Pády regionálních bank v USA znejistily trh. Nad bankovní sektor se stáhla mračna. Existují však i světlé výjimky. Třeba brazilská digitální banka Nubank, která úspěšně expanduje do dalších zemí Latinské Ameriky. Do jejích akcií investoval i Warren Buffett. Od března jejich hodnota raketově roste.
Americký Federální rezervní systém (Fed) schválil své desáté zvýšení úrokových sazeb za něco málo přes rok. V jednomyslném rozhodnutí, které trhy široce očekávaly, zvýšil Fed svou základní výpůjční sazbu o 0,25 procentního bodu. Zvýšení posouvá sazbu do cílového rozmezí 5 až 5,25 procenta, což je nejvíce od srpna 2007, uvedl server CNBC.
Celková výše dluhu USA zhruba 573krát převyšuje roční výkon české ekonomiky, varuje dlouholetý investiční stratég George Sorose. Bankovní krize v USA přitom prý teprve začíná, komentuje rostoucí zadlužení Spojených států i tamní bankovní krizi ekonom Lukáš Kovanda.
Akcie na světových trzích v prvních čtyřech měsících letošního roku většinou posílily. Řada evropských akciových indexů dosáhla maxima, dařilo se hlavně technologickým firmám, ukazují statistiky.
Na švýcarský úřad Finma, který vykonává dohled nad finančním sektorem, už přišly stovky žalob kvůli způsobu, jakým švýcarský stát zachránil banku Credit Suisse. Spor se vede zejména o dluhopisy AT1, které nechal úřad v záchranném procesu ocenit na nulu, čímž smazal jejich úhrnnou hodnotu zhruba 17 miliard dolarů (asi 365 miliard korun). Informovala o tom agentura Bloomberg. Celkem už se náhrady soudní cestou dožadují držitelé více než třetiny těchto dluhopisů.
Americká investiční banka Morgan Stanley hodlá ve druhém čtvrtletí propustit zhruba 3000 lidí, což odpovídá téměř čtyřem procentům zaměstnanců. Uvedly to zahraniční agentury. Banka podle nich reaguje na obtížnější ekonomické podmínky a nižší počet fúzí a akvizic.
Americká centrální banka již ve středu oznámí nové hodnoty základních úrokových sazeb. Očekává se, že sazby porostou, a téměř unisono zní, že nárůst bude činit 25 bazických bodů. Zároveň se téměř všichni shodují na tom, že v aktuálním cyklu půjde o poslední zvýšení sazeb. Důvod? Strach o finanční stabilitu.
Ve Spojených státech končí za méně než dva měsíce už třetí velká banka. Úřady zavřely finanční ústav First Republic Bank z Kalifornie, jeho novým vlastníkem bude největší americká banka JPMorgan Chase & Co, oznámila Federální společnost pro pojištění vkladů.
Akcie problémové banky First Republic dnes prudce oslabovaly, obchodování s nimi bylo nakonec pozastaveno. Akcie reagují na zprávu serveru CNBC, že podnik pravděpodobně směřuje do nucené správy pod americkou Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC). O záchraně banky podle zdrojů agentury Reuters mimořádně jednají američtí představitelé.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o 1,1 procenta. Je to nečekaně prudké zpomalení z 2,6 procenta ve čtvrtém kvartálu, uvedlo ve svém rychlém odhadu americké ministerstvo obchodu. Analytici očekávali, že největší ekonomika světa zpomalí růst pouze na dvě procenta.
Březnový otřes v bankovním sektoru sice položil jen pár regionálních bank v USA a Credit Suisse. Dlouhodobý dopad to však bude mít na celou ekonomiku. Banky totiž přestávají být ochotné poskytovat úvěry, což pocítí zejména malé a střední podniky a také začínající firmy, uvedli odborníci na Investiční snídani nazvané Alternativní financování aneb Jak přečkat zamrzlý trh. Pořádala ji investiční společnost EMUN, byznysový portál newstream.cz byl mediálním partnerem akce.
Pádem americké středně velké banky Silicon Valley Bank (SVB) odstartovaly v březnu 2023 problémy nejen na bankovním trhu USA, ale i v Evropě. Jednalo se o druhý největší bankrot banky v americké finanční historii a největší od pádu společnosti Washington Mutual v roce 2007. Konec poté ohlásily americké banky Signature Bank a First Republic Bank, ve Švýcarsku věhlasná Credit Suisse, kterou zachránila jen fúze s tamním rivalem, bankou UBS. Co za krizí stojí a jaké má dopady na ekonomiku ve světě?
Co stojí za pádem bank?
Silicon Valley Bank se specializovala se na technologické společnosti podporované rizikovým kapitálem. Rostoucí úroky, obavy z recese a zpomalení trhu s primárními nabídkami akcií ztěžovaly začínajícím společnostem možnosti, jak získat další hotovost. To zřejmě způsobilo snížení vkladů firem u bank, jako byla SVB. Z obdobných důvodů vznikla panika i na britském trhu.
Credit Suisse doplatila na chybná rozhodnutí manažerů v minulosti a také na skandály ve svém investičním bankovnictví. Vaz jí zlomila až krize důvěry v polovině března, kdy klienti začali ve velkém vybírat vklady.
Jaké jsou důsledky?
Pád SVB způsobil krach i Signature Bank a First Republic Bank a drastický propad akcií dalších bank a souvisejících investorských aktivit.
Z aktuální březnové studie publikované americkým Národním úřadem ekonomického výzkumu vyplývá, že v kolapsovém stavu se může ocitnout až skoro 190 bank v USA. Znamenalo by to mimo jiné růst ceny bitcoinu a kryptoměn obecně.
Největší švýcarská banka UBS souhlasila s tím, že za zhruba tři miliardy švýcarských franků koupí svého domácího rivala Credit Suisse. Jde o jednu z největších transakcí svého druhu v bankovním sektoru za desítky let.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončí zásah Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě. Dnes to prohlásil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti.
Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupí v hlavním programu na téma populismus a zúčastní se panelu k Ukrajině. Také absolvuje bilaterální jednání a zúčastní se literárního večera pořádaného jako předvoj Frankfurtského knižního veletrhu. Pavel bude na konferenci v pátek 13. února a sobotu 14. února.
Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident Petr Pavel, důvěřuje mu 62 procent lidí. Následuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s důvěrou 50 procent a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s důvěrou u 44 procent lidí. Naopak nejvyšší nedůvěru, 70 procent, má vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Dvě třetiny lidí nedůvěřují předsedovi Sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), šest z deseti lidí nevěří také ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé).
Ministerstvo financí v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 21,9 miliardy korun. Zájem investorů byl větší, připraveni byli nakoupit české obligace v hodnotě 36,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala.
Počet strojvedoucích v Česku loni poprvé od roku 2022 vzrostl. Celkem jich loni Drážní úřad evidoval 9356, což je oproti předloňsku o téměř 200 více. Často jde ale například o strojvůdce, kteří se k profesi po nějaké době vrátili, nebo strojvůdce za zahraničí. Počet nově vydaných licencí totiž klesl.
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.