Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Od turka k filtrům a matcha latté. Jak se z Čechů během čtvrtstoletí stala kávová elita

Od turka k filtrům a matcha latté. Jak se z Čechů během čtvrtstoletí stala kávová elita
iStock
Zdeněk Pečený

Ještě na začátku tisíciletí byla káva v Česku především rutinou. Doma i v kanceláři vládl turek, v restauracích rychlé presso z automatu. Chuť se neřešila. Důležité bylo dát si kávu. Rychle. Pravidelně. Dnes je situace jiná. Ptáme se, odkud káva pochází, kdy byla pražená a jak byla připravená. Řešíme mlýnek, vodu i recept. A vedle espressa nebo filtru se v menu stále častěji objevuje matcha. Česká kávová kultura mezi lety 2000 a 2025 prošla zásadní proměnou,  chuťovou, ekonomickou i kulturní.

Na přelomu tisíciletí nebyla káva gastronomickým tématem. Byla součástí každodenního rytmu. Zlom přišel ve chvíli, kdy se začala prodávat jako zážitek. Přinesly ho kavárenské řetězce, které do Česka přivezly nový způsob trávení času. Nešlo už jen o nápoj, ale o prostor, atmosféru a identitu.

Příchod Starbucks v roce 2008 a expanze dalších značek naučily Česko pít cappuccino, latté a kávu s sebou. Chuť se posunula, ale pořád šlo hlavně o mléčné nápoje a konzistentní produkt. O původu zrn nebo stylu pražení se zatím příliš nemluvilo.

Svatomartinské hody ve Vinohradském parlamentu.

Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu

Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.

Přečíst článek

Zlom jménem třetí vlna

Skutečná změna přišla s nástupem takzvané třetí vlny kávy. Ta obrátila pozornost zpět k samotnému základu – ke kávovníku. Káva přestala být anonymní surovinou a začala se vnímat jako zemědělský produkt s charakterem, původem a příběhem.

Do popředí se dostaly konkrétní farmy, odrůdy a způsoby zpracování. Pražírny začaly pracovat se světlejším pražením, které nechává vyniknout přirozené chutě. Baristé se soustředili na přesnost a konzistenci. Espresso i filtr se připravovaly s důrazem na detail. Zákazník už nekupoval jen kávu. Kupoval informaci.

Pražírny a kavárny, které změnily mapu

První roky třetí vlny byly o nadšení a edukaci. Vznikaly pražírny a kavárny, které učily hosty, že káva může chutnat ovocně, sladce nebo lehce kysele. Že to není chyba, ale styl. Praha se stala přirozeným centrem, postupně se ale výběrová káva začala prosazovat i v regionech.

Prezentace surovin v restauraci Field

Michelinské hvězdy nově září nad Brnem, Zlínem i Olomoucí. Hned dvě získal Jan Knedla

Poprvé v historii se renomovaný průvodce Michelin zaměřuje na celé Česko. Anonymní inspektoři projeli republiku od hor po vinařské oblasti, aby odhalili podniky, které mohou stát po boku evropské špičky.

Přečíst článek

Tahle změna by nebyla možná bez konkrétních adres a jmen. V Praze sehrály klíčovou roli podniky jako Doubleshot, La Boheme Café nebo EMA Espresso Bar, které nastavily standard práce s výběrovou kávou i baristickým řemeslem. Postupně se přidávaly další kavárny, které dokázaly spojit kvalitu s přístupností, například Dos Mundos nebo Candycane Coffee. Mimo Prahu se silná scéna vytvořila v Brně kolem Rebelbean a Industra Coffee, sever Čech zviditelnila pražírna Nordbeans.

Výběrová káva tak přestala být záležitostí jedné čtvrti a stala se celostátním fenoménem. Turek nezmizel. Jen ztratil výsadní postavení. Káva se poprvé začala pít vědomě a část zákazníků byla ochotná připlatit si za kvalitu, původ i práci baristy.

Když se výběrová káva stala normou

Po roce 2016 se výběrová káva posunula z okraje do hlavního proudu. Lepší technologie zlevnily a domácí příprava se zjednodušila. Filtr přestal být exotikou. Espresso z kvalitních zrn se stalo standardem i mimo úzký okruh specializovaných kaváren.

