Zahrada nemusí sloužit jen k pěstování zeleniny nebo víkendovému odpočinku. Majitelé na ní často chtějí vybudovat pergolu, skleník, bazén, zahradní domek, někdy dokonce rodinný dům. Než se ale pustí do plánování, měli by vědět, že rozhodující není jen zápis v katastru nemovitostí. Klíčový je hlavně územní plán, skutečný účel stavby, velikost pozemku a pravidla nového stavebního zákona.

Mnoho vlastníků zahrad se domnívá, že když jim pozemek patří, mohou na něm automaticky stavět. Tak jednoduché to ale není. Katastr nemovitostí pouze popisuje současný stav pozemku: kdo je vlastníkem a jak je pozemek aktuálně evidován, například jako zahrada, orná půda nebo ovocný sad.

O tom, zda je možné na pozemku stavět, rozhoduje především územní plán obce. Ten určuje, jak se má daná lokalita do budoucna využívat. Právě z něj zjistíte, zda se pozemek nachází v zastavěném, zastavitelném nebo naopak nezastavitelném území.

Pokud je zahrada v územním plánu určena například pro bydlení, šance na výstavbu rodinného domu je výrazně vyšší. Jestliže ale leží mimo zastavitelné území, stavba domu zpravidla možná nebude. V takovém případě lze sice požádat o změnu územního plánu, jde však o dlouhý a nejistý proces.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Drobné stavby mají jednodušší režim

Nový stavební zákon zjednodušil pravidla pro některé menší stavby. Na zahradě tak lze za určitých podmínek postavit například pergolu, skleník, bazén, přístřešek na auto nebo zahradní domek bez stavebního povolení.

Taková stavba však musí splnit několik základních parametrů. Musí mít nejvýše jedno nadzemní podlaží, zastavěnou plochu do 40 metrů čtverečních, výšku do pěti metrů a musí stát alespoň dva metry od hranice sousedního pozemku.

Důležité je také to, aby alespoň polovina pozemku zůstala schopná vsakovat dešťovou vodu. Obce navíc mohou mít vlastní limity pro zastavěnost pozemku, podíl zeleně nebo vzhled staveb v dané lokalitě.

Pokud stavba tyto podmínky nesplní, bude nutné obrátit se na stavební úřad. V praxi to může znamenat projektovou dokumentaci, vyjádření dotčených orgánů nebo souhlas sousedů.

Chaty a chalupy jsou zpět v kurzu. Ceny rekreačních nemovitostí vyskočily o 12 procent

Reality

Ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku dál rostly. Ve srovnání s loňskem ale výrazně pomaleji. Zatímco loni byty v prvních třech měsících meziročně zdražily o 18 procent, letos jejich ceny vzrostly o šest procent. U rodinných domů je zpomalení ještě výraznější: po loňském růstu o pětinu letos zdražily jen o tři procenta.

nst

Přečíst článek

Nezáleží jen na názvu stavby, ale na jejím skutečném účelu

Majitelé zahrad někdy předpokládají, že když stavbu označí jako zahradní domek nebo pergolu, vyhnou se složitější administrativě. Úřady se ale neřídí jen názvem. Posuzují především skutečný účel stavby.

Jiná pravidla se mohou uplatnit u jednoduchého domku na nářadí a jiná u stavby, která má sloužit k dlouhodobému pobytu, rekreaci nebo bydlení. Pokud má objekt reálně fungovat jako obytná stavba, nelze ho jednoduše vydávat za drobnou zahradní stavbu.

Podobně je dobré rozlišovat pergolu a přístřešek. Pergola bývá lehká, vzdušná konstrukce, často s částečným zastíněním. Přístřešek má obvykle pevnější střechu a slouží hlavně jako ochrana před deštěm, sněhem nebo sluncem. Podle nových pravidel mohou oba typy staveb spadat mezi drobné stavby, pokud splní stanovené limity.

