Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Rozšíření války na Blízkém východě zatím finanční trhy příliš nerozhodilo. Ekonomové ale upozorňují, že rozhodující bude délka konfliktu. Pokud se boje protáhnou, mohou zdražit energie a zesílit inflační tlaky. Podle odborníků je přitom větším rizikem zemní plyn než ropa. Zaznělo to na Globálním Investičním Summitu, který se v těchto dnech koná v Praze.
„Nečekal jsem žádnou olbří reakci trhů, protože ta pravděpodobnost (vypuknutí konfliktu mezi USA a Iránem – pozn. red.) byla veliká. Bylo to vidět – když z ničeho jiného – z toho, jak ambasády vyzvaly zaměstnance, aby poslali své rodiny domů. Těžko si lze představit jasnější signál toho, že se něco stane,“ reagoval na úvodní téma makroekonomického bloku jubilejního pátého ročníku GIS Miroslav Singer, hlavní ekonom a ředitel institucionálních vztahů Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky.
Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.
David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu
Leaders
Co bude dál?
„Klíčové je z hlediska ekonomického dopadu, zda to bude rychlá akce, šance na to stále ještě je. Anebo zda to přeroste v nějaký déletrvající konflikt, to by pak ekonomické náklady i pro Česko byly citelnější,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Následně dodal, že vliv na hospodářský růst i inflaci by zatím viděl jako minimální, i kdyby válečný konflikt přerostl délkou několika dní nebo několika málo týdnů. „Takže myslím, že zatím je to tak trochu bouře ve sklenici vody,“ poznamenal.
Ropa není hlavní problém
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň vyjádřil údiv nad tím, proč všichni mluví o riziku růstu ceny ropy, když daleko větší riziko v sobě skrývá zdražování zemního plynu, na němž je svět závislejší a existuje méně alternativ, jak si jej opatřovat.
U ropy, kterou nespotřebováváme přímo, ale formou pohonných hmot a dalších výrobků, existuje širší škála, jak dodávky z Perského zálivu nahradit. K tomu se dovozní cena plynu do našich nákladů za plyn promítá 75 procenty, zatímco ropa do cen výrobků z ní jen 15 procenty. „To, co nás ovlivňuje z 15 procent, k dnešnímu dni na ceně vzrostlo o 15 procent. A to, co nás ovlivňuje z 75 procent, vzrostlo o 75 procent. Takže 15 procent z 15 procent je efekt války na naše pohonné hmoty. Zatímco 75 procent z 75 procent je navýšení ceny plynu,“ podtrhl Bartoň.
Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.
Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň
Money
S názorem hlavního ekonoma Natland, že důležitější jsou ceny plynu, souhlasí také hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka. Pokud jde o ropu, dodává, že důležité bude, jak dlouho konflikt potrvá. „Pokud to bude pár týdnů, tak epizoda ceny ropy nad 80 dolary za barel nebude mít na trh zásadní dopad. Což vlastně potvrzují i některé akciové trhy,“ uvedl.
Ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa uvedl, že ekonomický dopad nejnovějšího válečného konfliktu bude kromě cen ropy záležet také na krocích centrálních bank. Neobával by se žádného tlaku na české veřejné finance, nicméně si dovede představit, že česká vláda by v případě výrazného zvýšení cen energií, pohonných hmot a tím pádem i bydlení přistoupila k tomu, že by – podobně jako o tom rozhodla v případě poplatku za podporované obnovitelné zdroje energií – vzala část nákladů na sebe.
Jak s investicemi?
Podle Michala Skořepy vytvoří situaci příznivé podmínky pro obranný průmysl. Zajímavou oblastí pro investory podle něj budou také akcie amerických energetických firem.
Podle Singera na válečném konfliktu vydělá „kdokoliv, kdo dělá cokoliv v oblasti bezpečnosti infrastruktury“. Připomněl, že Írán je významným hráčem v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti, „Ne nadarmo vznikla šachová hra v Íránu,“ podotkl. Prodělávat na situaci podle něj nemohou ani aerolinie, provozující linky z Asie, které stále ještě mohou využít část bezpečného vzdušného prostoru nad severní částí Kataru. „To jsou sektory, které na té situaci nemohou prodělávat. A to bez ohledu na to, zda se situace uklidní rychle anebo pomaleji“, dodal.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka připomněl, že chytří investoři nekupují akcie, které rostou. „Pokud ten konflikt v Íránu skutečně nebude trvat dlouhé roky, ale spíše týdny či krátké měsíce, tak se evropské akcie ocitnou v zajímavých slevách,“ uvedl s tím, že v současnosti se akciové trhy globálně propadly o nějakých 4,5 procenta a že tedy mohou být zajímavým tipem pro nákup. Bude ale záležet na tom, jaké další kroky bude dělat americký prezident Donald Trump.
„Na druhou stranu chápu, že americký trh má svá specifická rizika a proto dává smysl mít minimálně nějakou geografickou diverzifikaci,“ podotkl Peterka. Je však podle něj třeba dodal jednu věc. Válečný konflikt delšího trvání se vždy přelévá do menšího zájmu o riziková aktiva, růstové typy akcií, zato však jde nahoru zájem o bezpečná aktiva typu zlato či některé měny. „Situace je ale velmi volatilní. Vlastně každou hodinu. Je možné, že tato diskuse skončí a vše bude jinak,“ uzavřel Peterka.
Petr Bartoň z Natlandu ovšem připomněl jednu důležitou věc. Každý konflikt, obzvlášť v takto citlivé oblasti, i když bude brzy ukončen, zvyšuje pravděpodobnost dalšího konfliktu. To se Íránu se současným politickým režimem samozřejmě týká dost intenzivně.
Kam půjdou úrokové sazby?
Důležitým faktorem, který ovlivňuje cenu dluhopisů, oblíbeného finančního instrumentu, je inflace. Podle Kovandy může nastat určitá „přetahovaná“ o ropu mezi Asií a Evropou, významný vliv na inflaci by ale mít neměla. „Před týdnem trhy očekávaly dvě snížení základní úrokové sazby ČNB v letošním roce,“ řekl. To bylo podle něj v souladu s tím, co komunikovali někteří bankovní radní koncem ledna. Dnes už ale trhy pro letošní rok vidí stabilitu sazeb.
Bývalý guvernér ČNB vyjádřil názor, že centrální banky by v této situaci neměly dělat nic, nýbrž jen vyčkávat.
Velkoobchodní cena plynu v Evropě po prudkém růstu začala opět klesat. Během dne se propadla téměř o deset procent a dostala se pod 50 eur za megawatthodinu. Ještě v úterý přitom vystoupala na nejvyšší úroveň za více než dva roky. Napětí kolem Hormuzského průlivu zvyšuje volatilitu cen energií.
Cena plynu pro Evropu kolísá. Po skoku přichází pád
Money
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
Karel Pučelík: Takhle si Trump představuje spojenectví?
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
