Na první pohled dobrá zpráva: česká ekonomika loni rostla rychleji než evropský průměr. Na druhé straně účtu ale přibývají miliardy dluhu a mizí důvod k optimismu. Podle NKÚ českému hospodářství dál chybějí reformy, vyšší produktivita i větší inovační výkon.
Zveřejněná makro predikce ministerstva financí (MF) vidí ekonomický růst v mírně horších barvách než v dubnu. Na víně je Hormuz i utahování měnových šroubů světových centrálních bank. Směrem dolů ale experti MF posunuli odhad růstu cen, větší růst naopak čeká mzdy a platy.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Česko by podle prezidenta Petra Pavla mělo příští rok vydat na obranu více než dvě procenta HDP. Pokud zůstane jen na této hranici, hrozí podle něj vzhledem k závazkům přijatým v Haagu vznik deficitu v obranných výdajích pro další roky. Prezident se chce debaty o rozpočtu osobně účastnit.
České výdaje na obranu příští rok výrazně vzrostou. Ministerstvo obrany má podle ministra Jaromíra Zůny hospodařit se 191 miliardami korun, tedy zhruba o 36 miliardami více než letos. Česko tím má splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Peníze mají mířit hlavně do modernizace armády, náboru vojáků a splátek už rozběhnutých projektů.
Ruská státní rozvojová banka VEB propustila hlavního ekonoma Andreje Klepače poté, co veřejně varoval před technologickým a ekonomickým zaostáváním Ruska. Jeden z nejvýraznějších ruských makroekonomů podle Reuters kritizoval náklady války na Ukrajině, rostoucí škody po útocích na infrastrukturu i závislost Moskvy na Číně.
Horko začíná být ekonomický problém, který se dá přepočítat na miliardy. Nad třiceti stupni klesá výkon zaměstnanců, rostou náklady firem a slábnou investice. Pět extrémně horkých let by podle propočtů mohlo Česku ukrojit 1,6 procenta HDP a dostat rozpočtový deficit za maastrichtskou hranici.
Sucho v Německu už není jen problém přírody, ale i ekonomiky. Nízká hladina Rýna, Dunaje a Labe omezuje nákladní dopravu a podle ekonoma Thila Schäfera může letos ubrat německému růstu až 0,4 procentního bodu. Křehké oživení největší evropské ekonomiky by se tak mohlo znovu změnit ve stagnaci.
Česko bývá označováno za 17. spolkovou zemi Německa. Tak vysoká je závislost naší ekonomiky na tamních zakázkách. Situace se ale začíná pomaloučku měnit, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila. Hrubý domácí produkt vzrostl proti začátku roku o 0,4 procenta a meziročně o dvě procenta. Výsledek potvrzuje odolnost hospodářství vůči drahým energiím a geopolitickému napětí, současně ale mírně zaostal za očekáváním trhu. Růst dál táhnou především útraty domácností, nově se přidaly průmysl a zahraniční obchod. Slabým místem zůstávají podnikové investice.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie mají výraznější a dlouhodobější hospodářské dopady, než naznačují oficiální statistiky. Analýza satelitních snímků ukázala, že ekonomická aktivita v nejbližším okolí zasažených provozů mohla klesnout až o 11 procent.
