Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled

Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled
ČTK

Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.

Reklama

Více než osmdesát zemí dosud za poslední rok zvýšilo v boji proti rapidní inflaci úrokové sazby, protože centrální banky v Česku, ve Spojených státech, v Británii, Indii a dalších zemích zvyšují náklady na půjčky ve snaze omezit spotřebu obyvatel a nejrychlejší inflaci za desetiletí. A další země či Evropská centrální banka dělají totéž. Zvyšování sazeb je podle ekonomů hlavním nástrojem v boji proti rapidní inflaci, ale zároveň brzdou ekonomického rozvoje.

Inflace by měla klesnout na více než roční minimum, pro stále více expertů je však nadále příliš vysoká

Lukáš Kovanda: Inflace brzdí, podle analytiků ne dost. Ve hře je další zvyšování sazeb

Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek, připomíná hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Základní úroková sazba v Česku je od loňského června na sedmi procentech, bankovní rada ji ani na začátku května nezměnila. Pokles sazeb trh neočekával, hovořila proti němu také poslední vyjádření členů bankovní rady. Oproti předchozím hlasování ale to poslední dopadlo nejtěsnějším rozdílem – čtyři členové byli pro zachování sazby, tři pro zvýšení.

Výše základní úrokové sazby ve světě (výběr, k 30. březnu 2023):

Reklama
země poslední zvýšení či snížení (v pct bodech) aktuální sazba (v pct) nejvyšší
Zimbabwe -10,0 140,0 na světě
Argentina 6,0 97,0 2. nejvyšší na světě
Ukrajina 15,0 25,0 7. nejvyšší na světě
Maďarsko -1,0 17,0 v celé EU
Bělorusko -0,25 9,75 páté snížení za sebou
Island 1,25 8,75 od roku 2010
Turecko -0,5 8,5 páté snížení za sebou
Rusko -0,5 7,5 x
ČR 1,25 7,0 sazba od roku 1999
Polsko 0,25 6,75 od roku 2009
Nový Zéland 0,25 5,5 za 14 let
USA 0,25 5,0 až 5,25 za 16 let
Kanada 0,25 4,75 za 22 let
Velká Británie 0,25 4,50 za 15 let
Austrálie 0,25 4,10 za 11 let
Evropská centrální banka (země eurozóny) 0,25 4,0 od roku 2001
Čína -0,1 3,55 nejnižší za více než 10 let
Švédsko 0,5 3,5 od roku 1992
Jižní Korea 0,25 3,5 od roku 2009
Norsko 0,25 3,25 od roku 2009
Dánsko 0,25 2,85 od roku 2009
Bulharsko 0,3 2,47 od roku 2009, 2. nejnižší v Evropě
Švýcarsko 0,5 1,5 od roku 2009, nejnižší v Evropě
Japonsko - -0,1 jediná země na světě se zápornou sazbou

zdroj: ČTK, newstream.cz, tradingeconomics.com

Květnové rozhodnutí rady vyvolalo spor mezi ČNB a vládou, kdo za inflaci může. Každá strana z její výše obvinila tu druhou.

Ekonomika eurozóny pokulhává. Investoři jsou vůči ní i nadále skeptičtí

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v květnu znovu vrátila k poklesu. Od začátku roku se přitom s výjimkou března zvyšovala. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Sentix. Analytici očekávali, že se nálada zlepší. Očekávání jarního oživení narušila přetrvávající vysoká inflace a obavy o vývoj energetiky.

Přečíst článek

Evropská centrální banka (ECB) na svém zasedání v polovině června zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta a je nejvyšší za 22 let. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků poosmé za sebou a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Inflace se snižuje, ale předpokládá se, že zůstane příliš dlouho vysoká," řekla šéfka ECB Christine Lagardeová. Zvýšení sazeb odráží podle ní aktualizované hodnocení výhledu inflace, dynamiky základní inflace a síly transmise měnové politiky.

Lukáš Kovanda: Vláda USA si krátkodobě půjčuje nejdráže v dějinách, houstne totiž strach z bankrotu

Bílý dům si krátkodobě půjčuje nejdráž v dějinách. Houstne strach z bankrotu USA

Vláda Spojených států si půjčuje nejdráže v dějinách. Důvodem je houstnoucí strach z bankrotu USA, k němuž může vést nebývale rozpolcený Kongres. Američtí zákonodárci totiž stále nejsou s to dohodnout se na navýšení limitu veřejného zadlužení. Bez tohoto navýšení nejspíše od letošního léta, možná ale už od začátku června, nebude možné řádně zajistit chod Spojených států, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na začátku května podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma pět procent až 5,25 procenta. Fed zvýšil základní úrokovou sazbu, která je nyní nejvýše od roku 2006, podesáté za sebou. V červnu ale po 15 měsících nechal poprvé sazby beze změny, stále jsou ale na 16letém maximu.

Vice o bankovní krizi nejen v USA čtěte zde

V Rusku šestkrát snižovali, nyní sazba stagnuje

Ruská centrální banka ponechala na svém zasedání na konci dubna základní úrokovou sazbu na 7,50 procenta, kde ji drží od loňského podzimu. Mírně ale zlepšila výhled inflace, která by ke konci roku měla být v pásmu 4,5 až 6,5 procenta. .