Začněte územním plánem

Kdo kupuje zahradu s tím, že na ní jednou postaví dům, měl by si ještě před podpisem kupní smlouvy ověřit, zda je takový záměr vůbec reálný. Prvním krokem je nahlédnutí do platného územního plánu obce nebo města.

„Zahrady jsou oproti zasíťovaným stavebním pozemkům levnější. Nevýhodou ovšem je, že ne vždy je možná změna zahrady na stavební pozemek. Pokud tedy plánujete stavět na zahradě, před koupí pozemku se ujistěte, zda je převod na stavební pozemek možný a zda je pozemek pro stavbu domu vhodný svou polohou a velikostí,“ upozorňuje Miroslav Majer, šéf fintechového startupu hyponamíru.

Důležitá je také dostupnost inženýrských sítí. Budoucí stavební pozemek by měl mít možnost napojení na elektřinu, pitnou vodu a ideálně i kanalizaci. Nutností je rovněž přístupová cesta z veřejné komunikace, a to i s ohledem na příjezd záchranných složek.

Před zahájením jakýchkoli kroků se proto vyplatí konzultace se stavebním úřadem. Ten může včas upozornit na limity, které by později celý záměr prodražily nebo úplně zastavily.

Pozor na zemědělský půdní fond

Zahrada bývá v katastru často evidována jako zemědělská půda. Pokud na takovém pozemku plánujete stavět, může být nutné požádat o vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, známého pod zkratkou ZPF.

Souhlas s odnětím půdy ze ZPF se řeší ještě před samotným stavebním řízením. Ne vždy je ale potřeba. Výjimkou mohou být například pozemky, které ochranu zemědělského půdního fondu v katastru uvedenou nemají, nebo situace, kdy se staví na již zastavěném stavebním pozemku v zastavěném území obce.

Za vyjmutí půdy se obvykle platí poplatek. Jeho výše závisí zejména na velikosti zastavěné plochy a kvalitě půdy podle kódu BPEJ. Po schválení má rozhodnutí omezenou platnost, zpravidla tři roky. Pokud v této době stavbu nezahájíte, bude nutné řešit povolení znovu.

Méně než 20 metrů za miliony? Takhle dnes vypadají mikrobyty, které Češi chtějí

Reality

Malé byty, velké peníze a ještě větší zájem. Mikrobyty mizí z nabídky nejrychleji ze všech dispozic. Důvodem ale není jen cena. Podívejte se na konkrétní řešení, která z pár metrů dělají překvapivě plnohodnotný prostor.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Levnější zahrada se může prodražit

Zahrada může na první pohled působit jako výhodná alternativa ke klasické stavební parcele. Často je levnější a v atraktivních lokalitách může být dostupnější než pozemek určený rovnou k výstavbě. Jenže nižší pořizovací cena nemusí znamenat levnější cestu k vlastnímu bydlení.

Do celkových nákladů je třeba započítat možné zasíťování pozemku, vybudování příjezdové cesty, projektovou dokumentaci, poplatky za vyjmutí půdy ze ZPF i čas strávený administrativou. V některých případech se navíc může ukázat, že záměr nebude vůbec povolen.

Základní pravidlo je proto jednoduché. Než koupíte zahradu s vidinou budoucí stavby, ověřte si její možnosti v územním plánu, na stavebním úřadě a u správců sítí. Ušetříte si tak situaci, kdy vlastníte levný pozemek, na kterém ale nemůžete postavit to, co jste plánovali.

Devět týdnů volna je pro děti radost. Pro rodiče ale často nejdražší logistický rébus roku. Kolik stojí letní cirkus složený z táborů, příměstských programů, rodinné dovolené a nové výbavy pro dítě? Loňské sandály už jsou dítěti malé, plavky dosloužily, batoh už nestačí a na tábor je potřeba spacák. Peníze z účtu mizí obdobně rychle jako před Vánoci. Týden dětského programu může stát i desetitisíce. Kdo na to má?

