Reklama

Které země letos zvýšily základní sazby? Podívejte se na přehled

ilustrační foto
ČTK

Česká národní banka v posledních měsících zvýšila základní úrokovou sazbu, naposledy v červnu o 125 bazických bodů na sedm procent, což je nejvíce od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě letos zvolilo více než osm desítek zemí. Maďarsko od konce června zvýšilo sazbu čtyřikrát na nejvyšší úroveň v EU, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem.

Více než osmdesát zemí dosud letos zvýšilo v boji proti rapidní inflaci úrokové sazby za posledních šest měsíců, protože centrální banky v Česku, ve Spojených státech, v Británii, Indii a dalších zemích zvyšují náklady na půjčky ve snaze omezit spotřebu obyvatel a nejrychlejší inflaci za desetiletí. A další země či Evropská centrální banka dělají či udělají totéž.

K posledním zemím, které k nárůstu přistoupily, patří Británie. Britská centrální banka 22. září zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Uvedla také, že hodlá pokračovat v boji proti inflaci, a to navzdory předpokládané hospodářské recesi. 

Výše základní úrokové sazby ve světě (výběr, k 22. září 2022):

země poslední zvýšení či snížení (v pct) aktuální sazba (v pct) nejvyšší
Argentina 9,5 69,5  
Ukrajina 15,0 25,0 zvýšení za sedm let
Turecko -1,0 12,0  
Maďarsko 1,0 11,75 v celé EU
Rusko -0,5 7,5  
ČR 1,25 7,0 sazba od roku 1999
Polsko 0,25 6,75  
Island 0,75 5,5 od roku 2016
Indie 0,5 4,9  
USA 0,75 3,00 až 3,25 od roku 2008
Velká Británie 0,5 2,25 sazba od roku 1995
Austrálie 0,5 1,85 zvýšení za 22 let počtvrté za sebou
Norsko 0,5 1,75 zvýšení od roku 2002
Švédsko 1,0 1,75 od roku 1992
Evropská centrální banka 0,75 1,25 druhé zvýšení od roku 2011
Dánsko 0,75 0,65 konec záporné sazby po 10 letech
Švýcarsko 0,75 0,5 za dobu existence centrální banky

zdroj: ČTK, newstream.cz

Turecká centrální banka ve stejný den jako Londýn naopak překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu, a to o jeden procentní bod na 12 procent. Ke snížení úroků přikročila druhý měsíc po sobě. Banka měnovou politiku uvolňuje v době, kdy jiné centrální banky jdou opačným směrem, aby pomohly zmírnit vysokou inflaci. Turecko má přitom nejvyšší míru inflace v Evropě, v srpnu přesáhla 80 procent a je nejvýše od roku 1998.

Konec záporných sazeb v Evropě 

Švýcarská centrální banka 22. září zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,5 procenta. Je to nejvýraznější zvýšení za dobu existence této centrální banky. Švýcarsko bylo poslední evropskou zemí se zápornou základní úrokovou sazbou a zvýšení bylo ve Švýcarsku teprve druhé za posledních 15 let.

Brotánie, Tower bridge

Centrální banky způsobí recesi, míní ekonomové. Je to cíl, ne chyba

Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci. 

Přečíst článek

Evropská centrální banka (ECB) 8. září zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reagovala tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zářijového zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Sazba je nejvyšší od roku 2008. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí.

Christine Lagardeová, šéfka ECB

ECB podle své šéfky možná zvýší úroky na úroveň omezující hospodářský růst

Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset zvýšit své úrokové sazby na úroveň omezující hospodářský růst, aby tak oslabila poptávku a dostala pod kontrolu nepřijatelně vysokou inflaci. Uvedla to podle agentury Reuters šéfka ECB Christine Lagardeová.

Přečíst článek

Měnový výbor maďarské centrální banky (NBH) na konci srpna zvýšil základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 11,75 procenta. Banka tak pokračuje v agresivním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu. Od června zvýšila sazbu čtyřikrát. Maďarsko má nejvyšší úrokové sazby v EU. Islandská centrální banka zvýšila ke konci srpna základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,5 procenta, maximum za šest let. 

