Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trumpova cla zasáhnou i Česko: Německý autoprůmysl může přijít až o 15 miliard eur

Zvýšení cel USA na automobilový sektor EU může Německo stát 15 miliard eur
ČTK
 ČTK

Zvýšení cel na automobily a nákladní vozy z Evropské unie, které oznámil americký prezident Donald Trump, by mohlo Německo připravit téměř o 15 miliard eur (asi 365 miliard korun) na produkci. S odkazem na Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) to napsala agentura Reuters.

Odhad IfW poukazuje na zranitelnost největší ekonomiky EU vůči americkým dovozním clům, která už německý automobilový průmysl stála miliardy.

„Dopady by byly značné,“ uvedl prezident IfW Moritz Schularick s tím, že podle analýzy institutu by ztráty na produkci mohly v delším horizontu vzrůst až na zhruba 30 miliard eur.

Trump v pátek uvedl, že příští týden zvýší cla na automobily na 25 procent z dříve dohodnutých 15 procent s odůvodněním, že blok nedodržel svou obchodní dohodu s Washingtonem. „Už tak pomalý růst německé ekonomiky by utrpěl výrazný zásah,“ uvedl ekonom IfW Julian Hinz.

Dopady nejen na Německo

Institut očekává, že německá ekonomika letos poroste o 0,8 procenta. Další evropské ekonomiky s významným automobilovým sektorem — včetně Itálie, Slovenska a Švédska — by podle něj rovněž mohly utrpět značné ztráty.

Podle automobilového experta EY Petra Knapa nová cla na dovoz automobilů z Evropské unie do Spojených států neohrozí přímý vývoz českých vozidel do USA, mohou ale dopadnout na dodavatelský řetězec. „Česko dodává komponenty německým automobilkám v miliardách korun. Ty nyní svůj americký vývoz dále omezí,“ sdělil Knap. Pokud německé prémiové značky omezí poptávku o pět až sedm procent, dopadne to podle Knapa na objem zakázek na českou elektroniku, převodovky a brzdové systémy.

Donald Trump a Karel III.

„Nejlepší král.“ Trump pěje ódy na Karla III. a zrušil cla na skotskou whisky

Britský král Karel III. a jeho choť Camilla zakončili návštěvu Spojených států pietou za padlé americké vojáky ve Virginii. Ještě předtím se společně s prezidentem Donaldem Trumpem zúčastnili rozlučkového ceremoniálu v Bílém domě. Trump následně oznámil, že na počest královského páru ruší cla na skotskou whisky. Podle agentury AFP bylo hlavním cílem čtyřdenní cesty snížení napětí mezi oběma zeměmi po diplomatických roztržkách kvůli válce na Blízkém východě.

Přečíst článek

Hlavní ekonom Portu Jan Berka uvedl, že cla zůstávají pevnou součástí Trumpova politického arzenálu. „Uváděným důvodem pro zvýšení cel na evropské automobily dovážené do Spojených států je neplnění obchodní dohody. Nelze však vyloučit, že v pozadí rozhodnutí hrají roli i širší geopolitické faktory, včetně omezené ochoty evropských zemí podpořit Spojené státy v konfliktu na Blízkém východě,“ domnívá se ekonom. Cla se podle něj nejvíce se dotknou výrobců, kteří vyvážejí vozy do USA přímo z Evropy. „Česká ekonomika by byla cly zasažena především nepřímo, a to prostřednictvím dodávek automobilových komponent evropským výrobcům, kteří následně exportují své vozy na americký trh,“ sdělil Berka.

Raději vyčkávat

„EU by měla zatím jednoduše vyčkávat,“ řekl Reuters hlavní ekonomický poradce německé vlády Jens Südekum. „Je dobře známo, že Trump rychle pozastavuje nebo stahuje své velkolepé hrozby cly,“ dodal.

Prezident podle ekonoma musí vysvětlit, proč se domnívá, že EU nedodržuje stávající obchodní dohodu. Südekum v této souvislosti dodal, že také není jasné, zda pro nejnovější hrozbu cly existuje právní základ. „Všechno to působí poměrně impulzivně,“ uvedl poradce.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Méně než 20 metrů za miliony? Takhle dnes vypadají mikrobyty, které Češi chtějí

Mikrobyty jsou trend
Se svolením Vetrex Fund
Petra Nehasilová

Malé byty, velké peníze a ještě větší zájem. Mikrobyty mizí z nabídky nejrychleji ze všech dispozic. Důvodem ale není jen cena. Podívejte se na konkrétní řešení, která z pár metrů dělají překvapivě plnohodnotný prostor.

Z bydlení, které bylo ještě donedávna symbolem nouze, se stává plnohodnotný životní styl i investiční hit. Mikrobyty pod 20 metrů čtverečních mizí z trhu rekordním tempem. Lákají mladé profesionály, studenty i investory. Důvodem nejsou jen rostoucí ceny nemovitostí, ale i proměna toho, co dnes považujeme za komfortní bydlení.

Z Asie do Evropy: malý prostor jako norma

Fenomén mikrobytů není nový. Dlouhodobě dominuje zejména v asijských metropolích jako Hongkong nebo Tokio, kde extrémní ceny a nedostatek prostoru nutí obyvatele žít na minimální ploše. V Hongkongu patří malé byty pod 40 metrů čtverečních k běžnému standardu a dostupnost bydlení patří k nejhorším na světě. Podobná situace panuje i v Tokiu, kde je nájemní trh dlouhodobě extrémně napjatý. Malé byty jsou zde přirozenou součástí městského života.

V Evropě a Česku se ale význam mikrobytů postupně mění. Nejde už jen o nouzové řešení, ale stále častěji o vědomou volbu.

Praha zdražuje, byty se zmenšují

Český realitní trh v posledních letech dramaticky zdražil a právě to otevřelo dveře mikrobytům. V Praze vzrostly ceny bytů mezi lety 2016 a 2024 zhruba o 90 procent. Cena za metr čtvereční dál roste a nájmy následují stejný trend. Současně se zmenšuje i průměrná velikost bytů v nových projektech. Developeři reagují na poptávku menšími dispozicemi, které jsou pro kupující dostupnější alespoň v absolutní ceně.

Zájem o mikrobyty přitom rychle roste. Jen meziročně vyskočil o více než polovinu a tyto jednotky se prodávají i pronajímají nejrychleji ze všech segmentů. „Nejde už jen o nouzové řešení, ale o plnohodnotný produkt, který reaguje na demografický vývoj i změny životního stylu,“ říká Adam Posejpal ze společnosti LH Home.

Na strukturální problém trhu upozorňuje také developer Milorad Miškovič, který stojí za revitalizací nádraží na Vyšehradě. „Pražský bytový fond trpí extrémním nedostatkem. Podle našich propočtů chybí něco kolem 126 tisíc bytů. I kdyby zítra začal fungovat stavební zákon a zrychlilo se povolování, poptávka a nabídka se v Praze potkají možná v roce 2050. Z čehož samozřejmě vyplývá, že ceny za metr čtvereční bydlení nejen v nejpopulárnějších lokalitách, ale po celé Praze i nadále porostou. Nemovitosti, které dnes vnímáme jako drahé, budou ještě dražší,“ uvedl Miškovič v rozhovoru pro Newstream.

Podle něj se budou lidé, kteří chtějí bydlet v hlavním městě, ještě dlouho potýkat s důsledky pomalého povolování staveb.

Na tento vývoj reagují i další developeři. Například Marcel Soural, zakladatel skupiny Trigema, dlouhodobě pracuje s konceptem menšího a dostupnějšího bydlení a mikrobyty patří mezi segmenty, na které se firma v rámci svých projektů zaměřuje.

Malý byt, velký potenciál

Na první pohled může působit 20 metrů čtverečních jako extrémně omezený prostor, ale realita je často jiná. Dobře navržený mikrobyt dokáže nabídnout překvapivě funkční a komfortní bydlení, kde má každý centimetr své místo a ideálně i více funkcí zároveň. Právě promyšlený design je klíčem: sklápěcí postele a stoly, které během dne mizí ve stěně, vyvýšená patra pro spaní nebo práci, vestavěné úložné systémy či multifunkční spotřebiče nahrazující celou kuchyňskou linku umožňují využít prostor na maximum. Velkou roli navíc hraje i práce s optikou. Alfou a omegou jsou pak světlé barvy, zrcadla a otevřené dispozice dokážou i malý byt vizuálně zvětšit a zpříjemnit.

Milorad Miško Miškovič

Mikrobydlení je trend. Není divu, říká Miškovič, který proměnil Karlín a v plánu má Podolí

V Karlíně jsme začínali na 45 tisících za metr čtvereční Čechům nezbývá nic jiného než se spokojit s čím dál tím menším bydlením. Na metry čtvereční, na které ještě před pár lety v Praze dosáhli, už teď zkrátka nemají. Nedostatečnou nabídku developeři působící v Česku svádějí na stavební zákon a ve velkém se pouštějí do výstavby menších bytů. „Nákupem budovy Nádraží Vyšehrad jsme a priori neplánovali mikrobydlení. Spíš nás k tomu donutila situace,“ říká Milorad Miškovič, který chce z chátrající budovy nádraží na Vyšehradě vybudovat samé mikrobyty.

