Zástupci členských států Evropské unie se shodli na 21. balíku sankcí proti Rusku. Dohodu dosud brzdilo Řecko, které se obávalo dopadů zákazu přepravy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) na své rejdaře. Atény nakonec získaly časově omezenou výjimku pro některé starší smlouvy, píší světové agentury.
EU rozšířila sankce proti Rusku o dalších 81 osob a subjektů. Nová opatření míří na vojensko-průmyslový komplex, stínovou flotilu, propagandisty i lidi spojené s pronásledováním Alexeje Navalného.
EU chystá další tlak na Moskvu. Nové sankce mají zasáhnout více než 80 osob a subjektů, včetně ruského vojensko-průmyslového komplexu, propagandistů a lidí odpovědných za porušování lidských práv. Brusel zároveň připravuje už 21. sankční balík, který má mířit hlavně na ruskou ropu a stínovou flotilu financující válku proti Ukrajině.
Deutsche Bank se dostala do hledáčku britských sankčních úřadů. Její londýnská pobočka podle regulátora v roce 2022 zpracovala platby pro firmu plně vlastněnou subjektem na sankčním seznamu. Pokuta dosáhla 165 tisíc liber, tedy téměř pěti milionů korun.
Rusko zhoršilo výhled své ekonomiky. Vláda nyní čeká, že HDP letos vzroste jen o 0,4 procenta, zatímco dosud počítala s více než trojnásobným tempem. Podle vicepremiéra Alexandra Novaka má být slabší i růst v dalších letech.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
Evropská unie připravuje další sankční balík proti Rusku. Podle serveru Politico se Brusel chce zaměřit především na takzvanou stínovou flotilu, tedy volnou síť starších a neprůhledně vlastněných tankerů, které Moskva využívá k přepravě ropy po světě.
Británie rozšířila sankce proti Rusku o dalších 35 lidí a subjektů. Nový balíček míří hlavně na sítě, které podle Londýna verbují a převážejí zranitelné migranty na ukrajinskou frontu, ale také na dodavatele součástek pro ruské drony. Britské ministerstvo označilo využívání migrantů jako „potravy pro děla“ za barbarské.
Evropská unie odblokovala klíčovou pomoc Ukrajině i další sankce proti Rusku. Členské státy jednomyslně schválily bezúročnou půjčku pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) na roky 2026 a 2027 a zároveň přijaly už dvacátý balík sankcí vůči Moskvě. Rozhodnutí přišlo poté, co Maďarsko a Slovensko stáhly své výhrady – podmínkou bylo obnovení dodávek ruské ropy ropovodem Družba.
Majetek ruských miliardářů navzdory válce na Ukrajině a tvrdým západním sankcím dál roste. Podle ruské verze časopisu Forbes, na kterou odkazuje agentura Reuters, se jejich jmění za poslední rok zvýšilo o 11 procent na rekordních 696,5 miliardy dolarů (zhruba 14,5 bilionu korun).
Cena severomořské ropy Brent se dnes poprvé od května vrátila nad psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel 🛢. Hlavní příčinou je podle analytiků pokračující konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, který ohrožuje trasy důležité pro přepravu ropy.
Americký dolar 💲dnes na devizových trzích dosáhl vůči japonskému jenu nového 40letého maxima. Posiluje i vůči euru. Děje se tak poté, co dále eskalovaly útoky mezi USA a Íránem na Blízkém východě a Evropská centrální banka (ECB) ponechala úrokové sazby beze změny.
Evropské akcie dnes utrpěly nejvýraznější pokles 📉 za dva týdny, dolů je tlačí růst cen ropy, obavy ze zvyšování úrokových sazeb a neuspokojivé výsledky některých podniků. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztratil 1,18 procenta a uzavřel na 639,27 bodu.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Pražská burza odevzdala část středečních zisků, index PX oslabil 📉 o 0,68 procenta na 2635,44 bodu. Ztrácela většina hlavních titulů, nedařilo se hlavně akciím Erste Bank. V zisku naopak skončila například energetická společnost ČEZ.
Koruna dnes oslabila. Vůči euru ztratila ve srovnání se středečním závěrem dva haléře na 24,19 Kč/EUR. K dolaru si česká měna pohoršila o deset haléřů na 21,28 Kč/USD.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
Ojeté vozy 🚗na českém trhu v prvním pololetí zdražily v průměru o 4,7 procenta na 312 tisíc korun. Ke zdražení přispěly nižší průměrné stáří prodávaných aut a rostoucí podíl elektrických vozidel na trhu. Uvedla to společnost Cebia v tiskové zprávě.
Americká zbrojovka Lockheed Martin ve druhém čtvrtletí prudce 📈 zvýšila zisk, na provozní úrovni vydělala téměř 2,5 miliardy dolarů (53,1 miliardy korun) proti zisku 748 milionů dolarů před rokem, kdy byla nucena zaúčtovat vysoké odpisy. Firma současně zvýšila výhled tržeb a zisku na letošní rok vzhledem k tomu, že americká armáda se v souvislosti s vlnou globálních konfliktů snaží doplnit zásoby zbraní.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2,25 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě.
Číst více