V uplynulém týdnu se na trzích naplno vrátilo téma stagflace. Investoři začali znovu řešit, zda přední centrální banky nebudou muset kvůli vyšší inflaci přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. I když se může zdát, že krize kolem Hormuzského průlivu brzy odezní, tlak na růst cen může v ekonomice zůstat déle.
Inflace vrcholí, brzy se nadějeme její zvolnění. I tak nás čeká ekonomicky nesmírně těžký čas. Stagflace. Tedy ekonomický propad spojený se stále výrazným růstem hladiny spotřebitelských cen. To vše lze vyčíst z nejnovějšího, květnového šetření mezi více než třemi stovkami předních světových ekonomů a investorů, které každý měsíc provádí Bank of America.
Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.
Stagflace přichází v době, kdy je vysoká inflace a minimální hospodářský růst. Právě tato situace může velmi brzy nastat v eurozóně. Ale také v české ekonomice, vyplývá z dat evropských i tuzemských statistiků.
Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
„O tom, že letošní rok bude spojen s vysokou inflací, nikdo nepochybuje. Otázkou však je, jak se bude vyvíjet růst naší ekonomiky. Dobré výsledky z prvního čtvrtletí se budou v následujících čtvrtletích zhoršovat, což může vést až do stagflace,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Euro za míň než 24 korun? I to je možné! O vývoji kurzu koruny budou již tuto středu diskutovat ekonomové na Investiční snídani pořádané společností EMUN. Vystoupí mimo jiné přední odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance nebo bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Byznysový server newstream.cz je mediálním partnerem akce.
Problémů z Evropy se bojí i američtí správci aktiv - krize se přenese jako ta finanční z roku 2008. Kontinent doplácí na stagflaci i blízkost válečnému konfliktu.
Burzy se dnes dost možná pořádně otřesou. Americká centrální banka – Fed – dá světu vědět, jakou cestou se bude ubírat její měnová politika. Je v pasti. Na jednu stranu by měla vyslat jasný signál, že nejvýraznější inflaci v USA za posledních takřka 40 let opravdu nehodlá tolerovat. Na stranu druhou platí, že aby tak učinila věrohodně, musí signalizovat takové kroky – takové utažení své extrémně expanzivní měnové politiky –, které snadno vženou burzy celého světa do paniky.
Inflace v zámoří stejně jako ta česká zaskočila analytiky. Růst spotřebitelských cen ve Spojených státech zdolal hranici šesti procent. V říjnu inflace vystoupila na 6,2 procenta, a dostala se tak nejvýše za téměř 31 let, respektive od listopadu 1990.
Ceny ropy smazaly počáteční zisky a klesají. Může za to zpráva o stavu zásob ropy a benzinu ve Spojených státech. Zásoby ropy nečekaně 📈 vzrostly, protože rafinérie omezily zpracování a dovoz se mírně zvýšil. Cena severomořské ropy Brent ztrácí 0,2 procenta a prodává se za 79,23 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI klesla o 0,7 procenta na 75,23 dolaru za barel.
