Reklama

Centrální banky způsobí recesi, míní ekonomové. Je to cíl, ne chyba

Brotánie, Tower bridge
ČTK
Stanislav Šulc

Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci. 

Reklama

V ekonomice nic není zadarmo, náklady se však mohou projevit se značným zpožděním. Důkazem toho je i současná vlna inflace, která je důsledkem řady rozhodnutí z předchozích let. To jsou slova hlavního ekonoma finanční skupiny DRFG Martina Slaného. A stejně uvažují také centrální bankéři po celém světě. 

I proto se nyní pokoušejí nejen svá rozhodnutí z let následujících po finanční krizi v roce 2008 napravit. Tehdy přišli se dvěma zásadními léky na finanční krizi – se snižováním sazeb až do záporných hodnot a odkup dluhopisů, takzvané kvantitativní uvolňování. 

Důsledek: masivní nárůst peněz v ekonomice, který vedl k razantnímu růstu všeho. Hospodářství jednotlivých států, zisků firem, cen akcií, platů a mezd, ale také cen nemovitostí… Výsledek? Nyní již těžko zvládnutelný růst inflace. 

Jerome Powell, Předseda Federálního rezervního systému USA

Fed může překvapit a zvýšit sazby více, než se čekalo. Na stole je růst o 75 až 100 bodů

Fed v nadcházejícím týdnu patrně zvýší úrokové sazby o 75 bazických bodů. Odhaduje to agentura Bloomberg, podle níž americkou centrální banku k takovému kroku tlačí „tvrdá data“ z vývoje tamní ekonomiky.

Přečíst článek

Bude to bolet 

I proto centrální banky po celém světě především v letošním roce radikálně otáčejí kormidlem měnových politik a zvyšují sazby. Podle dat agentury Bloomberg v letošním kalendářním roce zvýšilo sazby již 90 centrálních bank, většina z nich se alespoň jedenkrát uchýlila k jednorázovému růstu o 75 bazických bodů. Právě v tomto týdnu se přitom očekává, že podobný skok zopakuje také americký Fed, nejméně o 50 bodů pak své sazby zvýší Bank of England. 

Reklama

Šéfové a šéfky předních světových centrálních bank svůj cíl prezentují jasně: Bez růstu sazeb se inflace ještě více utrhne. Musíme jednat. A ano, bude to bolet. „Domácnostem i podnikům způsobíme docela dost bolesti,“ uvedl ostatně šéf amerického Fedu Jerome Powell. 

Aktuální akce centrálních bankéřů má jediný cíl – odsát podstatnou část peněz z oběhu. To povede ke krocení inflace. A podle kritiků bude dalším efektem také zastavení růstu hospodářství jednotlivých států. Kritici přitom nepochopili, že nejde o chybu, ale vlastnost, respektive cíl aktuálních opatření. Jedině ochlazení ekonomiky ochladí i inflaci. 

Recese za rohem 

K zastavení růstu směřuje velká část ekonomik. Bloomberg momentálně odhaduje růst americké ekonomiky pro rok 2023 na 0,9 procenta, přitom ještě letos v březnu očekával růst o 2,5 procenta. Eurozóně predikuje růst jen 0,5 procenta (na jaře to byla více než dvě procenta). Británie pak podle Bloombergu v příštím roce upadne do recese a její ekonomika bude klesat. Přitom na počátku letošního roku experti očekávali růst na úrovni 2,2 procenta. 

To samozřejmě povede k celé řadě negativním dopadům na jednotlivé společnosti a například investiční fond BlackRock odhaduje, že takovýto pokles růstu v USA přinese další tři miliony nezaměstnaných. 

Čtěte více na téma recese

Česká recese? Jeden kvartál 

Česká ekonomika zatím stále roste, a to navzdory inflaci, očekávaným potížím s cenami energií i předpokládanému snížení spotřeby domácností. Česká národní banka (ČNB), která ve zvyšování sazeb patřila k průkopníkům v aktuálním cyklu a jež drží jedny z nejvyšších sazeb na světě (7 procent), však také předpokládá závažné propady. A to už ve čtvrtém kvartálu letošního, a zejména v prvním čtvrtletí příštího roku. 

Ve své aktuální makroekonomické predikci ČNB uvádí, že hospodářský růst na konci letošního roku klesne de facto na nulu a poté klesne téměř o procento pod ni. 

„Ekonomika ve druhé polovině letošního roku klesne. Významně k tomu přispěje propad spotřeby domácností v návaznosti na pokles jejich reálných příjmů. V příštím roce se ekonomický růst obnoví,“ komentuje ČNB prognózu. Celkový růst české ekonomiky pro rok 2023 nyní centrální banka odhaduje na 1,1 procenta. Přitom rok 2022 má celkově skončit s růstem 2,3 procenta, naopak v roce 2024 tuzemské hospodářství poroste tempem 3,8 procenta. 

Český premiér Petr Fiala

Fiala vyzval k rozumnému hospodaření s energiemi, stát půjde příkladem

K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v dnešním mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také průmyslu i celé české ekonomice. Fiala bude důsledně trvat na tom, aby stát se svými institucemi šel v šetření příkladem.

Přečíst článek

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

ilustrační foto

Které země letos zvýšily základní sazby? Podívejte se na přehled

Přečíst článek
Christine Lagardeová, šéfka ECB

Raketová inflace přiměla ECB po jedenácti letech zvýšit sazbu. Konečně, říkají experti

Přečíst článek
Jerome Powell, šéf Fed

Fed rozpoutá úrokovou bitvu, kterou odnese zejména Itálie. A nejspíš i Češi

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme