Vláda chce v příštím roce podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) hospodařit s větším schodkem státního rozpočtu, než je letošní plánovaný 310 miliard korun. V dalších letech by měl deficit začít klesat zhruba o půl procentního bodu podílu na HDP. Schillerová to uvedla v pořadu Poledne s Moravcem.
Různé české i mezinárodní instituce snižují očekávání růstu české ekonomiky. Naposledy snížila očekávání Evropská komise. Jak však tvrdí Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, růst ekonomiky v posledních letech na pozadí německé stagnace naznačuje, že si česká ekonomika dokáže hledat vlastní cestu. Inflaci podle něj ČNB zvládne zkrotit.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta svého HDP. Podle serveru Politico se tím snaží zmírnit rostoucí napětí uvnitř aliance kvůli tomu, že břemeno podpory Kyjeva nenesou všechny země stejně.
Rusko zhoršilo výhled své ekonomiky. Vláda nyní čeká, že HDP letos vzroste jen o 0,4 procenta, zatímco dosud počítala s více než trojnásobným tempem. Podle vicepremiéra Alexandra Novaka má být slabší i růst v dalších letech.
Česko a sousední Polsko jdou podobnou cestou transformace ekonomik ze socialistických režimů k vyspělému hospodářství. V lecčems se ale liší, a každý ze zvolených modelů už ukázal své silné i slabé stránky. Vývoj české a polské ekonomiky v analýze srovnává student České zemědělské univerzity Josef Pechar, analýza je součástí jeho diplomové práce.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta díky spotřebitelům. Ekonomové hovoří o zklamání. Nicméně EU je na tom hůř.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 2,1 procenta. Růst táhla především domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod působil jako brzda. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu.
Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl dnes ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP.
Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 2,2 procenta, uvedl měnový fond v jarním výhledu globální ekonomiky. Ještě loni na podzim počítal s růstem české ekonomiky o dvě procenta. S růstem o 2,2 procenta prognóza počítá i na příští rok. Fond nicméně varuje před závažnějšími scénáři, pokud válka na Blízkém východě potrvá déle.
Americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí výrazně zpomalila. Hrubý domácí produkt Spojených států vzrostl v celoročním přepočtu o 0,5 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí činil růst 4,4 procenta. Vyplývá to z konečné zprávy zveřejněné americkým ministerstvem práce.
Evropská komise ✅ potvrdila, že uzavřela předběžný přezkum kvůli dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Týkal se zahraničních subvencí pro jihokorejskou společnost KHNP, která má nové bloky postavit. Přezkum podle mluvčí EK Siobhan McGarryové neodhalil žádné důkazy, že by byla porušena unijní pravidla.
Akcie na burzách v Soulu a v Tokiu dnes prudce oslabily, v Soulu hlavní akciový index 📉 odepsal přes osm procent. Investoři se zbavují akcií technologických firem, k jejichž růstu v poslední době přispíval i zájem o umělou inteligenci. Rozsáhlý výprodej vyvolaly obavy ze zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech a také další eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Rozhodnutí o složení české delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře dnes nepadlo, řekl prezident 👨 Petr Pavel novinářům při odchodu z úřadu vlády. Na schůzi kabinetu byl asi 20 minut. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle něj zopakoval, že vláda o delegaci do Ankary rozhodne 22. června. Pavel zároveň ocenil, že ho vláda schválila jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN, které se bude v září konat v New Yorku.
Vysoké ceny energií ⚡ zřejmě v příštích letech zabrzdí plány na výstavbu až 40 procent datových center v České republice. Ty přitom mají potenciál až miliardových výnosů pro tuzemské hospodářství. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGU.
Společnost Google představila nový otevřený hydrologický model založený na umělé inteligenci 🧠, který slouží k přesnějšímu předpovídání povodní a zlepšení ochrany před jejich dopady. Na vývoji a testování systému se podílel také Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který o tom informoval v tiskové zprávě.
Výrobce letadel Aero Vodochody Aerospace měl loni obrat 6,5 miliardy korun, meziročně o osm procent více. Na rekord v novodobé historii vzrostl zisk před zdaněním, a to z předloňských 102 milionů korun na 502 milionů korun. Informoval o tom mluvčí Aera Lukáš Hora.
Číst více
Evropské akcie zahájily týden výrazným 📉 poklesem, při kterém sestoupily na dvoutýdenní minimum. Dolů je tlačí eskalace konfliktu na Blízkém východě a globální výprodej akcií firem, které se zabývají umělou inteligencí. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztrácel 0,6 procenta a nacházel se blízko 619 bodů. Krátce po zahájení obchodování sestoupil až na 616,50 bodu.
Energetická společnost Pražská plynárenská v loňském roce vykázala čistý zisk přes 720 milionů korun, meziročně si však pohoršila o téměř 3️⃣5️⃣ procent. Klesly rovněž výnosy podniku, a to meziročně o 11 procent na 27,4 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za rok 2025.
Největší italská bankovní skupina Intesa Sanpaolo nabídla 3️⃣0️⃣,6️⃣ miliardy eur (zhruba 740 miliard korun) za převzetí menšího domácího konkurenta Monte dei Paschi di Siena (MPS). Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Dodala, že spojením podniků by vznikla druhá největší banka v eurozóně podle tržní hodnoty za španělským rivalem Santander.
Strana Občanská smlouva arménského premiéra 👨 Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany.