Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.
Starosta švýcarské obce Crans-Montana Nicolas Féraud řekl, že v baru Le Constellation, který minulý čtvrtek vyhořel, nebyly mezi lety 2020 a 2025 prováděny žádné pravidelné kontroly požární bezpečnosti. Informovala o tom agentura Reuters. Z analýzy asi 60 dokumentů vyplývá, že podnik prošel kontrolou naposledy v roce 2019. Při požáru o silvestrovské noci zahynulo 40 lidí a dalších 119 bylo zraněno.
Po výbuchu a následném požáru v baru ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana v noci na dnešek zemřelo několik desítek lidí a dalších zhruba sto utrpělo většinou závažná zranění. Podle tiskových agentur to sdělila místní policie. Italská diplomacie s odvoláním na švýcarské úřady informovala o 40 mrtvých. Část obětí podle policie tvoří cizinci.
Švýcarsko musí zvýšit úsilí o ochranu děti před riziky spojenými s internetovými sociálními sítěmi. V rozhovoru s listem SonntagsBlick to uvedla švýcarská ministryně vnitra Elisabeth Baumová-Schneiderová. Signalizovala, že je otevřená zákazu přístupu dětí na sociální sítě.
Švýcaři v referendu odmítli návrh na zavedení daně pro nejbohatší občany, pomocí níž by se financoval boj proti klimatické změně, uvedl server CNBC a další média. Podle magazínu Bilanz vlastní 300 nejbohatších Švýcarů majetek přesahující 850 miliard franků, tedy téměř 22 bilionů korun. Právě tato skupina měla být hlavním terčem iniciativy, kterou iniciovala mládežnická organizace levicové Sociální demokracie.
Švýcarský hodinářský průmysl zažil v říjnu další citelný pokles: export švýcarských hodinek se snížil již třetí měsíc v řadě, tentokrát o 4,4 procenta na 2,2 miliardy švýcarských franků. Vyplývá to z aktuálních údajů Federace švýcarského průmyslu hodinek, které zveřejnila agentura Bloomberg.
Spojené státy pracují na dohodě o snížení cel na dovoz ze Švýcarska, uvedl americký prezident Donald Trump. Aktuální sazba činí 39 procent, o nové šéf Bílého domu ještě nerozhodl. Informuje o tom agentura Reuters. USA jsou pro švýcarské výrobky jedním z nejdůležitějších trhů.
Americká celní agentura zveřejnila detaily obchodní „dohody“ mezi USA a Švýcarskem. Nečekanou novinkou je i to, že se celní řízení bude vztahovat také na dovoz kilových a 100uncových cihel zlata. Doposud přitom zlato bylo podobných povinností chráněno, stejně jako je třeba v Česku vyčleněno z daně přidané hodnoty.
Švýcarsko hodlá pokračovat v jednáních se Spojenými státy o clech, a to i po stanoveném termínu 7. srpna, a je připraveno učinit atraktivnější nabídku. Po krizovém zasedání to oznámila švýcarská vláda. Rozhodnutí přichází v době, kdy odborníci varují, že nově oznámené 39procentní clo na dovoz švýcarského zboží do USA by mohlo vyvolat recesi švýcarské ekonomiky, informuje agentura Reuters.
Švýcarsko najednou zůstalo úplně osamocené, píše deník Tages-Anzeiger v reakci na 39procentní clo, které na dovoz zboží ze Švýcarska do Spojených států ohlásil americký prezident Donald Trump. List z toho vyvozuje, že je třeba, aby se tato alpská země více orientovala na Evropu.
Trump přitvrdil vůči Švýcarsku, uvalil na něj 39procentní clo. Jde o předzvěst jeho vysokého cla na dovoz farmaceutických přípravků z EU? ptá se ekonom Lukáš Kovanda.
Brazilský nejvyšší 👨⚖️ soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce, který byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal dnes trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům, informovala agentura EFE.
Evropský parlament rozhodne o nových unijních právních předpisech, které mají zefektivnit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU ❌ nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území EU.
Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii 🤝 shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení vojenské podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady.