Zajímá nás
Slovensko kvůli nelegální migraci dnes nasadí policisty a vojáky na ochranu takzvané zelené hranice s Maďarskem, řekli premiér Robert Fico a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok po společné schůzce. Fico, který se stal premiérem minulý týden po vítězství své strany Směr-sociální demokracie v zářijových předčasných parlamentních volbách, už dříve ohlašoval potřebu tvrdého postupu vůči běžencům.
Evropskou unii čeká v příštích měsících legislativní smršť a rok plný výzev, v plánu je totiž i velké množství nejrůznějších vyjednávání a summitů. Důvod? V červnu příštího roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu, které budou znamenat i novou Evropskou komisi. A jak říkají mnohé diplomatické zdroje v Bruselu, co se nestihne projednat či schválit do března 2024, úplně maximálně do dubna, to už se nestihne vůbec. A témat stále zůstává mnoho: rozšíření Evropské unie, migrace a pro Českou republiku například rovněž důležité nařízení Euro 7, které hovoří o nových emisních limitech pro osobní automobily, dodávky, nákladní auta i autobusy.
Migrační dohoda EU může českého daňového poplatníka vyjít dráž než konsolidační balíček. Přesto se o jejích dopadech na veřejné finance vůbec nediskutuje – na rozdíl od balíčku, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německo se potýká s rekordním nedostatkem pracovníků v odvětví informačních technologií (IT). Podle agentury DPA, která se odvolává na studii Institutu německého hospodářství (IW), bylo loni v tomto odvětví po celém Německu v průměru 68 tisíc volných pracovních míst. To je nejvíc od roku 2010, kdy institut začal tento údaj sledovat.
Není to jen brexit, který zastavil příliv pracovníků z Evropské unie do Velké Británie. Evropské ekonomiky od Polska až po Portugalsko teď totiž nabízejí víc pracovních míst a lepší mzdy než Británie. Podle tamního Národního statistického úřadu byl loni počet příchozích ze zemí Evropské unie zhruba poloviční oproti roku 2019. A to navzdory rekordní celkové migraci do Spojeného království čítající celkem 606 tisíc osob.
Česko je otevřená ekonomika v dynamickém světě, populace nám stárne a ekonomika dlouhodobě potřebuje nové lidi. Na trhu chybí 180 tisíc pracovníků, firmy akutně žádají stát o aktivní a koordinovanou spolupráci. Ale migrační politika je víceméně stejná posledních 25 let, rigidní, pomalá, neprůhledná. Neděláme chytrou migrační politiku, bohužel. A to podvazuje potenciál českých firem a tím rozvoj celé ekonomiky, píše ve svém komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun, z toho přímo ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí. Částka je dvacetkrát nižší, než kolik stát vyplatil na důchodech, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ti, kdo měli možnost z Ruska odjet, už to udělali, myslí si představitel organizace, která radí Rusům, jak se vyhnout službě v armádě nebo dezertovat. Ruský parlament tento týden schválil změny, které umožní doručování povolávacích rozkazů elektronicky, což vyvolalo spekulace, že nová mobilizace v Rusku je na spadnutí. Zatímco během první mobilizace na podzim se mnozí Rusové pokoušeli narychlo odjet ze země, hrozba dalšího povolávání do armády zatím masovou emigraci nevyvolala, všímá si web Rádia Svobodná Evropa.
Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí.
Válka na Ukrajině už trvá šílených devět let, a nikoli jen rok, kdy začala celoplošná agrese Ruska. Bohužel konec války zatím není na dohled, píše v komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International. „Probírají se všemožné aspekty, podle mě je nejhorší dopad na běžné lidi. Ti denně umírají, trpí pod bombardováním, převrátil se jim život naruby, mají zničená města a domy a mnozí musí před válkou prchat,“ uvádí s tím, že aktuálně je osm milionů uprchlíků v zahraničí (nejvíc v Německu a Polsku, pak v Česku), a dalších skoro 6 milionů je vnitřně vysídlených a nemůžou domů.
Zní to krutě: ničivé zemětřesení, které v pondělí zasáhlo jižní Turecko a severní Sýrii, bylo nevyhnutelné. Věda ví, že v tamním regionu velká zemětřesení byla a budou. Jenom neví, kdy k nim dojde. A kdy přijde na řadu třeba Istanbul.
Vyplatit třináctý plat, vánoční prémie nebo odměnu v podobné výši jako loni se chystá dvě pětiny podniků, zejména těch velkých a středních. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, jehož výsledky dnes představil její prezidet Zdeněk Zajíček.
Číst víceMeziroční pokles tržeb v maloobchodě 🛒 v říjnu zmírnil, reálně tržby poklesly o 1,4 procenta, meziměsíčně vzrostly o 0,6 procenta. Vyplývá to ze statistik ČSÚ.
Číst více
