Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Další ruský úder na ukrajinskou metropoli má mít i politickou dohru v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdí, že pouhé odsouzení nestačí, a chce další sankce.
Sankce proti Rusku poprvé nedostanou jen půlroční prodloužení. Lídři EU se dohodli na dalších 12 měsících, což umožnila i změna postoje Budapešti po nástupu nového maďarského premiéra Pétera Magyara.
Lídři zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na dalším zpřísnění sankcí proti Rusku a navýšení vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady, které bylo zveřejněno v noci na dnešek.
EU rozšířila sankce proti Rusku o dalších 81 osob a subjektů. Nová opatření míří na vojensko-průmyslový komplex, stínovou flotilu, propagandisty i lidi spojené s pronásledováním Alexeje Navalného.
Evropská komise přitvrzuje vůči Rusku a navrhla už 21. balík sankcí. Míří na energetiku, obchod, ruské banky i stínovou flotilu.
EU chystá další tlak na Moskvu. Nové sankce mají zasáhnout více než 80 osob a subjektů, včetně ruského vojensko-průmyslového komplexu, propagandistů a lidí odpovědných za porušování lidských práv. Brusel zároveň připravuje už 21. sankční balík, který má mířit hlavně na ruskou ropu a stínovou flotilu financující válku proti Ukrajině.
Deutsche Bank se dostala do hledáčku britských sankčních úřadů. Její londýnská pobočka podle regulátora v roce 2022 zpracovala platby pro firmu plně vlastněnou subjektem na sankčním seznamu. Pokuta dosáhla 165 tisíc liber, tedy téměř pěti milionů korun.
Rusko zhoršilo výhled své ekonomiky. Vláda nyní čeká, že HDP letos vzroste jen o 0,4 procenta, zatímco dosud počítala s více než trojnásobným tempem. Podle vicepremiéra Alexandra Novaka má být slabší i růst v dalších letech.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
Evropská unie připravuje další sankční balík proti Rusku. Podle serveru Politico se Brusel chce zaměřit především na takzvanou stínovou flotilu, tedy volnou síť starších a neprůhledně vlastněných tankerů, které Moskva využívá k přepravě ropy po světě.