Podíl miliardářů bohatnoucích na kšeftech se státem je v Česku druhý nejvyšší na světě. Za Ruskem a před Mexikem

Hned za Ruskem. Podíl miliardářů bohatnoucích na kšeftech se státem je v Česku druhý nejvyšší na světě

Na světě existují stovky miliardářů, o nichž se předpokládá, že jejich bohatství pochází převážně z "kamarádského" vztahu se státem. Nejvíce se tento tzv. crony capitalism, tedy klientelistický kapitalismus, projevuje v Rusku, kde se majetek miliardářů pocházející z úzkých přátelských vztahů se státem podílí na HDP 19 procenty, vyplývá z indexu sledovaného časopisem The Economist. Druhá příčka patří Česku s podílem na HDP více než 15 procent. V první pětici se dále umístily Malajsie, Singapur a Mexiko.

Přečíst článek

Bezprostředně po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni 24. února centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent z 9,5 procenta, aby zmírnila rizika pro finanční stabilitu. Poté ji šestkrát snížila, na 7,50 procenta zůstává úroková sazba od 19. září.

Britská centrální banka podle očekávání 11. května zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Její měnový výbor zvýšil hlavní úrok už podvanácté za sebou a základní sazba v Británii je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Britský premiér Sunak tři roky bez EU interpretuje jako příležitost.

Chmurný obraz, brexit stojí Velkou Británii 100 miliard liber ročně

Před třemi lety opustila Velká Británie společný trh Evropské unie (EU) a teď přišel účet: ekonomové spočítali, že Spojené království tratí 100 miliard liber ročně (2,7 bilionu korun), přičemž dopady zahrnují vše od obchodních investic až po nedostatek pracovních sil, píše agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Australská centrální banka (RBA) na červnovém zasedání svého měnového výboru překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,10 procenta, což je nejvyšší úroveň za 11 let. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že inflace je stále příliš vysoká. Zároveň varovala, že k zajištění návratu inflace na cílovou úroveň může být nutné další zvýšení sazeb. 

Také kanadská centrální banka překvapivě v červnu zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše za 22 let. V dubnu míra inflace v zemi vystoupila na 4,4 procenta. Byl to její první nárůst za deset měsíců. 

Jediná země se zápornou sazbou

Japonská centrální banka šokovala v prosinci finanční trhy nečekaným rozhodnutím změnit politiku ovlivňování výnosové křivky, čímž de facto umožnila, aby se zvýšily dlouhodobé úrokové sazby. Japonsko je poslední vyspělou ekonomikou, která na růst inflace ve světě zatím nereagovala zvyšováním základních úroků a jedinou zemí na světě se zápornou sazbou v hodnotě minus 0,1 procenta.

Kvůli převzetí Credit Suisse padají žaloby od stovek investorů, chtějí zpět miliardy

Kvůli převzetí Credit Suisse padají žaloby od stovek investorů, chtějí zpět miliardy

Na švýcarský úřad Finma, který vykonává dohled nad finančním sektorem, už přišly stovky žalob kvůli způsobu, jakým švýcarský stát zachránil banku Credit Suisse. Spor se vede zejména o dluhopisy AT1, které nechal úřad v záchranném procesu ocenit na nulu, čímž smazal jejich úhrnnou hodnotu zhruba 17 miliard dolarů (asi 365 miliard korun). Informovala o tom agentura Bloomberg. Celkem už se náhrady soudní cestou dožadují držitelé více než třetiny těchto dluhopisů.

Přečíst článek

Záporné úrokové sazby mělo do loňského září i Švýcarsko. Tamní centrální banka kvůli snaze bojovat s inflací zvýšila 23. března základní úrokovou sazbu o dalšího půl procentního bodu na 1,50 procenta. Ke zpřísnění měnové politiky sáhla navzdory krizi kolem druhé největší švýcarské banky Credit Suisse. Zvýšení bylo čtvrté po sobě. Při prvním zvýšení v září centrální banka v červnu překvapila trhy, když sazby zvýšila poprvé od roku 2007.

Turecká centrální banka v lednu snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 bodu na 8,5 procenta, přestože inflace v zemi byla v říjnu nejvyšší za 25 let. Míra inflace v Turecku ale v lednu klesla na 57,7 procenta z prosincové hodnoty 64,3 procenta. V prosinci přitom banka oznámila, že ukončuje cyklus snižování úroků, který začal v srpnu. V dubnu – před blížícími se volbami  inflace klesla na 43,7 procenta.

Turecké liry

Turci válčící s inflací se před volbami bojí o své úspory

Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.

Přečíst článek

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Christine Lagardeová, šéfka ECB

Raketová inflace přiměla ECB po jedenácti letech zvýšit sazbu. Konečně, říkají experti

Přečíst článek
Jerome Powell, šéf Fed

Fed rozpoutá úrokovou bitvu, kterou odnese zejména Itálie. A nejspíš i Češi

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme