Příznivci nerůstu mohou přestat bojovat. Velké země jej již prožívají, případně se mu rychle přibližují, ukazují data o změně HDP na osobu v jednotlivých zemích. Podle magazínu The Economist roste počet zemí, které nerostou či jejichž růst je výrazně pomalejší než v předchozích letech. Týká se to zhruba čtyř miliard lidí. A bude to mít zásadní společenské dopady.
Český i iberský blackout měly odlišné technické příčiny, spojuje je ale slabší odolnost evropské energetické soustavy. Rychlý nástup obnovitelných zdrojů předběhl investice do stability sítí – a účet začínají platit spotřebitelé, průmysl i stát.
Vlna veder z konce června zasáhla kromě jiných oblastí i zemědělství. Což může mít výrazný dopad do cen potravin. Náklady na produkci základních zemědělských produktů rostou. Pšenice to možná přežije. Překvapivě, možná největší dopad to bude mít na ceny mléka a produktů z něj.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu se Sarou a Teem Sandevovými na obálce.
Martin Abel, právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity skončil na jaře ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. Nyní se stal šéfem správní rady prvního enviromentálního fondu v zemi, jehož vznik inicioval developer Luděk Sekyra. „Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování,“ říká Abel.
Stovky miliard plánovaných investic do obrany přinesou maximální efekt jen když se zlepší řízení akvizic i celého bezpečnostního ekosystému, včetně zužitkování inovací. Vláda a průmysl si mají vyjít vstříc a firmám by prospělo spojování do klastrů a konsorcií. Zároveň je žádoucí modernizovat dopravní koridory, nemocnice a další infrastrukturu s dvojím využitím. Posílit musíme i celospolečenskou odolnost a personální základnu pro armádu, integrovaný záchranný systém a bezpečnostní průmysl. Tyto a další kroky doporučuje nová studie o obraně od poradců KPMG, píše její hlavní autor David Slánský.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled růstu ekonomik v zemích, kde působí. Letos podle aktualizované prognózy čeká růst hrubého domácího produktu o 3,1 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než banka předpokládala v únoru.
O Dluhopisy Republiky, což je půjčka státu na své útraty, je větší zájem, než se čekalo. Lidé si zatím objednali dluhopisy za 44 miliard korun, plánovaný objem byl 20 miliard. Ministerstvo financí poptávku vyslyší a dluhopisů vydá víc, nabídka státu bude pokračovat až do konce června. Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, dává nákup dluhopisu smysl. Dluhopis slibuje dobré a bezpečné zhodnocení. Podle Křečka jsou podmínky státního dluhopisu tlakem na banky, aby vylepšily úroky či snížily poplatky u spořících účtů a termínovaných vkladů.
Na začátku volebního období vlády se zdálo, že Babišovou prioritou bude schovat se před stíháním za podvod kolem financování Čapího hnízda. To se mu úspěšně povedlo, nechal v tom u soudu vykoupat svou poradkyni Janu Nagyovou. No, vykoupat je silné slovo. Půlmilionová pokuta představuje její měsíční příjem v Europarlamentu, kam jí Babiš za dobré služby umožnil dostat se. Babiš má však jiné problémy.
Češi se rádi hlásí k vlastenectví. Jenže láska k zemi se nepozná podle vlajky na facebookovém profilu či patosem pod Řípem. Pozná se ve chvíli, kdy je potřeba něco riskovat, někoho se zastat nebo připustit, že demokracie není samozřejmost, kterou za nás obslouží stát, armáda a pár odvážnějších spoluobčanů.
V nedělních volbách 🗳 v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta.
V nedělních volbách v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 2️⃣5️⃣,7️⃣ procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta.
Nové 🚀 raketové testy KLDR nepředstavují hrozbu pro USA ani jejich spojence, uvedlo dnes na síti X americké tichomořské velitelství. Prohlášení přichází krátce poté, co Pchjongjang obvinil USA z vyostření napětí v souvislosti s řadou jejich vojenských cvičení na Korejském poloostrově.
Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 3️⃣8️⃣,2️⃣ procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které dnes zveřejnil zemský volební úřad. Na druhém místě skončila s 35,5 procenty sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala.