Sociolog Buchtík: Spolu sice mírně roste, ale blíž k vládě má Babiš
Podle předvolebních průzkumů za poslední měsíce hnutí ANO mírně oslabuje, a vládní Spolu mírně posiluje. Sociolog Martin Buchtík, šéf výzkumného ústavu STEM, však nepochybuje, že vládu bude skládat vítěz voleb, hnutí ANO. „Otevírá se spíše ne příliš pravděpodobná možnost, jak by Petr Fiala mohl obhájit mandát. Ale není to padesát na padesát, to určitě ne,“ říká Buchtík. Záleží také na tom, zda se do sněmovny dostanou Stačilo! a Motoristé.
Jak moc vážně brát aktuální předvolební průzkumy?
Pokud se ptáte na to, jestli předvolební průzkumy říkají něco o tom, jak dopadnou volby, tak nikoliv. Protože třetina lidí říká, že se rozhodne v posledním týdnu. A vidíme i v minulých letech, a nejen v Česku, ale i v zahraničí, že přelivy voličských preferencí jsou opravdu velké. Pokud se ptáte, jaká je aktuální nálada mezi voliči, potom průzkumy relevantní jsou. Ale nesledoval bych posuny o dvě, tři desetiny procenta. Tam skutečně hraje roli i statistika. Posuny je třeba sledovat v dlouhodobějším trendu. Například, že v posledních měsících hnutí ANO evidentně ztratilo nějaké voliče. Že Motoristé mají velmi nestabilní voličskou základnu.
V jenom průzkumu ANO klesá, nyní podle Medianu zase roste. Spolu jinde roste, podle Medianu klesá. Jak se v tom má volič orientovat?
Z mého odborného pohledu jsou trendy velmi podobné. Rámec vidíme naprosto jasně. Bitcoinová kauza Spolu v zásadě neublížila. ANO dlouhodobě, třeba ve srovnání s lednem, zaznamenalo pokles. Výzkumy se v tomto neliší. Myslím, že co se týká interpretace, jsou spíše zveličené titulky v médiích. Pokud se podíváme na rozdíly v měřeních, tak vám strana v jednom výzkumu meziměsíčně vzroste o jedno procento, a v druhém klesne, tak jsou to pořád statistické odchylky.
Volby do Poslanecké sněmovny by podle červencového modelu agentury NMS Market Research vyhrálo hnutí ANO, jeho podpora ale klesla na 28,7 procenta. Druhá koalice Spolu naopak meziměsíčně posílila na 21,5 procenta. Třetí SPD s podporou Trikolory, Svobodných a PRO by získalo 13,3 procenta hlasů, což je oproti červnovému průzkumu pokles o 3,4 procentního bodu. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí STAN s 12 procenty hlasů, Piráti s podporou Zelených, pro které je zisk 7,9 procenta nejlepším výsledkem od léta 2024, a hnutí Stačilo! s 5,8 procenta hlasů.
Problém pro Babiše? Podpora hnutí ANO klesla pod 29 procent
Politika
Proč se v průzkumech neprojevují kauzy jednotlivých stran? Blažek u Spolu, Babišův soud o Čapí hnízdo…
Některé situace se projevují, jiné ne. Záleží na tom, jak moc jsou to věci kontroverzní pro voličskou základnu té které strany. A jak moc mají jednotlivá uskupení stabilní voličskou základnu, to je také důležité. A důležité je, že dochází k několika efektům zároveň. Například v bitcoinové kauze hraje důležitější roli, že Zelení nebudou fungovat jako samostatná strana. Tím pádem dvě procenta lidí, kteří by volili Zelené, se rozdělí zejména mezi Piráty a Starosty. To je výraznější výsledek, který zakryje dopad bitcoinové kauzy.
Zároveň platí, že soustu těch situací zaznamenává veřejnost se zpožděním. Neděje se, že když se v pátek něco stane, tak příští neděli v následujícím modelu se všichni rozmyslí, koho budou volit. To se neděje. Za třetí, některé kauzy byly celkem výrazně vidět, například rychlá jízda Filipa Turka. A k tomu navázané další informace kolem jeho osoby. Tam je důležité, že Motoristé nemají pevnou voličskou základnu, stojí na osobnosti Filipa Turka. Nemají dlouhodobější tradici, takže budou náchylnější k jednotlivým zvratům.
Před třemi lety kauza Dozimetr způsobila, že Starostové měli v té době kolem deseti procent a velmi rychle se dostali na nějakých šest procent. Nebo neúspěšné volby Pirátů a následné opuštění vlády. Potenciálně drobnější věci, jako je reakce na blackout, notabene v době letních prázdnin, kdy lidé obecně méně sledují politiku, dopad do průzkumů mít nebude.
Zároveň platí, a vidíme to v datech dlouhodobě, že jsou lidé ke straně, kterou by chtěli volit, výrazně shovívavější než ke straně druhé. Čili kauzy se často projevují tím, že je za skandální považují spíše jen odpůrci strany.
První prázdninový průzkum veřejného mínění je tu a přináší zajímavé výsledky. ANO zatím ještě nemíří do fáze, že by bez něj nešlo sestavit vládu. Ale původní koalice by to již měla velmi těžké. A vlastně vůbec nejde o to, jestli vyhraje Babiš, nebo Fiala. Ale jak uspějí menší strany.
Stanislav Šulc: Babiš versus Fiala? Průzkumy ukazují úplně jiné souboje
Názory
V Česku máme tábory vládní a opoziční rozděleny zhruba půl na půl. Je něco, co může padesát na padesát změnit?
