Propad prodejů v prodejích i tržbách. Tak vloni dopadl trh s luxusními švýcarskými hodinkami podle čerstvých dat Federace švýcarského hodinářského průmyslu. Přímo i nepřímo se na tom podepsal vláda Donalda Trumpa. I tak ale USA zůstávají největším odbytištěm pro luxusní hodinky.
Švýcarský hodinářský průmysl zažil v říjnu další citelný pokles: export švýcarských hodinek se snížil již třetí měsíc v řadě, tentokrát o 4,4 procenta na 2,2 miliardy švýcarských franků. Vyplývá to z aktuálních údajů Federace švýcarského průmyslu hodinek, které zveřejnila agentura Bloomberg.
Spojené státy pracují na dohodě o snížení cel na dovoz ze Švýcarska, uvedl americký prezident Donald Trump. Aktuální sazba činí 39 procent, o nové šéf Bílého domu ještě nerozhodl. Informuje o tom agentura Reuters. USA jsou pro švýcarské výrobky jedním z nejdůležitějších trhů.
Americká celní agentura zveřejnila detaily obchodní „dohody“ mezi USA a Švýcarskem. Nečekanou novinkou je i to, že se celní řízení bude vztahovat také na dovoz kilových a 100uncových cihel zlata. Doposud přitom zlato bylo podobných povinností chráněno, stejně jako je třeba v Česku vyčleněno z daně přidané hodnoty.
Švýcarsko hodlá pokračovat v jednáních se Spojenými státy o clech, a to i po stanoveném termínu 7. srpna, a je připraveno učinit atraktivnější nabídku. Po krizovém zasedání to oznámila švýcarská vláda. Rozhodnutí přichází v době, kdy odborníci varují, že nově oznámené 39procentní clo na dovoz švýcarského zboží do USA by mohlo vyvolat recesi švýcarské ekonomiky, informuje agentura Reuters.
Švýcarsko najednou zůstalo úplně osamocené, píše deník Tages-Anzeiger v reakci na 39procentní clo, které na dovoz zboží ze Švýcarska do Spojených států ohlásil americký prezident Donald Trump. List z toho vyvozuje, že je třeba, aby se tato alpská země více orientovala na Evropu.
Trump přitvrdil vůči Švýcarsku, uvalil na něj 39procentní clo. Jde o předzvěst jeho vysokého cla na dovoz farmaceutických přípravků z EU? ptá se ekonom Lukáš Kovanda.
Masa ledu a půdy pohřbila část vesnice Blatten ve švýcarském údolí Lötschental v Bernských Alpách. Podle informací představitelů kantonu Valais se utrhly tři miliony kubíků sutě.
Ve Švýcarsku začalo jednání o clech mezi americkým ministrem financí Scottem Bessentem a čínským vicepremiérem Čche Li-fengem, píší agentury. Schůzky se účastní také americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer. Jde o první setkání představitelů obou zemí poté, co americký prezident Donald Trump vyvolal obchodní válku zavedením vysokých cel, které v případě čínského zboží výrazně přesahují 100 procent. Čína reagovala uvalením vlastních vysokých cel.
Generální ředitel největší švýcarské banky UBS Sergio Ermotti si loni včetně prémií vydělal 14,93 milionu franků (388 milionů korun). Meziročně je to po přepočtu na celý rok méně, uvedla banka ve své výroční zprávě. Odměňování teď podléhá přísnějším pravidlům a o dalším omezení se ve Švýcarsku vede politická debata. UBS je totiž po převzetí svého rivala Credit Suisse větší než celá švýcarská ekonomika.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.