Raketová inflace přiměla ECB po jedenácti letech zvýšit sazbu. Konečně, říkají experti
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011.
ECB zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je výraznější, než ECB původně avizovala. Základní sazba ECB se od března 2016 držela na rekordním minimu nula procent. Depozitní sazbu dnes banka zvýšila na nula procent z dosavadních minus 0,50 procenta. Původně signalizovala, že hodlá tento měsíc úroky zvýšit o čtvrt procentního bodu.
[[Twitter status: https://twitter.com/ecb/status/1550103832335622145]]
Zvýší Evropská centrální banka úroky? A pokud ano, bude to o čtvrt procentního bodu, nebo dokonce o půl? A zvládnou zadlužené jižní státy eurozóny zvýšené nároky na obsluhu svých dluhů?
ECB řeší úrokové sazby. Volí mezi rostoucí inflací a hrozbou krachu Itálie
Money
ECB zároveň představila nový program nákupů dluhopisů, jehož smyslem je udržet pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny, jako je Itálie.
Tuzemští experti rozhodnutí ECB přivítali. „Konečně. Jsme ale teprve na začátku,“ uvedla na Twitteru hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
[[Twitter status: https://twitter.com/HelenaHorska/status/1550099675306496000]]
„Evropská centrální banka velmi dlouho otálela, nakonec se ale pod tíhou ekonomické reality rozhodla základní úrokovou sazbu zvýšit. Tento krok je pokusem o snížení inflace," uvedl analytik společnosti Portu Filip Louženský. „Důvodem zatím poněkud laxního přístupu nebylo přehlížení nebo ignorování inflace, ale obavy o úroky státních dluhopisů některých předlužených států," dodal.
ECB signalizovala, že bude úrokové sazby dál zvyšovat. „Na nadcházejících zasedáních Rady guvernérů bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu,“ uvedla ECB. Zároveň představila program s názvem Transmission Protection Instrument (TPI), který jí umožní nakupovat dluhopisy v případě nadměrných rozdílů v nákladech na půjčky mezi členskými státy eurozóny.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled
Money
Euro na rozhodnutí centrální banky zareagovalo růstem, připisovalo si zhruba 0,8 procenta na 1,0265 amerického dolaru.
Evropský statistický úřad Eurostat tento týden oznámil, že míra inflace v eurozóně se v červnu vyšplhala na rekordních 8,6 procenta, zatímco v květnu činila 8,1 procenta. Statistický úřad tak potvrdil svůj odhad ze začátku července. Inflaci už delší dobu zvyšuje růst cen energií a potravin, tempo zdražování nabralo na intenzitě i v důsledku války na Ukrajině.
Euro dnes zřejmě po skoro dvaceti letech bude nominálně slabší než dolar. Obě měny jsou blízko prolomení takzvané parity.
Lukáš Kovanda: Energie a ECB stahují euro pod dolar
Názory
Základní úrokové sazby zvyšují i další centrální banky ve světě. Například Fed v letošním roce ve snaze mírnit inflaci zvýšil úrokové sazby už třikrát, celkem o 1,5 procentního bodu. Jeho základní úroková sazba se tak nyní nachází v pásmu 1,50 až 1,75 procenta. Předpokládá se, že Fed příští týden přikročí k jejímu dalšímu zvýšení.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Tak vysoko byla její základní sazba naposledy v roce 1999. ČNB kvůli rostoucí inflaci zahájila zvyšování úroků již loni v červnu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
