České a polské firmy chtějí posunout vzájemné ekonomické vztahy na vyšší úroveň. Téměř dvě desítky velkých společností a investičních skupin včetně PPF, Penty, CSG, Allegra, Eurowagu či Škody Group podepsaly ve Varšavě memorandum o vzniku Polsko-české obchodní rady. Ta má od roku 2027 pomáhat s investicemi, průmyslovou spoluprací i prosazováním společných zájmů v Praze, Varšavě a Bruselu.
Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají větší naději na delší život než lidé se základním vzděláním, zjistili čeští statistici. Platí, že čím vyšší vzdělání, tím lepší ekonomická situace, zdravotní gramotnost. Muži se základním vzděláním se dožívají o devět let méně, než je průměr.
Příznivci nerůstu mohou přestat bojovat. Velké země jej již prožívají, případně se mu rychle přibližují, ukazují data o změně HDP na osobu v jednotlivých zemích. Podle magazínu The Economist roste počet zemí, které nerostou či jejichž růst je výrazně pomalejší než v předchozích letech. Týká se to zhruba čtyř miliard lidí. A bude to mít zásadní společenské dopady.
Čínský průmyslový nástup stále tvrději zasahuje Německo, pro Česko ale může paradoxně znamenat velkou příležitost. Německé firmy pod tlakem drahé výroby a čínské konkurence mohou přesouvat část produkce do levnější střední Evropy, zatímco země Visegrádské čtyřky zároveň lákají přímé čínské investice. Česko tak může na druhém „čínském šoku“ vydělat hned dvěma cestami, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Umělé inteligenci (AI) využívané v bankovnictví nevěří 34 procent Čechů. Loni to bylo 36 procent. Naopak pocit bezpečí při využití AI meziročně vzrostl ze 17 procent na 24 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1000 respondenty.
Na Tachovsku žijí tisíce lidí, kteří uprchli před válkou na Ukrajině. Další našli nový domov v sousedním Bavorsku. Česko-německý tým vědců nyní prozkoumá, jak se je daří začleňovat do společnosti a které postupy mohou převzít obce, školy nebo neziskové organizace. Zaměří se především na ženy a dospívající.
Český trh fúzí a akvizic zůstal ve druhém čtvrtletí stabilní. Uskutečnilo se na něm 26 transakcí za 212 milionů eur, tedy přibližně 5,1 miliardy korun. Zatímco Česko se drží na loňských číslech, celý region střední a východní Evropy zaznamenal pokles počtu i hodnoty obchodů.
Český i iberský blackout měly odlišné technické příčiny, spojuje je ale slabší odolnost evropské energetické soustavy. Rychlý nástup obnovitelných zdrojů předběhl investice do stability sítí – a účet začínají platit spotřebitelé, průmysl i stát.
Vlna veder z konce června zasáhla kromě jiných oblastí i zemědělství. Což může mít výrazný dopad do cen potravin. Náklady na produkci základních zemědělských produktů rostou. Pšenice to možná přežije. Překvapivě, možná největší dopad to bude mít na ceny mléka a produktů z něj.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu se Sarou a Teem Sandevovými na obálce.
Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi.
Estonská vláda přijala rozhodnutí uzavřít od 1. prosince všech pět přechodů pro automobilovou dopravu na hranici s Ruskem. Po šesti měsících Tallinn vyhodnotí, zda je v zájmu státní bezpečnosti a veřejného pořádku toto opatření změnit. Informoval o tom dnes server Delfi.ee. Rusko postup Estonska kritizovalo a předvolalo si estonského chargé d’affaires.
Pražská burza uzavřela týden ve ztrátě, index PX dnes klesl o 2,56 procenta na 2568,1 bodu. V červených číslech skončily všechny hlavní tituly, nejvíc odepsaly akcie zbrojovky CSG.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) odsoudil narušení polského vzdušného prostoru, považuje ho za nepřijatelné. Na síti X napsal, že Česká republika pevně stojí za svými polskými přáteli a je připravena v případě potřeby poskytnout sousední zemi pomoc a součinnost.
Společnost Alza dočasně ❌ pozastavila pilotní výdej léků na předpis do boxů. Rozhodla se tak po preventivní výzvě Státního ústavu pro kontrolu léčiv, sdělila mluvčí internetového obchodu Eliška Čeřovská. E-shop chce jednat o dalších krocích s ministerstvem zdravotnictví. Na konci října zavedla Alza v pilotním režimu výdej léků na předpis do vybraných boxů v Praze a okolí pro vybrané zákazníky.
Je spíše otázkou času, kdy se incident podobný tomu v Polsku stane také v České republice, uvedl dnes prezident 👨 Petr Pavel. Na jihovýchodě Polska se dnes zřítily dvě střely a proudový dron, podle polského premiéra Donalda Tuska byly ruské a šlo o cílenou provokaci.
Británie musí zvážit, jaké dlouhodobé vztahy s Evropskou unií jsou pro ni nejvhodnější, uvedl po skončení summitu EU-Británie britský premiér 👨 Andy Burnham. Zhruba za rok chce proto s Evropskou unií zahájit neformální diskuse o možných podobách další spolupráce.
Nejvyšší přípustné ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, o víkendu opět o desítky haléřů 📉 klesnou. Cenový strop na naftu bude po delší době pod úrovní 45 korun, oproti dnešku klesne o 67 haléřů na 44,53 koruny za litr. Benzin budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 39,47 koruny za litr, což je o 33 haléřů méně než dnes. Jde o ceny pro celý víkend i pondělí.
Domácí finanční instituce držely na konci loňského roku 6️⃣9️⃣ procent hrubého dluhu sektoru vládních institucí v České republice. Stejný podíl vykázalo také Švédsko, v obou zemích byl nejvyšší v Evropské unii. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat.
Německá letecká společnost Lufthansa plánuje ❌ zrušit 1000 pracovních míst na letištích ve Frankfurtu a Mnichově, což představuje asi 2,5 procenta z jejích zhruba 40 tisíc zaměstnanců. Firma se snaží zlepšit hospodaření ztrátové divize vnitrostátní dopravy, na kterou nepříznivě doléhají vysoké ceny paliva v důsledku americko-izraelské války s Íránem.