Letní prázdniny umějí rodičům pořádně provětrat peněženku. Týden dětského programu už dávno nemusí znamenat jen pár tisíc za tábor. Když se k ceně pobytu přičte nové oblečení, boty, spacák, batoh, kapesné nebo doprava, může se i jediný prázdninový týden vyšplhat na desetitisíce korun.

A to je jen jeden dílek devítitýdenní skládačky. Rodiče mají obvykle čtyři až pět týdnů dovolené v roce, děti ale dva měsíce volna jen během léta. Část prázdnin tak musí pokrýt společná dovolená, část prarodiče, část tábory, příměstské programy, nebo práce z domova. Jenže každé zaměstnání home office neumožňuje a každá rodina nemá finanční rezervu, z níž by zaplatila několik týdnů organizovaného programu.

„Většinou myslíme na to, kolik stojí návrat do školy, ale prázdniny dokážou s rodinným rozpočtem kolikrát zamávat ještě víc, pokud pro děti chystáme nějaký organizovaný program. Rodina během pár týdnů zaplatí zálohu na dovolenou, tábor pro děti, nové vybavení i běžné letní nákupy a musí počítat klidně i s vyššími desítkami tisíc korun navíc,“ říká Tomáš Krásný ze Skip Pay.

PŘEHLEDNĚ: Kolik peněz z brigády skutečně zůstane? Studenti musí hlídat limity i daně

Money

Studenti míří na letní brigády a s prvními většími výdělky často řeší i daně a odvody. Největší chyby vznikají u dohod, souběhu více brigád a takzvaného růžového formuláře. Právě tyto detaily rozhodují o tom, kolik peněz nakonec studentům dorazí na účet.

nst

Přečíst článek

Tábor za tisíce, prázdniny za desetitisíce

Největší letní položkou bývá pro řadu rodin tradičně dovolená. Ani tábory ale nejsou levnou záležitostí. Příměstské tábory dnes podle dat Asociace dětské rekreace běžně stojí mezi třemi až šesti tisíci korun za týden, pobytové tábory vyjdou na sedm až dvanáct tisíc korun. Specializované sportovní, jazykové nebo tematické kempy se mohou dostat ještě výš.

„Pokud rodina během léta řeší týdenní příměstský tábor, týdenní dovolenou a základní vybavení pro jedno dítě, může se podle odhadů Skip Pay snadno dostat na částku mezi 20 až 40 tisíci korunami během jediného měsíce. U dvou dětí se přitom náklady násobí,“ říká Krásný.

Právě v tom je léto zrádné. Výdaj nepřijde jeden. Přijde jich několik najednou, je to kaskáda menších i větších plateb, které se sejdou během června a července.

Kolik stojí prázdniny s jedním dítětem

Modelový propočet Skip Pay ukazuje, že i úspornější varianta prázdninového programu vyjde na tisíce korun. U specializovaného tábora s výbavou, dopravou a kapesným už se částka může dostat k desítkám tisíc.

Prázdniny jako nerovnost v praxi. Pro někoho nedostupný luxus

Zatímco část rodičů vybírá mezi sportovním, jazykovým nebo zážitkovým táborem, jiné rodiny řeší základnější otázku: kam děti během léta vůbec dát a jak to zaplatit. „Především pro rodiny s nižším příjmem je podpora příbuzných zásadní. Pokud má rodina prarodiče, kteří mohou zajistit péči o potomky, je to pro ně velká pomoc. Tyto pobyty dětí nejsou finančně náročné, jsou časově flexibilní a velmi spolehlivé,“ říká Petr Javůrek, hlavní finanční analytik Provident Financial.

Podle průzkumu Provident Barometru zažije alespoň jeden týden prázdnin u babičky až 80 procent dětí. Pro mnoho rodin nejde jen o hezkou tradici, ale o nutnou součást letního rozpočtu. 

