Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

„Čistý celní chaos“. Evropa varuje Trumpa, že obchodní dohody s USA jsou v ohrožení

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Evropa varuje, že obchodní dohody uzavřené se Spojenými státy mohou být ohroženy poté, co prezident Donald Trump o víkendu oznámil nové globální clo ve výši 15 procent na veškerý dovoz. Opatření je podle něj účinné okamžitě.

Trumpův krok přišel krátce po pátečním rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který zrušil jeho předchozí globální celní politiku zavedenou loni na jaře. Prezident nejprve oznámil novou univerzální desetiprocentní sazbu na základě jiného právního rámce, následně ji však zvýšil na 15 procent. To je maximální sazba, kterou může administrativa uplatňovat po dobu 150 dní bez souhlasu Kongresu.

Evropští i britští představitelé reagovali znepokojením, píše CNBC. Obávají se, že nová celní politika může narušit dohody uzavřené s USA v minulém roce. Požadují po Bílém domě vysvětlení, jak nový rámec ovlivní stávající ujednání, podle nichž většina vývozu z EU do Spojených států podléhá 15procentnímu clu a zboží z Velké Británie desetiprocentní sazbě.

Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange označil situaci za „čistý celní chaos“. Podle něj panuje rostoucí nejistota mezi obchodními partnery USA a není jasné, zda nová cla nepředstavují porušení již uzavřených dohod. Výbor se má sejít na mimořádném jednání a Lange navrhne pozastavit implementaci dohody mezi EU a USA, dokud nebude k dispozici právní posouzení a jasné závazky ze strany Washingtonu.

Americký prezident Donald Trump

Americký byznys žádá refundace za cla. Ve hře je nejméně 130 miliard dolarů

Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.

Přečíst článek

„Velmi jasná evropská pozice“

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že před svou návštěvou Bílého domu na začátku března představí „velmi jasnou evropskou pozici“, přičemž reakci EU má koordinovat Evropská komise. Francouzský ministr obchodu Nicolas Forissier naznačil možnost odvetných kroků a vyzval členské státy k jednotnému postupu.

Také Velká Británie žádá vysvětlení, jak nová opatření ovlivní její obchodní dohodu s USA. Dosavadní desetiprocentní sazba jí poskytovala konkurenční výhodu oproti unijním státům. Britská vláda uvedla, že očekává zachování privilegovaného obchodního postavení a zahájí jednání s Washingtonem.

Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer se snažil partnery uklidnit s tím, že základní obchodní politika se nemění a dohody zůstávají v platnosti. Podle něj zatím žádný partner neoznámil, že by dohoda byla zrušena.

Americký prezident Donald Trump

Lukáš Kovanda: Po Trumpově zvýšení globálních cel si EU pohorší. A kdo je vítězem?

Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.

Přečíst článek

Na první pohled se cla vůči EU nemění, protože nová 15procentní sazba odpovídá stávající úrovni. Výjimky zůstávají například pro farmaceutické produkty, kritické suroviny, hnojiva či některé zemědělské komodity. Beze změny zůstávají také cla na automobily a ocel.

Podle analýzy organizace Global Trade Alert však relativně více dopadnou nová opatření na země s nižší původní sazbou. U Velké Británie se průměrná celní sazba zvýší o 2,1 procentního bodu, u EU o 0,8 bodu. Naopak Brazílie a Čína zaznamenají pokles svých průměrných sazeb.

Evropské trhy zahájily týden poklesem, což odráží nervozitu investorů. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová upozornila, že nejistota ohledně budoucích pravidel může poškodit transatlantické obchodní vztahy. Podle ní je klíčové, aby obchodní partneři znali pravidla hry předem, jinak může dojít k narušení podnikání.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Fabio Panetta

Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta

Přečíst článek

Přátelské prostředí před jistotou. Jak si studenti vybírají zaměstnavatele

Přátelské prostředí před jistotou. Jak si studenti vybírají zaměstnavatele
iStock
 nst
nst

Stabilita zaměstnání zůstává pro mladé lidi důležitá, sama o sobě však už nestačí. Vyplývá to z 15. ročníku studie TOP Zaměstnavatelé 2026, do které se zapojilo 14 404 vysokoškoláků a 9 110 středoškoláků z celé České republiky. Studenti dnes při výběru zaměstnavatele kladou důraz především na přátelské pracovní prostředí, smysluplnost práce a transparentní systém růstu.

Celkem 83 procent studentů sice dává přednost jistotě a stabilitě před změnou, v žebříčku nejdůležitějších charakteristik atraktivního zaměstnavatele se však na prvním místě umístilo přátelské pracovní prostředí. Následuje smysluplná práce a až třetí skončila jistota zaměstnání. Vysoko se umístily také transparentní komunikace, složení týmu či flexibilní pracovní doba – tedy faktory, které ovlivňují každodenní zkušenost ve firmě.

„Firmy, které budou spoléhat jen na stabilitu a silnou značku, mohou začít ztrácet. Autenticita je dnes zásadní – sliby musí odpovídat realitě,“ uvedl ředitel studie Daniel Novák. Podle něj mladí lidé rychle poznají, zda je pracovní prostředí skutečně rozvojové, nebo jen dobře odprezentované.

Aleš Juchelka

Juchelka: Bez Ukrajinců se český trh práce neobejde

Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.

Přečíst článek

Kolik chtějí vydělávat

Očekávání nástupní mzdy se u vysokoškoláků nejčastěji pohybuje mezi 40 000 až 42 499 korunami a 45 000 až 47 499 korunami měsíčně. Minimální akceptovatelná hranice je však nižší – nejčastěji mezi 30 000 až 32 499 korunami a 35 000 až 37 499 korunami.

