včerejším setkaní s analytiky. Právě v jeho rámci zaznělo i zmíněné hodnocení navýšení schodku.
Minulá vláda prohrály volby také proto, že nedokázala prodat své úspěchy. Naopak si nechala nasadit punc vlády bez ekonomické expertizy. Čísla za ekonomiku přitom paradoxně vypovídají o velmi dobré kondici země.
Po dvou letech poklesu a loňském pozvolném oživení vstupuje český průmysl do roku 2026 s optimističtějším výhledem. Analytici očekávají zrychlení růstu nad dvouprocentní hranici, opřené o silné zahraniční zakázky, zbrojní výrobu i možné oživení německé ekonomiky. Přesto varují před drahými energiemi a rostoucí asijskou konkurencí.
Krajní pravice a populisté napříč Evropou brojí proti migraci. Pravdou však je, že migrace je pro evropské ekonomiky velmi důležitá. Pokud by ji státy omezily na minimum, výrazně zpomalí růst a zatíží už tak zatížené rozpočty, což by dost možná vyústilo ve zvyšování daní. „Lidová“ politika by tak dopadla hlavně na „obyčejné“ lidi, kterými se populisté ohání.
Těsná většina českých spotřebitelů očekává, že bude letos s penězi vycházet lépe než loni. Obavy z inflace klesly meziročně o šest procentních bodů na 17 procent, větší pokles obav nastal u cen energií. Současnou ekonomickou situaci vnímá jako příležitost k investování 27 procent Čechů. Vyplývá to z pravidelného průzkumu, který pro Generali Investments CEE v lednu uskutečnila agentura Ipsos mezi tisícovkou respondentů.
Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.
Evropa musí začít systematicky chránit svůj průmysl, jinak se stane pouhým hřištěm pro globální konkurenty. Eurokomisař Stéphane Séjourné proto vyzývá k zavedení strategie „Made in Europe“, která má upřednostnit evropskou výrobu, návrh však rozděluje členské státy EU.
Zatímco Donald Trump mluví o sobě a o USA takřka výhradně v superlativech, z Evropy se stal příklad neúspěchu a zmaru, k čemuž přispívají i depresivní představitelé. Trumpova vyjádření nikdo neovlivní, ale sami Evropané by se sebeponižováním měli přestat. K ničemu smysluplnému to nevede.
Polsko nespěchá se vstupem do eurozóny. Usiluje nyní spíše o získání křesla ve skupině největších ekonomik světa G20. V rozhovoru s listem Financial Times to uvedl polský ministr financí Andrzej Domański. "Naše ekonomika si zjevně vede lépe než většina těch, které mají euro," uvedl Domański. "Máme k dispozici čím dál více údajů, výzkumů a argumentů k zachování polského zlotého," dodal.
Evropa musí posílit ochranu svých klíčových průmyslových odvětví před konkurencí z Číny a jasně vymezit hranice, které Peking nesmí překročit. V rozhovoru pro deník Tagesspiegel, který cituje agentura Bloomberg, to uvedl prezident německé centrální banky Bundesbank Joachim Nagel, který je zároveň členem Rady guvernérů Evropské centrální banky.