Změnily se i samotné podniky. Už nešlo jen o chuť v šálku, ale o celek. Design, udržitelnost, práci s komunitou i vlastní pražení. Káva se stala plnohodnotnou součástí městského životního stylu.

Typickým příkladem této vyzrálé fáze trhu je pražírna Coffeespot. Z regionální značky vyrostla v etablovaný podnik s celostátním dosahem. V roce 2025 navíc otevřela nové prostory v Hradčovicích u Uherského Brodu, kde propojuje pražírnu, kavárnu, prodejnu i výrobu čokolády. Výběrová káva tu už není nadšenecký projekt. Je to stabilní byznys.

Papilio Jana Knedly získalo hned dvě michelinské hvězdy.

OBRAZEM: Česko září. Získalo rekordní počet ocenění i jednu dvouhvězdu

Česko má novou dvouhvězdu, šest čerstvých hvězd v regionech a nejrozsáhlejší výběr v historii. Michelin Guide 2025 přepisuje mapu tuzemské gastronomie.

Přečíst článek

Matcha jako nový hráč na scéně

Zatímco káva v posledních letech spíš dozrává, matcha rychle roste. Zelený čaj v prášku si našel cestu do kaváren jako alternativa ke kávě. Nabízí kofein bez prudkého nástupu, je spojovaný se zdravým životním stylem a vizuálně dobře funguje na sociálních sítích.

Pro kavárny má i praktickou výhodu. Matcha není sezónní, funguje teplá i studená a v některých podnicích už tvoří významnou část nápojových prodejů. Nejde o náhradu kávy, ale o rozšíření nabídky. Přesná čísla se liší, trend je ale zřejmý: matcha přestává být doplňkem a stává se plnohodnotnou součástí kavárenských menu.

Matcha

Olívia Lacenová: Matcha na vrcholu. Čajový prášek hýbe globálním trhem

Zatímco na Wall Street se diskutuje o umělé inteligenci a polovodičích, na druhé straně světa vzkvétá byznys s matchou – jemně mletým zeleným čajem z japonských polí. Popularitu si získala díky trendům na TikToku a označení superpotravina, což poslalo její cenu na historická maxima. A právě s fenomény, jako je matcha, tradičně přicházejí i investiční příležitosti. Které společnosti však tuto vlnu dokázaly nejefektivněji využít?

Přečíst článek

REPORTÁŽ: V Hidden Wine Bistru se michelinská preciznost potkává s uvolněným bistro stylem

Hidden Wine Bistro v chorvatské Rijece je nenápadné místo s atmosférou moderního bistra, ale s ambicí fine diningu. Za konceptem stojí Deni Srdoč, šéfkuchař spojený s restaurací Nebo v hotelu Hilton Costabella nedaleko Opatije, pro níž získal Srdoč michelinskou hvězdu a zařadil se tak mezi nejvýraznější tváře současné chorvatské gastronomie.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Svatomartinské hody ve Vinohradském parlamentu.

Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu

Přečíst článek
Prezentace surovin v restauraci Field

Michelinské hvězdy nově září nad Brnem, Zlínem i Olomoucí. Hned dvě získal Jan Knedla

Přečíst článek
Brasileiro Slovanský dům v novém

Revoluce v centru Prahy: Ambiente ukázalo, jak se dělá restaurace budoucnosti

Přečíst článek

Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu

Svatomartinské hody ve Vinohradském parlamentu.
Užito se svolením Together
Petra Nehasilová

Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.

Ještě na přelomu tisíciletí se dalo české gastro popsat jednou větou: hlavně ať je toho hodně. Smažák, hranolky, tatarka, pivo, zakouřený vzduch a interiér. Dnes má Česko nejen ambiciózní fine dining, ale i silnou „střední třídu“ podniků: bistra, moderní hospody i pekárny. A hlavně: kvalita se už netýká jen Prahy nebo Brna.

V devadesátých letech byla hodnota jídla často měřená gramy a centimetry. Velká porce byla po letech „šizení“ symbolem svobody i jistoty. Tenhle reflex v českém stolování přetrval dlouho a dodnes se občas ozývá v debatách o cenách. Dnešní hosté ale řeší jiné věci. Chtějí vědět, co je za surovinou, její původ, sezónnost, řemeslo. Víc vnímají atmosféru, servis a rytmus večera. Z pravidla „jdu se najíst“ se stalo „jdu někam kvalitně být“. I proto se v Česku uchytily degustační formáty a chef’s table přístup. Večeře má být událost, ne logistika.

Suroviny a řemeslo: návrat k tomu, co dřív nebylo vidět

Proměnu českého gastra lze vyprávět přes jednu jednoduchou věc: pečivo. Jakmile si podnik začne péct vlastní chleba, většinou už nejde jen o přílohu. Je to signál, že kuchyně chce mít věci pod kontrolou. Stejně tak vývary, fermentace, práce s celým zvířetem nebo sezónní zelenina.

2000-2025 OpenAI / Stanislav Šulc

V Praze tenhle posun zhmotňují koncepty typu „restaurace plus řemeslo plus obchod“. Mimo hlavní město je změna vidět v tom, že regionální podniky se přestaly bát kvality a začaly ji brát jako normu, ne jako výjimku.

Kro Libeň

KRO vs. Ambiente? Pražská gastro scéna má nového velkého hráče, který staví na grilovaných kuřatech a kombuše

Z bistra na Jiřáku vznikla během pár let jedna z nejvýraznějších pražských gastro značek. Teď KRO otevírá v Libni prostor, který mění pravidla hry – nejen pro značku samotnou, ale i pro celou scénu. Nový provoz propojuje výrobu, gastronomii i retail a posouvá KRO směrem, který dlouhodobě razí jen několik velkých hráčů v čele s Ambiente.

Přečíst článek

Česká kuchyně: méně nostalgie, více přesnosti

Česká kuchyně se dlouho vnímala jako těžká a staromódní. Dnes se s ní dějí dvě paralelní věci. Na jedné straně reinterpretace: méně „omáčky jako záplavy“, více „omáčky jako chuti“. Menší porce, ale lepší vývar, výraznější kyselina a větší důraz na zeleninu.
Na straně druhé hrdá hospoda, která staví na klasice. Jídla zůstávají srozumitelná, ale jsou poctivější, čistší a promyšleněji vystavěná.

Tenhle posun výstižně shrnuje citát připisovaný Gordon Ramsay, který v české debatě zpopularizoval Zdeněk Pohlreich: českému jídlu často „chybí kyslík“. Tedy prostor, lehkost a kontrast. V praxi to znamená, že i tradiční jídla se učí dýchat.

Zdeněk Pohlreich

Pohlreich: Krize nastane, až prázdné podniky nebudou chtít ani Vietnamci

Zdeněk Pohlreich se vrací na televizní obrazovky. Jen převlékl kabát. Nově se s ním budou potkávat diváci Novy. Tentokrát ale nebude zachraňovat podniky před krachem, ale vybírat ty nejlepší. O českou gastronomii se neobává, i když jak říká nyní je gastro byznys jako jízda na tygrovi.

Přečíst článek

Vegetariánství: od „smažáku pro všechny“ k zelenině v hlavní roli

Ještě v nultých letech byla vegetariánská volba často improvizace: smažák, hermelín, těstoviny. Zelenina hrála vedlejší roli.
Dnes se změnily dvě věci zároveň. Výrazně vzrostla poptávka hostů ovlivněná životním stylem, důrazem na zdraví, ekologii i nástupem flexitariánství a zároveň vyrostla úroveň kuchyní. Ty pracují lépe s texturami, fermentací a pečením a dokážou vytvářet plnohodnotné omáčky i bez masa.

Vegetariánský chod tak přestal být náhradou a stal se samostatným podpisem kuchyně. To je vidět i na nových typech městských provozů, například bistrech s vlastní hydroponickou farmou.

krabičky s jídlem

Šéfkuchař Sajler mění firemní stravování. Místo nákladné kantýny postačí chytrá lednice

Čerstvé jídlo nonstop, bez kuchyně a bez obsluhy. Filip Sajler spustil síť chytrých lednic Eat Smart, které nabízejí přes stovku jídel včetně českých klasik – třeba i smažáku.

