Deset let po brexitu spojuje dva bratry víc než jen podnikání: zklamání. Jeden hlasoval pro odchod z EU, druhý proti, dnes ale oba říkají, že Británie z historického rozhodnutí nezískala to, co slibovalo.
Hledáte nejlepší podmínky pro život v Česku? Většinu z nás asi napadne, že se nacházejí ve velkých městech. Ovšem není tomu tak. Vítězem je město na severu Čech.
Průměrný Čech v posledních deseti letech zbohatnul o 520 tisíc korun, průměrný Slovák jen o 92 tisíc korun. Po očištění o vliv inflace se bohatství průměrného Čecha za deset let zhodnotilo reálně o 186 procent, průměrnému Slovákovi jen o 47 procent. Euro Slovákům příliš nepomáhá, podotkl ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
S přelomem roku přišel politický a mediální establishment České republiky s novou mantrou. Češi se prý mají dobře, akorát si to neuvědomují. Jako by si tedy s příchodem volebního roku zadali úkol, o tom Čechy přesvědčit. V novoročním projevu se podobně vyjádřil ostatně i prezident Pavel. Tomu k ještě většímu štěstí českého národa schází hlavně euro, byť za problém označuje třeba i ekonomickou rozdílnost jednotlivých regionů.
Více než polovina dotázaných Poláků by se ráda přestěhovala do jiné země, ukázal nedávný průzkum, o kterém informuje agentura PAP. Nejvíce z dotázaných by si jako svou cílovou destinaci představovalo Španělsko. Průzkum, který zveřejnil nezávislý polský institut pro výzkum veřejného mínění ARC Rynek i Opinia, se krom jiného dotazoval obyvatel v 18 různých zemích, zda přemýšlejí o tom, že by se přestěhovali do jiného státu.
Ekonomickou situaci ČR hodnotí kladně 20 procent Čechů. Jako špatnou ji naopak vnímá 45 procent lidí. Zbytek zvolil neutrální odpověď. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mnohem příznivěji hodnotí Češi životní úroveň své domácnosti. Za dobrou ji označilo 64 procent dotázaných.
Nejmenovaný miliardář mi nedávno řekl, že vlastnil v Brně hotel. Byznys nešel dobře. Barák předělal na byty. A nakonec ho prodal. Hotelnická branže je těžké řemeslo. Jako možnost pro investici ji nikdo moc nezmiňuje. Logicky, výnosy nejsou valné.
Tři roky trval doposud největší výzkum základního příjmu. Konal se ve státech Illinois a Texas a financoval jej Sam Altman z OpenAI. Nyní výzkumníci představili studii, v nichž popisují dopady tohoto společensko-ekonomického experimentu. Hlavní sdělení? Lidem se zvýšila životní úroveň. A ne, většina z nich kvůli penězům zdarma nepřestala pracovat.
Reálné mzdy v Česku stále výrazně padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší. V ostatních zemích Visegrádské čtyřky (V4) přitom reálné mzdy rostou, zvláštně markantně v Maďarsku a Polsku.
Nejšťastnějšími národy jsou ty ze severu. Češi na tom ve srovnání ale taky nejsou vůbec špatně. V žebříčku nejšťastnějších zemí se Česko umístilo v první dvacítce. Hůř se žije i Američanům.
Česká metropole Praha si pohoršila v žebříčku, jejž společnost Mercer sestavuje na základě vyhodnocení kvality života z hlediska cizinců. První v pořadí je rakouská metropole Vídeň, následovaná švýcarským Curychem a novozélandským Aucklandem. Vůbec nejhůře si stojí súdánský Chartúm. Praha obsazuje až 71. příčku.
Unijní ministři financí se budou na svém dnešním jednání v Lucemburku snažit dosáhnout 🤝 shody na balíčku, který se týká integrace kapitálových trhů a dohledu (MISP). Balíček představuje jeden z klíčových pilířů Unie úspor a investic, kterou Evropská komise označuje za zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti EU vůči Spojeným státům a Číně.
Příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku za 🖼 výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Zjistil to průzkum Art Basel a UBS o globálním sběratelství, který provedla společnost Arts Economics. Lidé narození v letech 1997 až 2012 tak předstihli i zástupce generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
Nižší volební účast v komunálních volbách souvisí mimo jiné se složitým volebním systémem, méně intenzivními kampaněmi a tím, že část voličů žije jinde, než má nahlášené trvalé bydliště. Přesto jde o volby, jejichž výsledky mohou lidé nejvíc bezprostředně pozorovat ve svém každodenním životě, řekl politolog 👨 Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.