Nemyslím si, že je to dlouhodobě padesát na padesát. V minulosti se hodně projevovaly nástupy různých politických subjektů. Když to vezmeme na nástupu hnutí ANO, ve volbách 2013 sahalo spíš po zklamaných voličích ODS, v roce 2017 už bralo ČSSD. Nemůžeme jednoznačně interpretovat, že patřili do nějakého volebního tábora. Volební tábory v České republice jsou obecně do sebe silně zaklesnuté až od roku 2020, kdy je mezi nimi velmi malý průnik. Do té doby bylo nemyslitelné, že jste zvažoval volbu ODS nebo ANO.
Kdy se voliči začnou rozhodovat, koho zvolí? Je to skutečně až poslední týden před volbami?
Klíčová část voličů, o kterou se povede volební kampaň, opravdu říká, já se rozhodnu v posledním týdnu. Ale neviďme to tak, že se volič rozhoduje, jestli zvolí komunisty nebo topku. On zvažuje, jestli vůbec půjde volit, což může být individuální situace. Třeba zdravotního stavu nebo možnosti jinak strávit víkend. Anebo koho z těch dvou, maximální tři stran, které zvažuje, vybrat. Jedenáct procent lidí říká: rozhodnu se v pátek nebo až v sobotu. Vždy slýcháme, že se výzkumy opět netrefily. Ale výzkumy i kvůli moratoriu, které je 72 hodin před otevřením volebních místností, jsou realizovány týden před volbami, spíš deset dní. Nemohou zaznamenat posuny na poslední chvíli, které jsou čím dál významnější pro výsledek voleb.
Rozhodnou zase volby nerozhodnutí voliči?
Takto si můžeme vybrat jakoukoliv skupinu. A napsat o nich článek, že rozhodnou volby. Nerozhodnutí, mladí, hlasy ze zahraničí, důchodci. Každá skupina může volby rozhodnout. Důležité je, co vlastně znamená rozhodnout volby. Z mého pohledu je vítěz, kdo získá většinu v parlamentu, dostane podporu pro své vládnutí. To je do poslední chvíle obtížně předvídatelné. Rozpočítání hlasů, třeba pro hnutí ANO, nesouvisí až tak s tím, jestli dostanou 31 nebo 33 procent hlasů, ale spíš s tím, jestli se menší uskupení, v tuto chvíli Motoristé a Stačilo! do sněmovny dostanou, nebo ne. A jak jsme viděli ve volbách 2021, může rozhodovat každý hlas.
Hranice 67 pro odchod do důchodu skutečně není nijak extrémní věk. Myslí si to nejen Ústavní soud, když odmítl návrh hnutí ANO, aby zrušil Jurečkovu reformu, která obsahuje zvýšení věku odchodu z 65 na 67 let. V 67 se chodí do penze v polovině států Evropy, například v Itálii, v Německu, ve Španělsku, Nizozemsku, Belgii, Velké Británii nebo v Polsku. Takže se teď tento věk bude postupně dva roky zvyšovat i u nás.
Dalibor Martínek: Soud reformu penzí neshodil. Babiš chtěl jen politický tyátr
Názory
Takže rozhodujícím parametrem, kdo sestaví vládu, je, zda se dostanou malé strany?
Je to výrazně větší parametr, než jestli ANO dostane 31 nebo 33 procent. Pokud by hnutí ANO chtělo sestavovat vládu samostatně, jak občas říká, tak by muselo dostat ke čtyřiceti procentům hlasů, což se v této chvíli v modelech nezdá, že by pro ně bylo dosažitelné.
Co aktuálně říká váš průzkum, STEM?
Obecně je trend takový, že dochází ke konsolidaci v bloku Spolu, Starostové, Piráti. A to díky tomu, že Zelení nebudou sami kandidovat. Takže nepropadají hlasy. Celý tento volební blok má zhruba čtyřicet procent. Spolu je kolem dvaceti procent, Starostové nad deseti a Piráti mají sedm až osm. V bloku opozičních a nevládních stran se hnutí ANO drží okolo 31 procent, SPD kolem třinácti. Stačilo! kolem pěti až šesti procent, Motoristé kolem čtyř procent. Sociální demokraté a Přísaha jsou dlouhodobě kolem dvou tří procent. Podobně jako v roce 2021 může propadnout 12 nebo 13 procent hlasů, které by jinak šly pro opoziční blok.
Takže to může nahrávat premiéru Fialovi pro sestavení budoucí vlády?
V tom, s kým kdo bude skládat vládu, hraje roli víc aspektů. Nyní je velký trend, že se volební uskupení sestávají z více politických subjektů. Nemůžeme jednoznačně mluvit o tom, že by lídr disponoval všemi hlasy, které měl na kandidátkách, za všech okolností. Otevírá to spíš ne příliš pravděpodobnou možnost, jak by Petr Fiala mohl obhájit mandát. Ale není to padesát na padesát, to určitě ne.
Za kulisami komické kampaně, kdy Babiš jezdí po Ostravsku, předstírá, že je fanoušek Baníku a šaškuje na tanečním festivalu Beats for Love, se odehrává důležitější rozhodování. Chce být a bude Babiš premiér, pokud ANO volby vyhraje? Nebo bude řídit vládu přes mobil ze sokolovny a úkolovat Havlíčka? Do hlavy mu nevidíme, do voleb i po nich se může stát dost věcí, ale dost to ovlivní Česko v dalším období.
David Ondráčka: Bude Babiš premiér? Střet zájmů 2.0
Názory
