Zajímá nás
Akciové trhy si procházely v uplynulém týdnu spíš mírnější volatilitou. Na trhy měly určitý dopad zprávy o inflaci z USA nebo pravidelné zasedání evropské ECB. Index S&P 500 zaznamenává poslední dobou stagnaci a čeká na výrazný impuls, který by určil jeho další směřování.
Akcie eurozóny ve čtvrtek vystoupaly na více než 15leté maximum. Evropská centrální banka podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Řada investorů má však za to, že ECB se blíží ke konci cyklu zpřísňování měnové politiky. Index EURO STOXX 50 stoupl o 2,3 procenta na 4447,44 bodu. Je nejvýše od prosince 2007. Panevropský index STOXX Europe 600 se dnes zvýšil o 1,4 procenta na 471,74 bodu. Ocitl se tak na 17měsíčním maximu.
Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bohu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.
Konec července se ponese ve znamení důležitých rozhodnutí globálních hráčů na poli měnové politiky. Rozhodovat o úrokových sazbách budou postupně americký Fed i Evropská centrální banka. U obou se očekává mírné zvýšení sazeb. Naopak čínští představitelé pokračují v „holubičí“ rétorice a nejspíš dojde na další snížení sazeb po červnovém zasedání čínské centrální banky.
Evropská centrální banka se rozhodla zapojit do návrhu nových eurobankovek všechny obyvatele eurozóny. Až do konce srpna se tak mohou Evropané na internetových stránkách ECB vyjadřovat k námětům příští série eurobankovek. Bude to první rozsáhlá modernizace bankovek eurozóny od jejich zaveden před více než dvaceti lety.
Evropská centrální banka pravděpodobně nebude schopná v dohledné době vyhlásit konec svého rekordního cyklu zvyšování úrokových sazeb. Uvedla to šéfka ECB Christine Lagardeová a zopakovala, že v červenci zvýší banka úroky podeváté za sebou kvůli snaze zpomalit inflaci.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.
V Evropské unii (EU) platí rozpočtová pravidla i krizové mechanismy, které mají zabránit katastrofickým scénářům ve vývoji veřejných financí členských zemí. Proto představa, že by nějaká země EU mohla zbankrotovat, je již nereálná, říká v rozhovoru pro Newstream exguvernér slovenské centrální banky Ivan Šramko, který působí i jako člen dozorčí rady Trinity Bank.
Rusko se chystá na příští rok 📈 zvýšit rozpočtové výdaje o 25,8 procenta na 36,6 bilionu rublů (8,7 bilionu korun). Dnes to podle agentury Reuters uvedl ruský premiér Michail Mišustin. Moskva potřebuje peníze na válku na Ukrajině a na organizaci prezidentských voleb, které chystá na březen.
