Od desítky k pivním speciálům: Čtvrt století cesty proměny chuti, ceny i trhu
Za 25 let nového století se česká pivní kultura posunula od masové spotřeby levného ležáku k rozmanitému trhu, kde hrají roli minipivovary, specializované pivotéky i rostoucí ceny. Pivo zůstává národním symbolem s jasnými trendy, riziky i novými příležitostmi.
Vývoj pivní kultury v Česku za posledních pětadvacet let je nejen kulturním, ale i ekonomickým příběhem. Na přelomu tisíciletí patřilo Česko k zemím s nejvyšší spotřebou piva na světě – kolem 160 litrů na osobu ročně. Pivní trh byl silně koncentrovaný, ovládaný několika velkými průmyslovými pivovary, které produkovaly převážně výčepní a ležácká piva. Cena byla klíčovým konkurenčním faktorem a pivo plnilo roli levného, každodenního nápoje.
Uvedení prvního iPhonu v roce 2007 provází celá řada historek. Například ta, že tehdejší CEO Applu Steve Jobs sliboval uvedení hned tří nových zařízení. A nakonec to byla nikoli tři, ale nekonečně mnoho zařízeních v jednom. Právě iPhony se staly symbolem, ale také motivátorem a nejúspěšnějším produktem technologické revoluce spuštěné již na konci minulého století, ale jejíž plody, pozitivní i negativní, sklízíme až dnes.
Který vynález změnil v tomto století svět k nepoznání? (Ne)obyčejný iPhone
Názory
Zlom nastal postupně po roce 2005 a výrazněji po roce 2010 s nástupem minipivovarů. Zatímco v roce 2000 jich v Česku fungovalo zhruba 50, dnes jejich počet přesahuje 550. Jejich podíl na celkové produkci zůstává relativně malý, přibližně 3–4 procenta objemu, ekonomický a kulturní význam je však výrazně vyšší. Minipivovary přinesly vyšší marže, důraz na lokálnost a pestrost nabídky a oslovily zákazníky ochotné platit za kvalitu a originalitu.
S koncem roku 2025 skončí také první čtvrtina 21. století. Na konci toho předchozího se od něho očekávala řada změn. A to se naplnilo více než vrchovatě. Světy let 1999 a 2025 jsou natolik odlišné, že bychom mohli mluvit i o příslovečném evolučním skoku. K lepšímu? V některých ohledech jistě ano, v některých nejspíš zatím ne. Zpravodajský portál newstream.cz připravil seriál zachycující proměny v nejrůznějších oblastech našich životů. Co se dozvíte?
Jak jsme se naučili mít internet v kapse nebo pít víno. Končí čtvrtstoletí radikálních změn
Názory
Na tento trend navázal rozvoj pivoték, které se staly novým distribučním článkem mezi výrobcem a spotřebitelem. Ještě v roce 2010 šlo o okrajový fenomén, dnes jsou pivotéky běžnou součástí městské maloobchodní struktury. Z ekonomického pohledu přispěly k prémiizaci trhu, průměrná cena speciálních piv je násobně vyšší než u standardních značek v retailu.
Současně se proměnila cenová hladina piva jako taková. Podle dat Český statistický úřad vzrostla průměrná cena čepovaného piva v restauracích za posledních 25 let více než trojnásobně. Zatímco kolem roku 2000 se půllitr prodával běžně za 15–20 korun, dnes se v mnoha restauracích pohybuje mezi 50 a 70 korunami, ve velkých městech i výše. Hlavními faktory jsou růst mezd, energií, nájmů i daňové zatížení, ale také změna spotřebitelského chování.
S koncem roku 2025 skončí také první čtvrtina 21. století. Na konci toho předchozího se od něho očekávala řada změn. A to se naplnilo více než vrchovatě. Světy let 1999 a 2025 jsou natolik odlišné, že bychom mohli mluvit i o příslovečném evolučním skoku. K lepšímu? V některých ohledech jistě ano, v některých nejspíš zatím ne. Zpravodajský portál newstream.cz připravil seriál zachycující proměny v nejrůznějších oblastech našich životů. Co se dozvíte?
Jak jsme se naučili mít internet v kapse nebo pít víno. Končí čtvrtstoletí radikálních změn
Názory
Výrazným trendem je i posun ve výstavu a struktuře produkce. Klasická desetistupňová piva postupně ustupují, zatímco ležáky a speciály posilují. Roste nabídka silnějších piv, ale zároveň i nízkoalkoholických a nealkoholických variant, jejichž výroba i prodeje v posledních letech dvouciferně rostou. To odráží širší společenské změny – důraz na zdravější životní styl a regulovanou spotřebu.
Česká pivní kultura se tak za posledních 25 let proměnila z kvantitativního fenoménu v kvalitativní trh. Spotřeba na hlavu klesá, ekonomická hodnota sektoru však roste. Pivo zůstává důležitou součástí národní identity, ale stále více funguje jako produkt, který podléhá stejným tržním tlakům a inovacím jako jiná odvětví potravinářství.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
