Americká cla mohou zpomalit český hospodářský růst, není ale pravděpodobné, že by způsobila také rychlejší růst spotřebitelských cen. Riziko takzvané stagflace, tedy hospodářské stagnace za zvýšené inflace, panuje především ve Spojených státech. Vyplývá to z analýzy společnosti Purple Trading. Za nízké považuje riziko inflace v Česku kvůli americkým clům i ministerstvo financí.
Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
„O tom, že letošní rok bude spojen s vysokou inflací, nikdo nepochybuje. Otázkou však je, jak se bude vyvíjet růst naší ekonomiky. Dobré výsledky z prvního čtvrtletí se budou v následujících čtvrtletích zhoršovat, což může vést až do stagflace,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Euro za míň než 24 korun? I to je možné! O vývoji kurzu koruny budou již tuto středu diskutovat ekonomové na Investiční snídani pořádané společností EMUN. Vystoupí mimo jiné přední odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance nebo bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Byznysový server newstream.cz je mediálním partnerem akce.
Problémů z Evropy se bojí i američtí správci aktiv - krize se přenese jako ta finanční z roku 2008. Kontinent doplácí na stagflaci i blízkost válečnému konfliktu.
Burzy se dnes dost možná pořádně otřesou. Americká centrální banka – Fed – dá světu vědět, jakou cestou se bude ubírat její měnová politika. Je v pasti. Na jednu stranu by měla vyslat jasný signál, že nejvýraznější inflaci v USA za posledních takřka 40 let opravdu nehodlá tolerovat. Na stranu druhou platí, že aby tak učinila věrohodně, musí signalizovat takové kroky – takové utažení své extrémně expanzivní měnové politiky –, které snadno vženou burzy celého světa do paniky.
Inflace v zámoří stejně jako ta česká zaskočila analytiky. Růst spotřebitelských cen ve Spojených státech zdolal hranici šesti procent. V říjnu inflace vystoupila na 6,2 procenta, a dostala se tak nejvýše za téměř 31 let, respektive od listopadu 1990.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
