Na penze jde stále více peněz. Důchodový systém skončil loni v zatím nejvyšším schodku
Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy. Je to zatím nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun víc. Penzijní výdaje tak vzrostly téměř o 17 procent.
Příjmy na pomyslném důchodovém účtu rostly pomaleji, a to o osm procent. Na odvodech se vybralo 619,5 miliardy korun. V deficitu je systém i letos. V lednu byl v minusu 8,1 miliardy korun. Je to ale zhruba o čtvrt miliardy méně než loni.
Důchody se v minulém roce upravovaly dvakrát. V lednu rostly při pravidelné každoroční valorizaci. V červnu se zvedly mimořádně kvůli inflaci. Vláda tehdy ale prosadila kvůli prudkému růstu výdajů mírnější přidání za zhruba 15,4 miliardy korun místo 34,4 miliardy korun. Opoziční hnutí ANO to napadlo u Ústavního soudu, se stížností ale neuspělo.
Celkové výdaje systému důchodového pojištění činily loni 692,3 miliardy korun. Z toho 685,3 miliardy se vyplatilo na penze a sedm miliard pokrylo správu důchodů. V roce 2022 do důchodů putovalo 588,2 miliardy korun a do správy 6,6 miliardy. Příjmy předloni dosáhly 594,7 miliardy korun a loni na odvodech přiteklo 619,5 miliardy korun.
Česká pošta prochází transformací, chce se dostat do černých čísel. Proto zavřela tři stovky poboček a prodává své nemovitosti. Ztráta státního podniku se loni po několika letech dostala pod miliardu a dosáhla „pouze” 700 milionů korun. Letos si chce podnik vylepšit čísla prodejem své vlajkové lodi, tedy hlavní pošty v pražské Jindřišské ulici. V aukci za ní vyžaduje minimálně 1,5 miliardy korun. 
Obyčejná práce: Pošta mi nedala nic dobrého, říká doručovatelka
Zprávy z firem
Výdaje dlouhodobě rostou rychleji než vybraná suma. V minulém roce se meziročně zvedly o zhruba o více než 16 procent, příjmy se zvýšily o osm procent.
Loňský deficit překonal dosud nejvyšší schodek z roku 2013 po tehdejší ekonomické krizi. Částka tehdy dosahovala 55,1 miliardy korun. Vyplacená suma i výběr pojistného byly ale před desetiletím výrazně nižší. Propad tak odpovídal 16 procentům příjmů. Loni dosahoval 11 procent vybrané sumy.
Žádný strom neroste do nebe. Ani kmen odložených plateb v e-commerce, neboli BNPL (Buy Now, Pay Later). Spotřebitele, kteří se teď potýkají s vysokou inflací a rostoucími životními náklady, mohou oblíbené aplikace uvrhnout do spirály dluhů. Podobně jako kreditní karty, které klienti BNPL měli za přežitek. A nezřídka se k nim nyní vracejí, aby mohli splácet své odložené platby. Dluhová past je na světě.
Kup teď, zaplať později. Klienti populárních aplikací se namotávají do dluhové spirály
Money
„Je patrné, že vývoj hospodaření systému důchodového pojištění je výrazně závislý na ekonomickém cyklu. Vysoká zaměstnanost a rostoucí platy přinášejí státnímu rozpočtu i vysoké příjmy z pojistného na důchodové pojištění, které pak mohou pokrýt všechny výdaje na důchody. V dobách ekonomické stagnace či poklesu pak vznikají schodky tohoto systému, které mohou být navíc prohlubovány negativním demografickým vývojem,“ uvedlo ministerstvo financí. Na stav systému má pak také vliv jeho nastavení, tedy výše sazeb pojistného či způsob výpočtu a zvyšování penzí.
Růst výdajů výrazně zrychlily mimořádné valorizace k dorovnání inflace. K propadu přispělo také zavedení výchovného. Bonus 500 korun za vychované dítě stojí ročně asi 19 miliard korun, výdaje postupně porostou. Návrh důchodové reformy počítá se zpomalením tempa růstu důchodů, zastavením valorizace výchovného či nižším výpočtem nových penzí.
Starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobíralo na konci loňska od České správy sociálního zabezpečení 2,85 milionu lidí. Starobních důchodců bylo 2,37 milionu. Průměrná starobní penze činila 20 264 korun. Desítky tisíc důchodů vyplácely také systémy vnitra, spravedlnosti a obrany. Důchody z nich byly vyšší.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