Spořicí účty v květnu: Čtyřka drží, pořadí žebříčku se mění. Kde vám dají nejvíc?

Money

Zaparkovat peníze na spořicím účtu a očekávat, že se automaticky zhodnotí, je jako doufat v zázrak. Získat úrok nad tři, dokonce čtyři procenta ale stále jde. Klienti bank ale musí splnit různé, mnohdy komplikované, podmínky. Jak se v tom vyznat? Přinášíme srovnání květnových spořicích účtů.

vku

Přečíst článek

„Tábory dětem zaplatit nezvládnu,“ říká samoživitelka

Nejtvrději dopadají letní výdaje na samoživitele a nízkopříjmové domácnosti. Prázdniny pro ně nejsou jen obdobím vyšších výdajů, ale také výpadků příjmů, protože musejí řešit hlídání, omezený provoz školek a družin nebo neplacené volno.

„Prázdniny jsou pro mě finančně i organizačně nejnáročnější období. Ve školce i družině je omezený provoz. V práci mám dovolenou jen na část léta, zbytek musím řešit neplaceným volnem, což se samozřejmě projeví na příjmu. Nemám žádnou finanční rezervu a tábory dětem zaplatit nezvládnu, natož nějakou menší dovolenou,“ říká samoživitelka Petra z Ostravy.

Její zkušenost vystihuje, proč se letní prázdniny stávají sociálním tématem. Pro část domácností je otázkou, jestli dítě pojede na lepší tábor. Pro jiné, jestli pojede vůbec na nějaký. A zatímco v jedné rodině se řeší, zda koupit kvalitnější spacák nebo nové kolo, v jiné znamená i příměstský tábor zásah do rozpočtu, který si rodič nemůže dovolit.

„Není překvapením, že pobytové tábory jsou pro nízkopříjmové rodiny finanční zátěží a využívají jich v menším měřítku. Příměstský tábor je také velmi populární, polovina rodičů na něj letos pošle své děti, což se v čase nemění. Pro nízkopříjmové domácnosti je to zbytečný luxus, jenom 42 procent jejich dětí si jej může dovolit,“ dodává Javůrek.

Prvňáček vyjde i na deset tisíc. Některé rodiny si na to musejí půjčit, říká analytik

Money

Kolik dnes stojí školní výbava prvňáčka a proč některé rodiny sahají po půjčkách? Téma pro hlavního analytika společnosti Broker Consulting Martina Nováka.

nst

Přečíst článek

Kde se dá ušetřit

Nejlevnější bývají programy domů dětí a mládeže, skautů, sportovních oddílů, obcí a spolků. Vyplatí se sledovat přihlášky už v zimě a na jaře, protože dostupnější a kvalitní termíny mizí rychle.

Rodiče mohou využít i příspěvky zdravotních pojišťoven, zaměstnavatelů, odborů nebo městských částí. Některé pojišťovny přispívají na pohybové aktivity, sportovní soustředění nebo tábory. Pomoci mohou také sourozenecké slevy, bazary s vybavením nebo půjčování věcí od známých. Spacák, batoh nebo sportovní výbavu dítě často použije jen pár dní v roce.

U dražších táborů se vyplatí zvážit i storno pojištění. To obvykle stojí několik procent z ceny pobytu a může pomoci, pokud dítě kvůli nemoci nebo jiné vážné situaci nakonec neodjede.

I bez tábora stojí léto víc

Dražší léto se netýká jen rodin, které dětem platí pobytový tábor nebo sportovní soustředění. Vyšší náklady přicházejí i tehdy, když dítě zůstává doma. Školní jídelnu nahrazují domácí obědy, školní režim volnější dny, přibývá cestování, výletů, vstupného a drobných nákupů. Letní rozpočet tak může připomínat začátek školního roku. Jen místo aktovky, sešitů a kroužků přicházejí tábory, vybavení, cestování a kapesné.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup