Zatímco centrální bankéři v eurozóně a Spojených státech v září zdražili peníze, jejich čeští kolegové zůstali v klidu. ČNB podle očekávání ponechala základní sazbu na 3,75 procenta. Další zvýšení úroků do konce roku však analytici nevylučují.
Evropská centrální banka je po červnovém zvýšení sazeb podle člena Rady guvernérů Emmanuela Moulina v lepší pozici. Rychlý pokles cen ropy zmírnil inflační tlak a otevřel prostor k opatrnějšímu postupu, i když další rozhodnutí ECB zůstává nejisté.
Sázka na silné euro se začíná drolit. Investoři se znovu obracejí k dolaru, protože Fed působí tvrději než ECB a Evropu straší drahá ropa i slabší růst. Wall Street proto bere své optimistické výhledy zpět.
Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.
Evropská centrální banka svolala banky na mimořádné jednání kvůli kybernetickým rizikům spojeným s nejnovějšími modely umělé inteligence. Podle listu Financial Times chce finanční instituce vyzvat, aby urychlily zabezpečení svých počítačových systémů.
Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.
Debata o tom, zda umělá inteligence připraví lidi o práci, pokračuje. Podle ekonomů ECB však firmy s AI zatím zaměstnance spíše hledají než propouštějí. Ukazuje to průzkum mezi podniky v eurozóně. Dlouhodobý dopad technologické revoluce na pracovní trh ale zůstává otevřený.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obdržela loni od Banky pro mezinárodní platby (BIS) zhruba 140 tisíc eur, tedy asi 3,4 milionu korun. Informoval o tom deník Financial Times. Odměna přichází v době, kdy ECB svým zaměstnancům zakazuje přijímat platby od třetích stran za činnosti vykonávané v rámci jejich práce pro banku.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