Přečíst článek

Mikrobyty jsou trend

Nejmenší byt na světě má tři metry čtvereční. Je v Polsku. Češi potřebují víc prostoru

Dá se bydlet na 10 metrech čtverečních? Ano, dá. A někteří k tomu, aby mikro prostoru říkali domov, nepotřebují ani to. Jeden z nejmenších bytů – má necelých sedm metrů čtverečních – obývá architektonický pár v centru Rotterdamu.  V Česku jsme přeci jen trochu „větší“, vystačíme si s devíti metry čtverečními.

Přečíst článek

Mikrobyt

Bydlení dál zdražuje. Nejvíce rostou ceny mikrobytů

Nemovitosti loni opět zdražily a dostaly se na nová cenová maxima. Ceny bytů v roce 2025 meziročně vzrostly o 13,6 procenta, rodinné domy zdražily o 9,5 procenta a pozemky o 7,2 procenta. Vyplývá to z dat ČSOB Indexu bydlení. Hlavním důvodem růstu je podle analýzy silná poptávka při nedostatečné nabídce. Letos by však tempo zdražování mělo zpomalit.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Mikrobyt v historickém centru Prahy

Jak udělat z 20 metrů prémiový investiční byt? Na Malé Straně našli odpověď

Přečíst článek

Válka proti Íránu? Pro většinu Američanů chyba, ukázal průzkum

Většina Američanů pokládá válka s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace
ČTK
 ČTK

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post a web ABC News.

Vojenskou operaci proti Íránu považuje za chybu 61 procent respondentů. Podobně také v květnu 2006 považovalo za chybu americkou invazi do Iráku 59 procent Američanů, poznamenal The Washington Post. Průzkum společnosti Gallup z roku 1971 ukázal, že s americkou válkou ve Vietnamu nesouhlasilo zhruba šest z deseti Američanů.

Pohledy na konflikt s Íránem se však mezi americkými voliči liší podle jejich stranických preferencí. Zatímco za chybu vojenské útoky na Írán pokládá devět z deseti voličů demokratů a 71 procent stoupenců nezávislých, v případě republikánských voličů je to jen 19 procent.

Jak válku ukončit?

Názory na to, jak by USA měly konflikt s Íránem ukončit, se rovněž různí. Osmačtyřicet procent americké veřejnosti se domnívá, že USA by měly s Íránem uzavřít mírovou dohodu i za předpokladu, že by byla horší pro USA, zatímco 46 procent respondentů se domnívá, že by Spojené státy měly Írán donutit k lepší dohodě, a to i za cenu obnovení vojenských úderů.

Přibližně čtvrtina Američanů podle průzkumu pociťuje zhoršení vlastní finanční situace, oproti 17 procentům v únoru. Dalších 52 procent respondentů uvedlo, že mají jen tolik, aby si udrželi svou životní úroveň, zatímco 24 procent cítí, že se jejich finanční situace zlepšuje.

Američané zároveň reagují na nárůst cen paliva. Podle průzkumu 44 procent respondentů omezilo jízdy autem, 42 procent snížilo výdaje na domácnost a 34 procent změnilo své cestovní či dovolenkové plány. Polovina Američanů očekává, že se ceny benzinu v příštím roce ještě zvýší, zatímco pouze 21 procent věří, že klesnou.

Sam Altman a Elon Musk

Milenky, drogy, tajný deník. Soud Muska s Altmanem vypadá jak rozvod z telenovely

Kdyby se nejednalo – s velmi mírnou nadsázkou – o osud téhle planety, byl by to čas otevřít si popcorn. Tento týden začal soud projednávat žalobu, kterou podal Elon Musk na Sama Altmana a jeho OpenAI, že se zpronevěřila svému neziskovému poslání. Je to epická exkurze do reality největších mozků Silicon Valley.

Přečíst článek

Obavy o bezpečnost

Američané se rovněž obávají, že rozhodnutí republikánského prezidenta Trumpa zaútočit na Írán mohlo snížit jejich bezpečnost. Jedenašedesát procent se domnívá, že vojenská akce USA v Íránu zvýšila riziko teroristických útoků proti Američanům. Většina respondentů zároveň nepředpokládá, že válka Íránu zabrání ve vývoji jaderné zbraně, ačkoliv právě to je jedním z důvodů, kterým Trump údery ospravedlňuje. Pětašedesát procent respondentů nevěří, že případná dohoda o ukončení války zabrání Íránu ve vývoji jaderných zbraní. Podobný podíl, 64 procent, měl stejný názor i na dohodu z roku 2015 uzavřenou za vlády Baracka Obamy, která omezovala íránský jaderný program a od níž Trump za svého prvního mandátu odstoupil.

Do průzkumu, který byl proveden mezi 24. a 28. dubnem, se zapojilo 2560 dospělých Američanů, možná statistická odchylka činí jeden až dva procentní body.

Související

Doporučujeme