Přečíst článek

Zákaz kouření: tichý milník, který změnil publikum

Jedním z největších, ale často opomíjených milníků byl zákaz kouření v restauracích a barech, který v Česku vstoupil v platnost 31. května 2017. Nešlo o detail. Změnila se skladba hostů – do hospod začalo chodit víc rodin, víc žen i víc lidí citlivých na prostředí. A proměnilo se i přemýšlení o interiéru. Když je vzduch čistý, začne víc záležet na světle, materiálech a akustice.

Dřív byl interiér často vedlejším produktem provozu. Dnes je součástí zážitku i značky. Moderní hospody a bistra pracují s otevřeností – výdej, kuchyně, bar – a cíleně ladí nábytek, sklo, keramiku i grafiku.

Brasileiro Slovanský dům v novém

Revoluce v centru Prahy: Ambiente ukázalo, jak se dělá restaurace budoucnosti

Ambiente proměnilo jednu z nejznámějších restaurací v Praze. Nový design Brasileira Slovanský dům ukazuje, že estetika může být i byznysovou strategií.

Přečíst článek

Ikonickým příkladem, jak udělat českou hospodu čistě a přitom pořád lidově, je Lokál. V jemnější a luxusnější podobě je zase vidět, jak interiér komunikuje „moderní tradici“ u La Degustation Bohême Bourgeoise.

Sociální sítě: nutnost, ale ne spása

Tohle je typický gastro paradox dneška. Bez sociálních sítí se povědomí buduje těžko, zároveň jsou plné šumu a krátkodobých hype vln. „Bez nich už to nejde“, ale klíčem zůstává servis a schopnost filtrovat.
Sociální sítě jsou zesilovač – ne náhrada kvality, jak opakovaně zaznělo i v debatách o českém gastru. Zároveň proměnily estetiku: některá jídla se dnes skládají tak, aby fungovala na fotce.

Michelin: z Prahy do regionů, konečně

Dlouho se Michelin v Česku spojoval hlavně s Prahou a několika adresami. Teď ale přišel důležitý krok. V prosinci byl představen první celostátní výběr MICHELIN Guide Czechia 2025, který zdůrazňuje, že kvalita sahá daleko za hranice hlavního města.

Nejde jen o symboliku. Michelin tím vysílá jasný signál: kvalita už není výsadou centra. Regiony získávají mezinárodní viditelnost a s ní i sebevědomí. Součástí této nové kapitoly je i fakt, že restaurace Papilio se stala prvním dvouhvězdičkovým podnikem v rámci českého výběru.

A znamená to jediné. Gastrovýlet už není „oběd po cestě“, ale cílený plán. A to je možná ten nejpřesnější důkaz, že české gastro se skutečně posunulo.

Papilio Jana Knedly získalo hned dvě michelinské hvězdy.

OBRAZEM: Česko září. Získalo rekordní počet ocenění i jednu dvouhvězdu

Česko má novou dvouhvězdu, šest čerstvých hvězd v regionech a nejrozsáhlejší výběr v historii. Michelin Guide 2025 přepisuje mapu tuzemské gastronomie.

Přečíst článek

Prezentace surovin v restauraci Field

Michelinské hvězdy nově září nad Brnem, Zlínem i Olomoucí. Hned dvě získal Jan Knedla

Poprvé v historii se renomovaný průvodce Michelin zaměřuje na celé Česko. Anonymní inspektoři projeli republiku od hor po vinařské oblasti, aby odhalili podniky, které mohou stát po boku evropské špičky.

Přečíst článek

Související

Od turka k filtrům a matcha latté. Jak se z Čechů během čtvrtstoletí stala kávová elita

Přečíst článek
Prezentace surovin v restauraci Field

Michelinské hvězdy nově září nad Brnem, Zlínem i Olomoucí. Hned dvě získal Jan Knedla

Přečíst článek
Brasileiro Slovanský dům v novém

Revoluce v centru Prahy: Ambiente ukázalo, jak se dělá restaurace budoucnosti

Přečíst článek

Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují

Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce
Se svolením Ondřeje Boušky
Petra Nehasilová

Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.

