Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
„S okamžitou platností bude každá země, která obchoduje s Íránskou islámskou republikou, platit clo 25 procent za veškeré obchody se Spojenými státy americkými,“ napsal Trump.
Trump v posledních dnech opakovaně pohrozil Íránu intervencí a varoval Teherán, aby proti demonstrantům nepoužíval násilí. V sobotu řekl, že Spojené státy jsou „připravené pomoci“. Americká média tentýž den s odvoláním na anonymní úředníky uvedla, že Trump dostal návrhy ohledně vojenských možnostech útoku na Írán, ale že se ještě nerozhodl.
V Íránu už přes dva týdny pokračují rozsáhlé protesty proti teokratickému režimu. Kvůli přerušení internetového a mezinárodního telefonického spojení je nyní složité odhadovat rozsah demonstrací i počty obětí protestů. Nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu dnes uvedla, že od 28. prosince bylo zabito nejméně 648 demonstrantů a tisíce dalších utrpěly zranění. Podle neověřených informací je však obětí mnohem více, některé odhady zmiňují více než 6000 zabitých, uvedla IHR.
Grónsko se vzpírá Trumpovi. V sázce je i budoucnost NATO
Šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella podpořili tři jeho předchůdci i několik bývalých ministrů financí a prominentních ekonomů. Vyjádření podpory je reakcí na zprávu, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa začala Powella vyšetřovat v souvislosti s jeho loňskými výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky.
Ukrajina udělila práva na rozvoj jednoho ze svých největších nalezišť lithia, Dobra v Kirovohradské oblasti v centrální části země, konsorciu, vedeným společnostmi TechMet a The Rock Holding, uvedla premiérka Julija Svyrydenková. Vítězné konsorcium má podle listu The New York Times vazby na amerického prezidenta Donalda Trumpa, připomněly agentura Reuters a server Ukrajinska pravda.
Pilotní projekt by měl přilákat kapitálové investice ve výši minimálně179 milionů dolarů, z čehož 12 milionů dolarů bude alokováno na provedení nového geologického průzkumu a mezinárodního auditu zásob a 167 milionů dolarů na organizaci produkce v případě potvrzení průmyslových zásob ložiska, napsala Svyrydenková na sociální síti. Dobra je první v ambiciózním plánu integrace Ukrajiny do dodavatelských řetězců strategických partnerů, dodala premiérka.
Ukrajina a Spojené státy na konci loňského dubna podepsaly dohodu o nerostných surovinách, která počítala s vytvořením ukrajinsko-amerického investičního fondu pro správu ukrajinských zdrojů. V září byla americkým zástupcům ukázána první ložiska na Ukrajině, která by se mohla stát startovacími projekty pro Investiční fond pro obnovu Ukrajiny. Zástupci americké korporace pro mezinárodní rozvoj (DFC) poté navštívili Kirovohradskou oblast, připomněla Ukrajinska pravda.
Na Ukrajině se nacházejí také zhruba tři procenta světových zásob lithia, které se používá v bateriích. Spojené státy považují lithium za zásadní pro ekonomiku a národní bezpečnost a očekává se, že poptávka po lithiu v nadcházejícím desetiletí výrazně vzroste.
Aktualizováno
Babiš útočí na Fialovu vládu: Muniční iniciativa byla netransparentní. Expremiér zareagoval
České firmy zajistily v muniční iniciativě pro Ukrajinu vojenský materiál za 274 miliard korun, řekli po jednání kabinetu novinářům premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) podle Babiše o projektu mlžila a skrývala ho v rozpočtu Vojenského zpravodajství. Fiala veřejná vyjádření o detailech iniciativy kritizoval. Uvedl, že ohrožují bezpečnost zúčastněných lidí a firem a působí i ekonomické škody.
Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do průmyslu v Česku v posledních letech. Kraji s vysokou nezaměstnaností by přinesla tisíce míst.
Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Obří investice na severu Čech. Stát za 8,8 miliardy vybuduje závod na zpracování lithia
Rusko dál ztrácí pozice na světovém vesmírném trhu, kde bývalo průkopníkem a vůdcem. V loňském roce státní korporace Roskosmos uskutečnila 17 startů raket do vesmíru, stejně jako o rok dříve. Mezitím Spojené státy zvýšily počet startů ze 145 na 181 a Čína z 68 na 91, napsal server The Moscow Times.
Pokud se pomine období pandemie, pak počet startů vesmírných raket zůstává v Rusku druhý rok za sebou na nejnižší úrovni od roku 1961, kdy Jurij Gagarin uskutečnil první let člověka do vesmíru - tehdy bylo takových startů devět za rok. V polovině 60. let Sovětský svaz posílal do vesmíru ročně více než čtyři desítky raket, na začátku 70. let počet startů dosáhl 80 až 86 za rok a v roce 1982 dosáhl rekordního počtu 99 startů.
Stejně startů jako Nový Zéland
Od té doby se tento počet natolik snížil, že se Rusko ocitlo na pokraji vypadnutí z první trojky vesmírných velmocí. Nový Zéland loni také uskutečnil 17 vesmírných startů (oproti 13 v roce 2024 a sedmi v roce 2023), poznamenal portál.
Na oběžnou dráhu Země míří miliardáři a ambiciózní startupy
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Podle popularizátora kosmonautiky Vitalije Jegorova Roskosmos původně plánoval v loňském roce nejméně 20 startů vesmírných raket, ale na konci listopadu se porouchala startovací rampa na kosmodromu Bajkonur, což vedlo ke zrušení startu vesmírné lodi Progress MS-33. Ze startovací rampy musela být odvezena raketa Proton-M s meteorologickou družicí. A z prosince na březen se odložil zkušební start perspektivní rakety Sojuz-5. Všechna selhání měly různé příčiny, ale celkově podle Jegorova ukazují stav ruského vesmírného odvětví nikoliv v nejlepším světle.
Ještě před čtvrt stoletím bylo Rusko v počtu startů na oběžnou dráhu ve vůdčí pozici: Roskosmos jich zvládal více než 30, oproti 28 v případě USA, 12 u Evropy a pěti u Číny, podle údajů za rok 2000. Od té doby USA zvýšily počet startů více než pětinásobně a Čína téměř čtrnáctkrát.
Věda 2026: Umělá inteligence, nové zásahy do genů v medicíně a ruch v kosmu
Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.
V naději na návrat do klubu hlavních vesmírných velmocí Kreml schválil v roce 2025 národní projekt dobývání kosmu za 4,4 bilionu rublů (1,17 bilionu korun), v jehož rámci se plánuje vynést skoro 900 družic projektu Rassvet (což je obdoba Starlinku). Podle plánu se má do roku 2030 zvýšit počet startů na 68 ročně a za 12 let překonat sovětský rekord, tedy vyslat více než stovku raket do vesmíru.
Nehledě na ambiciózní očekávání, v podmínkách technologické izolace je Rusko odsouzeno k zaostávaní za vesmírnými lídry, míní expert na kosmonautiku Ivan Timofejev. Spoléhat se na Čínu, kterou Kreml označuje za strategického partnera, nemá podle něj smysl: „Čína nechce spolupracovat, vše si udělá sama. A (Rusko) jí nemá co nabídnout,“ prohlásil podle The Moscow Times.
Související
Rusové oprášili plány na stavbu jaderné elektrárny na Měsíci
