Premiér Andrej Babiš chce výrazně urychlit rozšiřování Evropské unie i Schengenu směrem na západní Balkán. Černá Hora by podle něj mohla vstoupit do EU už v roce 2028, Albánie o rok později, zatímco země regionu včetně Srbska by se měly do schengenského prostoru dostat ještě rychleji.
Deset let po brexitu spojuje dva bratry víc než jen podnikání: zklamání. Jeden hlasoval pro odchod z EU, druhý proti, dnes ale oba říkají, že Británie z historického rozhodnutí nezískala to, co slibovalo.
Rakouská vláda od pondělí o další tři měsíce prodlouží kontroly v pohraniční oblasti u Česka, Slovenska, Maďarska a Slovinska. Napsala to dnes agentura APA. „S evropským azylovým paktem se musí také dále masivně rozšířit ochrana vnějších hranic,“ uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner, podle něhož jsou až do odvolání nutná i dodatečná opatření na ochranu rakouského pohraničního prostoru.
Na setkání s papežem Lvem XIV. zamířily desetitisíce Španělů. Programu vévodily duchovní události a spousta setkání. Mimo to ale také stihl rozčeřit vody španělské politiky, která aktuálně čelí náporu krajní pravice.
Zahraniční kvalifikovaní pracovníci dávají v Německu přednost velkým městům a bohatším spolkovým zemím na jihu a západě. Východ země se podle nové studie Institutu německého hospodářství potýká nejen s odlivem obyvatel, ale i s malým zájmem migrantů, což experti spojují mimo jiné s vysokou podporou protiimigrační AfD.
Amerika pořádá hony na migranty, Británie se snaží zastavit loďky uprchlíků a odrazovat lidi od příchodu přijetím drakonického migračního systému. Naproti tomu španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze zlegalizuje pobyt statisícům lidí bez dokumentů. A zdá se, že jeho počínání má větší logiku než první dva příklady. Nedělá to totiž jen z dobroty srdce.
Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí, než kolik se jich do země přistěhovalo. Podle listu The Wall Street Journal se to nestalo od dob Velké hospodářské krize. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila vývoj za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Vedle přísné imigrační politiky ale USA zažívají i jiný trend – rekordní počty samotných Američanů odcházejí do zahraničí.
Protiimigrační britská strana Reform UK chce v případě svého volebního úspěchu vytvořit obdobu amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), jehož agenti v ulicích amerických měst provádějí kontroverzní operace proti přistěhovalcům. Ve snaze o tvrdší přístup k žadatelům o azyl hodlá rovněž strana vedená Nigelem Faragem Británii vyvázat z Evropské úmluvy o lidských právech. Podle britských médií jsou tyto kroky součástí plánu, který představil člen strany odpovědný za otázky migrace Zia Yusuf.
Skoro milion cizinců pracuje v českých firmách, a ty by jich potřebovaly ještě více, píše v komentáři Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vynaložila více než 40 milionů dolarů na deportaci zhruba 300 migrantů do zemí, s nimiž neměli žádné vazby. Vyplývá to ze zprávy demokratů ze senátního Výboru pro zahraniční vztahy. Podle autorů byly miliony dolarů převedeny zahraničním vládám formou jednorázových plateb, aniž by existoval systém, který by kontroloval, jak byly prostředky využity.
Krajní pravice a populisté napříč Evropou brojí proti migraci. Pravdou však je, že migrace je pro evropské ekonomiky velmi důležitá. Pokud by ji státy omezily na minimum, výrazně zpomalí růst a zatíží už tak zatížené rozpočty, což by dost možná vyústilo ve zvyšování daní. „Lidová“ politika by tak dopadla hlavně na „obyčejné“ lidi, kterými se populisté ohání.
Obchodní válka mezi USA a Kanadou zdraží lidem i toaletní papír 🚽, píše Guardian. Ačkoli se toaletní papír a kapesníky běžně vyrábějí v USA, z hlediska surovin jsou výrobci silně závislí na Kanadě s jejími bohatými zásobami dřeva.
Číst více
