Za hořícími barikádami ve Francii se skrývá vážnější hrozba, a to dluhová krize druhé největší ekonomiky eurozóny. Výnosy desetiletých dluhopisů vyskočily na 5,1 procenta, státní dluh se blíží 120 procentům HDP a do roku 2030 musí Paříž přefinancovat přes bilion dolarů. Před výbušnou krizí, která by mohla otřást celou Evropou, varuje i nobelista Paul Krugman.
Trhy zatím Česku za rozpočtovou politiku nové vlády netrestají. Od loňských voleb zdražilo české desetileté půjčování o 80,9 bazického bodu, německé o 76,1, rozdíl je tedy pouhých 4,8 bodu. Hůře než Česko dopadlo 13 z 23 sledovaných zemí EU. Vysoký výnos tak vychází spíš z doby před volbami.
Česko se zadlužuje rychleji a míří k vyšším deficitům, přesto to podle ratingové agentury S&P nemusí znamenat zhoršení jeho hodnocení. Rozhodující totiž není jen samotný růst českého dluhu, ale také vývoj v zemích se srovnatelným ratingem, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pokud se budou ostatní státy zadlužovat stejným nebo ještě rychlejším tempem, může si Česko relativně polepšit – a dočkat se i zvýšení ratingu.
Příznivci nerůstu mohou přestat bojovat. Velké země jej již prožívají, případně se mu rychle přibližují, ukazují data o změně HDP na osobu v jednotlivých zemích. Podle magazínu The Economist roste počet zemí, které nerostou či jejichž růst je výrazně pomalejší než v předchozích letech. Týká se to zhruba čtyř miliard lidí. A bude to mít zásadní společenské dopady.
Na první pohled dobrá zpráva: česká ekonomika loni rostla rychleji než evropský průměr. Na druhé straně účtu ale přibývají miliardy dluhu a mizí důvod k optimismu. Podle NKÚ českému hospodářství dál chybějí reformy, vyšší produktivita i větší inovační výkon.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Francouzská ekonomika v první polovině roku nečekaně stagnovala a recesi se vyhnula jen těsně. Slabší výkon dál komplikuje snahu vlády snižovat rozpočtový deficit a zvyšuje pochybnosti, zda se podaří splnit letošní růstový plán.
České hospodářství pokračovalo ve druhém čtvrtletí v růstu, jeho tempo však mírně zaostalo za prvním odhadem statistiků. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 1,9 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,4 procenta. Ekonomiku podpořily útraty domácností, vládní spotřeba, investice i zahraniční obchod
Vláda při přípravě rozpočtu na příští rok dál posouvá hranice schodku a rozdává miliardy, aniž by bylo jasné, kde chce šetřit. Rostoucí zadlužení přitom nepovažuje za akutní problém, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Zveřejněná makro predikce ministerstva financí (MF) vidí ekonomický růst v mírně horších barvách než v dubnu. Na víně je Hormuz i utahování měnových šroubů světových centrálních bank. Směrem dolů ale experti MF posunuli odhad růstu cen, větší růst naopak čeká mzdy a platy.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
