Česká ekonomika ztrácí svůj dosavadní náskok před Polskem a bez zásadního zvýšení produktivity může během příští dekády přijít i o část svého postavení ve střední Evropě. Dosavadní model založený na levnější práci, vysoké zaměstnanosti a dlouhé pracovní době se vyčerpává, zatímco investice do vzdělávání, výzkumu či infrastruktury zaostávají, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Polská vláda chce znovu prosadit mimořádnou 60procentní daň z nadměrných zisků ropných firem. Výtěžek chce použít ke zlevnění pohonných hmot, premiér Donald Tusk ale musí znovu narazit na prezidenta Karola Nawrockého, který návrh už jednou zablokoval.
Pět korun dolů na stojanu zní jako dobrá zpráva. Jen do chvíle, než se ukáže, kdo rozdíl zaplatí. Polsko už několikrát zlevnilo pohonné hmoty pomocí daní a cenových stropů. Pod tlak tím může dostat i českou vládu a rozpoutat závod, v němž se účet pouze přesune. Motorista u pumpy ušetří, stejný člověk ale může účet zaplatit jako daňový poplatník.
Polsko dokončilo za loňský rok téměř 209 tisíc bytů, Česko jen něco přes 33 tisíc. Rozdíl nezmizí ani po přepočtu na počet obyvatel. Severní soused staví rychleji také obchodní nemovitosti a český kapitál toho stále výrazněji využívá. Tuzemský trh má však jednu silnou disciplínu. Tou je logistika.
Polský premiér Donald Tusk reagoval mimořádně ostře na vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku. Podle něj se z úspěchu německé krajní pravice mohou v Polsku radovat jen „idioti nebo zrádci“. Varšava má obavy hlavně z postojů AfD k Rusku, Ukrajině a Schengenu.
Premiér Andrej Babiš tvrdí, že v kauze dezinformací o údajných polských územních nárocích selhala česká rozvědka a chyboval také velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák. Informaci měl podle něj stát získat výrazně dříve. Vláda už podle premiéra přijala opatření, aby se podobná situace neopakovala.
Premiér Andrej Babiš zkritizoval zpravodajské služby za to, že se o dezinformační kampani kolem údajných polských územních nároků vůči Česku dozvěděl z médií nebo informace dostal pozdě. Prezident Petr Pavel označil celou akci za cílenou provokaci, která má narušit vztahy Čechů a Poláků.
Na chodníku před Vratislavskou univerzitou klečí drobná bronzová postavička s knihou. O několik ulic dál se jiný trpaslík pokouší vybrat peníze z bankomatu. Další tlačí kouli, hasí požár, veze kufr nebo sedí před restaurací s příborem v ruce, nebo vesluje u řeky.
Severní soused Česka by se měl již brzy dočkat několika významných zahraničních investic. Vedle těžby mědi se zahraniční investice zaměří také na posílení místního technologického sektoru a elektromobility. Pozitivní zprávou pro Poláky pak je, že investice by měly zamířit především do ekonomicky problematických oblastí v německém i českém pohraničí.
Tradiční výrobce pracovní a armádní obuvi Prabos ze Slavičína může přejít pod kontrolu polské skupiny Arlen. Ta chce od hlavního akcionáře Juraje Vozára ve dvou krocích získat přes 75 procent akcií za zhruba 195 milionů korun. Obě firmy už spolupracovaly na tendrech pro polskou armádu.
Do Polska se už nejezdí jen pro levnější maso, máslo nebo drogerii. Varšava na druhou polovinu srpna snížila DPH u benzinu a nafty z 23 na osm procent a obnovila regulaci cen paliv. Češi tak mohou za hranicemi ušetřit nejen u pokladny, ale nově také při tankování.
Vysocí ruští političtí a energetičtí činitelé dnes vyzvali Evropskou unii, aby přehodnotila plánovaný zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) 🔥 z Ruska. Poukázali v této souvislosti na nízkou úroveň zásob plynu v EU, informovala agentura Reuters. Zákaz dovozu ruského LNG do EU by měl vstoupit v platnost na začátku ledna.
Euro 📉 oslabuje vůči americkému dolaru. Na finančních trzích panuje nejistota, za kterou stojí mimo jiné vysoké ceny ropy a obavy ohledně vývoje ve Francii. Krátce před 16:30 středoevropského letního času jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1190 dolaru.
