Týden tradera: Trhy uklidnil Trumpův obrat, ČEZ zasáhla politická bouře
Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly výraznou volatilitou. Investory znervózňovaly hrozby další eskalace obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, tentokrát vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko. Na stole byla možnost evropských odvetných cel až za 93 miliard eur i americké zvýšení cel na evropské zboží – nejprve o 10 procent, později až o 25 procent. Index S&P 500 v reakci na to krátce zkorigoval k úrovni kolem 6 800 bodů, než se vrátil blíže k 6 900 bodům.
Situace se uklidnila poté, co Trump oznámil, že od hrozby cel ustupuje. Důvodem má být dosažení „rámce budoucí dohody“ se spojenci, o němž hovořil po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Konkrétní parametry dohody však zveřejněny nebyly a zůstává nejasné, co vlastně obsahuje – zvlášť když Dánsko už dříve možnost převodu Grónska do rukou USA odmítlo.
Potvrzení TACO scénáře?
Finanční trhy ale reagovaly pozitivně. Investoři zjevně vsadili na další potvrzení takzvaného scénáře TACO („Trump always chickens out“), tedy že americký prezident nakonec z vyhrocených obchodních konfliktů ustupuje.
Evropa musí posílit ochranu svých klíčových průmyslových odvětví před konkurencí z Číny a jasně vymezit hranice, které Peking nesmí překročit. V rozhovoru pro deník Tagesspiegel, který cituje agentura Bloomberg, to uvedl prezident německé centrální banky Bundesbank Joachim Nagel, který je zároveň členem Rady guvernérů Evropské centrální banky.
„Nesmíme být naivní.“ Šéf Bundesbank vyzývá k tvrdšímu postupu vůči Číně
Money
Pozornost trhů mezitím přitáhlo i Rusko. Prezident Vladimir Putin uvedl, že je připraven použít ruská aktiva zmrazená v USA na financování obnovy Ukrajiny po případném uzavření mírové dohody. Zároveň nabídl převod až jedné miliardy dolarů do Trumpovy „Rady míru“. Zbytek prostředků by měl sloužit k obnově válkou zničených oblastí. Podmínky i politický rámec takového kroku ale zůstávají otevřené.
Zároveň však ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval, že je nutné řešit takzvané „příčiny konfliktu“, což v praxi znamená tlak na zásadní ústupky vůči Moskvě. Rychlé dosažení míru proto považuji za velmi nepravděpodobné.
Zajímavá byla reakce zlata. Po těchto zprávách kov zkorigoval a odrazil se od úrovně kolem 4 900 dolarů za troyskou unci. Dlouhodobě zůstávám ke zlatu pozitivní, letošní růst je ale mimořádně prudký a nelze vyloučit výraznější korekci. Ostatně investor Mark Mobius na možnost poklesu v uplynulém týdnu upozornil. Na druhé straně analytici Goldman Sachs zvýšili letošní cílovou cenu zlata na 5 400 dolarů za unci.
Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič volá po zásadní reformě mezinárodního obchodu a WTO. Čína a spol. už nesmějí být černí pasažéři. „Světová obchodní organizace (WTO) čelí nejvážnější krizi ve své historii,“ napsal komisař.
Obchod zamrzl v roce 1995, píše komisař Šefčovič
Money
Bouře na domácí scéně
Domácí trh mezitím zažil doslova bouři. Po vyjádřeních ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka k možnému výkupu akcií ČEZ se akcie největší české energetické společnosti prudce propadly. Kurz během několika dní klesl zhruba z 1 370 korun až k hranici 1 100 korun. Následná volatilita připravila firmu o zhruba 100 miliard korun tržní kapitalizace, tedy téměř 20 procent hodnoty.
Už před dvěma týdny jsem upozorňoval, že riziko korekce roste. Ocenění ČEZ se mi zdálo přepjaté a politická nejistota po volbách spíše narůstala. Další vývoj ukáže, jak silně budou politické zásahy do energetiky trhy ovlivňovat, investoři spoléhající na kroky vlády Andreje Babiše ale mohou být nemile překvapeni.
Akciím navíc nepomohly ani nové analytické odhady. Například UBS snížila cílovou cenu akcií ČEZ až k úrovni kolem 600 korun, což podtrhlo nervozitu trhu.
