Technologická elita Wall Street ztrácí část lesku. Skupina Magnificent 7 podle CNBC v červnu přišla o zhruba 2,3 bilionu dolarů tržní hodnoty, protože investoři začínají víc řešit náklady obřích sázek na umělou inteligenci. Čipové firmy naopak z AI boomu dál těží.
Americký prodejce videoher GameStop přišel s mimořádně ambiciózním plánem. Chce koupit internetového prodejce eBay za zhruba 56 miliard dolarů, tedy asi 1,16 bilionu korun. Generální ředitel GameStopu Ryan Cohen řekl listu The Wall Street Journal, že firma poslala společnosti eBay nevyžádanou nabídku na převzetí. Cílem je podle něj vytvořit z eBay skutečného konkurenta Amazonu.
Investoři se začínají obávat, zdali se stamiliardové výdaje na umělou inteligenci někdy otočí do zisku. První obětí těchto pochybností je společnost Meta Platforms, jíž klesají akcie a jež kvůli AI investicím bude masivně propouštět. Naopak výrazně rostou výdaje společnosti Alphabet, která se stává největším investorem do AI světa, vypočítal list Financial Times.
Americký internetový obchod Amazon se dohodl na převzetí provozovatele satelitů Globalstar. Hodnota transakce činí zhruba 11,6 miliardy dolarů (téměř 240 miliard korun), uvedla agentura Reuters. Amazon se tak snaží posílit své aktivity v oblasti satelitů, aby mohl lépe konkurovat komunikační síti Starlink, kterou provozuje vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova uzavřely dnes Ukrajina a Německo obranné dohody za celkem čtyři miliardy eur (97,4 miliardy korun).
Někteří investoři začínají pochybovat o vysokém ocenění americké společnosti OpenAI, které podle nich dosahuje až 852 miliard dolarů (17,6 bilionu korun). Uvedl to deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje z řad finančních podporovatelů firmy. Kritici upozorňují, že společnost se stále více zaměřuje na firemní zákazníky, kde ale čelí rostoucí konkurenci ze strany firem Anthropic a Google.
Satelity, data i obrana — technologické firmy i státy rozjíždějí ve velkém miliardové závody o dosud nepříliš využívaný prostor nad Zemí, který možná rozhodne o budoucnosti internetu, AI i geopolitiky.
V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.
Největší hráči technologického světa zvažují obří investice do OpenAI. Ve hře jsou desítky miliard dolarů. Firma zároveň čelí sílící konkurenci. Umělá inteligence se stává magnetem pro globální kapitál. Riziko bubliny ale roste.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci. Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny Alphabet. Smlouvy umožňují technologickým firmám využívat obsah encyklopedie k trénování systémů AI a představují krok k lepšímu zpeněžení jejího obsahu, uvedla agentura AP.
Do investic souvisejících s datovými centry by mělo v příštích pěti letech směřovat nejméně 3 biliony dolarů. Uvedla to ratingová agentura Moody’s Ratings s tím, že financování bude z velké části zajištěno prostřednictvím úvěrových trhů.
Francouzská placená televize Canal+ investuje mezi lety 2028 a 2032 téměř miliardu eur (přes 24 miliard Kč) do francouzského a evropského filmu. Na síti X to dnes uvedl její šéf Maxime Saada. Krok označil za novou historickou dohodu mezi skupinou Canal+ a organizacemi francouzského filmového odvětví.
Dnes v Česku ještě zapršelo, v dalších dnech ale nastoupí slunečné a horké počasí. Od úterý meteorologové předpovídají tropické třicítky, od čtvrtka se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého lidi v nadcházejícím týdnu čeká extrémní zátěž teplem. Z dlouhodobého výhledu počasí vyplývá, že teplotně nadprůměrné by mělo být celé období nadcházejících čtyř týdnů.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl pozastavit údery proti Íránu na žádost zemí, které zprostředkovávají jednání s Teheránem. V případě neúspěchu diplomacie ale Spojené státy vojenské operace obnoví. Trump to řekl serveru Axios. USA na Írán již třetím dnem neútočí.
Prezident Petr Pavel na návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) jmenoval 15 nových soudců a také předsedkyni Krajského soudu v Ostravě. Stala se jí dosavadní místopředsedkyně této instituce Daniela Teterová, sedmiletý mandát jí začne od 1. srpna. V dřívějších jmenovacích etapách soudců obvykle figurovalo 50 i více jmen, Tejc však po svém nástupu do úřadu avizoval, že počet kandidátů sníží.
Digitální a informační agentura a ministerstvo vnitra plánují na 13. srpna veřejný zátěžový test aplikace eDoklady před podzimními komunálními volbami. Do testování chtějí zapojit několik desítek tisíc dobrovolníků. DIA to uvedla v tiskové zprávě. Loni při sněmovních volbách systém eDokladů kolaboval.
Hasiči odpoledne ukončili zásah u výškové budovy v bývalém baťovském areálu v centru Zlína. Na facebooku to uvedla mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Objekt začal hořet 9. července, hasiči požár zlikvidovali po téměř dvou týdnech minulý týden ve středu.
Turecké bojové letouny F-16 budou od srpna do listopadu střežit vzdušný prostor nad pobaltskými státy. Zúčastní se totiž mise NATO Baltic Air Police, napsala turecká agentura Anadolu. Na estonské základně v Amari bude umístěno pět strojů, doprovázet je bude osm desítek tureckých vojáků.
Výrobce luxusních sportovních vozů Porsche do roku 2035 zruší v okolí německého Stuttgartu dalších 5000 pracovních míst. Pozice zaniknou v hlavním závodě Stuttgart-Zuffenhausen a ve vývojovém centru ve Weissachu.
Skupina Sokolovská uhelná v loňském roce skončila v celkové ztrátě 125 milionů korun, v roce 2024 byla ztráta 2,1 miliardy korun. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se ale dostal do kladných čísel, a to na 490 milionů korun, v roce 2024 byl tento údaj minus 1,4 miliardy korun. Tržby se pak meziročně zvýšily z 5,3 na 5,7 miliardy korun.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).