Chmurný obraz, brexit stojí Velkou Británii 100 miliard liber ročně
Před třemi lety opustila Velká Británie společný trh Evropské unie (EU) a teď přišel účet: ekonomové spočítali, že Spojené království tratí 100 miliard liber ročně (2,7 bilionu korun), přičemž dopady zahrnují vše od obchodních investic až po nedostatek pracovních sil, píše agentura Bloomberg.
Přesně před třemi lety, 31. ledna 2020, přestala být Británie členem EU, analýza Bloombergu nyní vykresluje chmurný obraz škod způsobených odchodem. Ekonomové Ana Andradeová a Dan Hanson odhadují, že britská ekonomika je o čtyři procenta menší, než by mohla být, přičemž investice podniků výrazně zaostávají a nedostatek pracovníků v EU se prohlubuje.
Britská finanční smetánka loni pokračovala v úprku ze země. Země má zase o 1400 lidí se jměním přesahujícím milion dolarů méně. Důvodem jsou dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie v roce 2020. Počet bohatých exulantů ale loni přece jen ve srovnání s předcovidovými lety klesl, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na analýzu společnosti Henley & Partners.
Daň za brexit. Z Británie stále prchají davy milionářů
Money
„Dopustilo se Spojené království ekonomického sebepoškozování, když v roce 2016 hlasovalo pro vystoupení z EU? Dosavadní důkazy stále naznačují, že ano,” uvedli v analýze Andradeová a Hanson. „Hlavním závěrem je, že narušení jednotného trhu mělo rychlejší dopad na britskou ekonomiku, než se čekalo.“
Jejich zjištění nabourávají tvrzení britského premiéra Rishiho Sunaka, že brexit je pro Spojené království „obrovská příležitost”, která se začíná realizovat. Od 31. ledna 2020 „jsme udělali obrovský pokrok při využívání svobod, které nám nabízí brexit, k řešení generačních výzev. Ať už jde o nejrychlejší zavádění vakcín v Evropě, zajištění obchodních dohod s více než 70 zeměmi nebo znovuzískání kontroly nad našimi hranicemi,” uvedl Sunak v pondělí večer.
Kvůli nedostatku praktických lékařů se téměř každý čtvrtý člověk v Británii uchýlil k samoléčbě nákupem léků na internetu nebo v lékárně bez doporučení lékaře. Ukázal to průzkum institutu pro výzkum veřejného mínění Savanta ComRes, o kterém informovala stanice ITV.
V Británii kolabuje zdravotní péče, lidé se uchylují k domácí samoléčbě
Politika
Ostrý kontrast
Sunakovo tvrzení je ale v ostrém kontrastu s nedávnými průzkumy veřejného mínění, které naznačují rostoucí nespokojenost Britů s průběhem i výsledky brexitu i s ekonomickými prognózami. Studie Bloombergu uznává, že vypočítat, kolik bylo ztraceno v důsledku brexitu, není „ani snadné ani přesné“, v neposlední řadě proto, že odchod z EU se časově shodoval s pandemií koronaviru a poté se k němu přidala válka na Ukrajině.
Je však podle ní jasné, že ekonomická výkonnost Spojeného království se už po hlasování o vystoupení z EU v roce 2016 začala odchylovat od zbytku G7 – ekonomicky nejvyspělejších států světa – a od té doby se ještě rozšířila.
Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v listopadu proti předchozímu měsíci překvapivě zvýšil o 0,1 procenta, přispělo k tomu i mistrovství světa ve fotbale. Oznámil to britský statistický úřad. Snížila se tak pravděpodobnost, že britská ekonomika už loni vstoupila do recese. Vyhlídky na letošní rok však podle analytiků zůstávají nepříznivé.
Fotbal přihrál britské ekonomice. Díky mistrovství překvapivě vzrostla
Enjoy
Například investice jsou ve srovnání s G7 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Velká Británie a USA) o 13 procent nižší, ve Spojeném království je zaměstnáno o 370 tisíc pracovníků z EU méně, než by tomu bylo v případě, kdyby Británie zůstala v jednotném trhu, což je číslo jen částečně kompenzováno příchodem občanů mimo EU. „Nedostatek pracovních sil v krátkodobém horizontu zvyšuje inflační tlak a dále omezuje potenciální růst,“ napsali ekonomové. „To není dobrá zpráva pro ekonomiku, která čelí nepříznivým dlouhodobým vyhlídkám s trendem růstu o něco málo přes jedno procento.“
Pokud jde o obchod, je obrázek podle Bloombergu o něco méně negativní, přičemž ekonomové došli k závěru, že se nezdá, že by brexit zanechával jasnou stopu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
