Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku v listopadu výrazně narostla na nejvyšší úroveň od roku 2019. Dosahuje 111,7 bodu, přičemž dlouhodobý průměr let 2003 až 2024 odpovídá hodnotě rovných 100 bodů. Naposledy byla důvěra spotřebitelů v tuzemské hospodářství vyšší v prosinci 2019, vyplývá dále z dat ČSÚ. To bylo ještě před propuknutím pandemie covidu.
Průměrný Čech v posledních deseti letech zbohatnul o 520 tisíc korun, průměrný Slovák jen o 92 tisíc korun. Po očištění o vliv inflace se bohatství průměrného Čecha za deset let zhodnotilo reálně o 186 procent, průměrnému Slovákovi jen o 47 procent. Euro Slovákům příliš nepomáhá, podotkl ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
S přelomem roku přišel politický a mediální establishment České republiky s novou mantrou. Češi se prý mají dobře, akorát si to neuvědomují. Jako by si tedy s příchodem volebního roku zadali úkol, o tom Čechy přesvědčit. V novoročním projevu se podobně vyjádřil ostatně i prezident Pavel. Tomu k ještě většímu štěstí českého národa schází hlavně euro, byť za problém označuje třeba i ekonomickou rozdílnost jednotlivých regionů.
Více než polovina dotázaných Poláků by se ráda přestěhovala do jiné země, ukázal nedávný průzkum, o kterém informuje agentura PAP. Nejvíce z dotázaných by si jako svou cílovou destinaci představovalo Španělsko. Průzkum, který zveřejnil nezávislý polský institut pro výzkum veřejného mínění ARC Rynek i Opinia, se krom jiného dotazoval obyvatel v 18 různých zemích, zda přemýšlejí o tom, že by se přestěhovali do jiného státu.
Ekonomickou situaci ČR hodnotí kladně 20 procent Čechů. Jako špatnou ji naopak vnímá 45 procent lidí. Zbytek zvolil neutrální odpověď. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mnohem příznivěji hodnotí Češi životní úroveň své domácnosti. Za dobrou ji označilo 64 procent dotázaných.
Nejmenovaný miliardář mi nedávno řekl, že vlastnil v Brně hotel. Byznys nešel dobře. Barák předělal na byty. A nakonec ho prodal. Hotelnická branže je těžké řemeslo. Jako možnost pro investici ji nikdo moc nezmiňuje. Logicky, výnosy nejsou valné.
Tři roky trval doposud největší výzkum základního příjmu. Konal se ve státech Illinois a Texas a financoval jej Sam Altman z OpenAI. Nyní výzkumníci představili studii, v nichž popisují dopady tohoto společensko-ekonomického experimentu. Hlavní sdělení? Lidem se zvýšila životní úroveň. A ne, většina z nich kvůli penězům zdarma nepřestala pracovat.
Reálné mzdy v Česku stále výrazně padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší. V ostatních zemích Visegrádské čtyřky (V4) přitom reálné mzdy rostou, zvláštně markantně v Maďarsku a Polsku.
Nejšťastnějšími národy jsou ty ze severu. Češi na tom ve srovnání ale taky nejsou vůbec špatně. V žebříčku nejšťastnějších zemí se Česko umístilo v první dvacítce. Hůř se žije i Američanům.
Česká metropole Praha si pohoršila v žebříčku, jejž společnost Mercer sestavuje na základě vyhodnocení kvality života z hlediska cizinců. První v pořadí je rakouská metropole Vídeň, následovaná švýcarským Curychem a novozélandským Aucklandem. Vůbec nejhůře si stojí súdánský Chartúm. Praha obsazuje až 71. příčku.
Hned 55 procent Čechů má potíže vyjít se mzdou, vyplývá z dat společnost LMC, jež provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz. Na Čechy tak fatálně doléhá suverénně největší propad reálných mezd v celé historii České republiky, který je zároveň nejvýraznější ze všech zemí OECD.
Nový model české rozvojové politiky by měl být podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) založený na strategickém zájmu, ekonomické logice a partnerství. Starý model byl založený na morální povinnosti, rozvoj je ale potřeba vidět jako investici a ne jako charitu.
