Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu na 2,2 procenta. V rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Pro trhy je to překvapivé, analytici totiž předpokládali, že se inflace nezmění. Za růstem je zejména Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně.
Sada předposledních letošních zasedání centrální bank přinesla na trhy zajímavé novinky a často trhy notně překvapila, což se týká zejména amerického Fedu. Naopak Evropská centrální banka je na vítězné vlně a bude se snažit neuhnout ze svého fungujícího nastavení. Události posledních dní přinesly novinky i do rozhodování polské a české centrální banky, ty ale zatím potřebují čas na jejich vyhodnocení. Do konce roku zbývá už jen jedno zasedání, a tak trhy bedlivě sledovaly, jak se centrální banky dívají na aktuální situaci a jaké dávají výhledy na začátek příštího roku.
Rada guvernérů Evropské centrální banky rozhodla o zahájení další fáze zavádění digitálního eura. Projekt podle ní úspěšně završil přípravnou etapu zahájenou v listopadu 2023. Nyní má přejít do takzvané fáze technické a tržní připravenosti.
Pokud by americký prezident Donald Trump odvolal šéfa americké centrální banky (Fed) nebo členku Rady guvernérů Lisu Cookovou, mohlo by to ohrozit americkou i světovou ekonomiku. Francouzské rozhlasové stanici Radio Classique to řekla šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Finanční trhy navíc podle ekonomů plně nezohlednily rizika, které Trumpovy kroky proti Fedu představují, vyplývá z ankety deníku Financial Times.
Očekávané, přesto důležité. Tak lze vnímat rozhodnutí radních Evropské centrální banky zachovat úrokové sazby na stávajících hladinách, tedy na dvou procentech pro základní sazbu. Důvodem sice je vyčkávací taktika, jak dopadnou jednání mezi EU a USA ohledně cel. Nicméně konec stávající fáze cyklu uvolňování měnové politiky EU se nejspíš výrazně přiblížil. A to bude mít řadu dopadů.
Koruna za poslední týdny výrazně posílila, vůči euru o třicet haléřů, z 24,95 na současných 24,65 koruny za euro. Čím to je? Zatímco ECB sazby v červnu snížila, ČNB je ponechala na původní úrovni. Koruna se stala pro investory atraktivní. Podle Michala Skořepy, analytika České spořitelny, by to mohlo vytvořit větší tlak na snížení sazeb o 25 bazických bodů. A pokud vstoupí v platnost Trumpova cla, dotklo by se to podle něj Česka mírným poklesem HDP.
Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
Snižováním úroků se ECB snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jejíž vyhlídky zastiňuje mimo jiné nejistota kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Míra inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky, uvedl Eurostat.
Nepředvídatelná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabízí jedinečnou příležitost k posílení mezinárodní role eura. Euro by se mohlo stát životaschopnou alternativou k dolaru a měnový blok by tak mohl více využívat výsad, které byly dosud vyhrazeny Spojeným státům, uvedla v Berlíně prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Rada guvernérů Evropské centrální banky podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta. Snižováním úroků se banka snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Česká televize 📺 bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, což je o sedm procent více, než byl rozpočet na letošní rok. Hlavním příjmem bude výnos z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Za zvýšením stojí tzv. velká mediální novela, která od letošního května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozšířila okruh poplatníků.
Číst víceCeny ropy dnes klesají 📉. Reagují tak na nenovější zprávu o vývoji zásob ve Spojených státech. Investoři také sledují pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou a čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o sazbách. Cena severomořské ropy Brent klesá o 0,3 procenta na 61,76 dolaru za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela rovněž 0,3 procenta a prodávala se za 58,09 dolaru za barel.
