Vyšší rozpočtové schodky v Česku samy o sobě inflaci nezvyšují, protože jejich dopad tlumí Česká národní banka vyššími sazbami. V eurozóně by však tato brzda fungovala slaběji a Česko by mohlo čelit vyšší inflaci i zadlužení, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropskou centrální banku může už v nejbližších týdnech zasáhnout zásadní personální otřes. Její prezidentka Christine Lagardeová by se totiž mohla stát novou předsedkyní Světového ekonomického fóra, známého především každoročními setkáními politických a ekonomických elit v Davosu. Podle dnešních informací agentury Reuters by o jejím jmenování mohlo být rozhodnuto již 2. listopadu. Znamenalo by to předčasný konec jejího působení v čele ECB, kde jí řádný mandát vyprší až v říjnu 2027.
Zatímco centrální bankéři v eurozóně a Spojených státech v září zdražili peníze, jejich čeští kolegové zůstali v klidu. ČNB podle očekávání ponechala základní sazbu na 3,75 procenta. Další zvýšení úroků do konce roku však analytici nevylučují.
Euro Slovensko před inflačním šokem neochránilo a tamní domácnosti navíc měly výrazně menší možnost kompenzovat růst cen vyššími úroky na vkladech. Od začátku covidu byla kumulovaná inflace na Slovensku dokonce mírně vyšší než v Česku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rozdíl mezi průměrným a prvotřídním obchodním účtem se v klidném trhu neprojeví. Ukáže se ve chvíli, kdy Fed nebo ECB překvapí trh a o výsledku celého měsíce za ne rozhodovat kvalita plnění příkazů.
Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Klíčová depozitní sazba zůstává na 2,25 procenta. Bankéři si chtějí počkat, jak se do inflace promítne energetický šok vyvolaný konfliktem na Blízkém východě. Pokud ceny ropy zůstanou vysoko, další zvýšení sazeb může přijít už v září.
Marine Le Penová upevňuje pozici favoritky francouzských prezidentských voleb. Čím více její preference rostou, tím větší může být snaha dohodnout nového šéfa Evropské centrální banky ještě za prezidenta Emmanuela Macrona.
Evropská centrální banka je po červnovém zvýšení sazeb podle člena Rady guvernérů Emmanuela Moulina v lepší pozici. Rychlý pokles cen ropy zmírnil inflační tlak a otevřel prostor k opatrnějšímu postupu, i když další rozhodnutí ECB zůstává nejisté.
Sázka na silné euro se začíná drolit. Investoři se znovu obracejí k dolaru, protože Fed působí tvrději než ECB a Evropu straší drahá ropa i slabší růst. Wall Street proto bere své optimistické výhledy zpět.
Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