Podle Nováka je z dat patrné, že nástupní mzda představuje jen část rozhodování. „Pro mnoho studentů je důležitější to, co přijde potom – jasná pravidla růstu, pravidelné navyšování a reálná podpora rozvoje,“ uvedl.

Nejžádanější zaměstnavatelé

Celkovým vítězem napříč obory se stala Skupina ČEZ, která obhájila první místo. Mezi studenty lékařských a farmaceutických fakult zvítězila Fakultní nemocnice v Motole a titul „Skokan roku“ získala společnost JABLOTRON. Mezi středoškoláky v kategorii „První volba“ opět uspěla Skupina ČEZ.

Podle Daniela Nováka o umístění v žebříčku často rozhoduje aktivita firem na školách a způsob práce s mladými talenty. Studenti si podle něj všímají, zda se o ně zaměstnavatel zajímá už během studia a zda nabízí promyšlený systém rozvoje.

Zástupci vítězných firem zdůrazňují přímý kontakt se studenty. Skupina ČEZ nabízí stáže, odborné praxe, exkurze do provozů či projekt Jaderná maturita, během něhož stovka středoškoláků každoročně stráví tři dny v jaderné elektrárně. Generali Česká pojišťovna láká na trainee programy, mentoring a zapojení do mezinárodních projektů. Společnost Valeo podporuje technické vzdělávání už na středních školách, nabízí traineeshipy i mezinárodní Young Talent Accelerator Program.

Podnikání s globální ambicí

Novinkou letošní studie je také žebříček českých firem, které studenti se zájmem o podnikání považují za inspiraci. Do TOP 10 se dostaly například Prusa Research, Rohlik Group, FTMO, Productboard, Mews, CDN77, Rossum, NOTINO, SatoshiLabs nebo Aisle.

Společným jmenovatelem těchto firem je globální produkt, silná technologická orientace a schopnost uspět na mezinárodním trhu. Výsledky podle autorů studie ukazují, že studenti dnes podnikání nevnímají jako lokální projekt, ale jako příležitost budovat firmy s globálním dosahem.

Studie tak potvrzuje, že stabilita se stává standardem. O tom, kde mladí lidé nakonec zakotví, však stále častěji rozhoduje to, jak firma skutečně funguje v praxi.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Olympijská vesnice v Miláně

Co zbyde po olympiádě? Milán se poučil z Londýna i Paříže a vsadil na studenty

Přečíst článek

Trumpovy výroky i cla mění směr Islandu. Míří zpět k EU?

Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu
ČTK
 nst
nst

Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami. Islandský parlament by podle nich mohl termín hlasování oznámit během několika týdnů.

Vládní koalice v Reykjavíku původně slíbila referendum do roku 2027 poté, co předchozí vláda přístupová jednání v roce 2013 zmrazila. Současný geopolitický vývoj, včetně rozhodnutí Spojených států uvalit cla na Island a výroků amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, by však mohl celou záležitost urychlit, píše Politico.

Debata o rozšíření EU mezitím nabírá na intenzitě. Brusel pracuje na plánu, který by mohl Ukrajině umožnit částečné členství už příští rok, a Černá Hora jako nejpokročilejší kandidát minulý měsíc uzavřela další vyjednávací kapitolu. Pokud by Islanďané hlasovali pro obnovení rozhovorů, mohli by podle jednoho ze zdrojů vstoupit do EU dříve než ostatní kandidátské země.

Americký prezident Donald Trump

Americký byznys žádá refundace za cla. Ve hře je nejméně 130 miliard dolarů

Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.

Přečíst článek

„Debata o rozšiřování se mění. Stále více jde o bezpečnost a o schopnost jednat ve světě soupeřících sfér vlivu,“ uvedla komisařka EU pro rozšíření Marta Kosová po setkání s islandskou ministryní zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir.

Změna situace

Island podal žádost o vstup do EU v roce 2009 během finanční krize, kdy se zhroutily jeho hlavní banky. V roce 2013 však vláda jednání zmrazila a o dva roky později Reykjavik požádal, aby již nebyl považován za kandidátskou zemi.

Od té doby se geopolitická situace výrazně změnila. Island, který leží na strategicky důležitém místě v severním Atlantiku, nemá vlastní armádu a spoléhá na členství v NATO a obrannou dohodu s USA z roku 1951. Podle průzkumů veřejné mínění o hlubší integraci s EU postupně sílí.

Jednou z hlavních překážek případného vstupu zůstávají rybolovná práva, klíčové odvětví islandské ekonomiky. V minulosti byla otázka rybolovu zdrojem napětí, zejména ve vztahu ke Spojenému království. Po brexitu by však tato oblast mohla být méně problematická.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj pro BBC: Putin už rozpoutal třetí světovou válku

Ruský prezident Vladimir Putin už podle Volodymyra Zelenského rozpoutal třetí světovou válku a je nutné jej zastavit. Ukrajinský prezident to uvedl v rozhovoru pro britskou stanici BBC v předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu.

Přečíst článek

Island je již členem Evropského hospodářského prostoru i schengenské zóny a uplatňuje velkou část unijní legislativy. Před zmrazením rozhovorů uzavřel 11 z 33 vyjednávacích kapitol. Podle jednoho z unijních představitelů by teoreticky mohlo být možné uzavřít zbývající kapitoly během jednoho roku, jiní však upozorňují, že takový harmonogram by byl velmi ambiciózní.

Po případném obnovení rozhovorů by musel Island uspořádat ještě jedno referendum o samotném vstupu do EU. Přestože země patří mezi státy s nejvyšším HDP na obyvatele na světě, hlavním motivem debaty nejsou ekonomické výhody, ale bezpečnostní hledisko v době rostoucího mezinárodního napětí.

Související

Doporučujeme