Vladimir Putin otevřel sankcionované Moskevské úvěrové bance cestu k aktivům, která po ruské invazi zůstala zmrazená pod kontrolou správců zkrachovalé londýnské společnosti Sova Capital. Prezidentské nařízení umožňuje bance nakládat s akciemi za desítky milionů dolarů bez souhlasu britských správců. Podle Bloombergu případ ukazuje, jak Moskva využívá střetu ruského a západního práva k získávání přístupu ke zmrazenému majetku.
Evropská unie může kvůli sílícím obavám z ruských hybridních útoků přitvrdit vůči Moskvě. Ve hře jsou další sankce i změny vízové politiky pro ruské občany. Návrh závěrů říjnového summitu zároveň varuje, že ruské kroky „nezůstanou bez odezvy“.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý sankční balík proti Rusku. Prezident Donald Trump by podle něj mohl uvalit až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie. Zákon už prošel i Senátem a čeká na Trumpův podpis.
Washington otevřel další sankční frontu proti ruským financím. Jedna z největších bank v zemi dostala nový zásah kvůli vazbám na Írán, a to ve chvíli, kdy se zároveň mluví o možném budoucím uvolnění protiruských sankcí.
Americké trhy mají za sebou týden ve znamení přetrvávající inflace, rostoucích cen komodit a silných výsledků Nvidie. Jádrový cenový index výdajů na osobní spotřebu zůstává výrazně nad cílem americké centrální banky, pšenice kvůli válce na Ukrajině vystoupala nejvýše od roku 2023 a Nvidia čeká další prudký růst tržeb.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Ferrit, tradiční výrobce důlní techniky s obratem ve stovkách milionů korun, mění majitele. Většinový podíl převzal mostecký Sutor Holding. Změna přichází po obvinění šesti manažerů Ferritu v případu údajných dodávek sankcionovaných zařízení do Ruska přes třetí země.
Sankce Evropské unie dopadly i na ruské vlastníky supermarketů Mere. Český Finanční analytický úřad jim zmrazil podíly a zablokoval výnosy. Není zatím jasné, zda to ovlivní provoz dvanácti tuzemských poboček.
Zástupci členských států Evropské unie se shodli na 21. balíku sankcí proti Rusku. Dohodu dosud brzdilo Řecko, které se obávalo dopadů zákazu přepravy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) na své rejdaře. Atény nakonec získaly časově omezenou výjimku pro některé starší smlouvy, píší světové agentury.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie mají v Bruselu schválit sankce proti dalším 250 ruským subjektům a pokusit se uzavřít dohodu o 21. balíku opatření proti Moskvě. Česko však nebude zastupovat ministr Petr Macinka, který je na návštěvě Izraele. Na jednání místo něj dorazí náměstek Jiří Brodský.
Další ruský úder na ukrajinskou metropoli má mít i politickou dohru v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdí, že pouhé odsouzení nestačí, a chce další sankce.
Skupina EPH českého miliardáře Daniela Křetínského neuspěla ❌ v soutěži na převzetí německé státní energetické firmy Uniper. S odkazem na své zdroje o tom dnes informují agentury Reuters a Bloomberg. EPH nepostoupila do druhého kola soutěže.
Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur 💶 (19,7 miliardy Kč), a to za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad to dnes oznámil v tiskové zprávě. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook.
Číst více
Spojené státy se při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války z tohoto týdne dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v NATO, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Číst více
Letecká doprava ✈ v USA se po celostátním přerušení provozu postupně obnovuje. Více než čtyřhodinové přerušení bylo nejdelší od teroristických útoků z 11. září 2001. Příčinou byly technické problémy v řízení letového provozu. Ministr dopravy Sean Duffy ale upozornil, že aerolinkám nějakou dobu potrvá, než se provoz vrátí k normálu. Jen dnes bylo zrušeno přes 2500 letů.Číst více
Prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler dnes rezignoval. Představenstvo navrhovalo jeho odvolání. Informovala o tom tisková tajemnice ČSK Karolina Slavíčková. Šmucler byl v čele komory od roku 2017, současný mandát mu měl vypršet za dva roky. Na facebooku dnes uvedl, že práce jeho i celého týmu bude mít velké místo v historii oboru.
Číst více
Americká softwarová společnost Microsoft po pátečním celodenním výpadku obnovila funkčnost všech svých služeb. Oznámila to na síti X. Výpadek zasáhl jak domácnosti, tak firmy a státní úřady, a to po celém světě včetně Česka. Microsoft už v pátek uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o kybernetický útok nebo počínání umělé inteligence (AI).
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek v jihočínském Šen-čenu setká s prezidenty Číny a Ruska Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Uvedl to Bílý dům. Trilaterální jednání se mimo jiné zaměří na omezení jaderných zbraní. Tématem rozhovorů bude i Írán, jednání o Ukrajině se nepředpokládá, píší agentury AP a AFP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.
Číst více
Lidé dnes mohou v tisícovkách obchodů 🛒 darovat potraviny či drogerii potřebným. Do celonárodní Sbírky potravin se zapojí zhruba 3560 prodejen. Podle organizátorů je to největší účast v podzimní části sbírky, loni na podzim se účastnilo asi 2800 prodejen. Sbírka se koná od 08:00 do 18:00.
Německá vláda plánuje odkoupit od energetických společností RWE a E.ON jejich podíly v britské jaderné ☢ společnosti Urenco. Agentuře Reuters to řekly tři osoby obeznámené s touto záležitostí. Hodnota transakce by mohla dosáhnout miliard eur a Německo již o ní jednalo s Británií a Nizozemskem, které ve firmě vlastní po třetině. Urenco patří mezi největší společnosti na obohacování uranu na světě.
Odchod z domovů kvůli extrémním projevům počasí hrozí na světě až 200 milionům lidí. Uvedla to v pátek na klimatické konferenci COP31 šéfka Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Amy Popeová. Popeová vyzvala k pomoci chudším zemím při financování adaptačních opatření.
