Český i iberský blackout měly odlišné technické příčiny, spojuje je ale slabší odolnost evropské energetické soustavy. Rychlý nástup obnovitelných zdrojů předběhl investice do stability sítí – a účet začínají platit spotřebitelé, průmysl i stát.
Stovky miliard plánovaných investic do obrany přinesou maximální efekt jen když se zlepší řízení akvizic i celého bezpečnostního ekosystému, včetně zužitkování inovací. Vláda a průmysl si mají vyjít vstříc a firmám by prospělo spojování do klastrů a konsorcií. Zároveň je žádoucí modernizovat dopravní koridory, nemocnice a další infrastrukturu s dvojím využitím. Posílit musíme i celospolečenskou odolnost a personální základnu pro armádu, integrovaný záchranný systém a bezpečnostní průmysl. Tyto a další kroky doporučuje nová studie o obraně od poradců KPMG, píše její hlavní autor David Slánský.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled růstu ekonomik v zemích, kde působí. Letos podle aktualizované prognózy čeká růst hrubého domácího produktu o 3,1 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než banka předpokládala v únoru.
O Dluhopisy Republiky, což je půjčka státu na své útraty, je větší zájem, než se čekalo. Lidé si zatím objednali dluhopisy za 44 miliard korun, plánovaný objem byl 20 miliard. Ministerstvo financí poptávku vyslyší a dluhopisů vydá víc, nabídka státu bude pokračovat až do konce června. Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, dává nákup dluhopisu smysl. Dluhopis slibuje dobré a bezpečné zhodnocení. Podle Křečka jsou podmínky státního dluhopisu tlakem na banky, aby vylepšily úroky či snížily poplatky u spořících účtů a termínovaných vkladů.
Na začátku volebního období vlády se zdálo, že Babišovou prioritou bude schovat se před stíháním za podvod kolem financování Čapího hnízda. To se mu úspěšně povedlo, nechal v tom u soudu vykoupat svou poradkyni Janu Nagyovou. No, vykoupat je silné slovo. Půlmilionová pokuta představuje její měsíční příjem v Europarlamentu, kam jí Babiš za dobré služby umožnil dostat se. Babiš má však jiné problémy.
Češi se rádi hlásí k vlastenectví. Jenže láska k zemi se nepozná podle vlajky na facebookovém profilu či patosem pod Řípem. Pozná se ve chvíli, kdy je potřeba něco riskovat, někoho se zastat nebo připustit, že demokracie není samozřejmost, kterou za nás obslouží stát, armáda a pár odvážnějších spoluobčanů.
Česko a sousední Polsko jdou podobnou cestou transformace ekonomik ze socialistických režimů k vyspělému hospodářství. V lecčems se ale liší, a každý ze zvolených modelů už ukázal své silné i slabé stránky. Vývoj české a polské ekonomiky v analýze srovnává student České zemědělské univerzity Josef Pechar, analýza je součástí jeho diplomové práce.
V Česku pracuje legálně milion a osmdesát tisíc cizinců, vyplývá z aktuální analýzy statistického úřadu. Číslo vychází z expertních odhadů ministerstva práce a průmyslu. Zahraničních pracovníků přibývá, ale jen pozvolna.
Česko se stává novým uzlem evropského ekosystému bezpečnosti polovodičů. Tchajwanská společnost Jmem Technology otevřela v Praze první evropskou kancelář a v Brně postupně buduje své evropské výzkumné, vývojové a inženýrské centrum.
Česko má dnes poprvé v historii lepší rating než Belgie, dle agentury Moody’s. Ta totiž včera večer Belgii zhoršila hodnocení bonity dluhu, resp. udržitelnosti veřejných financí, ze známky Aa3, kterou má i Česko, na A1. Už 14 zemí eurozóny má u Moody’s horší rating než ČR, jenom pět jej má lepší. Je to další újma pro euro a eurozónu. Belgie má v příštích pěti letech každoročně hospodařit se schodkem přes 5 procent HDP, během pěti let její veřejné zadlužení dosáhne výrazných 122 procent HDP, plyne dále z aktuální prognózy Mezinárodního měnového fondu.
Kdo pronajímá chalupu či chatu, zná tu situaci. Na poslední chvíli klient odřekne. Sehnat náhradního bývá nemožné. Na druhé straně, vyrazit právě teď na pár dní do přírody a najít ubytování? Oba tyto zájmy spojuje nová platforma matevolno.cz, kterou rozjel podnikatel Karel Mařík. Vytvořil místo, kde si lidé mohou na poslední chvíli objednat rekreační pobyt, a to ještě se slevou.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst více
