Západní Evropa se vaří v extrémních vedrech. Paříž kvůli plným nemocnicím zakazuje alkohol, Nizozemsko ruší obří festival a Belgie odkládá Waterloo. Horko ale neohrožuje jen zdraví lidí – podle ekonomů začíná brzdit i evropskou ekonomiku.
Česká ekonomika dostala v dubnu několik povzbudivých signálů. Průmysl po předchozím zpomalování zrychlil růst, stavebnictví dál táhlo hlavně pozemní stavitelství a zahraniční obchod zůstal v přebytku. Data Českého statistického úřadu ale zároveň ukazují, že o jednoznačně silný výkon nejde. V průmyslu dál ubývá zaměstnanců a přebytek zahraničního obchodu se meziročně výrazně snížil.
Japonská SoftBank plánuje investovat až 75 miliard eur do rozvoje AI infrastruktury ve Francii. Pro všechny, kdo Evropu rádi odepisují jako unavený kontinent bez budoucnosti, je to nepohodlná připomínka. Evropa pořád nabízí talent, technologie, výzkum, průmyslové know-how i globálně silné firmy.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled růstu ekonomik v zemích, kde působí. Letos podle aktualizované prognózy čeká růst hrubého domácího produktu o 3,1 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než banka předpokládala v únoru.
Umělá inteligence má potenciál změnit globální ekonomiku. Nicméně bude to pomaleji, než se očekávalo. Vychází to z nového reportu Světového ekonomického fóra, jehož zástupci analyzovali predikce využití AI v průmyslu od ekonomů z celého světa. Nejpomaleji se přitom umělá inteligence pozitivně projeví v zemědělství a rybolovu.
Polsko si začíná říkat o místo v nejužší ekonomické špičce Evropy. Vláda ve Varšavě staví své ambice na rychlejším růstu než zbytek unie, odolnosti vůči zpomalování i snaze posílit vlastní technologie, energetiku a export. Ministr financí Andrzej Domański tvrdí, že kdo dnes investuje v Polsku, sází na jeden z nejsilnějších růstových příběhů kontinentu.
Nastala nám poměrně nečekaná situace. Premiér Babiš začal vyjadřovat jakési názory k fungování České národní banky. Chtěl by nižší sazby. A to v době nejasné geopolitické situace a rozhazovačné politiky vlády. Chce Babiš prolomit nezávislost ČNB?
O Dluhopisy Republiky, což je půjčka státu na své útraty, je větší zájem, než se čekalo. Lidé si zatím objednali dluhopisy za 44 miliard korun, plánovaný objem byl 20 miliard. Ministerstvo financí poptávku vyslyší a dluhopisů vydá víc, nabídka státu bude pokračovat až do konce června. Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, dává nákup dluhopisu smysl. Dluhopis slibuje dobré a bezpečné zhodnocení. Podle Křečka jsou podmínky státního dluhopisu tlakem na banky, aby vylepšily úroky či snížily poplatky u spořících účtů a termínovaných vkladů.
Na začátku volebního období vlády se zdálo, že Babišovou prioritou bude schovat se před stíháním za podvod kolem financování Čapího hnízda. To se mu úspěšně povedlo, nechal v tom u soudu vykoupat svou poradkyni Janu Nagyovou. No, vykoupat je silné slovo. Půlmilionová pokuta představuje její měsíční příjem v Europarlamentu, kam jí Babiš za dobré služby umožnil dostat se. Babiš má však jiné problémy.
Nový maďarský premiér Péter Magyar doufá, že ekonomika letos poroste zhruba o dvě procenta. Zároveň ale voliče varuje, že kvůli stavu veřejných financí po vládě Viktora Orbána není možné dávat pevné odhady. Uvedla to agentura Bloomberg.
Evropa po ruské agresi na Ukrajinu zjišťuje, že bez vlastních výbušnin, prachů a munice je strategická autonomie jen fráze. Český premiér Andrej Babiš přesto připouští prodej pardubické Explosie. Tedy přesně té firmy, kterou by si stát měl v této době hlídat jako strategický poklad.
