Krajní pravice sílí, i když ne každé volby přinesou její úspěch. Například ve Švédsku skončili tamější Švédští demokraté za očekáváními. I přes výhru levicového bloku je však patrné, jak populismus mění politiku a společnost i v tak progresivní zemi, jakou je Švédsko. Nebo jakou bývalo?
Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci. Devatenáct států včetně Česka tlačí na rychlejší návraty migrantů a centra mimo EU, zatímco Francie varuje, že podobný model odporuje základním principům Evropy.
Evropský parlament schválil nová pravidla, která mají zjednodušit návraty občanů třetích zemí pobývajících v EU bez povolení. Návrh počítá s povinností spolupracovat s úřady, delší detencí v rizikových případech i možností zřizovat návratová centra mimo území unie.
Deset let po brexitu spojuje dva bratry víc než jen podnikání: zklamání. Jeden hlasoval pro odchod z EU, druhý proti, dnes ale oba říkají, že Británie z historického rozhodnutí nezískala to, co slibovalo.
Rakouská vláda od pondělí o další tři měsíce prodlouží kontroly v pohraniční oblasti u Česka, Slovenska, Maďarska a Slovinska. Napsala to dnes agentura APA. „S evropským azylovým paktem se musí také dále masivně rozšířit ochrana vnějších hranic,“ uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner, podle něhož jsou až do odvolání nutná i dodatečná opatření na ochranu rakouského pohraničního prostoru.
Na setkání s papežem Lvem XIV. zamířily desetitisíce Španělů. Programu vévodily duchovní události a spousta setkání. Mimo to ale také stihl rozčeřit vody španělské politiky, která aktuálně čelí náporu krajní pravice.
Zahraniční kvalifikovaní pracovníci dávají v Německu přednost velkým městům a bohatším spolkovým zemím na jihu a západě. Východ země se podle nové studie Institutu německého hospodářství potýká nejen s odlivem obyvatel, ale i s malým zájmem migrantů, což experti spojují mimo jiné s vysokou podporou protiimigrační AfD.
Amerika pořádá hony na migranty, Británie se snaží zastavit loďky uprchlíků a odrazovat lidi od příchodu přijetím drakonického migračního systému. Naproti tomu španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze zlegalizuje pobyt statisícům lidí bez dokumentů. A zdá se, že jeho počínání má větší logiku než první dva příklady. Nedělá to totiž jen z dobroty srdce.
Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí, než kolik se jich do země přistěhovalo. Podle listu The Wall Street Journal se to nestalo od dob Velké hospodářské krize. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila vývoj za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Vedle přísné imigrační politiky ale USA zažívají i jiný trend – rekordní počty samotných Američanů odcházejí do zahraničí.
Protiimigrační britská strana Reform UK chce v případě svého volebního úspěchu vytvořit obdobu amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), jehož agenti v ulicích amerických měst provádějí kontroverzní operace proti přistěhovalcům. Ve snaze o tvrdší přístup k žadatelům o azyl hodlá rovněž strana vedená Nigelem Faragem Británii vyvázat z Evropské úmluvy o lidských právech. Podle britských médií jsou tyto kroky součástí plánu, který představil člen strany odpovědný za otázky migrace Zia Yusuf.
Skoro milion cizinců pracuje v českých firmách, a ty by jich potřebovaly ještě více, píše v komentáři Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech.
Odborový svaz IG Metall požaduje po Volkswagenu pětiprocentní zvýšení 📈 mezd u asi 130 tisíc německých zaměstnanců, píše DPA. Požadavek přichází v době, kdy se VW potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Požadavek se týká zaměstnanců závodů VW v Braunschweigu, Saské Kamenici, Drážďanech, Emdenu, Hannoveru, Kasselu, Salzgitteru, Wolfsburgu a Cvikově.
Číst více