Měnový výbor polské centrální banky zvýšil 7. září podle očekávání základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Podle ekonomů banka zvyšuje sazby kvůli rostoucím spotřebitelským cenám a oslabení domácí měny.

nákup (ilustrační foto)

Jaká je inflace v Evropě či USA? Padají rekordy staré desítky let

S rapidně rostoucí inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě a v řadě zemí hlásí za červen a červenec dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let – v Česku byla v srpnu druhá nejvyšší od roku 1993. Na Slovensku je nejvýše od roku 2000, v Británii a USA od začátku osmdesátých let, v Německu jedna z nejvyšších od ropné krize na přelomu let 1973 a 1974, v eurozóně od zavedení eura v roce 1999. Turecká inflace dokonce v srpnu dosáhla 24letého maxima ve výši 80,2 procenta. Centrální banky proto zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.

Přečíst článek

Švédská centrální banka zvýšila 20. září hlavní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 1,75 procenta a upozornila, že kvůli vysoké inflaci v příštích šesti měsících sazby dál porostou. Zvýšení úroků je přitom nejvýraznější od roku 1992. Měnový výbor dánské centrální banky 8. září zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,65 procenta. Dánsko tak ukončilo téměř deset let trvající období záporných úrokových sazeb. Banka svým rozhodnutím navázala na podobné zvýšení Evropskou centrální bankou (ECB).

Sazby v červnu stouply i v Česku – 22. června bankovní rada zvedla základní sazbu o 125 bazických bodů na sedm procent. Reagovala tak na inflaci, která v květnu atakovala 16 procent a v červenci překonala 17 procent. Na začátku srpna ČNB nechala již pod vedením nového guvernéra Aleše Michla sazby beze změny, podle ekonomů ale k dalšímu zvýšení přistoupí na podzim.

Vše o inflaci čtěte zde

V srpnu také Norská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu – stejně jako v červnu – na 1,75 procenta. Obě poslední zvýšení jsou nejvýraznější od roku 2002. 

Britský historik Niall Ferguson

Krize v 70. letech byla nic proti tomu, co nyní přijde, varuje vlivný historik

Svět upadá do éry politických a ekonomických otřesů podobných těm ze 70. let minulého století. Dopady na energetické trhy ale mohou být na rozdíl od situace před půl stoletím mnohem horší a trvalejší, popsal pro CNBC přední historik Niall Ferguson věnující se dějinám evropského kontinentu.

Přečíst článek

Ruská centrální banka v polovině září podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,5 procenta. Své rozhodnutí zdůvodnila zejména slábnoucí inflací, za jejímž poklesem je série faktorů zavedených začátkem letošního roku. Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová ale zároveň řekla, že prostor k dalšímu snižování sazeb už se vyčerpává.

Australská centrální banka (RBA) zvýšila 2. srpna čtvrtý měsíc za sebou základní úrokovou sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na 1,85 procenta. Od května už základní úroky zvedla o 1,75 procentního bodu, což představuje nejrychlejší sérii změn od počátku 90. let minulého století.

Sazba v Argentině? Téměř 70 procent

K rekordmanům ve světě patří i Argentina. Tamni centrální banka 11. srpna zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 9,5 bodu na 69,5 procenta. Snaží se tak bojovat s vysokou inflací, která v této jihoamerické zemi vystoupila na 71 procent a je nejvyšší za 20 let. Informovala o tom agentura Reuters.

Vyšší sazby jsou mocnými nástroji pro boj s rostoucími cenami – zdražují půjčování peněz, což tíží spotřebitelskou poptávku a expanzi podnikání, a naopak ochlazuje ekonomický růst a zpomaluje nárůst zaměstnanosti. To se může promítnout do slabšího růstu mezd pro domácnosti a menší finanční síly pro firmy, což nakonec povede ke snížení inflace.

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Christine Lagardeová, šéfka ECB

Raketová inflace přiměla ECB po jedenácti letech zvýšit sazbu. Konečně, říkají experti

Přečíst článek
Jerome Powell, šéf Fed

Fed rozpoutá úrokovou bitvu, kterou odnese zejména Itálie. A nejspíš i Češi

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme