Řetězec Penny ve čtvrtek 18. června zavře všechny prodejny už v 17:30, aby zaměstnanci stihli zápas české fotbalové reprezentace proti Jihoafrické republice. Oznámení vyvolalo na sociálních sítích živou debatu. Část lidí krok vítá jako vstřícné gesto vůči zaměstnancům, jiní v něm vidí hlavně povedený marketing.

Penny ve čtvrtek zkrátí otevírací dobu všech svých prodejen. Zavřeno bude už v 17:30, tedy tak, aby zaměstnanci mohli od začátku sledovat zápas české fotbalové reprezentace proti Jihoafrické republice.

Z původně provozního oznámení se na sociálních sítích rychle stalo jedno z výrazných diskusních témat. Reakce ukazují, že lidé neřeší jen samotný fotbal, ale také pracovní podmínky v obchodech, víkendový provoz i marketing značky.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Část lidí krok vítá

Mnozí čtenáři rozhodnutí Penny chválí. Podle nich si zaměstnanci obchodů zaslouží volnější večer bez ohledu na to, zda budou zápas skutečně sledovat. V komentářích se opakovaly reakce, že všichni mají právo si odpočinout a že kvůli několika hodinám kratší otevírací doby nikdo hlady neumře.

Někteří diskutující připomínali, že prodavačky a prodavači běžně končí pozdě večer a domů se často dostávají až kolem osmé nebo deváté hodiny. Kratší směnu proto vnímají jako příjemné gesto vůči lidem, kteří pracují ve službách.

Jiní mluví o povedeném marketingu

Vedle pozitivních reakcí se ale objevila také skepse. Část diskutujících nevěří, že hlavním důvodem jsou zaměstnanci. Připomínají, že Penny je spojeno s fotbalem jako sponzor, a zkrácení otevírací doby proto podle nich funguje i jako výrazná reklama.

„Výborná reklama,“ shrnovali někteří komentující. Další byli ještě přímočařejší a tvrdili, že nejde o lidumilský krok, ale především o zviditelnění značky v době, kdy se mluví o reprezentaci.

West Ham sestoupil, spolumajitel obviněn. Český miliardář se přesto stane největším akcionářem klubu

Zprávy z firem

Po týdnech zvažování je jasno. Přestože londýnský fotbalový klub West Ham United letos sestoupil z Premier League a dosavadní největší akcionář klubu David Sullivan čelí obviněním ze znásilnění, miliardář Daniel Křetínský dotáhl jednání o výrazném navýšení svého podílu v kdysi slavném anglickém týmu.

duk

Přečíst článek

Rozhodující je podle čtenářů mzda

Nejčastější praktická otázka se týkala toho, zda zaměstnanci dostanou zaplacenou celou plánovanou směnu. Právě od toho se podle řady lidí odvíjí, zda lze rozhodnutí skutečně považovat za benefit.

„Pokud to dají prodavačkám jako placené volno, tak jim to přeji,“ zaznívalo v komentářích. Pokud by si ale zaměstnanci museli chybějící hodiny napracovat nebo přišli o část výdělku, podpora by podle diskutujících rychle slábla.

Debata se stočila i k nedělím

Diskuse se postupně rozšířila i k obecnější otázce otevírací doby obchodů. Někteří lidé by uvítali, kdyby se místo jednorázového fotbalového gesta řešil pravidelně kratší víkendový provoz, případně zavřené neděle.

Proti tomu ale zaznívaly i opačné názory. Někteří zaměstnanci připomínali, že za víkendové směny dostávají příplatky. Další diskutující upozorňovali, že pro lidi pracující na směny jsou večerní a víkendové nákupy často jedinou možností, kdy si mohou nakoupit.

Karel Pučelík: Strach, skandály a prázdné sedačky. Tak vypadá fotbalový šampionát pod vedením MAGA

Názory

Fotbalové mistrovství světa má být oslavou sportu, kterému propadla celá planeta. Jenže šampionát pořádaný ve Spojených státech v éře Donalda Trumpa zatím provází spíš atmosféra strachu, skandály a obavy z prázdných tribun. Namísto inkluzivní akce se rýsuje turnaj poznamenaný tvrdou imigrační politikou, chaosem a politickým napětím. A tratit na tom mohou nejen fanoušci, ale i pořadatelská města a americký byznys.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Nechyběl humor ani ironie

Silnou součástí reakcí byl také humor. Lidé ironicky psali o „konci světa“, přeplněných vozících a frontách před zápasem. Objevovaly se i poznámky, že konkurence bude mít z dřívějšího zavření Penny radost.

Další komentující si utahovali z představy, že každý zaměstnanec obchodu musí být automaticky fotbalovým fanouškem. Podle některých by dávalo větší smysl systémové zkrácení provozu než jednorázová akce navázaná na konkrétní sportovní zápas.

Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.

Švýcaři v neděli hlasovali v referendu o tom, jestli by populace země měla překročit hranici deseti milionů. Návrh Švýcarské lidové strany voliči odmítli v poměru 55 ku 45 procentům, přičemž účast se zastavila na 60 procentech.

Obyvatel malebné alpské země od začátku tisíciletí rychle přibývá, z 7,3 milionu v roce 2002 jich dnes 9,1 milionu, z čehož 27 procent nemá švýcarské občanství. Předkladatelé návrhu argumentují tím, že další překotný nárůst populace dostane veřejné služby, dopravu i životní prostředí pod tlak.

To však je oficiální vysvětlení. Když se podáváme, kdo za plánem stojí, pravý důvod je nasnadě. Švýcarští lidovci totiž nejsou stranou umírněné pravice či pravého středu, jak je to obvyklé ve většině Evropy. Je to anti-imigrační a pravicová až krajně pravicová formace. Je jasné, že tímto směrem tento populistický návrh míří. Jde především o kampaň a sbírání politických bodů, ne o ekonomiku.

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou

Názory

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Švýcaři udělali dobře, že populistům na lep většinově neskočili – i když počet voličů, který návrh podpořili, je poměrně vysoký. Jednalo by se o sobecké řešení problému, kterým by přispěli do už tak ne zrovna úctyhodné historie, ve které se například bránili i příchodu židovských uprchlíků před nacisty. Navíc by bylo nevýhodné i pro ně samotné.

Otevřenost se vyplácí

Švýcarsko je bohatý národ se silnou ekonomikou a vysokou životní úrovní. Hrozba, že Švýcaři o svůj blahobyt přijdou, proto může padat na úrodnou půdu. Tamějším obyvatelům neuniká, že se veřejné rozpočty a sociální stát v mnoha evropských zemích dostávají do slepé uličky. Jenže zabarikádováním v alpských průsmycích by si svou úroveň nezachránili. Ba naopak.

Návrh na zastropování populace je dalším příkladem populistických teorií, které podobně jako brexit místo k prosperitě vedou do izolace a k ekonomickým ztrátám. Když se podíváme na ekonomické dějiny, příběhy úspěchu jsou příběhy otevřenosti, na čemž se shodne jak pravice, tak levice. Podívejme se například na Švédsko, které ještě poměrně nedávno bylo chudou zemědělskou zemí, ale nyní je rájem start-upů a bohatou společností. Co tomu do značné míry prospělo? Správně, byla to otevřenost.

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Reality

Praha je pro developery stále nejatraktivnějším trhem, zároveň v ní ale houstne konkurence a přibývá projektů. Skupina Framework proto zvažuje vlastní development mimo metropoli a sází na krajská města, kterým může pomoci silnější poptávka po bydlení i lepší dopravní napojení. „Praha je skvělá, ale je tu přetlak projektů,“ říká Ján Antal, šéf a majitel společnosti, v podcastu Realitní Club.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Se Švýcarskem je to podobné. „Stejný příběh vypráví i pozoruhodný vzestup Švýcarska, které se za 200 let proměnilo z odlehlé zemědělské oblasti v high-tech ekonomiku. Přestože Švýcarsko nedisponuje žádnými přírodními zdroji, zbohatlo díky tomu, že vytvořilo stabilní ekonomické prostředí, které přilákalo zahraniční inovátory. Společnosti Nestlé, Swatch a farmaceutický gigant Novartis – všechny tyto ikonické ‚švýcarské‘ firmy byly založeny nebo vybudovány přistěhovalci,“ popisuje v textu pro deník The Guardian Joseph de Weck.

Pokud se dosavadní ekonomický a sociální model dostává pod tlak, je třeba problémy řešit, aby opět fungoval ne od nich utéct a dosud prosperující model opustit. Populace západních zemí se nevyhnutelně mění a systémy je třeba tomu přizpůsobovat. K migraci je potřeba také přistupovat rozumně –– a to švýcarský návrh rozhodně nenabízel.

Hrozba pro vztahy s Bruselem

Zásadním háčkem plánu bylo také to, že by se Bern dostal do konfliktu s Bruselem. Pokud by Švýcarsko zavřelo hranice, muselo by zrušit volný pohyb osob, který je jedním ze základů jeho vztahů s Evropskou unií.

I když EU není populární a krajní pravice a populisté rádi šermují zpřetrháním vztahů mezi svou zemí a Bruselem, je výhodné udržovat dobré vztahy. Jako volební slogany radikální proklamace mohou fungovat, ale jako politika je to nesmysl. EU je pořád obrovským ekonomickým blokem. Co se stane, když se od něj dobrovolně odtrhnete, by mohl popsat třeba Londýn, který je kvůli tomu pozadu asi v každé ekonomické statistice.

I Švýcarsko by zhoršení vztahů s EU poškodilo, blok totiž s přehledem představuje jeho největšího obchodního partnera. Navíc je to země, kam ročně proudí zástupy turistů a utrácejí tam miliardy. Bylo by to tak, i kdyby si před cestou museli zažádat o vízum?

Další komentáře Karla Pučelíka