Vláda teď chystá jeden z největších zásahů do systému za poslední roky: mladým chce zdvojnásobit státní podporu, jejich peníze více poslat do akcií. Největší boj se ale strhne o poplatky, které chce stát srazit až na půl procenta ročně. Penzijní společnosti varují, že je to příliš málo. Zkušenost Estonska ale ukazuje něco jiného.
Pětatřicet let po pádu režimu se bývalý komunistický funkcionář domáhal vyšší penze. Kvůli šesti stovkám korun zaměstnal soudy na roky. Ústavní soud jeho stížnost odmítl. Spor ale otevřel otázku odpovědnosti za minulost.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje důchodovou novelu, která má zastropovat věk odchodu do penze na 65 letech, zrychlit růst důchodů a výrazně podpořit pracující seniory. Změny by mohly začít platit už od roku 2027 a znamenaly by návrat od části reformy prosazené minulou vládou.
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Češi počítají s nejdelší délkou života v historii, ale jejich finanční příprava na penzi tomu neodpovídá. Vyplývá to z aktuálního výzkumu společnosti Swiss Life Select, který upozorňuje na výrazný „longevity paradox“: lidé očekávají dlouhou penzi, chtějí odejít ze zaměstnání co nejdříve, ale spořit začínají často až ve druhé polovině pracovního života – nebo vůbec.
Češky se na důchod dosud finančně připravovaly o dost méně než muži. Zvláště starší generace s tím měla problém. Zeptali jsme se expertek z Generali Penzijní společnosti a ze Swiss Life Select, do jaké míry to ještě platí a zda se to začíná už konečně měnit.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší o 240 korun a k tomu se u většiny zvedne i zásluhová procentní část ještě o 2,6 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 668 korun na 21 786 korun. Zavedou se také minimální důchody. Ten starobní nesmí být nižší než 9800 korun. Nařízení o valorizaci důchodů schválila ve středu vláda. Na tiskové konferenci po jejím jednání to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet rozhodl i o zvýšení příplatků k důchodu pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich. Zvednou se od ledna o 2,6 procenta.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Důchody, koule na noze české prosperity,“ který jsme vydali 4. září, reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme. Texty jsou redakcí upraveny pouze po gramatické stránce.
Ministr Marian Jurečka oznámil, že průměrný starobní důchod vzroste od ledna o 668 korun. Dosáhne tak téměř 22 tisíc korun. Stát od příštího roku vydá na důchody o 22 miliard korun více, celkem přes 720 miliard korun. Důchody tvoří asi třetinu výdajů státu.
Průměrný starobní důchod od ledna vzroste o 668 korun. Dostat by se tak měl na 21 839 korun. Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní penze se zvýší o 240 korun a k tomu se zvedne jejich zásluhový procentní díl ještě o 2,6 procenta, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne, uvádí důchodová ročenka České správy sociálního zabezpečení.
Při nehodě lodi v Norsku zahynul Čech, další tři se pohřešují. Uvedlo to české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil. Norská média v sobotu informovala, že záchranáři od pátku u ostrova Averöya nedaleko města Kristiansund na západě Norska pátrali po pohřešované rybářské lodi s čtyřmi zahraničními turisty na palubě. V sobotu záchranáři loď objevili, ale bez posádky.
