Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu proti Rusku od začátku války na Ukrajině. Na seznam přibylo téměř 1600 osob a subjektů, přičemž více než polovina z nich souvisí s výrobou balistických střel. „Výrazně tak Rusku ztěžujeme, zpomalujeme a prodražujeme výrobu zbraní,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Americké trhy mají za sebou týden ve znamení přetrvávající inflace, rostoucích cen komodit a silných výsledků Nvidie. Jádrový cenový index výdajů na osobní spotřebu zůstává výrazně nad cílem americké centrální banky, pšenice kvůli válce na Ukrajině vystoupala nejvýše od roku 2023 a Nvidia čeká další prudký růst tržeb.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Ferrit, tradiční výrobce důlní techniky s obratem ve stovkách milionů korun, mění majitele. Většinový podíl převzal mostecký Sutor Holding. Změna přichází po obvinění šesti manažerů Ferritu v případu údajných dodávek sankcionovaných zařízení do Ruska přes třetí země.
Sankce Evropské unie dopadly i na ruské vlastníky supermarketů Mere. Český Finanční analytický úřad jim zmrazil podíly a zablokoval výnosy. Není zatím jasné, zda to ovlivní provoz dvanácti tuzemských poboček.
Zástupci členských států Evropské unie se shodli na 21. balíku sankcí proti Rusku. Dohodu dosud brzdilo Řecko, které se obávalo dopadů zákazu přepravy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) na své rejdaře. Atény nakonec získaly časově omezenou výjimku pro některé starší smlouvy, píší světové agentury.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie mají v Bruselu schválit sankce proti dalším 250 ruským subjektům a pokusit se uzavřít dohodu o 21. balíku opatření proti Moskvě. Česko však nebude zastupovat ministr Petr Macinka, který je na návštěvě Izraele. Na jednání místo něj dorazí náměstek Jiří Brodský.
Další ruský úder na ukrajinskou metropoli má mít i politickou dohru v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdí, že pouhé odsouzení nestačí, a chce další sankce.
Sankce proti Rusku poprvé nedostanou jen půlroční prodloužení. Lídři EU se dohodli na dalších 12 měsících, což umožnila i změna postoje Budapešti po nástupu nového maďarského premiéra Pétera Magyara.
Lídři zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na dalším zpřísnění sankcí proti Rusku a navýšení vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady, které bylo zveřejněno v noci na dnešek.
EU rozšířila sankce proti Rusku o dalších 81 osob a subjektů. Nová opatření míří na vojensko-průmyslový komplex, stínovou flotilu, propagandisty i lidi spojené s pronásledováním Alexeje Navalného.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
