Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Týden tradera: Hrozba stagflace visí ve vzduchu

Wall Street
iStock
Kryštof Míšek

Minulý týden byl pro finanční trhy klíčový. Výsledky zveřejňovaly největší technologické firmy, zasedal americký Fed a výrazně se řešil i vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory tomu se úroveň amerických akcií zásadně nezměnila – hlavní index S&P 500 zůstává nad hranicí 7100 bodů.

Ve středu zasedala americká centrální banka. Neobvykle rozdělený Federální rezervní systém ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,5 až 3,75 procenta. Tvůrci měnové politiky přitom zvažují dopady přetrvávající inflace a zároveň čekají na blížící se změnu ve vedení instituce. Šlo možná o jedno z posledních zasedání pod vedením předsedy Jeromea Powella, Výbor pro operace na volném trhu (FOMC) však podle očekávání trhů ke změně sazeb nepřistoupil.

Zásadní byl tentokrát jiný moment – rostoucí rozdělenost uvnitř Fedu. Přibývá bankéřů, kteří nesouhlasí s komunikací naznačující možnost dalšího snižování sazeb. Tak výrazná neshoda panovala naposledy v říjnu 1992, kdy čtyři členové Fedu zaujali odlišný postoj ke komunikaci centrální banky.

Varšava

ANALÝZA: Za deset let mohou být Poláci klidně bohatší než Češi

Česko a sousední Polsko jdou podobnou cestou transformace ekonomik ze socialistických režimů k vyspělému hospodářství. V lecčems se ale liší, a každý ze zvolených modelů už ukázal své silné i slabé stránky. Vývoj české a polské ekonomiky v analýze srovnává student České zemědělské univerzity Josef Pechar, analýza je součástí jeho diplomové práce.

Přečíst článek

Jerome Powell sice pravděpodobně skončí v čele Fedu, ale v instituci zůstane a spolu s ním i relativně „jestřábí“ pohled na měnovou politiku. Kevin Warsh může převzít předsednictví, nicméně by vedl instituci, která je rozdělená a stále velmi citlivá na inflační rizika. Fed navíc čelí silnému politickému tlaku. Prezident Donald Trump prosazuje nižší sazby, zatímco Powell i část regionálních prezidentů dávají najevo, že nechtějí působit jako instituce ustupující politickým požadavkům. Výsledkem může být ještě opatrnější komunikace a ochota vyčkávat déle, aby si Fed udržel kredibilitu.

Na komoditních trzích mezitím znovu prudce rostla cena ropy. Ropa Brent se dostala nad 120 dolarů za barel, tedy na nejvyšší úrovně od roku 2022. Impulzem byly zprávy, že americká armáda bude informovat prezidenta Donalda Trumpa o možných krocích vůči Íránu, což zvýšilo obavy z další eskalace konfliktu. Trump zároveň podle dostupných informací odmítl návrh Teheránu a potvrdil, že Spojené státy zachovají námořní blokádu.

Trhy tak začínají počítat s tím, že konflikt může mít dopad nejen v krátkém horizontu, ale i v celoročním výhledu. Nad ekonomikou se z více důvodů začíná rýsovat hrozba stagflace.

Umělá inteligence

725 miliard dolarů. Tolik letos plánují velké firmy nasypat do AI

Investoři se začínají obávat, zdali se stamiliardové výdaje na umělou inteligenci někdy otočí do zisku. První obětí těchto pochybností je společnost Meta Platforms, jíž klesají akcie a jež kvůli AI investicím bude masivně propouštět. Naopak výrazně rostou výdaje společnosti Alphabet, která se stává největším investorem do AI světa, vypočítal list Financial Times.

Přečíst článek

Vítězové a poražení v AI

Vedle makroekonomických témat zůstává klíčovým faktorem také vývoj v technologickém sektoru. Nejde jen o samotné výsledky firem, ale především o to, jak zvládají investice do umělé inteligence. Právě zde se začínají rýsovat první vítězové i poražení.

Mezi vítěze aktuálně patří Alphabet. Firma potvrzuje, že její masivní investice do umělé inteligence a cloudu začínají nést konkrétní výsledky. Cloudová divize vykázala silný růst a překonala očekávání trhu, přičemž poptávka po AI řešeních výrazně akceleruje. Alphabet zároveň reportoval výrazný nárůst backlogu, tedy nasmlouvaných, ale zatím nevyfakturovaných služeb, což naznačuje silnou budoucí poptávku. Pozitivně se vyvíjejí i spotřebitelské AI produkty, například Gemini, a akcie firmy na výsledky reagovaly růstem.

Naopak Meta čelí výrazně většímu skepticismu investorů. Společnost sice masivně navyšuje kapitálové výdaje, které mohou dosahovat až zhruba 145 miliard dolarů ročně, zatím však nedokáže přesvědčivě prokázat návratnost těchto investic. Trh tak začíná jasně rozlišovat mezi firmami, které z AI boomu skutečně profitují, a těmi, které zatím především investují bez viditelného efektu.

Související

Týden tradera: Ve znamení zasedání Fedu i podařeného letního vstupu na burzu

Přečíst článek
KNDS

Týden tradera: Tankový obr na burzu nejde. Nervozita ve zbrojním sektoru roste

Přečíst článek
Kevin Warsh

Týden tradera: Trhy slaví, Fed varuje. Sázka na levné peníze dostává trhliny

Přečíst článek

Investiční kolos posílil: Berkshire zvýšila zisk o miliardy

Greg Abel
ČTK
 ČTK

Americká investiční společnost Berkshire Hathaway, kterou vybudoval legendární investor Warren Buffett, v prvním čtvrtletí více než zdvojnásobila čistý zisk na 10,1 miliardy dolarů (zhruba 210 miliard korun) ze 4,6 miliardy dolarů před rokem. Oznámila to firma.

Provozní zisk se zvýšil o 18 procent na 11,35 miliardy dolarů, ačkoli na výsledky některých divizí měla negativní dopad ekonomická nejistota. Firma považuje provozní zisk za lepší ukazatel výkonů podniku než čistý zisk. Ten zahrnuje také nerealizované zisky či ztráty u hodnoty investic, takže prochází značnými výkyvy.

Woodstock pro kapitalisty

Pětadevadesátiletého Buffetta na začátku letošního roku v čele společnosti Berkshire vystřídal Greg Abel, který do té doby působil jako místopředseda správní rady podniku.

Třiašedesátiletý Abel dnes poprvé řídil výroční valnou hromadu akcionářů společnosti Berkshire. Ta se v minulosti pod Buffettovým vedením postupně stala téměř kultovním setkáním, kterému se začalo přezdívat Woodstock pro kapitalisty.

Skupina Berkshire Hathaway sídlí v Omaze v americkém státě Nebraska a ovládá desítky dceřiných společností, které podnikají v různých odvětvích. Vlastní rovněž významné podíly v řadě firem známých po celém světě. Buffett firmu řídil od roku 1965 a díky svým úspěšným investicím si vysloužil přezdívku Věštec z Omahy.

Donald Trump

Máme brát Trumpa vážně? Většinu svých hrozeb nedotáhl do konce, ukazují data

Hrozby, které hýbou Evropou, ale často končí jen u slov. Americký prezident Donald Trump znovu tlačí na Německo – vyššími cly i stažením vojáků. Statistiky ale ukazují, že většinu svých obchodních výhrůžek po návratu do úřadu nenaplnil.

Přečíst článek

Zvýšení cel USA na automobilový sektor EU může Německo stát 15 miliard eur

Trumpova cla zasáhnou i Česko: Německý autoprůmysl může přijít až o 15 miliard eur

Zvýšení cel na automobily a nákladní vozy z Evropské unie, které oznámil americký prezident Donald Trump, by mohlo Německo připravit téměř o 15 miliard eur (asi 365 miliard korun) na produkci. S odkazem na Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) to napsala agentura Reuters.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Warren Buffett

Konec Buffettovy éry bolí: Berkshire Hathaway ztrácí dech a Greg Abel čelí první velké zkoušce

Přečíst článek
Warren Buffett

Buffett bral v čele Berkshire Hathaway dva miliony ročně, nový šéf si přijde na půl miliardy

Přečíst článek

Máme brát Trumpa vážně? Většinu svých hrozeb nedotáhl do konce, ukazují data

Donald Trump
ČTK
Lukáš Kovanda

Hrozby, které hýbou Evropou, ale často končí jen u slov. Americký prezident Donald Trump znovu tlačí na Německo – vyššími cly i stažením vojáků. Statistiky ale ukazují, že většinu svých obchodních výhrůžek po návratu do úřadu nenaplnil.

Německý kancléř Friedrich Merz začátkem týdne pronesl, že Írán u jednacího stolu ponižuje Ameriku, načež ještě před koncem toho samého týdne poznává hněv oné údajně ponížené Ameriky, resp. jejího prezidenta. Donald Trump včera pohrozil, že v příštím týdnu zvedne clo na osobní i nákladní auta z EU z 15 na 25 procent, přičemž dnes jeho administrativa oznámila, že z Německa stáhne přibližně 5000 amerických vojáků.

Zmíněné zvýšení cla na auta by poškodilo hlavně německé značky jako Mercedes nebo Audi, takže se vskutku nelze ubránit domněnce, že Trump se jak hrozbou zvýšení cel, tak stažením vojáků mstí za Merzova slova.

Nenaplněné hrozby

Co se týče hrozby cel, není ovšem zdaleka vyloučeno, že Trump jí ještě odvolá. Valnou většinu svých dosavadních hrozeb v oblasti cel a mezinárodního obchodu totiž nenaplnil. Agentura Bloomberg spočetla, že Trump od svého znovuzvolení v listopadu 2024 vyřkl celkem 59 takových hrozeb (viz graf níže). Z nich však pouze 8, tedy necelých 14 procent, se dočkalo plného naplnění v praxi. Další dvě pak byly naplněny částečně.

Trump drtivou většinu svých dosavadních hrozeb v oblasti cel a mezinárodního obchodu nenaplnil Bloomberg

Dále, možné naplnění 11 z Trumpových pohrůžek nyní podléhá přezkumu jeho administrativou, takže není jisté, zda budou naplněny. K tomu 23 hrozeb nebylo dosud uvedeno do praxe, přičemž tři byly zneplatněny a tucet jich byl stažen. Trump tak nedokázal – a to ani zčásti – naplnit zhruba 83 procent svých hrozeb.    

Většina Američanů pokládá válka s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace

Válka proti Íránu? Pro většinu Američanů chyba, ukázal průzkum

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post a web ABC News.

Přečíst článek

Průlom na obzoru? Írán nabízí otevření Hormuzu a konec války

Donald Trump trvá na blokádě Íránu, Írán posílá nový návrh. Boj o Hormuzský průliv pokračuje

Írán a Spojené státy zintenzivňují zákulisní diplomacii ve snaze proměnit křehké příměří v trvalý mír. Klíčovým bodem zůstává kontrola nad Hormuzský průliv, zatímco Washington trvá na námořní blokádě.

Přečíst článek

Související

Americký prezident Donald Trump

„Čistý celní chaos“. Evropa varuje Trumpa, že obchodní dohody s USA jsou v ohrožení

Přečíst článek