Česko si nenápadně buduje pověst země, kde architektura není jen hezká na fotkách, ale skutečně funguje. A není to jen pocit architektů nebo porot soutěží. Oceněné stavby posledních let stále častěji oslovují i veřejnost, protože řeší skutečné potřeby, emoce i každodenní život.

Silným symbolem tohoto posunu se stal letošní vítěz České ceny za architekturu. Dům pro Julii, první dětský hospic v Česku, ukazuje, že i budova může pomáhat v těch nejtěžších chvílích. Architekti z ateliéru ČTYŘSTĚN navrhli dům, který nepůsobí jako zdravotnické zařízení. Je světlý, klidný, plný přírodních materiálů. Místo, kde se snižuje stres a kde se dá alespoň o něco lépe zvládat extrémně náročná realita. Není náhoda, že stavba získala nejen hlavní cenu poroty, ale i cenu veřejnosti a ocenění předsedy Senátu. Shoda odborníků i laiků se nevidí často, tady ale dává smysl.

Podobně silný příběh má i Kaple Panny Marie Bolestné v polích u Brna. Nenápadná dřevěná stavba, žádný developer, žádná reklama, žádné technologické efekty. Přesto letos získala Grand Prix Architektů. Architekt Jan Říčný ji navrhl jednoduše, stavěla se ručně a z darů místních. A možná právě proto dnes přitahuje tisíce lidí. V době neustálého zrychlování nabízí ticho, pomalost a soustředění – hodnoty, které se dnes prodávají těžko, ale mají obrovskou sílu.

Česká architektura se ale neprosazuje jen novostavbami. Jednou z disciplín, ve které dlouhodobě vyniká, jsou rekonstrukce. Opravy starých budov, které zachovávají charakter a zároveň dávají prostor novým funkcím. Rekonstrukce pardubické budovy ERA ukazuje, že i průmyslový objekt může znovu ožít i bez demolic, bez zbytečných nákladů, bez ztráty identity. V době drahých materiálů a omezených zdrojů jde o jednu z nejrozumnějších cest.

Pozitivní změna je vidět i mimo Prahu a Brno. Horácká multifunkční aréna v Jihlavě dokazuje, že kvalitní architektura a velké veřejné investice už nejsou výsadou metropolí. Nová aréna funguje jako sportovní, kulturní i společenské centrum a stala se přirozeným motorem městského života. Přesně tak dnes vypadají moderní veřejné stavby: otevřené, víceúčelové a každodenně využívané.

Takto vypadá Horácká aréna v Jihlavě.

Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů

Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.

Přečíst článek

A nakonec i práce s minimem prostoru. Projekt NOOX ukazuje, že čeští architekti si umějí poradit i s velmi malou metráží. Z nevyužitého přízemí vznikly mikrobyty, které díky chytrému návrhu, vestavbám z masivního dřeva a sdíleným prostorům nabízejí plnohodnotné bydlení. Bez okázalosti, bez zbytečných gest. Jen promyšlený minimalismus, který dává smysl ekonomicky i lidsky.

NOOX představuje nový koncept bydlení, který přehodnocuje status quo městského developmentu.

Brno ukazuje Praze směr: NOOX přepisuje pravidla realitního trhu

V době, kdy se trh s byty drolí mezi prémiové projekty pro elitu a neudržitelné „dostupné“ řešení, přichází brněnské studio KOGAA s odpovědí. NOOX ukazuje, že development může být zároveň ziskový, estetický i sociálně zodpovědný. Z nevyužitého přízemí vytvořil model budoucnosti nájemního bydlení, který může změnit způsob, jakým města rostou.

Přečíst článek

Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Dětský hospic Dům pro Julii

Zázrak z Brna. Českou cenu za architekturu ovládl dětský hospic Dům pro Julii

Přečíst článek
Rekonstrukce domu ze 70. let v Plzni

OBRAZEM: Rodinný domek v Plzni ze 70. let přetvořili architekti na zmenšeninu Tugendhatu

Přečíst článek
Doporučujeme