Žebříček prestižního magazínu The Economist, který Česko zařadil mezi ekonomické premianty, vyvolal tradiční vlnu sebechvály politiků a současně i gaslightingu názorových oponentů. Víc než cokoliv jiného se ukazuje, že neumíme číst v ekonomických ukazatelích. Ty tu nejsou od toho, aby se po jejich publikaci otevíralo šampaňské, ale aby se podle nich tvořila politika.
Španělsko by příští rok mělo mít poprvé za téměř dvě desetiletí nižší rozpočtový deficit než Německo, upozornil list Financial Times. Španělský deficit se má podle nejnovější prognózy centrální banky letos snížit již pátým rokem za sebou, a to na 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok pak dále klesne na 2,3 procenta. Rozpočtový schodek Německa se má podle nezávislé skupiny poradců vlády příští rok naopak zvýšit na 3,1 procenta z letošních 2,3 procenta HDP.
Nová data statistického úřadu hlásí, že česká ekonomika roste ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,7 procenta. Ve společnosti by to mělo vyvolat pocit uspokojení. Sláva, rosteme. Jsme premianty Evropy. Přes všechny špatné zprávy kolem nás Česko prosperuje. To je ovšem špatný výklad děje.
Česko přichází změnou času o 180 miliard korun ročně, i kvůli neblahým dopadům na zdraví, plyne z analýzy London Schoool of Economics. Přitom úspora ze změny činí jen 84 milionů korun, tedy asi 2000krát méně.
Růst české ekonomiky činil ve druhém letošním čtvrtletí 2,6 procenta. Údaj v úterý potvrdil Český statistický úřad. Jedná se o nejvýraznější meziroční vzestup tuzemského hospodářství od druhého čtvrtletí roku 2022. Hlavním tahounem ekonomiky je přitom letos spotřeba domácností.
Podrobné výsledky českého HDP za druhé čtvrtletí potvrzují, že míra úspor domácností zůstává i nadále vysoká a že firmy se do investic příliš nehrnou.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Česká ekonomika od dubna do června rostla citelně více, než nač ukazoval prvotní odhad. Obava z dopadu amerických cel na ni se zatím nenaplňuje. Naopak, Donald Trump povzbudil zahraniční poptávku po českém exportu.
Zkrácení pracovního týdne na čtyři dny se zachováním plné mzdy i výkonu by mohlo představovat cestu k budoucí udržitelnosti práce a růstu. Testování v cizině i Česku potvrdilo zvýšení efektivity a příjmů podniků i zlepšení duševního zdraví zaměstnanců. Uvedl to Institut pro politiku a společnost (IPS).
Horší konečná data souvisejí podle statistiků především se špatným vývojem v průmyslové výrobě.
